Plav
archiv


Úvodník

Milé čtenářky, milí čtenáři,
předkládané číslo přináší ukázky z evropského literárního baroka a manýrismu, jež čtenář ocení také jako pozadí pro lepší nahlédnutí české literární produkce té doby. Jelikož v českém barokním kontextu v podstatě neexistuje profánní poezie a román, zato se v něm hojně vyskytují duchovní písně a kázání, a jelikož vlivem soustředění pozornosti na tvorbu Bridelovu máme tendenci baroko spojovat s negativním pocitem marnosti nad zanikajícím světem, nabízíme jako úvodní text čísla ukázku z monografie o francouzském baroku Jeana Rousseta, v níž se mimo jiné věnuje právě tvorbě profánní a ukazuje, že prchavost a nestálost může být vnímána rovněž jako pozitivní hodnota. S pojmem manýrismus se pojí literární směr konceptismus, který ve svých poetikách vypracovali Ital Emanuele Tesauro a Španěl Baltasar Gracián. Pro svůj objem a terminologickou náročnost dosud nebyla – a nejspíš ani nebude – ani jedna z nich přeložena, a proto jsme alespoň ukázkou z Graciánova Ostrovtipu chtěli poskytnout vhled do tohoto vysoce intelektualistického stylu psaní. České prostředí si pojem koncept vypůjčilo: čistě konceptuální díla u nás totiž nevznikla, nicméně konceptismus byl u nás recipován, jak o tom svědčí ukázka z Otázek řečnických Bohuslava Balbína, v nichž se vymezuje vůči extravagantnostem tohoto směru, a dvě kázání, z nichž to latinské od Caspara Knittela je založeno na paralele mezi fiktivní gramatickou válkou a válkou mezi dobrem a zlem a druhé, německé od Josepha a Virgine Maria pracuje s ozvěnou v kostele. Krom toho jsou tato dvě kázání dokladem trilingvnosti české kultury 17. století. Z téhož důvodu k nim patří ještě německá Duchovní pastýřská píseň o ztracené ovčičce od Christophora Todtfellera, která odzbrojuje něžností a rozverností, s níž pojednává podobenství o spáse duše. Rubrika Překládat přeložené?, přinášející sedm barokních překladů španělského sonetu o Boží lásce připisovaného sv. Františkovi Xaverskému, pak je svědectvím o adaptační překladatelské praxi v Evropě 17. a 18. století. Na konec jsme zařadili rumunskou báseň Pozemský život podle západního vzoru od Mirona Costina, na níž je vidět, jak je barokní obraznost a tematika putovní. Většinu textů překladatelé doprovodili krátkým úvodem, abyste měli možnost lépe proniknout do děl, která se dnes mohou zdát nesrozumitelná nebo dokonce legračně podivná.
Další číslo věnujeme literatuře psané v jazyce, který u nás ovládá málokdo: literatuře albánské.

Lucie Koryntová






© 2005 občanské sdružení Splav!