Gramatika, Poezie, Indie

Úvodník Arnošta Štědrého

Na pracovní schůzce ohledně čísla, které právě držíte v ruce, se rozpředla debata na téma, jak je překladatel z indických jazyků zmítán v neúprosném soukolí gramatiky a poezie. Na jedné straně věnuje nezměrné úsilí pochopení gramatických konstrukcí, aby nakonec zjistil, že se z jeho překladu něco vytratilo, a na straně odvrácené, pokud se pokusí o převod více odpovídající poetické kráse, tím utrpí gramatika.
Existují pochopitelně překladatelé, kteří dokážou proplout mezi úskalími pregnantního, jazykově věrného překladu a gramaticky rozkolísaného, leč krásného převodu, je jich ovšem pomálu. Osud překladatele připomíná pokušení světce z Rámájany, kterého navštívil bůh v podobě bojovníka a svěřil mu do úschovy meč. Asketa časem podlehl svodům zbraně, jeho mysl se naplnila krutostí a zmizelo z ní veškeré svaté odhodlání. Otázkou ovšem zůstává, co je tímto zrádným mečem – gramatika, či poezie?
V aktuálním čísle naleznete rozhovor překladatelek Dagmar Markové a Blanky Knotkové-Čapkové, dále hindskou povídku Mriduly Gargové Byla jsem to já z pera Dagmar Markové. Sanskrt je zastoupen překladem Diamantové sútry od Jiřího Holby. Blanka Knotková-Čapková přispěla povídkou bengálské autorky Mahášvety Debí Draupadí. Z urdštiny zkrácené ukázky ze tří povídek Saádata Hasana Manto přeložil Jan Marek. Různé překlady Prémčandova textu Rubáš porovnává Renata Svobodová a knihu Dušana Zbavitele O copatých mniších, šibalech a nevěrných manželkách zrecenzoval Jan Filipský. Nechybí pochopitelně ani portrét významné postavy české indologie – profesora Kamila Zvelebila od Pavla Honse. Ukázku ze své knihy Ó Matko Lakšmí, dej mi dar! připravila Hana Preinhaelterová.
V chystaném prázdninovém dvojčísle se můžete těšit na literaturu z Holandska.