Štítek: 2 Stránka 10 z 11

Scéna zaměřená na francouzské drama

Marie Iljašenko

Nové divadelní studio působící od loňského roku pod názvem Saint Germain nabídne svým návštěvníkům to nejlepší ze současného francouzského dramatu. Iniciátorem tohoto projektu, který je realizován na nové scéně působící při Rock Café, je režisér a překladatel Jaromír Janeček.

Jako inspirace mu posloužil projekt, který se před lety konal na půdě Francouzského institutu a jehož cílem bylo představit českým divákům nejnovější francouzské drama. Francouzský institut sice tuto tradici neoživil, převzal ale společně s francouzským velvyslanectvím nad Studiem Saint Germain patronaci. Společným jmenovatelem divadelních her, které Saint Germain uvede, je především jejich nominace na prestižní francouzskou cenu Molière v kategorii „nejlepší text sezony“.

Výběrová bibliografie k tématu

Daniela Jobertová

Publikace dostupné na internetu:
Actes du théâtre.
<http://entractes.sacd.fr/n_archives.php?l=archiv>
– semestrální publikace asociace Entr’Actes při SACD (Société des Auteurs et Compositeurs Dramatiques).
La Moisson des Auteurs.
<http://entractes.sacd.fr/moisson_aut.php?l=ma>
– katalog dramatických autorů uvedených v publikaci Actes du Théâtre od roku 1995.

Tituly ve francouzštině a češtině:
L’Actualité du théâtre contemporain d’expression française. Paříž: Entr’Actes (sezony 1992–1993, 1993–1994, 1994–1995) – seznam všech současných her na repertoáru francouzských divadel.
241 pièces contemporaines de langue française.

Bloudění dramatickými světy Bernarda-Marie Koltèse

Petr Christov

Sledovat publikační počiny edice Divadelního ústavu (dnes již Institutu umění – Divadelního ústavu) by mělo být pro českou čtenářskou veřejnost zajímající se o divadlo a dramatickou literaturu povinností. Knihy, které péčí DÚ spatřily světlo světa, jsou takřka bez výjimky výraznými příspěvky z rozličných oblastí divadelnictví, ať už se objevily v kterékoli z jeho edičních řad – od monografických historických publikací a kritických edic sebraných spisů (Edice Světové divadlo a Edice České divadlo), přes impozantní a výtečně vyvedené tituly Encyklopedie českého divadla, až po edice věnované samotným divadelním hrám, zde se jedná především o dvě ediční řady pojmenované Edice Současná hra a Edice Divadelní hry.

2/2008 – Francouzské divadlo slova



Errata

K záměně autora úvodní eseje došlo ve zvláštním čísle Plavu věnovaném hře Nathalie Sarrautové Pro jediné slovíčko. Nesprávně byla uvedena Jovanka Šotolová, skutečnou autorkou je Jana Kubáčková. Redakce se oběma autorkám omlouvá. Plné a správné znění eseje si můžete přečíst na našich internetových stránkách.

 

Beyond the pale

Viktor Janiš

Několik poznámek k článku Ondřeje Vimra Otevřená kritika překladu (in: Plav 2007/1).

Shodou okolností, dle Vimra „více či méně arbitrárně“, jsem byl vybrán, zvážen a shledán lehkým, dopustiv se údajně dvou ze čtyř kardinálních hříchů kritika překladu: neetické sebestřednosti a neuvědomělé ahistoričnosti. Zašel jsem dál, než jsem zajít měl, ocitl jsem se mimo výseč a slušnou translatologickou společnost, „beyond the pale“, jak říkají Angličané. Jenže já si nejsem jist, zda je o hříchy, a už vůbec si nejsem jist, že jsem se jich dopustil.

Poprvé jsem se měl provinit proti etice: vyzdvihoval jsem prý vlastní dílo,

2/2007 – Světoví spisovatelé o české literatuře



Biermannovo čestné občanství

Jan Hon

Kulturní rubriky německých novin zaplnil v posledních týdnech spor o to, zda má berlínské zastupitelstvo udělit čestné občanství lyrikovi, písničkářovi a bývalému východoněmeckému disidentovi a exulantovi Wolfu Biermannovi.

Se značně medializovaným sebezapřením v lednu nakonec berlínské zastupitelstvo rozhodlo, že Biermannovi čestné občanství udělí. Jak Biermann, tak berlínské zdráhání ovšem odhalují některá obzvlášť podrážděná místa nejnovějších německých kulturně-politických dějin. Sám Biermann je doslova ztělesněňuje: roku 1936 se rodí do hamburské židovsko-dělnicko-komunistické rodiny, jen náhodou přežívá druhou světovou válku, po níž na sklonku puberty přesidluje do NDR, kde se věnuje politickoekonomickým studiím, filosofii, matematice – a také básnické,

Středoevropský literární prostor už neexistuje

Korespondenční rozhovor s Tomášem Glancem a Michaelem Špiritem o české literatuře ve světě, o slavistice na zahraničních univerzitách i o tom, zda spisovatelé rozumějí literatuře.

Jan Hon: Časopis Plav nese podtitul „měsíčník pro světovou literaturu“ – v tomto čísle se chceme zaměřit na otázku, jak si v kontextu světové literatury stojí literatura česká. Oba jste strávili delší dobu v zahraničí – Tomáš Glanc v New Yorku, Berlíně a v Moskvě, Michael Špirit v Heidelberku. Pro začátek se zeptám jednoduše: Má současná česká literatura německé, americké a ruské čtenáře? Kteří čeští autoři „se čtou“, a proč právě oni?

bez názvu

Johanna Venhoová
přeložila Viola Parente-Čapková

Láska, les nožů
v ložnici, fakírská sebekázeň,
ostrý zákon. Chci všechno, všechno se musí dát.

Láska, na žhavých uhlících
bosa, celou minutu bez dechu
v hloubce dvou sáhů

žádá si slíbené.

Mozek vynulovaný nedostatkem kyslíku. Kdo jsem?
Kam jdu? Do dvou sklenic liju husté mlezivo,
dojím, dokud nejsou prsa prázdná, jak mě to naučili.