Sedmá funkce jazyka – překlad coby generální přestavba textu

Michala Marková

O tom, že překládání uměleckého díla je tvůrčí činnost, není třeba čtenáře Plavu zdlouhavě přesvědčovat. Jak ale vypadá překladatelova práce ve chvíli, kdy mu výchozí text odepře obvyklá vodítka a kdy ve snaze napodobit estetický účinek předlohy zůstane odkázán téměř jen sám na sebe? O tom píše v tomto textu Michala Marková, která se tak ohlíží za svým překladem Sedmé funkce jazyka Laurenta Bineta, vydaném v roce 2017 nakladatelstvím Argo. A ještě upozornění: některé z následujících pasáží mohou poodhalit rozuzlení románu. Proto pokud se jej teprve chystáte přečíst, zvažte, jestli tak neučinit ještě před četbou tohoto textu.

7/2020 – Komiks vérité

S novým číslem se podíváme do Francie a – v Plavu úplně poprvé – do světa komiksu. Vítejte do světa devátého umění.

Vycpaný vlk v mlze

Dóra a Jakub Ehrenbergerovi

Letošní Měsíc autorského čtení chutnal po guláši, čabajce a tokajském. Brněnská dramaturgie totiž na červenec připravila vpravdě působivý průřez současnou maďarskou literární scénou. Z absolutní špičky se nedostalo jen na dva dnes asi nejznámější žijící maďarské spisovatele, Pétera Nádase (* 1942) a Lászla Krasznahorkaie (* 1954), jejichž věhlas už spadá do jiné kategorie, řekněme světoznámých autorů. I bez nich však festival nabídl solidní vhled do navýsost pestré maďarské tvorby a mimoděk potvrdil, že tamní literatura žije i navzdory společensko-politické situaci v zemi a postupnému zestátňování či glajchšaltování tisku a řady kulturních institucí.

Čeští nakladatelé maďarskou literaturu posledních let sledují spíše z uctivé vzdálenosti.

Komiks, terapie & historie

Rozhovor s Terezou Arndt vedla Monika Sechovcová

Současný komiks se čím dál častěji pokouší čelit faktům, zprostředkovává skutečné události i historickou látku. Historie v něm odhaluje svou tvář subjektivního dokumentu a příběhu nespolehlivé paměti, který vyžaduje aktivní čtení. Autoři objevili jeho terapeutický potenciál a pomáhá jim zpracovat traumatické události, bolest a úzkost pojící se s prožitkem smrti. O tom všem jsme hovořili s teoretičkou komiksu Terezou Arndt.

Monika Sechovcová: Začněme jedním z nejběžnějších témat, kterým se zabývají teoretici komiksu: vztahem mezi slovem a obrazem v tomto smíšeném médiu. Jaké limity a výsady podle tebe mají tyto rozdílné formy reprezentace skutečnosti?

Překládat poezii je jako stát s deštníkem pod sprchou

Rozhovor s Hanou Hadas vedla Olga Pavlova

S překladatelkou a redaktorkou Hanou Hadas jsme mluvili o vzniku překladového díla, o roli literárních agentů na knižním trhu a o možnosti či nemožnosti překladu poezie.


Olga Pavlova: Na stránkách Českého literárního centra píšou, že aktuálně působíte jako literární skaut. Co tato profese obnáší?

Hana Hadas: „Aktuálně“ bych neřekla. Dříve, když jsem byla méně známá, tak ano. Znamená to informovat o tom, co je nového v literární oblasti v České republice, a zajímavé publikace nabízet redaktorům německých nakladatelství. Ale ukázalo se, že redaktoři se spíš orientují podle názorů agentů než samotného překladatele.

Zelené oči andělských střelců

Klára Soukupová

Vallejo, Fernando. Madona zabijáků.
Ze španělského originálu La virgen de los sicarios (1994) přeložil Petr Zavadil.
1. vydání. Praha: Fra, 2019. 144 stran

Všudypřítomnost a všednost násilí, tak jak ho zobrazil v novele z roku 1994 kolumbijský autor Fernando Vallejo (* 1942), působí v poklidné střední Evropě jako něco neskutečného a šokujícího. Madona zabijáků však odráží temné období pouličních válek devadesátých let, kdy byl Medellín hlavní město nenávisti (10) a násilná každodennost běžně obnášela střelbu z motorek, přepadení,

Gondolin – skryté město Středozemě

Michaela Tylová

Tolkien, J. R. R. Pád Gondolinu.
Z anglického originálu The Fall of Gondolin (2018) přeložila Stanislava Menšíková.
1. vydání. Praha: Argo, 2019. 208 stran.

Ačkoliv se ranější díla J. R. R. Tolkiena jako například Húrinovy děti nemůžou co do obecné oblíbenosti rovnat mnohem známějšímu Hobitovi a Pánu prstenů, rozhodně by neměla zůstávat v pozadí. Stejně jako Silmarillion byla vydána až po spisovatelově smrti Christopherem Tolkienem, který otcovy texty dlouhá léta doplňoval, přepisoval a editoval.

6/2020 – Běloruští světoběžníci

Ani s novým číslem nespouštíme prst z tepu doby. Číslo věnované Bělorusku a zejména jeho autorům, kteří žijí a tvoří mimo jeho hranice, je literárním doprovodem k nadcházejícím prezidentským volbám v této zemi.

Druhý život literárních překladů z „malých“ jazyků

Zdeněk Lyčka

Sebelepší překlad – zejména z oblasti tzv. malých literatur – se neudrží na výsluní pozornosti kulturní veřejnosti věčně, neboť musí zápasit s přetlakem nových či neustále recyklovaných informací, které se na čtenáře valí z médií, sociálních sítí a prostřednictvím všeobecně zrychleného tepu kulturního života. Pokud se podaří propojit literaturu s další kulturní oblastí, třeba výtvarným uměním, znamená to jeden život navíc.

Výtvarný rozměr literárních děl, ať už původních, či přeložených, hraje specifickou a někdy velmi důležitou roli. Díky knižním ilustracím často vzniká zcela nová vizuální realita, která udržuje trvalý zájem publika o danou literaturu,

V Bělorusku bych literární ceny zrušila

Valžyna Mortová

Z ruštiny přeložila Olga Pavlova

Rozhovor s Valžynou Mortovou pro časopis Bělarusskij žurnal vznikl v roce 2019. Minská rodačka žijící dlouhodobě ve Spojených státech mluvila s Olgou Bubičovou o reputaci běloruské identity na mezinárodní literární scéně, o místních cenách, o „bažinách“ a vypočítavosti „kulturního sportu“. Ukázku její básnické tvorby otiskujeme v tomto čísle.
 

Olga Bubičová: Má někdo na Západě zájem obecně o Bělorusko, a zejména o běloruskou poezii?

Valžyna Mortová: Bělorusko nemá žádnou kulturní sílu, nemá žádné páky kulturního vlivu.