Štítek: angličtina Stránka 1 z 9

Ve znamení mnoha bitev

Jan Krasický

 

Ne poprvé se režisér Paul Thomas Anderson rozhodl využít pro filmové zpracování fikční svět próz Thomase Pynchona. V roce 2014 dokázal nezapomenutelně zachytit paranoidní a zároveň groteskní atmosféru spisovatelova románu Inherent Vice (Skrytá vada, 2009), tentokrát se jedná o román Městečko Vineland (1990, č. 1997), ve filmové verzi Jedna bitva za druhou (2025). Po deseti letech nabývá Pynchonovo stěžejní téma satiricky vykresleného střetu liberálně smýšlejících aktivistů s mocenskou ideologií v režisérově angažovaném díle až znepokojivých rozměrů.

Při návratu k osobitému dílu se Andersonův adaptovaný scénář původní předloze značně vzdálil.

Můj pohřeb právě začíná

Iva Fedačková

Autobiografii Down These Mean Streets (Po těchto drsných ulicích, 1967) Piriho Thomase (1928–2011), která ukazuje, jaké to je vyrůstat jako mladý Portoričan v New Yorku čtyřicátých a padesátých let, čtenářstvu přibližuje Iva Fedačková.


Posvátný čas sebe sama

Petr Uram

Lerner, Ben. 22:04.
Z anglického originálu 10:04 (2014) přeložil Petr Fantys.
1. vydání. Praha: Argo, 2025. 286 stran.

 

Ke konci loňského roku vydalo Argo druhý román amerického básníka a spisovatele Bena Lernera, 22:04 (2014), v překladu Petra Fantyse. Po Topecké škole (2019, č. 2022 v překladu Olgy Bártové), kde Lerner vystupuje pod pseudonymem Adam Gordon, se jedná o další autofikční počin. Tentokrát se Lerner z perspektivy třiatřicetiletého poety Bena ohlíží za prozaickými začátky na přelomu roků 2011 a 2012.

Všude se vaří to samé, jenom jinak: Josefina Báez a ženský prostor jako prostor subverze

Martina Bařinová

Tvorba a filosofie Josefiny Báez, všestranné dominikánské umělkyně žijící v New Yorku, rezonuje se slovy americké feministické filosofky Audre Lorde, která píše: „Pro ženy poezie není luxus. Je to vitální potřeba, kvalita, v jejímž světle vyslovujeme naše přání a sny, které nám pomáhají přežít a udělat změnu… poezie není pouhý sen nebo vize, je to kostra nás samotných.“ Pro Báez je život mezi dvěma světy prostorem pro zkoumání jazyka a gest. Hravě nastavuje zrcadlo národním, společenským a intimním tabu a překračuje jejich hranice.


„Prostě jsme takoví, samý tajemství“

Míla Janišová

Gurnah, Abdulrazak. Ráj.
Z anglického originálu
Paradise (1994) přeložila Petra Nagyová.
1. vydání. Praha: Prostor, 2023. 248 stran.

Gurnah, Abdulrazak. Dozvuky.
Z anglického originálu
Afterlives (2020) přeložil Rani Tolimat.
1. vydání. Praha: Prostor, 2024. 384 stran.

 

Když v roce 2021 Abdulrazak Gurnah obdržel Nobelovu cenu za literaturu, neexistoval žádný překlad jeho díla do češtiny. Od té doby nakladatelství Prostor vydalo dva romány – Ráj (Paradis, 1994, česky v překladu Petry Nagyové 2023),

Autoteorie o sexuální práci, umění a zpovědním psaní

Barbora Skalická Doležalová, Saba Vassileva

Giovannitti, Sophia. Pracující dívka: O prodeji umění a prodeji sexu.
Z anglického originálu
Working Girl: On Selling Art and Selling Sex (2023) přeložili Ondřej Trhoň a Toby Wehle.
1. vydání. Praha: Tranzit.cz, 2024. 207 stran.

 

Kdo může psát o sexuální práci a kdo je oprávněn recenzovat knihu, která se tomuto tématu věnuje? V kontextu narůstající popularity autofikce a autoteorie můžeme pozorovat, že roste poptávka po příbězích, které zpracovávají určité společenské téma, nebo nejlépe marginalizovanou identitu formou osobní zpovědi. Snaha o zviditelnění a reprezentaci dosud přehlížených hlasů se ovšem snadno může zvrtnout v moralizující dohled nad tím,

Zkraty, co brání světu se propojit

Iva Fedačková

Politická situace v USA v posledních měsících znovu otevírá otázku, kdo je kde skutečně vítán a kdo je pouze tolerován. Latinskoamerické komunity ve městě New York měly spíše tu druhou zkušenost. O formování hnutí Nuyorikánců, jejich životních podmínkách a poezii píše hispanistka Iva Fedačková.


O překladatelské slepičce a kohoutkovi

Nedílnou, ač často přehlíženou součástí překladatelské práce je také propagátorská a agentská role. Překladatelé a překladatelky slouží jako okno do světa zahraničních literatur, doporučují zajímavá díla nakladatelům, píšou posudky, snaží se „své“ autory či autorky promovat a zviditelňovat, aby o jejich vydání zde někdo projevil zájem.


Ohně o Bealtainu aneb Jak se překládá ve čtyřech

Stanislav Cincibuch, Markéta Novotná

 

V lednu 2024 oslovilo Marianu Machovou Velvyslanectví Irska se zakázkou na překlad villanelly Beacons at Bealtaine (Ohně o Bealtainu) z pera Seamuse Heaneyho. Báseň byla na zakázku i složena, a to v roce 2004 u příležitosti rozšíření Evropské unie o deset nových států včetně České republiky (Heaneyho rodné Irsko tehdy EU předsedalo). K 20. výročí této události měla za přispění všech dotyčných států vzniknout malá sbírka překladů zmíněné villanelly. Společensky angažovaný charakter básně, jež pojednává o spolupráci mezi národy, vybízel k poněkud netradičnímu postupu kolektivního překladu.

Na střeše ráje

Klára Soukupová

Berlinová, Lucia. Večer v ráji.
Z anglického originálu
Evening in Paradise (2018) přeložila Martina Knápková.
1. vydání. Praha: Argo, 2025. 300 stran.

 

Po Manuálu pro uklízečky, který vyšel v českém překladu před šesti lety, přináší Večer v ráji další sadu povídek americké autorky Lucie Berlin. Byť se dá mezi knihami najít víc podobností než rozdílů, Manuál pro uklízečky o něco silněji akcentoval prekérní existenci nižších tříd – praktické okolnosti života samoživitelek, potraty, práce v pečovatelských službách;