Plav
archiv


Úvodník

Šalom!
O Izraeli se říká, že je křižovatkou ptačích cest: ptáci tudy prolétají na jih a na sever, zastavují se tu, aby se napili vody na cestě do pouští. Stejně tak by bylo možné nazvat Izrael křižovatkou literárních tradic. Mísí se zde kulturní tradice evropská – britská, francouzská, rusko-sovětská a další – s tradicemi Orientu. Není se čemu divit, každý ze spisovatelů si, ať už sám, nebo prostřednictvím své rodiny, nese jiné kulturní dědictví, které se pak v různé míře odráží na volbě tématu a stylu. Poměrně mladá literatura se tak vyznačuje nebývalou rozmanitostí. Tohoto fenoménu se v rozhovoru s názvem Dědictví někdejšího domova dotýká hebraistika a překladatelka Jiřina Šedinová. Z ukázek, které jsme pro vás vybrali, chceme v této souvislosti upozornit na úryvek z románu Tančící Arabové arabského izraelského spisovatele Sajída Kašuy a na text Jeruzalémané Diny Rubinové, která se řadí k izraelským spisovatelům píšícím rusky. Vazba na jiné kultury však neohrožuje integritu izraelské literatury, která je mocně spjatá starobylými kořeny. Co dalšího ji spojuje do jednoho celku, jakým vývojem prošla a jaké jsou její hlavní znaky, nastiňuje ve svém eseji Tereza Černá.
V době, kdy vychází toto číslo Plavu, se v Izraeli koná největší vojenské cvičení v dějinách země, které má lidi připravit na možnost válečného napadení. Ulicemi Jeruzalému, Tel Avivu a Haify se rozeznějí sirény, zastaví se doprava, všední den se vymkne z kloubů. Stav neustálého ohrožení zanechává stopy i na literatuře, vnímání války a událostí s ní spojených se však generaci za generací proměňuje. Jak je patrné na povídkách Orly Kastel-Bloomové nebo Etgara Kareta, dnes převažuje pohled civilní a ironický. Takový přístup souzní i s celkovým vývojem literatury, která se stále více obrací od hrdinů k obyčejným lidem, od mimořádných událostí k všedním dnům a – v přeneseném smyslu – od dramatu k próze.
V tomto čísle jsou dále zastoupeni jak klasici izraelské literatury, A. B. Jehošua, Amalia Kahana-Carmonová, tak autoři mladší generace – Etgar Keret, Orly Kastel-Bloomová, Jehudit Kacirová a Alona Kimchiová, kteří si už stihly v Izraeli stát fenoménem a vydobýt si uznání i za hranicemi své země. Stojí za zmínku, že poměr mezi spisovateli a spisovatelkami je v Izraeli pozoruhodně vyrovnaný, platí to nejen o množství vydaných titulů, ale stále více také o zastoupení v literárním kánonu. Číslo, které držíte v rukou, tuto situaci spontánně odráží a stává se setkáním s izraelskými spisovatelkami a spisovateli.
Příště literatura rumunská.

Marie Iljašenko






© 2005 občanské sdružení Splav!