Autor: admin Stránka 1 z 60
Anna Lebedová
Na sklonku letošního září zamířila do Prahy po více než dvaceti letech francouzská spisovatelka Sylvie Germain (* 1954). Českému čtenáři je známá především prostřednictvím románů Kniha nocí (1984, č. 1997), Jantarová noc (1987, č. 2005), Dny hněvu (1989, č. 1995) a Tobiáš z blat (1998, č. 2005).
S československým kulturním milieu ji však pojí mnohem více než jen překlady do češtiny. V roce 1986 se přestěhovala do Prahy, kde do roku 1993 pracovala jako dokumentaristka, vyučovala filosofii na Francouzském lyceu a pokračovala v psaní románů a povídek.
…Robert Svoboda
Zprvu se Robert Svoboda zařekl, že poslední knihu Pétera Esterházyho, vydanou v maďarštině těsně před autorovu smrtí, překládat nebude. O tom, co ho nakonec přimělo změnit názor a jak se zrodil český titul románu Deník se sl. Inivkou, pojednává v následujícím eseji. V něm rovněž provází Esterházyho jazykovou ekvilibristikou nebo prozrazuje, před čím varuje adepty překladatelství.
„Konečně text, který nezačínám výrazem ‚slinivka břišní‘. Ačkoli se obávám, že já sám jsem ten, i kdybych neřekl ani slovo, jen tady postával, kdo na to všechno, na to,
…Sestavil Milan Pavlovič
Předkládaný chronologický soupis lze částečně číst jako příběh česko-indonéských styků, jejichž počátky můžeme sledovat za první republiky ve stále častějších obchodních, ale i jiných cestách do tehdejší Nizozemské východní Indie. Četnost překladů přitom odráží vřelé politické vztahy za dob prvního prezidenta Sukarna (1945–1966), stejně jako ochabnutí vzájemných vazeb v éře prezidenta Suharta (1966–1998); institucionální oporu získala filologie zhruba na počátku padesátých let, kdy došlo k založení oboru v Orientálním ústavu a na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy. V otevřenějších dobách nového tisíciletí nedostává kulturní výměna mnoho podnětů ani podpory, přesto úsilím několika jedinců (Jaroslav Olša st.,
…Martin Šplíchal
V posledním dubnovém týdnu navštívil Prahu Sergio Ramírez, nikaragujský spisovatel, exulant, bývalý politik a první středoamerický držitel Cervantesovy ceny. Během dvou dní absolvoval tři veřejné besedy: nejprve debatoval v Institutu Cervantes s překladatelkou Blankou Stárkovou, následujícího dne na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy s politologem Radkem Bubnem a miniturné zakončil v Knihovně Václava Havla rozpravou s jiným spisovatelem, Jáchymem Topolem.
Životní osudy jednaosmdesátiletého Ramíreze opisují politické proměny Nikaraguy, k nimž došlo za poslední půlstoletí. Již jako vystudovaný právník se v sedmdesátých letech připojil k marxistickému gerilovému hnutí sandinistů, které roku 1979 svrhlo pravicového diktátora Anastasia Somozu,
…Karolína Ryvolová
Nakladatelství Kher jako jediný nakladatelský dům u nás soustavně vydává a popularizuje romskou literaturu. Jeho redaktorka Karolína Ryvolová v následujícím eseji popisuje, v čem je taková práce specifická, a rovněž přibližuje, jak postupovala při překládání románu Čhávata z manéže. V něm se kromě nejrůznějších cirkusových reálií musela vyrovnat zejména s velmi neobvyklou angličtinou romaničelské menšiny.
Romové byli donedávna neliterárním společenstvím a svou bohatou ústní slovesnost, jakož i odvozenou autorskou literaturu začali ve větší míře zapisovat a psát až od druhé poloviny 20. století. Žijí po celém světě a kromě kontaktních jazyků také často píší romštinou,
…Ondřej Macl
Ondřej Macl v následujícím eseji představuje svou cestu k ocenění jedinečnosti a nezastupitelnosti překladu. Iniciačním textem mu byla práce na překládání Deníku smutku Rolanda Barthesa, na němž začal pracovat ještě za studií a který vyšel na konci loňského roku v nakladatelství Fra. Kromě toho se v eseji dotýká svých drobnějších překladatelských počinů a shrnuje působení v mezinárodním projektu CELA.
Jako dítě jsem byl posedlý smrtí. Chodil jsem po ulicích mezi budoucími mrtvolami. Každý dům byl krematoriem, auto hrobkou, rodinný krb pecí. A dokonce v mém stávání se spisovatelem hrál roli obraz „řeči jako podsvětí“.
…Martina Šímová
Čeština se stala prvním jazykem, do nějž byl převeden finský román Průsvitné srdce. Jeho překladatelka Martina Šímová v následujícím eseji přibližuje okolnosti svého šťastného shledání s knihou, neblahé historické paralely, které příběh odehrávající se za druhé světové války v přístavním městě Hanko vyvolává, a především práci na samotném překladu. Popisuje snahu o zachování autorčina poetického i přesného jazyka, kreativní převádění švédských výpůjček do češtiny a rovněž se zamýšlí nad tím, jakou výhodu při překladu poskytuje důvěrná znalost prostředí.
…
Ladislav Nagy
Apokalyptický román Poslední člověk Mary Shelley, jenž v období celosvětové pandemie nabyl nečekaně na aktuálnosti, vyjde po téměř dvou stech letech od prvního vydání konečně česky. Jeho překladatel Ladislav Nagy nabízí v následujícím eseji biografický i literárněhistorický klíč k jeho čtení a pozastavuje se také nad skutečností, kolik titulů z anglicky psané klasické literatury máme stále nepřeložených.
Zkraje příštího roku vydá Academia můj překlad románu Poslední člověk (The Last Man, 1826) Mary W. Shelley (1797–1851). Nápad přeložit něco dalšího z díla této pozoruhodné autorky ve mně zrál dlouho,
…Milan Pavlovič
Texty Konstantina Biebla (1898–1951), básníka okouzleného Jávou, se konečně dočkaly indonéského překladu – a už skutečnost, jak honosně edici básní a fejetonů uvedlo indonéské velvyslanectví, jasně naznačuje, že se v rámci česko-indonéských vztahů jedná o významnou událost. Vedle editorů a překladatelů Michaly Adnyani a Jana Mrázka, mimo jiné autora bieblovské monografie On This Modern Highway, Lost in the Jungle (Na této moderní dálnici, ztracené v džungli, 2022), se uvedení zúčastnila i velvyslankyně Kenssy Dwi Ekaningsih, jež v češtině i indonéštině přednesla některé ukázky. Pražský křest proběhl v neděli 8. ledna, rámoval ho doprovod indonéské hudby a měl by zůstat přístupný i ze záznamu.
…Anežka Charvátová
Strhujícím proudem vyprávění románu Období hurikánů, neseného až manickou zuřivostí i bolestí všeho druhu, provází jeho překladatelka Anežka Charvátová. V následujícím eseji přibližuje s románem nedílně spjaté mexické reálie a nejobtížnější překladatelské překážky. Ty kladla zejména vulgární, drsná mluva postav, jejíž adekvátní zachycení, v tomto případě spíše vynalézání, bylo nezbytné i pro udržení pečlivě prokomponovaného rytmu vypravěčského mnohohlasí.
Mexická autorka Fernanda Melchor, narozená roku 1982 v přístavu Veracruz ve stejnojmenném mexickém státě, vtrhla do literatury v jednatřiceti letech sbírkou reportáží Aquí no es Miami (Tohle není Miami,
…