Štítek: angličtina Stránka 1 z 4

Takový klenot nesmím pokazit

Rozhovor s Petrem Onuferem vedla Olga Pavlova

Edice angloamerických autorů AAA patří k nejdéle vycházejícím tuzemským edicím vůbec. Za téměř třicet let v ní nakladatelství Argo vydalo ke sto padesáti svazkům. S jejím vedoucím redaktorem Petrem Onuferem jsme mluvili o postavení angličtiny na českém knižním trhu, o předchozí a současné podobě „áček“ a také jejich neprodávanějších titulech.

 

Olga Pavlova: Zdá se, že od roku 1989 existuje především jeden velký překladový jazyk: angličtina. Nemáte pocit, že v roce 2022 už je trh angloamerickou tvorbou přesycený?

Petr Onufer: To je téma na delší povídání a hlubší zamyšlení.

Morálka jako software

Klára Soukupová

McEwan, Ian. Stroje jako já.
Z anglického originálu
Machines Like Me (2019) přeložil Ladislav Šenkyřík.
1. vydání. Praha: Odeon, 2021. 360 stran.

 

Ian McEwan pro svou novou knihu využil zavedené, v lecčem však už ohrané téma soužití lidí s humanoidními roboty. Přestože se zdá být v centru románu umělá inteligence a její představy o správném směřování lidských osudů, jde pouze o kulisy a jádro příběhu spočívá v pomstě, dvojznačnosti zločinu a schopnosti převzít zodpovědnost.

Stroje jako já nemají naplňovat standardní situaci žánru sci-fi,

3/2022 – Děs a hrůza na ostrovech

Vychází nový Plav věnovaný britské duchařské povídce.

Svět plurality Hanny Arendtové

Barbora Pýchová

Krimstein, Ken. Tři útěky Hanny Arendtové: tyranie pravdy.
Z anglického originálu
The Three Escapes of Hannah Arendt: A Tyranny of Truth (2018) přeložila Tereza Matějčková.
1. vydání. Praha: OIKOYMENH, 2021. 233 stran.
 

Ken Krimstein (* 1958) je americký komiksový kreslíř, známý především svými stripy pro The New Yorker a další časopisy. Roku 2010 vyšel soubor jeho stripů Kvetch as Kvetch Can. Jewish Cartoons a deset let poté komiks When I Grow Up: The Lost Autobiographies of Six Yiddish Teenagers na základě šesti autobiografií židovských dospívajících na pokraji druhé světové války.

Zkouška dospělosti

F. Sionil Jose

Z angličtiny přeložila Linda Fořtová

Nejkřehčí duši má člověk na přelomu dětství a dospělosti. Nejsilnější city vznikají také právě tehdy. Celé je to o mnoho bolestnější, když se svou láskou máte strávit posledních pár letních večerů.
 

Vždycky jsem měl za to, že až jednou dostuduji střední školu, odejdu do Manily a nastoupím na univerzitu. Tohohle úžasného dobrodružství jsem se nemohl dočkat, ale když k němu konečně došlo a musel jsem opustit Rosales, zaplavila mne nepojmenovatelná hrůza a obrovský, narůstající pocit neštěstí, který mne tížil na hrudi.

Třetí život

Klára Soukupová

Barnes, Julian. Muž v červeném kabátě.
Z anglického originálu
The Man in the Red Coat (2019) přeložil Petr Fantys.
1. vydání. Praha: Odeon, 2021. 328 stran.
 

Muž v červeném kabátě je knihou o době nesmírného bohatství boháčů, společenské moci aristokracie, nekontrolovatelného a překomplikovaného snobství, zbrklé koloniální ctižádosti, uměleckého mecenášství a soubojů (159). Autor ho napsal rok před odchodem Velké Británie z Evropské unie, který označuje za pošetilý a masochistický, a text je tedy svého druhu poctou anglicko­-francouzským – leckdy nevraživým,

S hlavou mrtvé kočky

Klára Soukupová

Burnsová, Anna. Mlíkař.
Z anglického originálu
Milkman (2018) přeložila Ester Žantovská.
1. vydání. Praha: Argo, 2020. 412 stran.
 

Román Mlíkař, za nějž v roce 2018 severoirská autorka Anna Burnsová získala Man Bookerovu cenu, se odehrává v sedmdesátých letech v Severním Irsku ve čtvrti „odpůrců“ státu „na druhém břehu moře“. V případě protibritských separatistů se sice nejedná o žádné sektářské společenství, přesto jsou životy místních lidí determinovány rodinnou příslušností, jménem či vztahem k náboženství. Smrt v přestřelce nebo při výbuchu se bere jako běžná věc,

3/2021 – Život do katastrofy

Nové číslo Plavu je věnováno klimatické a environmentální krizi a může posloužit jako průvodce po různých aspektech života ve stínu blížící se katastrofy.

Autenticky neautentický Jacob Horner

Martin Šplíchal

Barth, John. Na konci cesty.
Z anglického originálu
The End of the Road (1958) přeložil Jaroslav Hronek.
1. vydání. Praha: Dokořán, 2020. 264 strany.
 

Román Na konci cesty představuje první knižně vydaný překlad Barthova díla v češtině. Časopisecky vyšly v devadesátých letech ve Světové literatuře (č. 1/1993) jeho tři krátké prozaické texty [1] a esej Literatura naplnění (1980). V něm se Barth kromě traktování pojmu postmodernismus také ohlížel za svým známým esejem Literatura vyčerpanosti z roku 1967 a korigoval rozšířenou interpretaci,

Smích bez příčiny, smích krajiny

Ondřej Vinš

Ellisová, Alice Thomas. Smích bez příčiny. Z anglického originálu Unexplained Laughter (1985) přeložil Martin Pokorný. 1. vydání. Martínkovice: Opus, 2020. 134 strany. 

Sympatický ediční počin nakladatelství Opus dává českému čtenáři možnost poznat alespoň úlomek z rozsáhlé tvorby britské spisovatelky Alice Thomas Ellisové (1932–2005, vlastním jménem Anna Haycraftová). Jak dokládá Databáze českého uměleckého překladu, neexistoval u nás dosud žádný publikovaný překlad jejího díla. Lze tedy usuzovat, že Alice Thomas Ellisová je v českém prostředí málo známá autorka, a je nanejvýš dobře, že se na změně tohoto stavu věcí podílel zkušený překladatel.