Jakub Vaněk
Román Amadoka Sofije Andruchovyč se vine skrze vrstvy ukrajinských dějin až k prahu současné války s Ruskem. Jeho vyprávěcí techniky propojují osobní paměť s tou kulturní, k níž autorka přistupuje mimo jiné prostřednictvím fotografie či sociálních sítí, aniž by však opouštěla médium psaného slova. Literární kritik Jakub Vaněk nad českým vydáním knihy přemýšlí jako nad příběhem ztracených souvislostí, ale také jako nad podnětem k hledání vlastního vztahu k ukrajinské literatuře, již sám právě objevuje při přípravách ukrajinského čísla Plavu (10/2026). V článku zve především k četbě tohoto „velkého románu“ současné ukrajinské literatury.
Lubomír Tichý
Ve svém druhém příspěvku pro rubriku Knihovničky slovenské poezie se básník a polonista Lubomír Tichý věnuje poetickému debutu Sklená huta Jána Púčeka. Všímá si, že překladatel z polštiny a redaktor reportážního nakladatelství Absynt se ve svém žánrově rozličném psaní kontinuálně zaobírá pamětí konkrétních lokalit středoevropského prostoru. Básně Sklené huty vycházejí stejně jako titul sbírky z místa v Malých Karpatech. Lyrický mluvčí se potuluje hutnickým krajem spolu s dávnými obyvateli německého původu a s melancholickou fascinací sleduje stopy paměti i jejich absenci napříč časem.
Kamila Schewczuková
Vyprahlé české léto, schnoucí Berounka, jízdy na kole a dusivé teplo koloniální Indočíny. Literární vědkyně, redaktorka a básnířka Kamila Schewczuková se ohlíží za svou letní láskou, prožívanou v četbě náhodně objevené knihy Milenec francouzské spisovatelky Marguerite Duras. V lyricky laděné osobní reflexi se zamýšlí nad hranicemi lásky, touhy a emancipace. Román lze v rozhlasové úpravě Ludvíka Němce poslechnout též na stanici Český rozhlas Vltava.

