Štítek: angličtina Stránka 1 z 6

Spravedlnost pro zvířata

Martha C. Nussbaum

Z angličtiny přeložil Martin Pšenička

Americká filosofka v nedávno vydané knize Justice for Animals: Our Collective Responsibility (Spravedlnost pro zvířata: Naše společná odpovědnost) pátrá po optimálním teoretickém přístupu, o nějž lze opřít snahy o zlepšení životní situace zvířat, zejména těch žijících v divoké přírodě. Po kritice antropocentristických a utilitaristických pozic prezentuje vlastní koncept, který se oproti jiným neomezuje na otázku, jak život zvířat (či existenci celých živočišných druhů) zachovat a jak je uchránit fyzického utrpení, nýbrž se zaobírá tím, jak zajistit podmínky, aby zvířata mohla – v souladu se svými specifickými schopnostmi a potřebami – vést naplněný a důstojný život.

Čhávata uměj šunovat

Karolína Ryvolová

Nakladatelství Kher jako jediný nakladatelský dům u nás soustavně vydává a popularizuje romskou literaturu. Jeho redaktorka Karolína Ryvolová v následujícím eseji popisuje, v čem je taková práce specifická, a rovněž přibližuje, jak postupovala při překládání románu Čhávata z manéže. V něm se kromě nejrůznějších cirkusových reálií musela vyrovnat zejména s velmi neobvyklou angličtinou romaničelské menšiny.

 

Romové byli donedávna neliterárním společenstvím a svou bohatou ústní slovesnost, jakož i odvozenou autorskou literaturu začali ve větší míře zapisovat a psát až od druhé poloviny 20. století. Žijí po celém světě a kromě kontaktních jazyků také často píší romštinou,

Odplouvání snů

Klára Soukupová

Woolfová, Virginia. Plavba.
Z anglického originálu
The Voyage Out (1915) přeložila Zuzana Mayerová.
1. vydání. Praha: Odeon, 2023. 488 stran.

 

Překladatelka Zuzana Mayerová po povídkách (vyšly v souborech Smyčcový kvartet, č. 1982; Strašidelný dům, č. 2006) a románu Roky (1937, č. 2021), za nějž získala Cenu Josefa Jungmanna, přeložila další dílo Virginie Woolf – její první román Plavba (1915), v němž manželé Ambroseovi odjíždějí na zimu z Londýna do Jižní Ameriky a berou s sebou do horské vily i svou neteř Rachel.

Nekonečno v dlani a věčnost v jedné hodině

Martin Šplíchal

Před pětapadesáti lety 12. ledna se v přístavním anglickém městečku Southport narodil David Mitchell. Dětství a dospívání prožil v okolí Malvern Hills. Oba jeho rodiče měli umělecká povolání, jejich životní styl byl však prostý jakéhokoliv bohémství; představovali běžnou středostavovskou rodinu a malého Davida, který trpěl vadou řeči, podporovali v jeho nezřízené zálibě – četbě. Literaturu také vystudoval na Univerzitě v Kentu, nejprve anglistiku s amerikanistikou a následně komparatistiku. Po knihkupecké zkušenosti a ročním pobytu v Itálii přesídlil v roce 1994 na celých osm let do Hirošimy a pracoval tam jako lektor angličtiny. V Japonsku se seznámil se svou budoucí ženou Keiko a napsal první dva publikované romány – Hybatele (1999,

Překladové resty z anglické klasiky

Ladislav Nagy

Apokalyptický román Poslední člověk Mary Shelley, jenž v období celosvětové pandemie nabyl nečekaně na aktuálnosti, vyjde po téměř dvou stech letech od prvního vydání konečně česky. Jeho překladatel Ladislav Nagy nabízí v následujícím eseji biografický i literárněhistorický klíč k jeho čtení a pozastavuje se také nad skutečností, kolik titulů z anglicky psané klasické literatury máme stále nepřeložených.

 

Zkraje příštího roku vydá Academia můj překlad románu Poslední člověk (The Last Man, 1826) Mary W. Shelley (1797–1851). Nápad přeložit něco dalšího z díla této pozoruhodné autorky ve mně zrál dlouho,

Světlo na druhou rovná se tma

Kateřina Bártková

Onwuemezi, Vanessa. Temné končiny.
Z anglického originálu
Dark Neigbourhood (2021) přeložil Roman Jakubčík.
1. vydání. Sezimovo Ústí: Incipit, 2022. 157 stran.

 

„Jsem skutečně posedlá jazykem a tím, jak ho prolomit, jak sobě i čtenářům zprostředkovat nový způsob vidění,“ uvedla v rozhovoru pro The London Magazine britská autorka Vanessa Onwuemezi. Její debutová sbírka povídek Temné končiny se v anglofonních médiích dočkala vřelého přijetí, vyzdvihovaná byla především právě specifická poetika a experimentující jazyk.

Celkem sedm povídek nespojuje čas,

Pečovatelský mimozemšťan

Klára Soukupová

Stuart, Douglas. Shuggie Bain.
Z anglického originálu
Shuggie Bain (2020) přeložila Lenka Sobotová.
1. vydání. Praha: Paseka, 2022. 512 stran.

 

Rozsáhlý debutový román Douglase Stuarta popisuje každodennost alkoholové závislosti a domácího násilí na periferii Glasgowa osmdesátých let. Po letech hádek a žárlivých výstupů opustí taxikářský donchuán svou ženu Agnes, propadající se do opilství, a zanechá ji se třemi dětmi na sídlišti u zavřených uhelných dolů.

Lidé kolem centrální rodiny Bainových nepůsobí jako komické či politováníhodné figurky, ale spíše jako verze různého opotřebení životem,

6/2023 – _/*Identita*\_

Vychází nový Plav věnovaný genderovým identitám.

Bolestný příslib

Klára Soukupová

Galgut, Damon. Slib.
Z anglického originálu
The Promise (2021) přeložil Jiří Hanuš.
1. vydání. Praha: Odeon, 2022. 287 stran.

 

Slib jihoafrického spisovatele Damona Galguta (* 1963), jenž za něj předloni získal Bookerovu cenu, je románem o truchlení, zklamání, paměti i nespravedlnosti. Příběh se koncentruje kolem rodinné farmy a událostí odehrávajících se během třiceti let. V perspektivě přelévající se mezi postavami, v tématu rozpadající se rodiny a láskyplně nenávistných vztahů mezi jejími členy, ale i v prostoru domu, na začátku zaplněného lidmi,

SEX HITLER QUEER

Kamila Schewczuková

Volckmer, Katharina. Jewish Cock.
Z anglického originálu
The Appointment (Or, The Story of a Cock) (2020) přeložila Daniela Krnáčová.
1. vydání. Banská Bystrica: Literárna bašta, 2022. 95 stran.

 

Katharina Volckmer je německá spisovatelka žijící v Londýně. Identita autorky hraje pro útlou novelu Jewish Cock klíčovou roli: přestože kniha není autobiografická, tematizuje identitární zkušenost mladé Němky v londýnském křesle židovského chirurga. Vypravěčka tak promlouvá z expatovské pozice, netrpí však typickým pocitem vykořenění, jak by se dalo očekávat; je spíš naštvaná na německou společnost,