Plav
archiv


… jako doma, příteli

Jan Vaněk jr.

Amis, Martin. Na návštěvě u paní Nabokovové a jiná setkání.
Z anglického originálu Visiting Mrs. Nabokov and Other Excursions vydaného nakladatelstvím Vintage Books v roce 1995 přeložil Ladislav Šenkyřík. Odpovědný redaktor Ladislav Dlabal.
1. vydání. Praha: Nakladatelství a vydavatelství Volvox Globator, 2006. 230 stran.
 

Snad mi bude prominuto, dovolím-li si začít tento text v osobní rovině: kritika překladu mě stále víc vyčerpává. Ne samotná kolace – to je přes nároky na čas a pozornost ta nejsnazší a nejpříjemnější část. I nutnost opsat z knih dlouhé citace, když zvládám psaní na klávesnici jen zhruba třemi a půl prsty, se dá překonat prostě vůlí a vytrvalostí, nemluvě o tom, že vymoženosti moderní doby mi stále častěji šetří námahu: tak vedle Městské knihovny v Praze, odkud jsem měl vypůjčen třetí dotisk paperbacku z nakl. Penguin Books, Londýn 1994, ISBN 0-14-023274-5 (a Britské rady, které původně patřil a převedla ho do MKP jako většinu fondu své knihovny zrušené při finančních škrtech), děkuji i webovým stránkám Hotgiraffe. Problém spočívá v posledním kroku, vlastním psaní: z nějakého důvodu mi čím dál hůř jde hledat arbitrární kritéria, podle nichž bych nashromážděný materiál uspořádal, a vymýšlet další a další variace na „v překladu stojí A, když přitom v originále B, což ve skutečnosti znamená C“. Rozhodl jsem se tedy tentokrát zkusit opačný postup: omezit omáčku na nejnutnější minimum a zůstat opravdu u co nejsurovější faktografie, prosté tabulky v trojčlenné struktuře české vydání – anglický originál – a pro ty z čtenářů, kterým to nestačí, i můj pře- či spíše výklad, usilující o maximální doslovnost nebo naopak zdůraznění implikovaného smyslu. Hodnotící komentář si koneckonců může doplnit každý sám.
Ukazuje se ovšem, že možná nebyl nejlepší nápad použít tuto metodu právě na sbírku – někde je označována za eseje, ale jde prostě o články do novin a časopisů, jakkoli jejich kvalita je s českou žurnalistikou nesrovnatelná (a ne pouze zásluhou Amisova spisovatelského talentu). Beletrie je v jistém smyslu robustnější, vůči špatnému překladu odolnější: sebevětší jednotlivá chyba sotva obrátí fabuli v pravý opak. Naproti tomu v esejistickém výkladu každá věta nese nějakou konkrétní myšlenku a jedna navazuje na druhou; pokud jí překladatel neporozumí (zvlášť kde je téma techničtější a vyžaduje konkrétní znalosti, jako zde rozsáhlý článek o jaderném zbrojení), nezbude v textu nic než načechraná prázdná sláma. Kritika takového překladu je pak na vysvětlování kontextu snad ještě náročnější než jindy.
Abych dal příklad: nezabere mnoho místa uvést, že namísto unhappy je v českém vydání antonymum „šťastná“ (s. 118). Jenže podstata věci je v tom, že přidání záporky tam, kde bychom stereotypně opravdu očekávali pozitivní emoci, vytváří pointu vtipu o rodině Addamsových (známého i u nás z prvního filmu), převyprávěného na šesti předchozích řádcích.
Namísto vlastních komentářů interpretujících, oč v daném místě jde, jsem se snažil tuto potřebu řešit citováním širšího okolí jednotlivých chyb ve vydaném překladu. Originál uvádím v menším rozsahu, ale pokud možná úplné věty (snad mohou zájemcům posloužit i k posouzení subtilnějších stylistických aspektů překladu, na jejichž rozbor zde není místo); vlastní překlad pak kvůli přehlednosti i úspoře místa s vypuštěním všech pasáží, které by se zbytečně opakovaly. Ve výjimečných případech jako na s. 48–49 je chyb tolik a vytvářejí tak propojenou síť, že je nutno ocitovat několik odstavců a přeložit je v podstatě celé znovu. Prostorová omezení dovolují uvést jen malou část materiálu, který mám k dispozici, a i ten není vybrán rovnoměrně z celé knihy; myslím však, že je reprezentativní.

Po studiích na univerzitě jsem pracoval ve výtvarné galerii (tři měsíce), potom jako redaktor Times Literary Supplement (tři roky) (8)
After university I worked in an art gallery (for three months), then in advertising (for three weeks), then at the Times Literary Supplement (for three years),
[mezi oběma položkami chybí:] potom v reklamní agentuře (tři týdny)

vypil jsem hodně whisky, takže jsem během pětihodinového čekání zůstal v povážlivém duševním rozpoložení. (18)
in capital fettle
v báječné náladě

Svět stál před hrozbou, že se Sovětský svaz chystá vyzkoušet padesátimegatunovou atomovou bombu. (22)
Word came through that the Soviet Union was about to test a fifty-megaton hydrogen bomb.
Přišla zpráva, že

Státní meteorologický ústav mezitím cpe dvakrát denně údaje o síle a směru větru do počítačů civilní rozvědky, aby bylo možné upřesnit předpověď, kam všude se dostane radioaktivní spad. (24)
Meanwhile, the National Weather Service feeds wind data into civil-defence computers twice daily to update fallout forecasts.
civilní obrany

Nápad s obranou balistickými raketami zde například byl kolem roku 1946, dávno předtím, než vůbec nějaké obranné balistické rakety existovaly, a vynořuje se přibližně každých deset let. (26)
The ballistic missile defence idea, for instance, has been around since 1946, long before there were any ballistic missiles to defend against, and has popped up every ten years or so.
Například myšlenka obrany proti balistickým raketám je tu od r. 1946, dlouho předtím, než existovaly nějaké balistické rakety, proti kterým by bylo třeba se bránit [nesmyslné spojení „obranné balistické rakety“ se opakuje i na s. 28]

Ráno foukal tak mrazivý vítr, že jsem pro jednou využil útulnou atomovou jídelníčku přímo na Dupont Circle. (27)
It was a morning of such deracinating wind chill that I for one could have used a toasty little nukelet, groundburst on Dupont Circle.
To ráno byl vítr tak rvavě mrazivý, že by mně osobně přišla vhod hřejivá atomová bombička, odpálená na povrchu země na [DC].

Po bombardovací nerovnováze přišla nerovnováha v pokrytí balistickými raketami. A teď vzniká nerovnováha v podobě SDI, nerovnováha hvězdných válek. (28)
After the bomber gap came the missile gap. There was no bomber gap. There was no missile gap. Now up springs the SDI gap, the Star Wars gap.
[mezi oběma větami chybí:] Žádná bombardovací nerovnováha neexistovala. Žádná raketová nerovnováha neexistovala.

Jazyk je nápadný svou střízlivostí a opatrností, jen občas sestupuje k hovorovosti: „přehnaně tlačit na pilu“ pro nadměrnou ničící schopnost jaderného arzenálu, nebo „ne nekonfliktní plánování“. (30)
The language is notable for its sobriety and caution, with few descents into the colloquial: “making the rubble bounce” , for example, Recruiterspeak for overkill or “un-deconflicted targeting”.
a jen málokdy poklesá k hovorovosti: například „až budou trosky skákat“, což v jazyce verbířů znamená overkill neboli „zacílení bez odstranění překryvů“.

Elton své způsoby postupně změnil, i když to trvalo nějaký čas. (39)
Elton mended his ways, and not before time.
Elton se napravil, a to v poslední chvíli.

Zástupy diváků, které se blížily ke Stadionu pracujících, připomínaly přímo ekologii na pochodu: přecpané autobusy, náklaďáky z odlehlých továren s lidským nákladem na otevřených korbách, neodbytní prodejci na křižovatkách a nějakých padesát tisíc bicyklů, to všechno se záhy zabodlo do bran stadionu jako smršť vidliček. Zápas přenášela živě televize pro 350 milionů diváků. (41)
The crowd, as it approached the Workers' Stadium, resembled an entire ecology on the move: squirming busloads, open lorries from the outlying factories carrying their human freight, the furtive touts at the intersections, and 50,000 bicycles soon to be stacked like forks at the stadium gates. The match would have been a sell-out twenty or thirty times over, and was being televised live to an audience of 350 million.
kradmí překupníci s lístky (…) bicyklů, které brzo budou před branami stadionu naskládané na sebe jako vidličky. Zápas by byl vyprodaný i při dvaceti- nebo třicetinásobné kapacitě a 

Jeden z fotografů z novinářské části naší výpravy se nechal (…) slyšet (46)
It was said of one press photographer in our party
O jednom z fotografů se říkalo

mnohem temperantnější a jednodušší Luther Blissett, Angličan jako poleno s pisklavým hlasem (46)
the much more ebullient, Anglicised and squeaky-voiced Luther Blissett
temperamentnější, poangličtěný [černoch narozený na Jamajce]

[Profil J. Updika]
„Ano, jsem z toho rozladěný,“ řekl a připadal mi – jako mi připadal po celé dvě následující hodiny – jako muž sotva schopný ze sebe vyždímat nějaké bůhvíjaké veselí. Všeobecná rezervovanost byla v tu chvíli jeho hlavním rysem. Výrazem tváře téměř připomínal dítě, které chce vyhovět až na práh rozpačitosti – ale s výjimečným pozitivním nábojem prýštícím z hyperaktivních smyslů. (48)
“Yes, I'm very sad,” he said, and looked – as he would continue to look for the next two hours – like a man barely able to contain some vast and mysterious hilarity. This generalised twinkliness has been much remarked. It is almost the demure expression a child has when gratified to the point of outright embarrassment – but with an extra positive charge, flowing from hyperactive senses.
jako člověk stěží zvládající zadržet jakési nesmírné a záhadné veselí. O této obecné jiskrnosti už se hodně napsalo. Je to skoro plachý výraz, jaký mívá dítě, když se mu vyplnila přání do té míry, že ho to prostě zahanbuje – ale navíc s pozitivním

Roztřesenými prsty ukázal na článek, který jsem četl před půl hodinou. Předchozího večera jsem přiletěl z Provincetownu: patnáct minut v sedmimístném letadélku bratří Wrightů. Téhož dne ztratilo podle Globu jedno z těchto malých letadel výšku a klouzalo nad Bostonskou zátokou. Rekreanti se vrhali z lehátek do moře. Článek končil uklidňujícím přehledem o bezpečnosti letecké dopravy: ta byla pevně daná navzdory řadě nedávných nehod, které bez výjimky skončily mnoha smrtelnými případy. (…)
Nemocniční kafeterie (…) Postavili jsme se s tácy do fronty. Já si dal kávu, zatímco Updike zasněně váhal nad půltuctem čajů z nabídky. (…) „Četl jste nový román Saula Bellowa? (…) Říká tam, že na Východě spočívá utrpení v nedostatku, zatímco na Západě v nutnosti volby.“
„Ano, snažím se to pochopit. Jde jen o to, jak vyklopit dvacet dolarů. Proč bych to neměl platit já?“ řekl a třesoucíma se rukama přívětivě uchopil tác. Gesto to bylo ochranářské, zdvořilé, a především velmi svéprávné. „Takže Observer mi zaplatí čaj. To je od nich pěkné.“
Čaj stál padesát centů. Ani takovou částku jsem nechtěl nechávat na Updikeovi. Když jsme později jeli na Harvard, dal jsem romanopisci čtvrťák do parkovacího automatu. Zasypal mě hrstí drobných, ale řekl jsem mu, že Tiny Rowland to za nás zatáhne. Neustále projevoval ne snad přecitlivělost, ale povědomí o penězích. (48–49)
He pointed to a piece that I had read, with quivering fingers, half an hour earlier. The previous evening I had flown in from Provincetown: fifteen minutes in a Wright-Brothers seven-seater. That same day, according to the Globe, one of these little aeroplanes had lost height and come skimming in over Boston Bay. Sunbathers had dived into the sea from their rafts. The article ended with a reassuring review of the airline's safety record: it was grounded, quite recently, after a series of accidents, all of them rich in fatalities.
(…) We joined the queue with our tray. I had coffee, while Updike bemusedly dithered over the half-dozen kinds of tea on offer. (…) “Have you read Saul Bellow's new novel? (…) He says that in the East the ordeal is one of privation, in the West one of choice.”
“Yes, I keep meaning to get it. There's just something about forking out the twenty bucks. Why don't / carry that?” he said, and smoothly commandeered the trembling tray. The gesture was protective, courteous, very able, above all. “So the Observer is paying for my tea. How nice.”
The tea cost fifty cents. Nor was this the extent of the moneys I would disburse on Updike's account. Later, when we drove to Harvard, I gave the novelist a quarter for the parking meter. He fanned a handful of change at me, but I told him that Tiny Rowland would pick up the tab. Throughout he showed, not a sensitivity, but an awareness about money.
Ukázal na článek, který jsem četl s roztřesenými prsty půl hodiny předtím. (…) patnáct minut sedmimístným letadlem společnosti Wright Brothers. Podle Globu téhož dne jedno z těchto malých letadel ztratilo výšku a prořítilo se těsně nad (…) Článek končil uklidňující připomínkou bezpečnostní historie dotyčných aerolinek: docela nedávno dostaly dočasný zákaz letů po sérii nehod, vesměs bohatých na úmrtí. (…) Stoupli jsme si se svým [společným] tácem do fronty. (…)
„Ano, pořád si říkám, že si ho pořídím. Jenže vysázet [za něj] těch dvacet dolarů je takové… Co abych to nesl ?“ řekl a hladce [mi] zabavil třesoucí se tác. To gesto bylo ochranitelské, galantní, a především velice zdatné. (…)
To ještě nebyla celá částka, kterou jsem za Updika uhradil. (…) Podával mi hrst drobných (…) Bylo vidět, že celou dobu ne zrovna myslí na peníze, ale uvědomuje si je.

Pro zpovídání je to okouzlující osobnost. (54)
For the record, he was charm incarnate.
Musím zde říci, že byl ztělesněním šarmu.

Jako děti z těchto rozvodů jsme uzavírali sňatky později, měli jsme pozdě děti – z fyziologického hlediska asi až příliš pozdě. Updikea by určitě potěšilo, kdyby slyšel o našich namožených zádech a podlamujících se kolenou, o našich úpěnlivě prosících kotnících. (56)
The children of these divorcees, we married late, had children late – too late, perhaps, for the body's good. Updike was delighted to hear about our strained backs and spongy knees, our pleading ankles.
děti těchto rozvedených rodičů (…) Updika potěšilo, když jsem mu řekl

(…) v Boca Raton prší. Na informačních tabulích se přesouvají jednotlivé zápasy, mění se kurty a časové plány (…) Tím ale všechny podobnosti s Wimbledonem končí. Diváci se krčí pod deštníky a smrdí, jsou cítit jako zmoklí psi. Procházejí se upraveným areálem v lehkém oblečení a hltají zmrzlinu a sladké lepkavé preclíky. Jsme totiž na Floridě, v globálním středisku této ženské hry, kde mohou dívky pohodlně přeletovat mezi ubytovnou, tréninkovým střediskem, turnajem a stratosférickými věžemi mamutího letiště v Miami. (58)
It is raining in Boca Raton (…) The PR machine is reshuffling flights, drivers and schedules (…) But that's where all similarities to Wimbledon end. The crowd isn't cringing under umbrellas, smelling of damp dog. It is strolling the landscaped grounds, lightly clad and gorging itself on ice-cream and gooey pretzels. For we are in Florida, the global nursery of the women's game, where the girls can conveniently flit from condo to sports ranch to tournament, and to the stratospheric tendrils of mammoth Miami Airport.
Mašinérie PR mění letenky, řidiče a časové plány (…) Diváci se nekrčí pod deštníky a nesmrdí jako zmoklí psi. (…) Jsme totiž na Floridě, v globálních jeslích ženského tenisu (…) mezi svými [družstevními, luxusními] byty (…) a ke stratosféře nataženým chapadlům

Na tiskové konferenci po svém překvapivém vítězství Monica [„Selesová“, viz s. 59 …] Později přichází do stanu Steffi Grafová, aby svou největší rivalku nakrátko vystřídala. (…) Jak se sluší na světovou jedničku, Steffi je očividně nedůtklivá při otázkách na svou soupeřku a obecně projevuje pramálo zájmu, aby nějak zastřela své pocity. Docela postrádá vybroušenou mediální komunikaci amerických děvčat, která se bez výjimky umějí v médiích bezvadně vyjadřovat a podávat o sobě pěkný úhledný obrázek. (60)
Later, Steffi Graf strides into the tent, having briskly lunched on her first opponent. (…) As befits a number one, Steffi is visibly impatient with questions about her rivals, and generally shows little interest in disguising her feelings. She quite lacks the PR burnish of the American girls, all of whom have impeccable media manners and a nice tidy image.
Později vpochoduje do stanu [SG], která už udělala krátký proces se svou první soupeřkou. (…) Jak se sluší na jedničku, Steffi je při dotazech na své rivalky viditelně nedůtklivá a vůbec projevuje pramalý zájem o to, zastírat své pocity. Úplně jí chybí PR politura amerických dívek, které všechny mají bezvadné mediální vychování a pěknou, spořádanou image.

Není třeba zdůrazňovat, že zde určitě nenatrefíte na Gabi se Steffi, jak si užívají šest hodin šampaňského zadarmo. Mezi známějšími hráčkami kdysi bývalo pár bouřliváků; jenže tenisové dívenky jsou poslušné povahy, a jakmile se jednou začnou bouřit, brzo přestanou patřit mezi nejznámější hráčky. (62)
There used to be a few ravers among the better-known players; but tennis girls are compulsive types, and once they started raving, they soon stopped being among the better-known players.
Mezi známějšími hráčkami bývalo pár flamendrů; jenže tenisové dívky jsou založením důsledné, a jakmile se daly do flámování, brzy přestaly být mezi známějšími hráčkami.

český pilíř Helena Suková, všude s sebou nosící dvě činky na posilování (což, jak se ukázalo, jsou ve skutečnosti její nohy) (62)
the Czech pylon Helena Sukova, borne everywhere on the shoulders of two little bodybuilders (which turn out to be her legs):
všude nošená na ramenou dvou malých kulturistů

Vládne zde velká nezaměstnanost, nikde žádná prosperita. (67)
There is much unemployment, and no welfare.
Je tu [karibský ostrov Svatá Lucie] velká nezaměstnanost a [nevyplácí se] žádná podpora.

Když [J. G. Ballarda] vyhodili z Londýnské univerzity, stal se zkušebním pilotem v Královském letectvu. (73)
Thrown out of London, he became a trainee pilot in the RCAF.
vstoupil do pilotního výcviku v kanadském letectvu

[Šachy: Kasparov versus Karpov]
Pokud jde o tenis, nemusím se dvakrát hecovat, abych poslal svůj křížný bekhend těsně za síť, což je můj pověstný úder, obávaný na kurtech po celém severním Kensingtonu. (77)
As for tennis, I need hardly hype my crosscourt backhand 'dink', which is so widely feared in the parks of North Kensington.
není třeba, abych vychvaloval svůj

„Dokud to bývala hra, kterou hrávali aristokrati, bývalo mnohem pravděpodobnější, že v ní rozpoznáte krásu a důstojnost.“ (77)
“When it was a game played by aristocrats it had more like you know dignity to it.”
[známý výrok Bobbyho Fischera:] mívaly v sobě víc… jako, víte… důstojnosti.

Fischer měl nejvyšší výsledky všech dob s počítačem Elo – to je šachový počítač.
Fischer had the highest Elo rating – this is the chess computer – of all time.
nejvyšší rating Elo [to je bodové hodnocení šachistovy síly; Amisova nepřesná formulace míní patrně to, že ho určovala FIDE centrálně z výsledků turnajů výpočetně náročným algoritmem]

[reportáž z koncertu Rolling Stones v Earls Court]
Jakmile jste se ocitli uvnitř, přestali jste rutinně věnovat pozornost své panice a klaustrofobii: po každé stovce lidí, která se procpala dveřmi, se ozvalo kdesi daleko váhavé kliknutí, přibližně každých dvacet vteřin, jak se diváci s lístky husím pochodem sunuli dvěma nebo snad třemi turnikety. (85)
Once inside, panic and claustrophobia jockeyed routinely for one's attention; for every hundredweight of humanity that surged through the doors, a tardy click could be heard, somewhere in the distance, every twenty seconds or so, as the ticketed trickle inched past the two or three turnstiles.
Jakmile byl člověk uvnitř, soupeřily o jeho pozornost rutinně panika a klaustrofobie

mezi turnikety a vstupem do sálu jsem byl nedílně ohrožován nemocnými feťáky, nóbl narkomany, mladičkými burgessovskými frendíky, tlustými předměstskými smrady (kteří se napůl pokusili odlákat dvě dívky, jichž jsem se bázlivě zastal), postaršími pány ve večerních oblecích, na vyvýšených místech usazenými teenagery (85–86)
from the turnstiles to the concert area I was impartially menaced by sick junkies, posh druggies, junior droogs, fat suburbanite tikes (who half-tried to lure away the two girls I diffidently squired), elderly men in suits, platformed teenagers
dívky, kterým jsem ostýchavě dělal garde (…) teenagery v botách na vysokých podrážkách

Objevila se uvaděčka v tričku, zamračila se nad našimi lístky, poškrábala se na hlavě a vytáhla plánek (86)
A T-shirted attendant appeared, frowned at our tickets, scratched his head, and took out a map.
Objevil se uvaděč (…) zamračil (…) poškrábal (…) vytáhl

se u dveří Robertsonovy recepce tlačila falanga mediálních pracovníků (…) „Prosím vás, neudělejte nám z toho tady tiskovou konferenci.“ Média jsou tak dobrá jako to slovo samo. Neprobíhá zde žádná tiskovka. Místo toho je Robertson okamžitě pohlcený kroutící se stonožkou mikrofonů a kameramanského náčiní; objevil se s patnáctiminutovým zpožděním a s téměř slyšitelným prásknutím a přitáhl ho bočním vchodem jeden z jeho bodyguardů. (91)
The media was as good as its word. There was no press conference. Instead, Robertson was instantly engulfed by a squirming centipede of mikes and camera tackle; he emerged fifteen minutes later, with an almost audible pop, and was dragged off through a side door by his bodyguard.
Média dodržela slovo. Žádná tisková konference se nekonala. Místo toho Robertsona okamžitě obklopila (…) vynořil se po patnácti minutách se skoro slyšitelným lupnutím a jeho tělesný strážce ho odtáhl pryč bočním vchodem.

Později jsem se dozvěděl o jedné z modernějších technik při výzkumu trhu. (…) Odjížděl jsem s představou o americkém elektorátě, vybavený monitorem srdečního tepu, sadou prezervativů a měřičem vlhkosti v podpaží a se zkušeností naprostého selhání v politickovědecké laboratoři budoucnosti. (98)
I left with an image of the American electorate, fitted with heartbeat monitor, peter meter, and armpit humidor dial, and pegged out in the political-science lab of the future.
s představou amerického voličstva, opatřeného EKG, falopletysmografem a podpažním hygrometrem a ždímaného do úmoru v politologické laboratoři budoucnosti.

Předělat spisovatele Clivea Jamese na zpěváka Barryho Manilowa: každý, koho znáte, opovrhuje Reaganem, ale každý, koho neznáte, si myslí, že Reagan je úžasný. (99)
To adapt the writer Clive James on the singer Barry Manilow: everybody you know despises Reagan, but everyone you don't know thinks he's great.
Abych parafrázoval výrok spisovatele [CJ] o zpěvákovi [BM]: každý, koho znáte, Reaganem opovrhuje, ale

Na záchodě na mezinárodním letišti v Novém Dillí můžete spatřit dva metaře z kasty nedotknutelných, jak se mezi kalužemi milují. (107)
two untouchable sweepers fleetingly embrace among the slops
kratičce obejmou

stolní rozprašovací zařízení s novátorským – a velice těžkým – vnitřním motorem, který by snadno dokázal zmrzačit pracovníka obsluhy; (110)
portable spraying machine with an innovatory – and very heavy – internal motor, enough to cripple any labourer who strapped it on
přenosný postřikovač (…) motorem, který by stačil paralyzovat každého dělníka, který by si ho navlékl

[recenze románu Saula Bellowa]
Jen pohleďte na všechny ty muže, které by Matilda mohla místo Benna mít! Klíčový člověk jedné celostátní firmy se sítí poboček, (…) No ano, její otec hraje golf s lidmi, kteří vypadají jako Bob Hope a prezident Ford. A přesto sestupuje k Bennovi s (…) nekonečně symbolickými brýlemi s osmi dioptriemi a s mizernými dobrými šedesáti roky života. (122)
Look at the men Matilda might have had in Benn's stead! A national network anchorman, (…) Why, her father plays golf with the likes of Bob Hope and President Ford. Yet she alights on Benn, with (…) the infinity-symbol figure-eight spectacles, and his paltry sixty grand a year.
Moderátor zpráv celostátní televizní stanice (…) s takovými lidmi jako (…) brýlemi jako osmičkový symbol nekonečna a ubohými šedesáti tisícovkami ročně. [na s. 126 opakováno explicitně „se svým ročním platem šedesáti tisíc dolarů“]

Antarktida, scenérie Bennových toulek a pamětí admirála Byrda nazvaných Sám: tam venku, na hranici všech hranic, přichází rychle čas, kdy „člověk nemá druhému co odhalit, když dokonce jeho nezformulované myšlenky je možné předvídat, jeho hýčkané nápady se stávají nesmyslným žvatláním,“ kdy „lidé nacházejí jeden druhého vně“. (123)
the Antarctic, the setting of Benn's rambles and of Admiral Byrd's memoirs entitled Alone: out there, on the border of borders, the time quickly comes “when one has nothing to reveal to the other, when even his unformed thoughts can be anticipated, his pet ideas become a meaningless drool”, when “people find each other out”.
nazvaných [v českém překladu Miroslava Jindry] Sám a sám (…) „čas, kdy už jeden druhému nemají co o sobě vyjevit; kdy už je možné předvídat i nevyslovené myšlenky toho druhého, kdy se jeho oblíbené náměty hovoru mění v nesmyslné žvanění,“ kdy „se navzájem skrz naskrz poznají“. [u Byrda zní druhá věta odlišně: it doesn't take two men long to find each other out, v překladu: „netrvá dvěma mužům dlouho, než se navzájem skrz naskrz poznají.“]

Vzpomeňte na Citrina, „chladného“ vůči převážné části své mužnosti a vůči svým možnostem. (125)
Remember Citrine, “out cold” for most of his manhood and his prime.
[výklad o motivu spánku v Bellowově díle: hrdina Humboldtova daru strávil] většinu své dospělosti a nejlepšího údobí života „v limbu“1

co jsi udělal při prodeji toho majetku? (130)
what did you make on the sale of that property?
kolik jsi vydělal

Naše tága mluvila za nás – ani jeden z nás jsme tam shodou okolností neměli manželku (pochopitelně to jsou zbožné obdivovatelky umění svých manželů na kulečníkovém stole). (135)
Our cues bespeak us – both, coincidentally, presents from our wives (pious admirers, naturally, of their husbands' baizecraft).
obě jsou shodou okolností dárky od našich manželek

Robocop byl geniální originál. (141)
RoboCop was a genuine original.
opravdový originál

Frank Miller nahlédl do budoucnosti. A ta nás vtahuje. (145)
Frank Miller has seen the future. And it sucks.
stojí za houby

Spisovatelé (…) chtějí všechno mít; a chtějí to mít hned teď. Všechno – v podobě kapitalizovaného úspěchu – představuje najednou nabídku. (162)
Well, everything – in the form of a capitalised Success – is suddenly on offer.
Nuže, všechno – v podobě Úspěchu s velkým Ú – je náhle k dispozici.

Když se ty nadměrně stydlivé síly samy přinutí pohnout vpřed, jsou často překvapivě nedůvtipné, přehnaně přímé a dokonce hrubé: vstoupí do přemrštěně radikální oblasti za hranice své normální osobnosti, do oblasti společenského zločinu, kde se s nějakým odstíněním a odstupňováním nepočítá… Totéž platí pro lidi, kteří z podstaty nejsou hrubí a donutí se být zajedno s něčím, co jim tak úplně nesedí – rozhodnutím k souhlasu vstoupí do světa tak přesyceného ošklivostmi, že jeho estetickou strukturu nedokážou vůbec rozpoznat… (167)
When the excessively shy force themselves to be forward, they are frequently surprisingly unsubtle and overdirect and even rude: they have entered an extreme region beyond their normal personality, an area of social crime where gradations don't count… The same goes for constitutionally ungross people who push themselves to chime in with something off-color – in choosing to go along they step into a world so saturated with revulsions that its esthetic structure is impossible for them to discern…
Když se nadměrně plaší [lidé silou] donutí jednat průbojně, jsou často překvapivě málo citliví (…) a přimějí se pronést něco vulgárního

Je těžko říct, jestli skutečně klesá úroveň gramotnosti. S jistotou lze pouze tvrdit, že chorobný strach ze slovníků je nenávratně věcí minulosti. (168)
Certainly a morbid fear of dictionaries would seem to be abroad.
Rozhodně by se zdálo, že je rozšířen morbidní strach ze slovníků.

Po stavební stránce autobiografie [I. Asimova] představuje obvyklou sbírku pamětí celebrity, podobně jako Promluv, paměti Vladimira Nabokova. (185)
Structurally, the autobiography makes an average collection of showbiz memoirs look like Nabokov's Speak, Memory.
Z kompozičního hlediska vedle této autobiografie vypadá průměrný soubor vzpomínek na šoubyznys jako

[Profil R. Polańského]
„Nemělo se mi něco takového stát,“ není onen druh poznámky, který by Roman Polański měl někdy potřebu vyslovit. Jestliže se má něco divného stát, on je tím druhem člověka, kterému se to přihodí zcela určitě. (…) Když nadšeně a poněkud sentimentálně vypráví o velké naději, možnostech a svobodě šedesátých let, dochází vám, že už před sebou nemáte tu jednoznačnou oběť bezútěšné ironie onoho desetiletí. (208)
“It could never happen to me” is the sort of remark that Roman Polanski will never have cause to utter. If strange things are going to happen, he is the kind of man they will happen to. (…) When he talks enthusiastically, and perhaps a little sentimentally, about all the promise, flair and freedom of the Sixties, it strikes you that there is no more conspicuous victim of the abysmal ironies of that decade.
„To by se mně nikdy stát nemohlo“ je poznámka, jakou [RP] nikdy nebude mít důvod vyslovit. (…) že neexistuje žádná nápadnější oběť propastných ironií onoho desetiletí [než on]

Jemu bylo sedmdesát pět a považoval to už tehdy za „úžasný věk“. (224)
He was seventy-five, and considered to be “marvellous” for his age even then.
a už tehdy se soudilo, že na svůj věk je na tom „úžasně“

Maják coby [sic] kamenem dohodil, pouhých osm mil přes zátoku (226)
lighthouse on the red spit eight miles across the bay
na červeném skalním prstu osm mil [daleko] přes zátoku

Velcí spisovatelé vykonávají pro své čtenáře cosi zvláštního. Zintenzivňují a proměňují viditelný svět, a to navždy: „jako sraženinu duše, s níž je možné dál žít“ (229)
The great writers do something specific to their readers. They heighten and transfigure the world you see, for ever: “like the clot of a spirit level to be steadily carried”.
vodováhy, kterou je třeba neochvějně nosit2

Pro některé chyby v konkrétních termínech není ani triadický formát nutný: Tak místo zásilkové služby Federal Express je tu „federální pošta“ (216), mediaevalised (pseudostředověké) nepochopeno „mediálně vděčné“ (185), z ustáleného sousloví the great white hope překlad dělá „velkou bělošskou naději“ (192), $½ million ztrojnásobí do „jednoho a půl miliónu dolarů“ (83), groteskní je i představa „kynuté buchty, které rozdávají zadarmo“ (59) na floridském tenisovém turnaji: Danish je plundrové pečivo z croissantového, listového těsta.
Za zmínku stojí poznámky překladatele, kterých je v knize celkem 21: z toho přesně třetina se týká jmen osob, známých u nás málo nebo vůbec ne, a 4 dalších angloamerických reálií; 5 uvádí bibliografické údaje citovaných knih.3 Překladatel ovšem také explikuje, kdo byl roku 1984 míněn slovy „současný papež“ (13), a větu v Polańského profilu „Dokonce i Humbert Humbert si uvědomil, že mladé holky ve skutečnosti moc nevědí, jestli chtějí, nebo ne“ (209) opatřil vysvětlivkou „Hrdina románu Vladimira Nabokova Lolita“. Zdá se zvláštní předpokládat, že Amisovi čtenáři by zrovna tohle nemuseli vědět, tím spíš, že už je to třetí výskyt po „Humbert v Lolitě touží po tom, aby mohl svou nymfičku obrátit naruby“ (51; pravda, zde je název uveden přímo v textu) a „míst, která Humbert Humbert popisuje jako (…)“ (102; pravda, zde je jednak nepodstatné, o koho jde, jednak je následující citace z románu opatřena bibliografickou poznámkou o českém překladu) – ale koneckonců vždycky je možné, že někdo bude sbírku číst na přeskáčku. Vrcholem takového přístupu, který zvěčnil Werich ve forbíně s Horníčkem, je pasáž „děsivě jemné smysly vystavené Brobdingnagu všedního života“ (167) s vysvětlivkou „Smyšlené místo z Gulliverových cest Jonathana Swifta“: Vedle toho, že je podučitelsky zároveň nadbytečná i bezobsažná – hypotetickému neznalému čtenáři nadále zůstane utajena ta podstatná rozlišující charakteristika, kvůli níž si Amis nevybral za metaforu například Balnibarbi –, také v tomto případě se už dříve v knize vyskytla formulace „předsálí Earls Court Areny (…) nad podzemním parkovištěm Brobdingnagian“ (85) nejen bez vysvětlivky, ale i překladu, jako by se překladatel domníval, že jde o vlastní jméno. Nejdelší „pozn. překl.“ je u zmínky o sérii Nadace I. Asimova na s. 185: „Vžitý, ale poněkud zavádějící český překlad originálu Foundation (…), který je bohužel ponechán – pravděpodobně z komerčních důvodů – i v nových kvalitních překladech Viktora Janiše. V Asimovově díle jde spíš o ‚Základnu‘.“4
Uveďme nakonec ještě i zpracování redakční či korektorské, tedy – dosti časté – věci, kterých si může všimnout i běžný čtenář: „čísnkého“ (37), „Zeitugn“ (150), „o Lennonvě smrti“ (158), „Alexandre Kojčve“ místo Kojève (117), „zatuchlém lokále Jang a Jing na jedné z rušných tříd v centru Pekingu“ (40; navzdory šířícímu se českému omylu je čínská dvojice protikladů jang a jin; navíc v originále stojí musty Yan Jing, tedy ve správné transkripci Jen Ťing, a chybějícím substantivem, jež překlad doplňuje, je podle kontextu hotel); interpunkce „Dokonce, jsem pod (…) dokázal zahlédnout“ (163), „Když dnes Chris Evertová začne s někým chodit, první co udělá, je“ (89) nebo „tvrdí, že odložení onoho prvního panáka na šestou hodinu večer, představovalo impozantní bitvu“; zarážejícím způsobem vyšinutý pluralis Klausi „s Eriky Bristowsy, Mikey Gregoryemi a Daveimi Whitcomby“ (193) i skloňování „patří rovněž Georgu Brennanovi“ (9, pro 1. pád je běžné George) a „o smrti lidí (…) včetně někdejšího obyvatele druhého domu odvedle (…), A. J. Ayerovi“ (223), makarónský pleonasmus „obvinění (…) z konspirativního spiknutí“ (82; directing counter-conspiracy charges, v kontextu: naopak obvinil ze spiknutí své kritiky), „v autě zvícím velikosti mého domu“ (67), AČV „Jednou to bylo docela trapné v Národním filmovém institutu“ (11).

Překladu Na návštěvě u paní Nabokovové udělila Obec překladatelů v říjnu 2007 jednu z osmi výročních tvůrčích odměn (vedle hlavní ceny Josefa Jungmanna a prémie Tomáše Hrácha pro překladatele do 34 let byly uděleny ještě dvě mimořádné tvůrčí odměny). V projevu5 předsedkyně poroty germanistky Boženy Kosekové (dalšími členkami byly anglistky Jarmila Emmerová, Alena Jindrová, Dominika Křesťanová a překladatelka z francouzštiny a italštiny Drahoslava Janderová) byl hodnocen:
„Kniha je sbírkou výborných esejů na různá témata[, zachycujících mimo jiné setkání se zajímavými lidmi, jejich názory a pocity]. Citlivý a vynalézavý překlad vystihuje zejména hbitý a lehký autorův rukopis, jeho duchaplnost, ale i vážné nahlížení pod povrch věcí. [Jazyk překladu je čistý, věcný, po všech stránkách odpovídá originálu.]“
Ladislav Šenkyřík je dlouholetým členem výboru Obce překladatelů (jistou dobu byl místopředsedou), od roku 1996 je členem a od 2001 předsedou poroty její Soutěže Jiřího Levého pro začínající překladatele; Plav vydal rozhovor s ním na toto téma v čísle 5/2005.6
Nakladatelství Volvox Globator je odborné veřejnosti dobře známo, takže zde není nutno nic dodávat – snad kromě toho, že získalo překladovou anticenu Skřipec za roky 1998 a 2000.
Na impresu knihy stojí: „Nakladatelství Volvox Globator děkuje Ministerstvu kultury České republiky za finanční podporu vydání této knihy.“ Na webu MK ČR, že grant z programu Podpora vydávání nekomerčních titulů původní české a překladové literatury na rok 2006 činil 28 000 Kč (necelé procento celkového objemu rozděleného mezi 84 knih).

Disclaimer: Někdy na jaře nebo v létě 2006 nakladatelství oslovilo jednoho z mých přátel, jehož jméno bych zde asi neměl uvádět, zda by Amisovu knihu nepřeložil. S dotyčnou osobou jsme mluvili i o možnosti, že bych se na tom nějakou formou podílel; nakonec z toho sešlo, protože neměla volno v krátkém termínu, který byl vyžadován.

Poznámky:

1. Idiom se v románu vyskytuje celkem třikrát, nepříliš dobrý překlad Soni Nové ho řeší pokaždé jinak: „nevím o ničem“, „nevěděl o světě“ a k citátu nejbližší pasáž I might as well have been wearing flannel pajamas as that flapping double-breasted suit (…) for in the flower of my youth and at the height of my powers I was out cold „v květu svého mládí a na vrcholu svých sil jsem byl téměř mrtvý“. Za dohledání vděčím Viktoru Janišovi. zpět
2. Jak lze zjistit např. vyhledávačem Google Books, citát pochází z Pritchettovy povídky The Upright Man, jejíž hrdina nemůže ohýbat krk, v němž mu za války uvízla kulka: “a man screwed upright by a bullet in his neck, a bullet like the clot of a spirit level to be steadily carried, cannot bend over tools or ledger”. zpět
3. Nejsou dohledány důsledně: vedle již zmíněné Byrdovy knihy vyšel „kultovní comics Batman: Kníže temnoty se vrací“ (144, The Dark Knight Returns) česky už roku 2003 jako Návrat temného rytíře a dokonce i Rushdieho „Půlnoční děti“ (149) jako Děti půlnoci, 1995. Básně Philipa Larkina jsou citovány bez přihlédnutí k existujícím překladům Zdeňka Hrona. zpět
4. Janišovo vysvětlení, proč románovou dobročinnou instituci jménem Encyclopedia Foundation přeložil Encyklopedická nadace, je dostupné i online na <http://interkom.vecnost.cz/2002/20020162.htm>. zpět
5. Vyšel v bulletinu Jednoty tlumočníků a překladatelů ToP číslo 86, prosinec 2007, a ve zpravodaji OP č. 4/2007 krácený o pasáže uvedené v závorkách. Zpravodaj šlo stáhnout z webových stránek OP, ale někdy v posledních měsících byl smazán; server Web Archive ho nezálohoval, ale po jistou dobu zůstane dostupný v cachi vyhledavače Google na <http://209.85.135.132/search?q=cache:AhldBvFRFEkJ:obecprekladatelu.cz/ZPRAVYOP_07_04.DOC>. zpět
6. V této souvislosti stojí za upozornění kritika Jiřího Starého na překlad Ságy o Hervör od Miroslava Černého (jehož překlad byl v Levého soutěži oceněn v posledním ročníku v kategorii poezie) vydaná pod výmluvným názvem Levý na skřipciA2 2/2010, viz <http://www.advojka.cz/archiv/2010/2/levy-na-skripci>. Plav přinesl ukázky z Černého překladu v čísle 9/2009, kde byl srovnán s druhým čerstvým překladem téhož textu, pocházejícím od Jana Kozáka. zpět






© 2005 občanské sdružení Splav!