Úvodník

Nové číslo Plavu přináší svérázný dvojpohled do literární krajiny. Čtenář se v něm současně může seznámit s dětskou literaturou, ale také s literaturou psanou v jazycích našich národnostních menšin. Jedná se o vymezení do jisté míry účelové, vynucené obsáhlostí literatury psané pro děti. Ale když už je třeba vybírat, tak pokud možno zajímavě: nás bavilo poznávat, čím jsou uspávány děti našich hlavních minorit.
Ostatně literatura pro děti podléhá odedávna dvojímu nároku: na jedné straně má být prostorem pro svobodnou hru imaginace, na straně druhé má – jak požadoval už romantismus zdůrazňující důležitost národního uvědomění – dítě vychovávat, vštěpovat mu hodnoty uznávané danou společností a upevňovat v něm lásku k mateřskému jazyku. I proto jsou dnes pro dítě žijící na rozhraní dvou národních identit často tím nejsilnějším pojítkem k jeho „rodné“ kultuře právě pohádky v mateřštině.
Napětí mezi fantazijností a maskovaným vštěpováním morálního imperativu spojuje většinu v čísle představených ukázek, přestože čerpají z různých jazykových oblastí (vedle jazyků slovanských jsou představeny třeba romština a vietnamština). Většinu ukázek tvoří příběhy moderní – zcela realistické, či vnášející prvky fantastična do naší každodennosti. Patří mezi ně ruská pohádka Aleksandra Giněvského zachycující cituplný noční rozhovor mezi otcem a synem, hravý příspěvek slovenského spisovatele Petera Karpinského o pohádkovém Ťukťukovi toužícím po tom zažít Vánoce, ale i úryvek z knihy Bena Budara o kovboji Tomovi vystupujícím z namalovaného obrázku. Ukázky „tradičnější“, a přesto soudobé pohádkové tvorby představují příspěvek Michala Šamka o věrné lásce romského mladíka a krásné princezny a vyprávění ukrajinské básnířky Emmy Andijevské o tom, jak byl pasáček štědře odměněn za moudré a nesobecké jednání. Pro českého čtenáře nejpřekvapivější pak nejspíš bude jedna ze dvou starých vietnamských „legend“ zachycených americkým sběratelem Georgem F. Schultzem, vykreslující namísto pohádkového střetu dobra a zla paradoxní spor několika mravně dokonalých postav.
V letním dvojčísle se můžete těšit na překlady z literatury srbské a makedonské.

Anna Čmejrková