Štítek: 2016 Stránka 4 z 4

2/2016 – Argentina: Hrdinství porážky



Překládání je úžasná životní zkušenost

Rozhovor se španělskou lingvistkou Anou Maríou Agudovou Apariciovou

Ze španělštiny přeložil Vít Pokorný

Ve srovnání s jinými obory jako by klasická filologie už svým názvem nepatřila do jednadvacátého století. Má výuka mrtvých jazyků v našem světě místo? Co si dnešní člověk může z tak starých textů odnést? O tom jsme uvažovali s Anou Maríou Agudovou Apariciovou, klasickou filoložkou a profesorkou indoevropštiny na Univerzitě v Salamance. 

Vít Pokorný: Kromě překládání a psaní odborných článků se věnuješ také výuce. Poslední semestr jsi na filologické fakultě věnovala překladatelskému semináři. Jak se vydařil?

Když básník píše, počíná si trochu jako zvíře

Rozhovor s Justinem Quinnem

Co znamená pro básníka trvalá změna místa pobytu, vstup do odlišné literární tradice a jiného jazykového prostředí? A v kterém okamžiku se nové místo stává pro člověka domovem? V restauraci poblíž pražského nádraží Na Knížecí, a tedy v blízkém sousedství čtvrtí, kde se odehrávají některé z jeho básní, jsme s Justinem Quinnem hovořili o úloze míst v moderní irské poezii, hledání básnického smyslu české krajiny, W. B. Yeatsovi i středoevropské exotice. 

Josef Hrdlička: V irské poezii mají básně, které se vztahují k místům, dlouhou tradici. Je i ve dvacátém století tato stará tradice něčím živým?

Justin Quinn: Pro generaci Seamuse Heaneyho a dalších irských básníků,

1/2016 – Poezie míst



Všichni Murakamiho muži

Silvie Mitlenerová

Murakami, Haruki. Muži, kteří nemají ženy. Z japonských originálů Onna no inai otokotači (2014) a Koi suru Zamuza (2013) přeložila Klára Macúchová. 1. vydání. Praha: Odeon, 2015. 248 stran. 

S jednou povídkovou sbírkou Harukiho Murakamiho už jsme se v českém překladu setkali: šlo o knihu Po otřesech (viz recenzi Lucie Koryntové v Plavu 6/2011), která ve všech šesti příbězích reflektovala zemětřesení v Kóbe a sarinový útok v tokijském metru. Obě události se odehrály v témže roce (1995) a na jednotlivce i na japonskou společnost jako celek silně zapůsobily.