Časopis vychází jednou měsíčně
a stojí 135 Kč

Vydává: Spolek SPLAV!
U Studánky 5, 170 00 Praha 7
IČO 266 74 122

   


Aby vám neuteklo žádné nové číslo, přihlašte se k našemu newsletteru:

 

Zásady zpracování osobních údajů

Naše stvůry tančí kolem ohně. Básnící Brazilky

Uvedení čísla k brazilské poezie ve čtvrtek 30. dubna od sedmi hodin v pražském Punctu.


3/2026 – Dobré slovo je jako chleba

Vychází nový Plav věnovaný romské literatuře.

Autoteorie o sexuální práci, umění a zpovědním psaní

Barbora Skalická Doležalová, Saba Vassileva

Giovannitti, Sophia. Pracující dívka: O prodeji umění a prodeji sexu.
Z anglického originálu Working Girl: On Selling Art and Selling Sex (2023) přeložili Ondřej Trhoň a Toby Wehle.
1. vydání. Praha: Tranzit.cz, 2024. 207 stran.

 

Kdo může psát o sexuální práci a kdo je oprávněn recenzovat knihu, která se tomuto tématu věnuje? V kontextu narůstající popularity autofikce a autoteorie můžeme pozorovat, že roste poptávka po příbězích, které zpracovávají určité společenské téma, nebo nejlépe marginalizovanou identitu formou osobní zpovědi. Snaha o zviditelnění a reprezentaci dosud přehlížených hlasů se ovšem snadno může zvrtnout v moralizující dohled nad tím,

…

Právo smútiť v dobe svetlých zajtrajškov

Martin Pavlov

Jak se utvářela moderní slovenská poezie v druhé polovině 20. století? A jak lze uchopit pomyslné mezníky jejího vývoje? Svůj pohled na tyto otázky bude v rámci antikvární rubriky Knihovničky slovenské poezie pravidelně přinášet doktorand Ústavu slovenskej literatúry Slovenskej akadémie vied Martin Pavlov. Ve svém aktuálním textu přibližuje důležitou kritiku schematismu v umění v 50. letech 20. století prostřednictvím „práva na smútok“ v prvotinách Milana Rúfuse a Miroslava Válka.

Překládat pro divadlo (překladatelská dílna a diskuse)

Diskuse k překladům pro divadlo a překladatelská dílna s Michalem Zahálkou v pátek 29. května v Knihovně Václava Havla.

Nemáme jistotu, že nás čeká nějaká budoucnost

Rozhovor s Tamarou Dudou vedl a z ukrajinštiny přeložil Miroslav Tomek

Překladatelka, spisovatelka a dobrovolnice Tamara Duda, rozená Kyjevanka, popsala ve svém úspěšném debutu dění v Doněcku během jara a léta 2014. Svéráznou dobrodružnou fiktivní reportáž Dcerka do češtiny přeložila ukrajinistka Jiřina Dvořáková. V rozhovoru s ukrajinistou Miroslavem Tomkem poodhaluje Tamara Duda své intenzivní studium doněckých reálií a jejich nečekané zdroje, popisuje neustálé hrozby a stres, který s sebou přináší válka, a dotkne se také toho, jakou roli v tom všem hraje gender.

 

Když jste se v roce 2017 rozhodla,

…

Dobré slovo je jako chleba, program pro školy

Dvě vyučovací hodiny s žactvem 7. a 8. třídy Základní školy J. A. Komenského povede Lenka Jandáková a Miroslav Zubák.


Každý autor, který neskrývá svou menšinovou identitu, je z podstaty věci aktivista

Rozhovor se Sally Cortés vedla a ze španělštiny přeložila Lenka Jandáková

Rozhovor se španělskou autorkou Sally Cortés nabízí osobní i literární reflexi toho, co dnes znamená psát z pozice menšinové identity. Tematizuje nevyhnutelné propojení literatury a angažovanosti, rozkvět romské literatury ve Španělsku, přetrvávající stereotypy ve společnosti i odpovědnost romských autorů a autorek vyprávět své dějiny vlastními slovy. Spisovatelka mluví také o inspiraci magickým realismem, o dystopickém románu Když hvězdy utichnou, z něhož dále přinášíme první kapitolu, či o tom, jak svým dílem pomáhá zvyšovat sebevědomí mladých Romů a Romek.

 

…

Za jeden provaz

Nedávno jsem poslouchala rozhovor s ukrajinskou překladatelkou Taňou Rodionovou, členkou překladatelské skupiny VERBacija. Spolu s dalšími dvěma členkami – Veronikou Jaduchou a Julijou Didochou – překládají společně a pod své překlady se podepisují jménem celé skupiny. Zdá se to jako revoluční myšlenka, ale pokud běžně existují kolektivy v jiných uměleckých oborech, proč by nemohly také na poli literárního překladu?

Zkraty, co brání světu se propojit

Iva Fedačková

Politická situace v USA v posledních měsících znovu otevírá otázku, kdo je kde skutečně vítán a kdo je pouze tolerován. Latinskoamerické komunity ve městě New York měly spíše tu druhou zkušenost. O formování hnutí Nuyorikánců, jejich životních podmínkách a poezii píše hispanistka Iva Fedačková.
Starší příspěvky →