Plav
archiv


Svět knihy 2011 – Literatura arabského světa

Silvie Mitlenerová
 

 

Rok se s rokem sešel a na pražském Výstavišti se opět otevřely brány jednoho z největších českých literárních podniků – veletrhu Svět knihy 2011. Jako čestný zahraniční host byla letos přizvána Saúdská Arábie, z tematických okruhů se nejvýrazněji prosadily e-knihy; o těch se zde hovořilo už vloni, se vzestupem elektronických čteček však toto téma na aktuálnosti spíše nabývá, nežli ztrácí.
Literatura arabského světa se prolínala všemi čtyřmi dny veletrhu. Obzvlášť velkorysý prostor nicméně písemnictví arabského světa dostalo v neděli, v pořadu „Velikáni arabské literatury v českých překladech“ zazněla jména nobelisty Nadžíba Mahfúze či klasika Chalíla Džibrána, prostor dostali také dva současní populární arabští básníci Mahmúd Darwiš a Nizár Kabbání. Odpoledne pak proběhly ještě dvě přednášky, Jaroslav Oliverius pohovořil o rozdílném vnímání poezie a prózy u starých Egypťanů, vyučující na univerzitě v Káhiře Hosna Abd al-Samie-Ondrášová zas vykládala o významu symbolů, metafor a metonymií v díle staroarabských básníků. Pokud jde o program neliterární, došlo na kurz arabské kaligrafie s Jafarem Hedarem a pořad „Vaříme s arabskou kuchařkou“. Jak se píše na webové stránce www.svetknihy.cz, zprávu o konání veletrhu přinesla dokonce i známá katarská televize Al-Džazíra.
Po celou dobu veletrhu mohli návštěvníci zhlédnout dvojvýstavu „Arabská literatura v českém překladu“ a „Česká arabistika“, kde se ukázalo, kolik práce v propagaci a výzkumu arabské literatury už za sebou čeští arabisté mají. Ostatně pokud jde o výstavy, již v Plavu 3/2011 byla zmíněna multimediální výstava Swiss Lib., která lákala kromě čtenářů a fanoušků švýcarské literatury i zájemce o audioknihy.
Každým rokem se prodlužuje seznam zahraničních hostů, kteří obvykle na Svět knihy přijíždějí představit svůj nejnovější autorský počin. Letos se mezi „highlighty“ zařadili Poláci Krzysztof Varga a Mariusz Sczygieł, Francouz Laurent Binet a samozřejmě řada hostí z arabských zemí. Nejvíce autorů ale tentokrát příslušelo ke švýcarské národnosti (Isabel Morfová, Erica Pedrettiová, Rolf Lappert a další). Nemá naopak cenu zde vyjmenovávat všechny známé české literáty, kteří se na veletrhu ukázali, neboť to byli zkrátka téměř všichni.
Za zmínku stojí také doprovodný program, který se odehrával mimo holešovický areál – například sobotu jsme mohli začít snídaní v Café Fra se švýcarským spisovatelem Klausem Merzem a českým básníkem a organizátorem literárního života Petrem Borkovcem, večer se pak vydat do divadla Viola na hudebně-poetický večer „Zelená lampa poezie“, jehož se zúčastnilo několik syrských a alžírských umělců a umělkyň usídlených v České republice.
Přitažlivou součástí veletrhu jsou různé soutěže pro návštěvníky, debutující i zavedené literáty. Organizátoři pro letošní sedmnáctý ročník připravili jednu úplnou novinku: Na veletrhu byla v premiéře udělena Cena Jiřího Theinera, pojmenovaná podle dlouholetého šéfredaktora měsíčníku Index on Censorship. Prvním laureátem ceny určené „žijící osobnosti či instituci působící v zahraničí, která svým počinem nebo dlouhodobým snažením významně přispívá k šíření a propagaci české literatury mimo ČR“ se stal polský překladatel a spisovatel Andrzej Sławomir Jagodziński. Americké velvyslanectví pak v rámci veletrhu udílelo Cenu svobody na počest Woodrowa Wilsona za podporu americko-českých vztahů a vzájemného porozumění – obdržela ji in memoriam Eva Slámová, dlouholetá šéfredaktorka nakladatelství Argo a vedoucí edice AAA, jež výraznou měrou přispívala k porevoluční propagaci americké knižní produkce u nás.
Motivací pro začínající literáty do třiceti let věku je Cena Jiřího Ortena udílená společně Svazem českých knihkupců a nakladatelů a pražským magistrátem. Letos se v souboji mezi jednou novelou, jednou dětskou knihou a jednou literární parodií odkazující k Máchovým deníkům nejvýrazněji prosadila próza Františky Jirousové Vyhnanci. Pro Jirousovou to není premiéra – v roce 2000 získala za knihu Velmi vzdálený oheň Cenu Knižního klubu pro nepublikované spisovatele.
V pátečním programu veletrhu došlo jako tradičně i na udílení překladatelské anticeny Skřipec. Obec překladatelů, zastoupená porotou ve složení Vratislav Slezák, Miroslav Jindra a Václav Jamek, se letos přes velmi malý celkový počet nominací rozhodla toto nelichotivé ocenění udělit za překlad satirického biografického románu Moje německá matka od Niklase Franka, který pro nakladatelství Práh přeložil Vlastimil Dominik. Sami pořadatelé nazývají soutěž společenskou hrou a hrát ji s nimi přišel i majitel nakladatelství Martin Vopěnka. Proti početným humorným úryvkům, které pranýřovaly překladatelova pochybení a jež z pódia citoval Slezák, postavil Vopěnka ukázku, jíž se pokusil doložit závažnost a společenský přínos knihy, nepovedlo se mu to však zcela. Cenu pak následně odmítl převzít s poukazem na to, že nemá od překladatele k takovému činu zplnomocnění.
V neděli odpoledne se brány Výstaviště za letošním Světem knihy zase uzavřely, už ale tušíme, že příštím čestným hostem bude Rumunsko a kromě e-knih se bude větší pozornost věnovat také komiksům. Pro průběžné zprávy z přípravy dalšího veletrhu i ohlédnutí za tím uplynulým je možno navštívit webové stránky www.bookworld.cz.






© 2005 občanské sdružení Splav!