Časopis vychází jednou měsíčně
a stojí 135 Kč

Vydává: Spolek SPLAV!
U Studánky 5, 170 00 Praha 7
IČO 266 74 122

   


Aby vám neuteklo žádné nové číslo, přihlašte se k našemu newsletteru:

 

Zásady zpracování osobních údajů

Zničit most! Návraty v italské próze

Uvedení čísla Plavu k soudobé italské próze tematizující návrat: ale kam? Husovka 11. června od 19:00.


Literatura v nás pěstuje odolnost

Rozhovor s Ljubou Jakymčuk vedl a z ukrajinštiny přeložil Alexej Sevruk

Pod názvem Meruňky Donbasu vyšel v minulém roce v českém překladu výbor z básnické tvorby ukrajinské spisovatelky Ljuby Jakymčuk. Obsahuje jak poemu napsanou před okupací autorčiny rodné Luhanské oblasti v roce 2014, tak verše psané již uprostřed okupace a posléze v Kyjevě. Civilnost jazyka a všednost obrazů se spojují s magičností, která vyvěrá mimo jiné z hornického folkloru. V rozhovoru s překladatelem Alexejem Sevrukem vyzdvihuje Jakymčuk roli ukrajinské literatury – včetně té klasické a pro děti – v budování resilience vůči násilí,

…

Můj pohřeb právě začíná

Iva Fedačková

Autobiografii Down These Mean Streets (Po těchto drsných ulicích, 1967) Piriho Thomase (1928–2011), která ukazuje, jaké to je vyrůstat jako mladý Portoričan v New Yorku čtyřicátých a padesátých let, čtenářstvu přibližuje Iva Fedačková.

5/2026 – Zničíme most

Vychází nový Plav věnovaný návratům v italské próze.

Itálii v podstatě vybudovali jižané

Rozhovor s Demetriem Marrou vedla Martina Mecco
Z italštiny přeložili Martina Mecco a Jan Musil

Demetrio Marra, básník vzdoru a autor románového torza, které není možné v podmínkách tohoto světa dopsat, se prostřednictvím psaní navrací do krajiny svého původu. Odchod z jihu na sever pro něj, podobně jako pro jiné Kalábrijce, nepředstavuje možnost, ale kulturní konstantu a životní nutnost. S odkazy na spisovatele, kteří našli v Miláně střed, kolem něhož krouží, aniž se v něm kdy skutečně usadí, v rozhovoru vysvětluje, že vzdor se mu stal základem psaní. Zkoumat vztah mezi severem a jihem totiž znamená otevírat politické otázky a zároveň opustit individuální gesto ve prospěch kolektivu.

…

Zničit most! Italské návraty na Povaleč

Uvedení čísla 5/2026 na festivalu Povaleč 7. srpna od 13:30.

Khamoro: každoroční přehlídka romské kultury

Sára Procházková

Pražské ulice, kulturní centra či kluby opět ožijí pestrým programem, který představí to nejzajímavější ze současné české a mezinárodní romské kulturní scény. Hudba, výstavy, divadlo a mnoho dalšího nás čeká na Světovém romském festivalu Khamoro od 24. do 30. května.


Posvátný čas sebe sama

Petr Uram

Lerner, Ben. 22:04.
Z anglického originálu 10:04 (2014) přeložil Petr Fantys.
1. vydání. Praha: Argo, 2025. 286 stran.

 

Ke konci loňského roku vydalo Argo druhý román amerického básníka a spisovatele Bena Lernera, 22:04 (2014), v překladu Petra Fantyse. Po Topecké škole (2019, č. 2022 v překladu Olgy Bártové), kde Lerner vystupuje pod pseudonymem Adam Gordon, se jedná o další autofikční počin. Tentokrát se Lerner z perspektivy třiatřicetiletého poety Bena ohlíží za prozaickými začátky na přelomu roků 2011 a 2012.

…

Anestetická poetika v době postmoderní

Tímea Zvoláneková

Jakou cestou se vydala slovenská poezie po roce 1989? Co znamená spojení anestetická poetika a k jakým podobám psaní vůbec odkazuje? Ve své esejistické sérii se bude tomuto specifickému fenoménu ve slovenské literatuře věnovat doktorandka Ústavu slovenskej literatúry Slovenskej akadémie vied Tímea Zvoláneková. V prvním díle přibližuje tvorbu autorů publikujících v devadesátých letech, jako jsou Peter Macsovszky, Michal Habaj a Peter Šulej. která byla později v literární historii označena za postmoderní fázi anestetické poetiky.


Naučit se něco, co nikdo jiný neumí. K výročí Zorici Dubovské

Kateřina Sládková

 

11. dubna uplynulo sto let od narození Zorici Dubovské, rozené Horáčkové (1926–2021), spoluzakladatelky české indonésistiky (společně s Miroslavem Opltem, viz Plav 3/2023), spoluautorky Dějin Indonésie (2005), významné překladatelky z indonéštiny a jedinečné odbornice na javánskou literaturu a starojavánštinu.

Protektorátní zkušenost a poválečné studium

Nasměrovaná podnětným rodinným prostředím se cizím jazykům začala věnovat už brzy, na gymnáziu tíhla k italštině. Pro mladičkou Zoricu Horáčkovou navíc učení se jim představovalo osobní vzdor. Ve čtyřicátých letech, když byla místo studia na gymnáziu totálně nasazena, využívala plynné italštiny a dorozumívala se tak při práci se svou kamarádkou,

…
Starší příspěvky →