Štítek: 2 Stránka 9 z 11
Internetové odkazy věnované české literatuře v zahraničí
Sestavily Michaela Otterová a Lucie Koryntová
Přehledy překladů děl českých autorů
www.czechlit.cz/bibliografie
Nejucelenější bibliografie zahraničních vydání děl českých autorů sestavená Portálem české literatury.
www.pluh.org
Přehled přeložených a připravovaných titulů od autorů, jež v zahraničí zastupuje agentura Pluh.
www.dbagency.cz/index.php?f=news
Přehled přeložených a připravovaných titulů od autorů, jež v zahraničí zastupuje Literary Agency Dany Blatné.
Zahraniční stránky věnované české literatuře
anglicky:
users.ox.ac.uk/~tayl0010/transl.html
francouzsky:
www.librairie-compagnie.fr/tchecoslovaquie/index.htm
bohemica.free.fr
italsky:
www.esamizdat.it/letteraturaceca.htm
Zahraniční časopisy věnované české literatuře
www.transcript-review.org/en/issue/transcript-6–czech-
6.
Rozhovor s Nives Vidrihovou
Známá slovinská překladatelka Nives Vidrihová hovoří o Bohumilu Hrabalovi, jeho díle a životní filosofii, ale i o dalších českých autorech, které přeložila, a také o tom, jak vypadá dnešní česká literatura ze slovinské perspektivy.
Michaela Otterová: Začněme Bohumilem Hrabalem. Ten se nám do čísla dostal z toho důvodu, že jste loni za překlad jeho Inzerátu na dům, ve kterém už nechci bydlet dostala slovinskou překladatelskou Cenu Antona Sovreho. Kým je tedy pro vás Bohumil Hrabal? Jak na vás osobně zapůsobil? Zajímal se vůbec o osud svých děl v cizině? Nebo třeba i o jazykové nuance překladů?
Nives Vidrihová: Můj nejoblíbenější český spisovatel.
…Anne Donovanová
Přeložil Vít Prokopius
Na příběhu jedné bezejmenné matky Anne Donovanová odkrývá, jak málo víme o náročnosti péče o postižené. Text vznikl v roce 2005 na zakázku edinburské organizace Artlink, která se snaží postiženým lidem žijícím v komunitách zprostředkovávat kontakt s uměním.
Pečovatelům na celém světě
A nyní přichází okamžik, na který jsme všichni čekali – vyhlášení hlavní „Ceny pro pečovatele roku“.
Zmalovaná holčina si nervózně hraje s obálkou a ty červený drápy jí dost překážej. Něco žvatlá,
…Magdaléna Potočňáková
Byla vůbec někdy nějaká skotská literatura? – ptal se skepticky významný představitel angloamerického modernismu, básník a kritik T. S. Eliot v provokativním názvu své eseje z roku 1919, otištěné v časopisu The Athenaeum. I dnes, po devadesáti letech přetrvává u části (čtenářské či dosud čtoucí) veřejnosti mylný názor, že skotská literatura je vlastně jen jakousi „součástí“ literatury anglické či britské. Je to způsobeno jednak problematickým postavením Skotů jako malého národa v sousedství velkého, jednak jazykovou a kulturní roztříštěností Skotska. „Jednotné Skotsko existuje pouze na mapě,“ tvrdil o své rodné zemi už Robert Louis Stevenson a dokládal toto tvrzení mimo jiné právě jazykovou pluralitou,
…Antologie a tradiční texty
Sestavil Daniel Samek
Antologie a lidová slovesnost
O hnědém medvědu ze Zeleného údolí. Skotské pohádky, mýty a legendy. Vybrala a přeložila Martina Joujová. Přísloví a hádanky přeložil Daniel Samek. Argo, Praha. 2008.
Robertson, James: Skotské duchařské historky. Přeložil Robert Čapek. Mladá fronta, Praha 2004.
Scottish Tales / Skotské pohádky. K vydání připravila a přeložila Lenka Smetanová. Garamond, Praha 2000.
Staroskotské ballady. Přeložil a poznámky napsal Ladislav Quis.
…Rozhovor s Davidem Drozdem
Podle svých vlastních slov je David Drozd „ne snad úplně odborník, ale pravděpodobně jediný, kdo se v Česku systematicky zabývá skotským dramatem“. Proto právě s ním byl veden rozhovor o podobách, tématech a autorech skotského divadla.
Silvie Mitlenerová: Jaké je skotské drama? Je možné ho někam zařadit?
David Drozd: Obecně se dá říci, že je velký rozdíl mezi dramatem kontinentálním a tím tzv. „za kanálem“, tj. britským nebo americkým. Ačkoliv se britské drama samozřejmě také zásadním způsobem vyvíjí, globálně mnohem více tíhne k realismu, k popisnosti, k věcnosti. Pořád ještě se zde píšou hry,
…Lukáš Novosad
Wilde, Oscar. Portrét pana W. H. / The Portrait of Mr. W. H. Z anglického originálu přeložil Jiří Josek. Odpovědná redaktorka Jana Mertinová. 1. vydání. Praha: Romeo, 2008. 79 s.
Je to smutný fakt. Běžný tuzemský kritický provoz stíhá reflektovat jen hrstku z obrovského množství vydávaných titulů a až na výjimky se věnuje pouze autorům současným. Vyjde-li novinka od některého z autorů takzvaně klasických, je de facto odkázána k hodnocení až v studiích literárněvědeckých, na obyčejnou recenzi nárok takřka nemá. Zřejmě u takových případů zafunguje představa, podle níž podstatné texty významných autorů jsou do češtiny už dávno všechny přeloženy (případně díla od českých autorů vydána) a zbytek jsou jen drobničky,
…
Jana Kubáčková
Pokud zadáte do internetového vyhledávače jméno „Nathalie Sarraute“, je dosti pravděpodobné, že slavnou francouzskou spisovatelku najdete spolu s Alainem Robbe-Grilletem, Claudem Simonem nebo Michelem Butorem v kolonce nadepsané „nový román“, případně se poblíž bude vyskytovat označení „zakladatelka nového románu“.
To je samozřejmě pravda. Nathalie Sarrautová, rozená Čerňaková (1900/02?–1999, původem z ruské židovské rodiny), se na literární scéně prosadila roku 1956 knihou esejů Věk podezírání (Ère du soupçon), v nichž se distancuje od konvencí tradičního balzakovského románu. Toto dílo mělo zásadní význam pro vznik tzv. nového románu, nicméně Sarrautová sama se nikdy necítila být členkou nějaké „literární školy“.
…Rozhovor s Petrem Christovem, vedoucím Katedry divadelní vědy na FF UK v Praze, o současném psaní pro divadlo – o jeho „mluvnosti“ i tichu, o klasičnosti i novátorství, o současném „hrdinovi“, o bulváru a nakonec o vztazích mezi divadlem francouzským a českým. Ptala se Lucie Koryntová, redaktorka Plavu.
Lucie Koryntová: Můžete představit nějakého současného francouzského dramatika, kterého vy považujete za významného a/nebo zvlášť zajímavého? Adjektivem „současný“ míním autora píšícího po éře absurdního dramatu.
Petr Christov: Vybrat jednoho současného (nebo snad řekněme moderního?) francouzského autora píšícího pro divadlo nutně znamená zapomenout na stovky dalších, neboť potence francouzské dramatiky je nemalá. Přesto bych rád alespoň letmo představil jednoho svého oblíbeného autora – záměrně neříkám dramatika,
…