Stránka 83 z 110
Zuzana Li
Gao Xingjian. Hora duše. Z čínského originálu Lingshan přeložil Denis Molčanov. 1. vydání. Praha: Academia, 2010. 512 s.
Hora duše je jedním z nejunikátnějších románů současnosti. Vznikala v devadesátých letech dvacátého století a jejím autorem je v té době již uznávaný čínský dramatik a svébytná tvůrčí osobnost – Kao Sing-ťien (Gao Xingjian). Příběh začíná autorovou poutí do jižní Číny – román je částečně autobiografický. Dokončen byl v Paříži, kam Kao odjel na tvůrčí stipendium a kde posléze zůstal. Čínský originál Ling-šan (Lingshan) byl vydán poprvé v roce 1990 na Tchaj-wanu.
…Jitka Nešporová
Které osobnosti udávají tón v současné švýcarské literatuře? Napoví multimediální výstava Swiss Lib. – Švýcarská literatura na cestách, která bude prezentována na veletrhu Svět knihy.
Specifikem švýcarské literatury je její jazyková rozmanitost. V zemi jsou používány čtyři úřední jazyky – němčina, francouzština, italština a rétorománština. Od počátku šedesátých let 20. století je navíc Švýcarsko de facto přistěhovaleckou zemí; žije zde vedle silné italské, portugalské a turecké komunity i početná srbská, albánská a tamilská diaspora. Tento demografický vývoj pochopitelně s několikaletým zpožděním ovlivnil i literární produkci v zemi a dodává jí pozoruhodný náboj.
…Lucie Koryntová
Jenny, Zoë. Pokoj posypaný pylem. Z německého originálu Das Blütenstaubzimmer (1997) přeložila a doslov napsala Magdalena Štulcová. Odpovědný redaktor Pavel Jungmann. 1. vydání. Zlín: Archa, 2010. 137 stran.
Švýcarská literatura může působit dojmem jisté neurčitosti stejně jako literatura belgická. Jenomže zatímco belgická literatura očividně trpí svou rozkročeností mezi Francií a Nizozemskem (viz Plav 3/2009 Belgie: literatura pomezí), švýcarská literatura oscilující mezi frankofonním, germanofonním a nadto italofonním literárním centrem působí zdáním jednotnosti a samostatnosti, o čemž u nás svědčí existence samostatné rubriky na literárním serveru iLiteratura a Edice moderních švýcarských autorů v nakladatelství Archa.
…Sestavila redakce ve spolupráci s Jitkou Nešporovou
Amann, Jürg. Dopisy od panenky. Přel. Magdalena Štulcová. Zlín: Archa, 2010.
Amann, Jürg. Zabít matku. Přel. Alena Nováková. Zlín: Archa, 2009.
Bauersima, Igor. norway. today. Přel. Ondřej Černý. Praha: Divadelní ústav, 2003.
Bichsel, Peter. Povídání pro děti. Přel. Petra Koryčánková. Brno: Host, 2006.
Blatter, Silvio. Není krásnější země. Přel. Růžena Grebeníčková. Praha: Nakladatelství Svoboda, 1989.
Bouvier, Nicolas. Deník z Aranu a jiných míst.
…
Tomáš Kimla
4. dubna si světová literární veřejnost připomíná výročí narození jednoho z nejvýznamnějších spisovatelů švýcarské literární scény, Maxe Frische. Rok 2011 je v tomto ohledu výrazně symbolický, neboť od narození tohoto slavného švýcarského literáta uplynulo právě sto let.
Jméno Maxe Frische je v dějinách literatury spojováno především s fenoménem demytologizace švýcarské národní historie, přesněji pak s termínem tzv. „Vergangenheitsbewältigung“, kterým se v německojazyčném prostoru označuje proces vyrovnávání se s událostmi obou světových válek a s následky obou konfliktů pro vývoj poválečné Evropy. V tomto ohledu vytyčil literární odkaz Maxe Frische zásadní mezník ve vývoji švýcarské literatury. K demytologizaci legendární švýcarské nestrannosti a neutrality přispěly výraznou měrou Frischovy zápisky z jeho aktivní vojenské služby z 2.
…Rozhovor s Irenou Šebestovou
Rozhovor o literárních velikánech i nástupu mladé generace, o zvláštním fenoménu švýcarské ženské literatury a také o nedávném vzniku oboru „švýcarská literatura“ na některých tamních univerzitách.
Tereza Hřibová: Ve švýcarském literárním prostoru se míchají čtyři úřední jazyky a široká řada různých dialektů – lze přesto najít nějaký spojující nebo charakteristický prvek, pokud jím není jazyk?
Irena Šebestová: Literatury jednotlivých jazykových oblastí se autonomně vyvíjejí v každém ze čtyř regionů, a tím pádem zůstává literární Švýcarsko jako celek i nadále živoucím organismem, který svou jedinečností vyvolává rostoucí zájem evropské literární vědy.
…Rozhovor s Jaroslavem Vejvodou
Spisovatel Jaroslav Vejvoda mluví o životě a psaní v exilu, švýcarské multikulturnosti, kterou srovnává s xenofobními postoji v krajanských spolcích. A také o tom, že bez osobní svobody není možné tvořit – ať už je doba jakákoli.
Tereza Hřibová: Proč jste si jako místo pro život v emigraci vybral právě Švýcarsko, Curych a tedy také němčinu?
Jaroslav Vejvoda: Švýcaři hovoří nejen čtyřmi zemskými jazyky: německy, francouzsky, italsky, rétorománsky (pořadí dle počtu mluvících), ale také mnoha dialekty. „Politický národ“ Švýcarů ztotožnil bez nálepky multikulturnosti národnost s občanstvím a vícejazyčnost je podstatou jejich kultury.
…
Milena M. Marešová
Blecher, George. Jsou i jiní lidé.
Z anglického originálu Other People Exist přeložil Marek Sečkař.
1. vydání. Brno: Host, 2010. 240 s.
Galerie podivínů, kteří zarputile vyprávějí o svých obsesích? Jen zdánlivě. Kniha amerického spisovatele, novináře, překladatele a herce George Blechera (nar. 1941) Jsou i jiní lidé je soubor výpovědí o zvláštním pocitu, který sám autor nazývá „sdílenou izolací“. Je to jakási podoba dobrovolné či samovolné destrukce rodinných i partnerských vztahů, vyskytující se v nitru současného člověka, která se ale neuvolňuje jako zvláštní psychická porucha,
…