Štítek: 2 Stránka 7 z 11

Zmrzlinář, požár a popel, z něhož nic nepovstane

Milena M. Marešová

Lipsonová, Katri. Zmrzlinář. Z finského originálu Jäätelökauppias (2012) přeložil Vladimír Piskoř. 1. vydání. Praha: Argo 2014. 263 stran. 

Prázdninovou cestu s rodiči po zemích takzvaného východního bloku absolvovala tehdy jedenáctiletá Finka Katri Lipsonová v polovině sedmdesátých let minulého století. O čtrnáct let později, roku 1990, přijela už coby studentka medicíny ze švédské Uppsaly na stáž do čerstvě „porevolučního“ Československa a strávila měsíc v Olomouci. Američana, za kterého se provdala, potkala v Praze. V současnosti žije s manželem a synem ve Vantaa nedaleko Helsinek. Po čtyřicítce začala psát knihy, v roce 2008 vydala prvotinu Kosmonaut,

Z dob, kdy lidé měli řeči

Pere Calders

Z katalánštiny přeložil Jan Schejbal
 

Hlavními postavami příběhu, který bych chtěl vyprávět, jsou jedna lesba a jeden homosexuál. Už to vyžaduje odvahu!

Ona se jmenovala Clàudia, on Eduard a tato podrobnost by mohla připadat bezvýznamná, nicméně musíme je nějak označit. Oba trpěli a bojovali, aby je společnost přijala takové, jací jsou, ale nebylo to snadné, neboť rodina, přátelé, známí a celé okolí je po dlouhou dobu odmítali. Je však dokázáno, že se vyvíjíme pokrokovým směrem, a tak nadešel okamžik, kdy je nejenže přijali, nýbrž i uctívali. Eduard se dokonce stal vedoucím gay sekce jedné důležité politické strany a jeho otec,

Tanec s větrem

aneb sen o revoluci, po níž se bude Egypt opět psát velkými písmeny

František Ondráš

Předkládáme čtivou esej jednoho z předních českých arabistů pojednávající o vlivu egyptských revolučních událostí na tamní moderní literární tvorbu. Dočíst se v ní můžete o islamistickém umění, o tom, jak literatura může být úzce spojena s určitým místem, nebo také o neschopnosti vést mezikulturní dialog. 

Moderní egyptská literatura prošla v posledních desetiletích výraznými změnami. Vývoj literárních forem a tematické výstavby textů byl ovlivněn řadou nových aspektů umělecké tvorby i událostmi, jež zanechaly nesmazatelnou stopu v životě egyptské společnosti. Právě události prvních měsíců roku 2011 lze v kontextu moderní historie Egypta označit za přelomové.

Svoboda slova a revoluce 25. ledna 2011

Rozhovor s Ímán ‘Izz ad-Dín

V průběhu posledních dvou let prožil Egypt mnoho politických a společenských otřesů. Od počátku revoluce 25. ledna 2011, která vedla po masových demonstracích k pádu režimu Muhammada Husního Mubáraka, byli Egypťané svědky několika různých fází revoluce, která stále pokračuje – od převzetí moci armádou bezprostředně po Mubárakově odstoupení, přes zvolení Muhammada Mursího za nového prezidenta a nárůst vlivu Muslimského bratrstva, až po odstavení prezidenta Mursího z jeho úřadu a jmenování prozatímní vlády podporované armádním velením, což vedlo v létě 2013 k vypuknutí násilných akcí a zhoršení bezpečnostní situace v zemi. Tehdy se Egypt na určitou dobu ocitl dokonce na pokraji občanské války.

Od Harryho k thrilleru

Markéta Cmíralová

Galbraith, Robert. Volání kukačky. Z anglického originálu The Cuckoo’s Calling (2013) přeložil Ladislav Šenkyřík. 1. vydání. Praha: Plus, 2013. 480 stran. 

Román Volání Kukačky „neznámého“ britského autora Roberta Galbraitha již asi netřeba představovat. Brilantní krimi uvedlo do českého prostředí pražské nakladatelství Plus, které takřka pětisetstránkový román podpořilo rovněž patřičnou reklamou. Kniha by však jistě obstála i sama o sobě. Pod debutantským pseudonymem se totiž skrývá ostřílená spisovatelka Joanne Rowlingová, autorka knižní série o Harrym Potterovi.

Pravou tvář Roberta Galbraitha se nepodařilo tajit moc dlouho. Volání Kukačky vydalo britské nakladatelství Sphere v dubnu roku 2013 a pravdu o autorství již v létě prozradil jeden známý právníka Rowlingové a potvrdily ji softwarové lingvistické rozbory.

2/2014 – Egyptský koláč z kamene



Prochaskova podkarpatská archeologie

Jan M. Heller

Prochasko, Taras. Jinací. Z ukrajinského originálu NeprOsti přeložily Jekaterina Gazukina a Alexandra Stelibská. Červený Kostelec: Pavel Mervart, 2013. 208 stran. 

Jinací jsou pozemští bohové. lidé, kteří díky svému vrozenému nebo získanému vědění mohou někomu pomáhat, nebo škodit. podstatný je právě tento fakt – je to vrozené nebo získané. něco vědí. přičemž se to člověk může dozvědět. získat. a pak, když se člověk něco dozví, může se stát Jinakým. (119)

Takto (a právě s touto distribucí verzálek, jež chybějí na počátcích vět, kdežto pojem „Jinací“ povyšují na proprium) vysvětluje titul své prózy z roku 2002 Taras Prochasko,

2/2013 – Blog.ru



Ruský kvas

Rostislav Valvoda

Mění se Rusko v poslední době? Má smysl vykládat nevídané protesty předešlého roku a půl jako proměnu společnosti, nebo jde jen o vlnku bez hlubšího významu a zčeřené společenské vody se opět záhy uklidní? 

„Rusko se změní. Už teď se mění,“ formulovala svoje přesvědčení v roce 2011 Jelena Kosťučenková, mladá investigativní novinářka z kritického listu Novaja gazeta, který přitahuje výrazné novinářské osobnosti a na stěnách jeho redakce tak visí tragická řada portrétů zavražděných žurnalistů. Jelena tímto silným výrokem zakončila svůj blogový post, ve kterém se poprvé veřejně přihlásila k lesbické orientaci a vysvětlila,

2/2012 – Besarabesky