Plav
archiv


Cesta za severní hvozdy

Úvodník Františka Martínka

Otvíráš, čtenáři, číslo časopisu Plav věnované lužickosrbské literatuře. Čeká tě výlet do blízkého, a přitom exotického světa, kde se borový les jmenuje hola a kde z příjmení ženy poznáme, zda je svobodná, nebo vdaná. A do literatury, v níž probíhají i zajímavější věci než tematizace ohrožení vlastního jazykového ostrůvku v německém moři (abychom si vypůjčili topos často užívaný v lužické literatuře) a která v počtu čtenářů na jednoho spisovatele zaujímá jedno z posledních míst na světě. Kromě malého publika je to hlavně často připomínaným „nepřirozeně“ velkým množstvím činných literátů, což dokumentujeme zařazením básní pěti členů rodiny Nawkových.
Pokud jsi, čtenáři, sorabofil, jaké bude Tvé překvapení, že na následujících stránkách nenajdeš jen lužickou srbštinu, ale i latinu a němčinu. Ono vidět v němčině jen ohrožení národnosti a národní svébytnosti by vedlo k nepochopení dnešní lužické literatury (němčina je do některých jejích textů zapojena a rozšiřuje poetické možnosti; dnešní Lužičtí Srbové jsou bilingvní).
S nestorem české sorabistiky Jiřím Mudrou nahlédneme do česko-lužických vztahů v nedávné minulosti. Helena Ulbrechtová-Filipová odhaluje při popisu české recepce lužické literatury bílá místa na mapě – literární směry a díla, které čeští „přátelé Lužice“ ne a ne vidět.
V ukázkách z lužické literatury vynecháváme díla národních buditelů z 19. století, která jsou dobře dostupná ve starších českých překladech. Nejprve se vydáme dále proti proudu času do období humanismu. Ze současné literatury nabídneme zejména poetickou produkci. Číslo zakončí připomenutí nedávno zesnulého spisovatele Jurije Brězana: předmluva Petera Handkeho k německému vydání Krabata, umělecky souznějící pokus o vyložení jeho stěžejního románu.
V příštím, prázdninovém dvojčísle představíme literaturu skandinávských zemí.






© 2005 občanské sdružení Splav!