Plav
archiv


Ghykovy zlaté sny

Josef Šlerka

C. Ghyka, Matyla. Zlaté číslo.
Z francouzského originálu Le Nombre d’or přeložila Danuše Navrátilová.
1. vydání. Praha: Argo, 2008. 417 stran.
 

Od nepaměti přitahuje laiky i odborníky matematický fenomén zvaný zlatý řez. V praxi se jedná o dokonalý poměr, který vznikne rozdělením úsečky na dvě části tak, že poměr větší části k menší je stejný jako poměr celé úsečky k větší části. Vyjádřitelný číselně pak odpovídá přibližně hodnotě 1,618. Nejdivnější na něm je, že se s ním můžeme setkat prakticky všude: od živé přírody přes umění až po technickou analýzu pohybu cen akcií na burze. Je to číslo záhadné a magicky přitažlivé. Právě intelektuálnímu dobrodružství, které můžeme zažít při zkoumání původu a osudu zlatého řezu a zlatého čísla, je věnována kniha rumunského autora Matyly C. Ghyky (1881–1965), kterou loni vydalo nakladatelství Argo.
„Chtěl jsem ukázat, že dva směrodatné pojmy, číslo a láska, z nichž vzešly tři obří květy, západní geometrie (a matematika), řecké i gotické umění a křesťanství, už dospěly do ryzího stavu, staly se ohniskem světla a tím, co jsem nazval Pythagorova pochodeň,“ cituje přebal knihy svého autora. Vyvolává tak očekávání, že budeme mít co do činění s knihou snažící se překlenout nejen tisíciletí, ale i značné oblasti lidského vědění.
Očekávání ještě zesílí, pokud jen letmo zabrousíme do autorova životopisu. Zjistíme, že pocházel z území dnešní Moldávie. Část svého života věnoval diplomatickým službám, byl námořním důstojníkem, spisovatelem a historikem. Před druhou světovou válkou pobýval jako velvyslanec ve Velké Británii, po nástupu komunistického režimu v Rumunsku emigroval a stal se profesorem estetiky v USA.
Samotná kniha pojednává skutečně celé téma v plné šíři, byť na relativně malé ploše 400 stran. Rozdělena na dva relativně samostatné díly (I. Rytmy a II. Obřady) prochází cestu duše od pythagorejského učení o číslu přes božskou úměru a středomořskou architekturu až po zednáře, Henryho Bergsona a mystické iniciace.
Čtenář si tak může při procházce Zlatým číslem připadat jako postava z Foucaultova kyvadla Umberta Eka. Ghyka totiž razantně a s velkým přehledem neustále čtenáři předkládá, jak je lehké vychýlení z absolutní symetrie pozoruhodně přítomno ve všech možných aspektech světa. Jeho na matematických základech budovaná mystická estetika působí impozantně. Podobně jako ve Foucaultově kyvadle však v kritickém čtenáři hlodá otázka, kolik z toho, co Ghyka předkládá, je skutečně pravda a kolik je výsledkem nadinterpretace.
České vydání knihy rumunského myslitele Matyly C. Ghyky Zlaté číslo je tak počinem velice dvojznačným. První vydání této knihy pochází z roku 1931, a tak řada poznatků, které v knize nacházíme, si nese pečeť doby a mnohdy je překonána objevy novějšími. Navíc šíře výkladu, kterou Ghyka nabízí čtenáři, je natolik rozsáhlá, že dnes působí až nevěrohodně, a vykazuje dokonce věcné chyby. Příkladem často skloňovaným je podíl principu zlatého řezu na výstavbě egyptských pyramid – tato hypotéza je totiž celkem přesvědčivě vyvrácena, jak správně upozorňuje překladatel. A tak by se dalo pokračovat.
Jenže… Pokud bychom četli Ghykovu knihu pozitivistickýma očima, museli bychom ji zcela odepsat. Přitom bychom ale přehlédli spodní nit Ghykova snažení, totiž snahu pochopit složité předivo vztahů mezi tak abstraktními věcmi, jako jsou číslo, poměr a rytmus na straně jedné a krása a láska na straně druhé. Právě v interpretacích vztahu mezi těmito dvěma světy ukazuje Ghyka svou sílu.
Navíc Ghyka se neomezuje pouze na obecné úvahy, ale vydává se do řady oblastí umění, včetně poezie, aby na příkladech klasických děl prokázal estetický účinek vyvolaný právě rytmy, poměry a harmoniemi, aby odkryl hlubší struktury estetického vjemu, které překvapivě ukazují k matematickým zákonitostem. V tomto ohledu Ghyka anticipuje práce matematicky orientované literární teorie, která byla velice silná právě v Rumunsku druhé poloviny 20. století a která přinesla celou řadu zajímavých výsledků. Je velká škoda, že základní shrnutí jejich teorií v knize Solomona Marcuse Poetica matematică (u nás snáze dostupné v německém překladu Mathematische Poetik) není stále přeloženo do českého jazyka.
Žijeme v době čísel, která ztratila poměr. Číslo dnes slouží hlavně jako identifikátor: pořadník, daňové identifikační číslo, telefonní číslo. Čísla se stávají náhražkou za vlastní jména a přispívají tak k atomizaci světa, ačkoli jej kdysi harmonicky propojovala.
Ghykova kniha tak dnes ze všeho nejvíc připomíná krásný, zlatý sen o tom, že svět je utkán z předem připraveného vzoru. Ti, co mají raději střízlivý pohled na realitu, sáhnou zřejmě po jiné knize. Ostatně samotné Argo jim šalamounsky právě jednu nabízí: Zlatý řez od Maria Livia, který se snaží mnohé mýty kolem zlatého řezu odstranit. Nicméně myslím, že nejlepší je číst knihy obě a snít i Ghykův zlatý sen. Protože, jak věděl již starý Shakespeare, jsme utkáni z téže látky jako naše sny…






© 2005 občanské sdružení Splav!