Úvodník

Vážené čtenářky, milí čtenáři,
čas běží a Plavu jsou už tři roky. Rozhodli jsme se tyto malé narozeniny oslavit společným dárkem všem čtenářům, grafickou proměnou časopisu. Vítám vás tedy v novém a věřím, že se vám zušlechtěná tvář revue bude líbit stejně jako nám, když jsme ji připravovali. Zvlášť poděkovat chci na tomto místě autorce nového designu Johaně Kratochvílové a jejímu grafickému studiu signatura.
Téma, s nímž nový Plav otevíráme, je erotická literatura. Ta dnes ve své primitivní podobě provází čtenáře téměř na každém kroku. Člověk je mediálním sexem zahlcen víc než kdykoli v historii a autoři, kteří se rozhodnou věnovat své dílo sexu, mají zřejmě náročnější pozici při volbě výrazových prostředků než jejich předchůdci; čtenáři si zase musejí obezřetněji vybírat. Jak se tedy dnes erotika v literatuře ztvárňuje a je ještě bez vizualizace schopna v čtenářích probouzet představivost a touhu? Liší se nějak její současné zobrazování od toho ve starodávných textech? Jsou čeští překladatelé schopni poeticky obohacovat slovní zásobu spojenou se sexem? Věřím, že alespoň částečné odpovědi naleznete v aktuálním čísle, kde vedle dalšího přinášíme příspěvek z lechtivého písemnictví staré Číny v ukázce z pornogrotesky Li Yua, překrásnou povídku Viktora Jerofejeva o tajemství pochvy židovských žen, popis ženského prožívání tělesné lásky od Manuely Gretkowské, anebo esej Vladimíra Poštulky o dějinách vydávání erotické literatury u nás. Upozorňuji i na kritiku překladu, tentokrát zaměřenou na soudobé české překlady německých expresionistů.
Květnové číslo se bude věnovat literatuře nonsensu.
Přeji vám příjemné čtení v novém Plavu.

Lukáš Novosad