4/2021 – Rukopis ruských revolucionářek

Nové číslo Plavu je opět rebelské, ale tentokrát se podíváme do Ruska začátku 20. století a položíme si otázku, jak se chovají ženy v mezních situacích.

O lásce a kapitalismu

Kateřina Bártková

Nejoblíbenější motiv popkultury: láska věčná, bolavá, nenáviděná, kýčovitá. Láska je všude, láska je lék i jed, ale to hlavní: láska je „já a ty“. To jsou východiska, které švédská komiksová autorka Liv Strömquistová tematizuje ve své, do češtiny z velké části nepřeložené, tvorbě.

Jeden z jejích prvních komiksů, nazvaný Prins Charles Känsla (Pocit prince Charlese), začíná čtyřmi okénky, na kterých jsou princ Charles s Dianou na tiskové konferenci týkající se jejich zasnoubení. Are you in love? ptá se někdo z přítomných prince. Yes, odpoví Charles v druhém okénku,

O kontinuitě ruské vzdoročetby

Alena Machoninová

Suma ruské revoluční literatury je obsáhlá, zde je zúžena podle prostého klíče: vybrané ukázky jsou napsány ženami (nebo o ženách), které se střetů za radikální společenské změny osobně účastnily. Texty vznikaly s velkou mírou osobního nasazení. Častěji než o dobrodružném boji vypovídají o dramatických koncích. Úvodní esej poukazuje na souvislosti, jež texty a jejich autor(k)y provazují jak na úrovni faktické a osobní, tak z hlediska kontinuity revolučního myšlení.
 

Texty o ruských revolucionářkách představené v tomto čísle patří k těm, o něž už dlouhé roky – slovy Jana Zábrany – klopýtám na cestě k jiným knihám,

Překlad je oboustranná služba

Rozhovor s Istvánem Vörösem vedla Olga Pavlova

S maďarským básníkem, překladatelem a literárním vědcem Istvánem Vörösem jsme mluvili o smyslu překladatelské práce, o tvorbě Jaroslava Vrchlického, o nedocenění tohoto autora v české akademické obci a také o čtení poezie a porozumění jí.
  

Olga Pavlova: Vnímáte překládání jako službu, nebo spíš jako tvůrčí činnost?

István Vörös: Jako obojí. Překládám hlavně poezii a pořád říkám studentům, kteří chtějí být spisovateli, že překlad je nejlepší škola. Když člověk překládá poezii nebo prózu, pochopí, jak postupoval dotyčný mistr, pokusí se udělat totéž,

Drobné črty k portrétu doby

Alexej Sevruk

Kononenko, Jevhenija. Katovo poslední přání.
Z ukrajinského originálu
Ostanně bažanňa (2015) přeložila Jiřina Dvořáková.
1. vydání. Praha: Volvox Globator, 2020. 132 stran.
 

Jevhenija Kononenková se jako spisovatelka prosadila v devadesátých letech minulého století a od té doby si mezi předními současnými ukrajinskými autory vydobyla nepřehlédnutelné postavení. Svědčí o tom mimo jiné i její průnik do českého prostředí. Tvorba Kononenkové je zastoupena v obou reprezentativních antologiích ukrajinské prózy, které v posametovém Česku vyšly (Expres Ukrajina, 2008, a Ukrajina, davaj, Ukrajina,

Básně

Dnes, 20. dubna, si připomínáme výročí úmrtí německy píšícího básníka židovského původu Paula Celana (23. 11. 1920 – 20. 4. 1970). V Plavu se jeho básně objevily hned dvakrát – Jakub Kostelník za ně získal ocenění v Soutěži Jiřího Levého v roce 2011 a 2013.

Mák zapomnění

Dnes, 20. dubna, si připomínáme výročí úmrtí německy píšícího básníka židovského původu Paula Celana (23. 11. 1920 – 20. 4. 1970). V Plavu se jeho básně objevily hned dvakrát – Jakub Kostelník za ně získal ocenění v Soutěži Jiřího Levého v roce 2011 a 2013.

3/2021 – Život do katastrofy

Nové číslo Plavu je věnováno klimatické a environmentální krizi a může posloužit jako průvodce po různých aspektech života ve stínu blížící se katastrofy.

Dvě hostiny aneb překlad vietnamského realismu

Marta Lopatková, Barbora Nováková

Když nás před více než třemi roky oslovila paní doktorka Bình Slavická s tím, že by ráda zorganizovala překlad „nějaké vietnamské klasiky“, nečekali jsme, že se celý proces završí až na sklonku roku 2020, kdy v nakladatelství Karolinum kniha Dvě hostiny: Antologie povídek z Vietnamu konečně vyšla. Prvotním impulsem, který vedl k našemu překladovému projektu, byla snaha ve spolupráci s velvyslanectvím České republiky v Hanoji a kolegy z Vietnamské národní univerzity tamtéž přispět k oživení kulturního dialogu mezi Vietnamem a Českem.

Zásadním problémem, který před námi stál, byl samotný výběr látky k překladu.

Ekologie vnímání

Rozhovor s Davidem Abramem vedl Emmanuel Vaughan-Lee

Z angličtiny přeložil Kryštof Herold

Následující rozhovor je dílem serendipity, tedy šťastné náhody přející připraveným. Právě v době, kdy jsme zvažovali, zda dokážeme oslovit ekologa a filosofa Davida Abrama, připravil s ním obsáhlý a pronikavý rozhovor Emmanuel Vaughan-Lee z časopisu Emergence Magazine, a to přesně na témata, která zajímala i nás: vztah lidstva k živé přírodě a proměny jeho podob, vliv písma na naše smyslové vnímání, souvislost mezi problémy moderní společnosti a jejím chápáním světa, změny civilizační perspektivy v důsledku pandemie,