Plav
archiv


Úvodník

Milé čtenářky, milí čtenáři,
zmapovali jsme už literatury Lotyšska (12/2007) a Litvy (9/2008) a nyní přinášíme pohled na literaturu zbývající pobaltské republiky: Estonska. Jazyk devítisettisícového národa, který spolu s finštinou a maďarštinou patří k ugrofinské jazykové skupině, si musel svou existenci uhájit nejprve před germanizací vyvíjenou vládnoucími baltskými Němci, později před rusifikací ze strany Sovětského svazu. V současné době identitu Estonska, které má 25procentní ruskou menšinu a od roku 2004 patří do EU, určuje polarita mezi východem-chudobou a západem-blahobytem, popřípadě mezi severem-zimou a jihem-teplem – téma, které je i pozadím románu Emila Todeho Hraniční země, z nějž přinášíme ukázku.
Estonská literatura, tak jako literatura každého malého národa, musí o své prosazení ve světě bojovat; na českém trhu v současnosti bohužel zrovna nevzkvétá. Od devadesátých let u nás totiž došlo k útlumu její propagace, což bylo způsobeno nejen nezájmem českých nakladatelů, ale také odchodem významné postavy české baltistiky Vladimíra Macury. Jeho velkolepé překladatelské dílo bude přesto v čísle zastoupeno, a to úryvkem z románu Viivi Luikové Sedmé mírové jaro, který patří ke stěžejním dílům estonské literatury: z dětské perspektivy, kouzelně míchající různé vrstvy skutečnosti, vypráví o poválečných událostech na estonském venkově. Vedle Macurova překladu se v čísle objeví překlad jeho žačky Naděždy Slabihoudové, která vznik čísla iniciovala, a dále překlady mladší generace českých estonistů a dalších milovníků estonské literatury. Tu budou v jejich překladech dále reprezentovat klasik historické prózy Jaan Kross, básnířka tichého slova Doris Karevová a z mladších prozaik vycházející z estonských mýtů Andrus Kivirähk či básnířka těžící z estonského folkloru a ženské zkušenosti Kristiina Ehinová. Doufáme, že číslo s ukázkami z jejich výjimečných děl podnítí nový zájem o tuto ugrofinskou zemičku „tisíce ostrovů“. Vždyť to dnes překladatelé mají lehčí než první z propagátorů estonské literatury, Miloš Lukáš, který pro svou touhu přečíst si estonskou poezii neželel absolvovat namáhavou cestu od estonsko-finského slovníku k finsko-švédskému, pak ke švédsko-německému a někdy i německo-českému…
V příštím čísle zůstaneme na východě Evropy a podíváme se po literatuře Ukrajiny.
Příjemnou četbu!

Lucie Koryntová






© 2005 občanské sdružení Splav!