Kamila Schewczuková
Vyprahlé české léto, schnoucí Berounka, jízdy na kole a dusivé teplo koloniální Indočíny. Literární vědkyně, redaktorka a básnířka Kamila Schewczuková se ohlíží za svou letní láskou, prožívanou v četbě náhodně objevené knihy Milenec francouzské spisovatelky Marguerite Duras. V lyricky laděné osobní reflexi se zamýšlí nad hranicemi lásky, touhy a emancipace. Román lze v rozhlasové úpravě Ludvíka Němce poslechnout též na stanici Český rozhlas Vltava.
Tereza Jiroutová Kynčlová
Mexicko-americká hranice představuje podle chicanské autorky Glorie Anzaldúi „zející ránu“ mezi třetím a prvním světem. Region poznamenaný kolonialismem, násilím kartelů i represemi vůči migrantům umožňuje šíření „epidemie“ femi(ni)cid, strukturálně podmíněných vražd na ženách. Fenomén, který zrcadlí hluboké společenské i rasové nerovnosti, nachází odezvu v literatuře, popkultuře i chicanské detektivce. Jakým způsobem se tragická realita Ciudad Juárezu promítá do umělecké tvorby?
Antonín Handl
Broumovské Sympozium ilustrace přivedlo do pohraničního města šest evropských autorek a autorů, kteří během rezidence různými způsoby zachycovali zdejší krajinu, její proměny a stopy minulosti. Finská výtvarnice Terhi Ekebom, která se ve svých kresbách a akvarelech soustředila na Broumovsko poznamenané vysídlením německého obyvatelstva, vytvořila také obrazovou knihu Někde tady pod hvězdami, jejíž ukázku dole přetiskujeme. Výsledky osmého ročníku Sympozia nyní míří z Broumova do Prahy, kde se představí na festivalu ilustrace Lustr, který se bude konat od 24. do 30. září v Holešovické tržnici.
Martin Pavlov
V novém díle svého literárně historického cyklu Knihovničky slovenské poezie – věnovaného dějinám slovenské poezie v druhé polovině 20. století – popisuje Martin Pavlov tvorbu takzvaných konkretistů. Debutová díla Ľubomíra Feldeka, Jozefa Mihalkoviče, Jána Ondruše, Jána Stacha či Jána Šimonoviče z 60. let spojuje novátorský důraz na práci s metaforou jakožto svébytnou a víceznačnou (konkrétní) skutečností.
V poslední části ankety s ukrajinskými básnířkami o proměnách poezie za války Anna Gruver potvrzuje to, co v různých podobách zaznělo již mnohokrát: že válka na jedné straně podněcuje dokumentárnost a na té druhé vytváří potřebu hledat tradiční formy, vracet se k archetypům. Na závěr pak v silné osobní výpovědi Marianna Kijanovska mluví o kamennosti své poezie a o síle megalitických básní.
Rozhovor s Esmeraldou Santiago IV. díl
Vzpomínka na dětství se často uchovává v detailech, jako je chuť domácího jídla nebo melodie polozapomenuté písničky. Z této všednosti, jež je osobní, ale zároveň sdílená, vyrůstá antologie Las Christmas z roku 1998, v níž Esmeralda Santiago spojila vzpomínky latinskoamerických autorů na vánoční svátky. V závěrečné části rozhovoru se autorka ohlíží za rušnými newyorskými ulicemi, aby se vzápětí vrátila na úplný začátek, na portorikánský venkov, kde strávila prvních třináct let života. Skrze vyprávění o hudbě, rodinné kuchyni a chudobě přibližuje, jak se z drobných a zdánlivě obyčejných momentů rodí vnitřní síla, protože všechno prožité se nakonec může stát počátkem něčeho jiného.

