Štítek: angličtina Stránka 1 z 7

Zpěvy Vltavy na Novém Zélandu. K výročím narození a úmrtí Bedřicha Osta

Milan Pavlovič

 

Onehdy mě v antikvariátu zarazila útlá kniha Three Essays on Czech Poets, uvozená jménem Frederick Ost, vročením 1944 a místem vydání Wellington. Podiv nad tím, kdo psal na Novém Zélandu za války o české poezii, však usměrňuje už v úvodu přetištěný dopis Edvarda Beneše, který začíná adresou: „Pan ing. Bedřich Ost“, toho času Londýn. A pak už snadno zjistíme, že jde o všestranného literárního tvůrce, jenž od konce dvacátých let vydal řadu děl v němčině a k tomu dvě balady velkoměsta Asfalt (něm. 1931, č. 1933) a proletářskou sbírku Písně všedního dne (1935).

Bažiny a hurikány texaských rodin

Klára Soukupová

Karrová, Mary. Klub lhářů.
Z anglického originálu
The Liars’ Club (1995) přeložil Josef Moník.
1. vydání. Praha: Prostor, 2023. 357 stran.

 

Klub lhářů básnířky a esejistky Mary Karr vyšel v roce 1995 a spolu s dalšími dvěma vzpomínkovými texty (Cherry, 2000; Lit, 2009) tvoří volnou trilogii. Kniha se stala slavnou a čtenářsky oblíbenou především kvůli otevřenému popisu dětství v jihovýchodním Texasu v rodině s milujícími, ale komplikovanými rodiči se vstřícným vztahem k alkoholu. Vystihla tak pravděpodobně atmosféru vícera domácností s občasným násilím,

Za Michaelem Marchem

Tomáš Kozák

 

„Víš, próza má blíž k životu, báseň spíš ke smrti,“ řekl mi jednou Michael March (1946–2025), autor více než desítky básnických sbírek, jehož verše se snažily být úsporné a často působily jako říznutí do překvapené čisté stránky. S tou March pracoval stejně jako architekt s volným prostorem, který nakonec umocní význam stavby. A jako se dobrý architekt ve svých dílech stává básníkem prostoru, rozhodl se básník Michael March před více než třiceti lety stvořit své největší dílo, prostor, kde by se jednou ročně setkávaly myšlenky autorů a autorek kvalitní literatury se čtenářskou obcí,

2/2025 – Bzučák tiskneš jako spoušť

Ve čtvrtek vyjde nový Plav věnovaný poezii války v Severním Irsku.

Jak chutná Austrálie

Magdalena Císlerová

 

Na australskou literaturu a s ní spjaté akce narazíme v našich končinách jenom zřídka. I v anglofonním světě je stále často vnímána jako periferní a zdaleka ne všechny knihy publikované v Austrálii se následně vydávají na britském či americkém trhu, kde by mohly snáze zaujmout zahraniční nakladatele, čímž se ještě snižuje šance na překlad do češtiny. O to větším svátkem byl proto australsko-český literární večer pořádaný na konci srpna Městskou knihovnou v Praze. Provázela jím literární dokumentaristka Barbora Baronová a publiku představila spisovatelku Emily Bitto.

Melbournská rodačka s československými kořeny debutovala v roce 2014 románem The Strays (Zbloudilci),

Všechny smrti, vraždy a sebevraždy

Olga Pavlova

Firestone, Shulamith. Dusivá místa.
Z anglického originálu Airless Spaces (1998) přeložila Ester Žantovská.
1. vydání. Praha: tranzit.cz, 2023. 136 stran.

 

Kanadsko-americká autorka Shulamith Firestone (1945–2012) se proslavila publikací The Dialectic of Sex (Dialektika pohlaví, 1970), ve své době základním, ale dnes pozapomenutým dílem druhé vlny feminismu. Zabývala se v něm především dělbou práce při výchově dětí: z nerovného rozdělení těchto povinností podle ní vyplývá hlavní příčina nadvlády mužů, což vede k následnému ekonomickému vykořisťování, rasismu, imperialismu a ekologické nezodpovědnosti.

Bílý jeřáb

Vratislav Kadlec

 

Jednou z mála oblastí, kde může překladatel v téhle zgooglované době beztrestně překládat vlastní jména, zůstávají kromě pohádek a jmen králů také mluvící jména indiánská – poštěstilo se mi to například u textu nazvaného Indiánův pohled na indiánské záležitosti, který vyšel v letošním čtvrtém čísle Plavu.

Překlady jmen zavedené v angličtině jsou ovšem někdy dost ledabylé, případně vůbec nejde o překlady, ale spíš o přezdívky asi na podobné úrovni, jako když Češi říkají vietnamskému prodavači Karel, aby se jim to lépe vyslovovalo. Tak třeba autor zmíněného textu,

Jen je tam někde v dálce svět

Rozhovor s Abdulrazakem Gurnahem vedla, redakčně upravila a z angličtiny přeložila Alena Dvořáková

Vloni vyšel v českém překladu Petry Nagyové román Ráj, jímž se naše čtenářská obec začala seznamovat s dílem Abdulrazaka Gurnaha, nositele Nobelovy ceny za literaturu za rok 2021. Oproti autorovým předchozím románům se Ráj odehrává cele ve východní Africe na počátku dvacátého století, do nějž zasazuje příběh dospívání chlapce Júsufa. V rozhovoru vedeném přes Zoom na konci března se anglistka Alena Dvořáková ptala autora na spojitosti kolonizace a literatury, na vztah mezi mnohojazyčností a identitou jednotlivce i společnosti a také na to,

Než se Kerouac vydal na cestu

Klára Witzany Hutková

Kerouac, Jack. Maggie Cassidyová.
Z anglického originálu
Maggie Cassidy (1959) přeložila Michala Marková.
2. vydání, v tomto překladu 1. vyd.
Praha: Argo, 2023. 181 stran.

 

S knihami Jacka Kerouaca si spojujeme vedle specifického stylu psaní také záznam divokého životního stylu beatnické generace, poháněné alkoholem v rytmu jazzu a její silné neukotvenosti. Ta se například v autorově nejznámějším románu Na cestě (1957, č. 1978) projevuje složitým hledáním sebe sama a často rozsáhlými přesuny z místa na místo napříč Amerikou. Ženy do maskulinního beatnického prostředí vstupují spíše jako pasivní milostné objekty,

Beránek roh má k potrkání…

Překladatel následujících básní a vítěz Soutěže Jiřího Levého 2023 v kategorii poezie, Jan Rus, nás bohužel v červnu 2024 ve velmi mladém věku opustil. Na jeho památku zde zveřejňujeme celé znění oceněného soutěžního příspěvku, jak vyšel v Plavu 2/2024.