Plav
archiv


Úvodník

Milé čtenářky, milí čtenáři,
v prosincovém čísle jsme se rozhodli ukázat, jak také vypadá výuka budoucích překladatelů; věnujeme ho proto školním dílům studentů a pedagogů Ústavu translatologie Filozofické fakulty UK. Ti si pro svou práci vybrali u nás méně známou část tvorby George Orwella – jeho esejistiku.
V jednom ze svých esejů George Orwell uvedl: „Když si sednu a začnu psát knihu, neříkám si: ,Teď napíšu umělecké dílo.‘ Píšu to proto, že existuje nějaká lež, kterou chci odhalit, nějaká skutečnost, na kterou chci upozornit, a mou první starostí je, aby se mi dostalo sluchu.“ To, že Orwell chce svými texty především pohnout čtenáře k přemýšlení, nebo je dokonce přesvědčit o svém pohledu na věc, se odráží i na stylu jeho esejů, zajímavém i z translatologického hlediska. Texty jsou psány snadno srozumitelným jazykem plným konkrétních a jasných obrazů. Jsou také velmi čtivé – zejména díky naléhavému tónu, koncentrovaným výrokům a trefným pointám. Jak se ve studentských pracích podařilo tyto vlastnosti Orwellových esejů zachovat, můžete posoudit na ukázkách, které jsme se rozhodli v čísle otisknout.
Rostislav Valvoda se o to pokusil při překladu trojice textů dosud do češtiny nepřevedených. Jsou jimi eseje Ty a atomová bomba a Pomsta je hořká, ve kterých Orwell v roce 1945 bezprostředně reflektoval šokující události druhé světové války, a konečně text dobře se hodící k prosincovému vydání čísla – esej s názvem Mohou být socialisté šťastní?, vystavěný na pozadí Dickensovy Vánoční koledy a poprvé otištěný o Vánocích roku 1943.
Zuzana Šťastná a Stanislav Rubáš se ujali dvou v češtině již dříve publikovaných textů, aby na nich, polemicky k jejich předchozímu vydání, ukázali svůj vlastní překladatelský přístup. V rubrice „Překládat přeložené?“ si tak můžete přečíst úryvek z textu Anglie, tvá/vaše Anglie ve dvou různých převodech – od Kateřiny Hilské a Zuzany Šťastné. Pro lepší možnost porovnání překladů v rubrice citujeme též originální znění Orwellova textu.
V lednu se můžete těšit na vhled do literatur Kavkazu.

Anna Čmejrková






© 2005–2009 občanské sdružení Splav!