Plav
archiv


Úvodník

Dia daoibh!
Téměř přesně před rokem vyšlo skotské číslo Plavu. Na úvod se tedy přímo nabízí malé zamyšlení nad podobnostmi i odlišnostmi těchto dvou ostrovních literatur.
Oproti skotskému číslu bohatému na povídky se v~tomto irském objevuje na Plav neobvyklé množství básnických ukázek. Jak dokládá v~rozhovoru \textbf{Ondřej Pilný}, jejich rozmanitost a četnost není náhodná, ani nesouvisí pouze s~osobním vkusem překladatelů. V~irské poezii se zkrátka mnoho děje i v~jednadvacátém století, globalizace přináší mnohdy exotické inspirace, čtenáři navíc mají šanci díky výběrovým čtvrtletníkům vydávaným společností Poetry Ireland udržovat s~vývojem krok. U~nás se zatím setkáváme jen s~prvními vlaštovkami typu loňské antologie Nejlepší české básně K. Šiktance a K. Pioreckého – škoda, že v~našich krajích nemají básníci také více odvahy aktivně prezentovat sebe i svou tvorbu. Není k~tomu třeba vymýšlet zvlášť angažované básně – například \textbf{Eavan Bolandová}, básnířka někdy označovaná jako ženský protiklad nositele Nobelovy ceny Seamuse Heaneyho, se ve svých začátcích věnovala velmi osobním motivům z~rodinného či manželského prostředí. Později přibírá do své poezie i feministické akcenty, upozorňuje na nerovnou roli žen v~irských dějinách, a přece jen se tak přibližuje obecné představě angažované umělkyně. Přitom to, co je v~jejích básních působivé, zůstává od počátku stejné: citelná vnitřní potřeba podělit se o~problémy, které mne v~danou chvíli pálí.
Ve srovnání se skotštinou má irština s~angličtinou společného jen málo. O~to zajímavější ale je a v~budoucnu nejspíš ještě bude sledovat, jak se lidé vracejí k~jazyku, který byl svého času na vymření. Ačkoliv se většina Irů stále uchyluje k~angličtině, jednodušší co do gramatiky i pravopisu, přibývá zároveň umělců typu Biddy Jenkinsonové, kteří hrdě odmítají překládání svých děl do angličtiny. Přibývá rodičů, kteří volí pro své děti irsky vyučující školy. V~irštině díky intenzivní práci nevládních institucí nejen vycházejí noviny\linebreak a vysílají televizní a rozhlasové programy, ale proniká i do tak každodenních věcí, jako jsou Windows XP nebo cedule v~obchodním domě Tesco. Dost možná se tedy vyplní plán irské vlády učinit z~Irska během příštích dvaceti let plně bilingvní stát. Už dnes se koneckonců do běžného hovoru vkrádá tzv. cúpla focal – pár základních irských slovíček typu „děkuji“ a „na zdraví“ – a s~trochou snahy a odhodlání může být ještě lépe.
Příští číslo bude poměrně netypické: Na přetřes přijdou překlady české literatury do cizích jazyků. Slán go fóill.

Silvie Mitlenerová






© 2005 občanské sdružení Splav!