Autor: Nelly Stránka 8 z 47

Nevidím nic dobrého na tom, když děláš, co tě netěší

Rozhovor s Lászlem Szilasim vedla a z maďarštiny přeložila Marta Pató

Spisovatel László Szilasi je autorem sedmi románů, za něž získal řadu domácích ocenění. Třetí most je jeho prvním dílem přeloženým do češtiny, odehrává se v Segedínu a těžiště vyprávění představuje prostředí lidí bez domova. Rozhovor o psaní a o proměnách literárního a akademického života v Maďarsku s autorem vedla Marta Pató. K rozhovoru se sešli v Segedíně v kavárně Mojó nedaleko filosofické fakulty.

 

Pokud vím, působíš nyní na katedře maďarské literatury filosofické fakulty jako docent tvůrčího psaní.

Čas na rozjímání o zlu tohoto světa

Tereza Prymak

Crudu, Dumitru. Čas pět hodin a sedm minut.
Z rumunského originálu
Ora cinci şi şapte minute (2022) přeložil Jiří Našinec.
1. vydání. Praha: Petr Štengl, 2023. 210 stran.

 

Když moldavský básník, prozaik, dramatik a publicista Dumitru Crudu přijel v roce 2022 do Prahy na dvouměsíční literární rezidenci Praha město literatury, zamýšlel psát knihu na téma dezertérství a zapojit do ní autobiografické prvky z doby, kdy dělal vše pro to, aby se nestal sovětským vojákem. Nakonec však svůj původní plán pod vlivem nenadálých tragických událostí změnil,

Promarněná obžaloba patriarchátu

Saba Vassileva

Robert-Diard, Pascale. Malá lhářka.
Z francouzského originálu
La Petite menteuse (2022) přeložil Tomáš Havel.
1. vydání. Praha: Argo, 2024. 192 stran.

 

Román Malá lhářka francouzské novinářky a spisovatelky Pascale Robert-Diard detailně vykresluje soudní proces ve věci falešného obvinění ze znásilnění. S malou lhářkou, dvacetiletou gymnazistkou Lisou Charvetovou, se čtenářstvo setkává před odvolacím přelíčením, poté co byl za její znásilnění odsouzen dvaatřicetiletý štukatér Marco Lange. Lisa se vydává do kanceláře advokátky Alice Keridreuxové s prosbou o změnu právníka: přeje si, aby ji zastupovala žena.

Errata Plavu číslo 10/2024

V čísle 10/2024 byl u překladu Julii Alvarez Jak Garcíova děvčata ztratila přízvuk ze Soutěže Jiřího Levého chybně uveden jazyk originálu. Překladatelce Žanetě Csonka se tímto omlouváme. Správné znění naleznete níže.

Plav 10/2024 str. 84
Špatně: Ze španělštiny přeložila Žaneta Csonka
Správně: Z angličtiny přeložila Žaneta Csonka

10/2024 – Co je k čertu zač?

Vychází nový Plav věnovaný ironii v dánské literatuře.

O národě s ironií v krvi

Rozhovor s Johannesem Eske Andersenem vedla a z dánštiny přeložila Markéta Kliková

Johannes Eske Andersen z Filozofické fakulty Univerzity Karlovy v rozhovoru doloží, jak pevně je ironie v dánské společnosti zakořeněná – tvoří totiž nejen součást každodenní komunikace, ale i širších společenských interakcí a představuje jednu ze souřadnic dánské kultury. Dánové se skrze ni vyrovnávají s realitou všedních dní, zůstávají však „nohama na zemi“. Zároveň rozhovor nabízí přehled toho, jakých podob ironie nabývala v dánské literatuře a kdo byli a jsou jejich průkopníci.

 

Při povídání s Dány si nelze nevšimnout ironických náznaků či přímo poznámek,

Rytmus, melodie, slovo. Státní cena za překladatelské dílo pro Dagmar Hartlovou

Helena Stiessová

 

Letošní Státní ceny už znají své laureáty. Cenu za překladatelské dílo obdržela Dagmar Hartlová, dlouholetá překladatelka především ze švédštiny, vysokoškolská pedagožka a nositelka švédského Řádu polární hvězdy.

Své první setkání s Dagmar Hartlovou si nevybavím přesně, ale bezpochyby se odehrálo na půdě pražské Filozofické fakulty, kde od roku 1989 přednášela mimo jiné o švédské literatuře. K zájmu o švédské autory mě tehdy nikdo pobízet nemusel, ovšem v jejím podání se svět Augusta Strindberga, Karin Boye či Pära Lager­kvista otvíral jako barvitý román, který opravdu chcete číst. Dagmar totiž oplývala nefalšovaným a nakažlivým zaujetím pro věc,

V básních pro mě nikdy nic nebylo tabu

Rozhovor s maďarskou básnířkou Zitou Izsó vedla Iryna Zahladko

Sbírkou Oplocený les v překladu Roberta Svobody se čeští čtenáři a čtenářky mohou poprvé seznámit s tvorbou současné maďarské dramatičky a básnířky Zity Izsó. Autorka žije a tvoří už několik let v Praze, stejně jako její vrstevnice, česko-ukrajinská básnířka Iryna Zahladko, která ji zpovídala. V rozhovoru rozebíraly, co všechno je součástí povolání člověka, srovnaly publikování pod mužským pseudonymem a vlastním jménem a otevřely také komplexní otázku vztahu díla a autora nebo autorky.

 

Zito, četla jsem, že se literatuře věnujete od roku 2007.

Prožívat minulost každý den znovu

Alžběta Mixová

Trabucco Zerán, Alia. Odpočet.
Ze španělského originálu
La resta (2015) přeložila Dita Aguilera.
1. vydání. Praha: Fra, 2024. 174 stran.

 

Na Santiago de Chile se snáší popel a pokrývá všechno živé i nehybné vrstvou špíny a šedi. „Santiagu černobílá slušela. Poznávalo se v ní: lhostejné obličeje a psi rozvalující se v prachu.“ (75) Tři mladí Chilané, Felipe, Iquela a Paloma, se právě v tu chvíli vydávají pohřebním vozem přes vrcholky And do sousední země. Pátrají po ostatcích blízké osoby a rekapitulují při tom i vlastní životy.

Vikingská dřevořezba

Klára Soukupová

Mytting, Lars. Zvon v jezeře.
Z norského originálu
Søsterklokkene (2018) přeložila Jarka Vrbová.
1. vydání. Praha: Argo, 2024. 328 stran.

 

Lars Mytting (* 1968) je úspěšný norský spisovatel, jehož knihy přesně splňují zadání „čtivosti“. Román Šestnáct stromů na Sommě (2014) vyšel v českém překladu v roce 2022 a letos ho následoval ve stejném grafickém provedení Zvon v jezeře (2018), jenž je prvním dílem připravované trilogie.

Mytting ve svém románu propojuje legendu o dvou zvonech ze 17.