Sestavil Milan Pavlovič
Předkládaný chronologický soupis lze částečně číst jako příběh česko-indonéských styků, jejichž počátky můžeme sledovat za první republiky ve stále častějších obchodních, ale i jiných cestách do tehdejší Nizozemské východní Indie. Četnost překladů přitom odráží vřelé politické vztahy za dob prvního prezidenta Sukarna (1945–1966), stejně jako ochabnutí vzájemných vazeb v éře prezidenta Suharta (1966–1998); institucionální oporu získala filologie zhruba na počátku padesátých let, kdy došlo k založení oboru v Orientálním ústavu a na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy. V otevřenějších dobách nového tisíciletí nedostává kulturní výměna mnoho podnětů ani podpory, přesto úsilím několika jedinců (Jaroslav Olša st., Libor Havránek, Filip Lexa) vyšlo několik pozoruhodných knižních publikací, jež navázaly na průkopnickou práci Miroslava Oplta a donedávna činné Zorici Dubovské.
První oddíl shromažďuje překlady, případně převody indonéských (či malajských) děl do češtiny v podobě tištěných knih (zvýrazněných tučně) i časopiseckých příspěvků. Mezi literární texty zde nezahrnujeme díla rétorická nebo duchovní (např. Sukarno, Indonésie žaluje. Sborník statí a projevů, č. 1959, přel. Miroslav Oplt; Henric Pidyart, Spiritualita Nového zákona s Henricem Pidyartem, č. 2005, z angl. přel. Markéta Rabasová) a stranou ponecháváme i nizozemské autory žijící v Indonésii (Multatuli, Max Havelaar, č. 1974, přel. Miroslav Drápal, nebo jiná autorova díla) nebo nizozemské autorky s indonéskými kořeny (viz např. Marion Bloem a Sylviu Pesirreron v Plavu 12/2017).
Druhý oddíl shrnuje dohledané adaptace pohádek či bajek záměrně upravených pro dětského čtenáře. Na rozdíl od folklorističtějších výborů, jež ponecháváme v „hlavní“ části, jde často o příběhy „počeštělé“ žánrovými zvyklostmi, rezignující např. na náboženská poučení, mnohdy s Indonésií spojené jen exotickými kulisami. Přesto jejich roli nelze podceňovat: zvláště ve dvacátých a třicátých letech, kdy u nás větší povědomí o malajském světě, natož malajské literatuře chybělo, plnily popularizační úlohu a spolu s několika domácími cestopisy a s překladovými publikacemi obeznamovaly s existencí malajské kultury (podstatnou roli sehrálo např. Malajsko Henriho Fauconniera, č. 1931, přel. Věra Urbanová, anebo dobrodružný Malajský tygr Emilia Salgariho a Luigiho Motty, č. 1933, přel. Karel Ignác).
Ve třetím oddílu se pak zaměřujeme na reflexe literatury a výběrově uvádíme příspěvky věnované indonéské literatuře a literární indonésistice. Současně podotýkáme, že se nejdůležitější ohlasy často objevují jako součást přeložených knih a v soupisu je nezdvojujeme, stejně jako hned v prvním oddílu uvádíme recenze na jednotlivé knihy; druhotně všechny části propojují závěrečné rejstříky, které rovněž umožňují vytvořit si přehled o hlavních osobnostech oboru. Do žádné části tak nezahrnujeme ani původní česká díla odehrávající se v Indonésii (Petr Sís, Komodo, 2016; Jaroslav Formánek, Prsatý muž a zloděj příběhů, 2003; Lubomír Martínek, Muškátový oříšek, 2012; aj.) nebo cestopisy, jež by si zasloužily vlastní soupis.
Cennými pomůckami při sestavování byla článková bibliografie Nového Orientu, kterou připravili David Chaloupka a Jana Jiroušková (Praha: Orientální ústav, 1998), a objevná, i když v údajích citelně nespolehlivá bibliografie v knize Zdeňka Zbořila Dějiny Malajsie, Singapuru a Bruneje (Praha: Nakladatelství Lidové noviny, 2009). V soupisu kvůli snazší orientaci považujeme poslední části indonéských jmen formálně za příjmení, i když v mnoha případech (Chairil Anwar, Amir Hamzah) jde o patronyma a o autorech se standardně referuje jako o Chairilovi nebo Amirovi. Bibliografie bude příležitostně aktualizována; doplňky, opravy i jiné komentáře uvítáme na adrese pavlovicmilan@seznam.cz. •
romány a novely: 48, 69, 77, 78, 80, 82
povídky: 45, 46, 49, 52, 53, 56, 61, 63, 64, 67, 68, 74, 79, 83
básnické soubory: 37, 51, 59, 60, 64, 72, 75, 81
soubory lidové slovesnosti: 37, 51, 58, 76, D55
soubory mytologie: 10, 62, 66, 70, 71, 73, D55
soubory pohádek: 58, 66, 70, 76, D4, D50, D53, D55
drama: 22, 65
bilingvní texty: 72, 83, L27, L31
vztah k Československu: 25 (= 36), 44, 72
I.
„Z poesie národů malajských. Překážka“. Lumír XVIII, 1875, č. 10, s. 122. Podává prof. Václav Petrů. • Báseň. • 1
„Z poesie národů malajských. Nevěřte bílým!“. Lumír XVIII, 1875, č. 13, s. 159. Podává prof. Václav Petrů. • Báseň. • 2
Pa Belalang. Praha: Soukromý tisk Arne Laurina, 1930, [32 s.]. Z malajštiny přeložil Jiří Baum. • Povídka. • Vytištěno na ručním papíru jako PF do roku 1931. Obsahuje kresby M. Marešové. • 3
„Z malajské moudrosti“. Hvězda československých dívek a paní VIII, 20. 5. 1933, č. 20, s. 2. Nepodepsáno. • Přísloví. „Láska Malajky jest jako cesta do pralesa: čím dále člověk postupuje, tím je tam krásněji. Ale když se pak obrátí a chce zpět – vidí – že nadobro zabloudil. Běloch je hlupák; miluje ženu, dává jí dary, a pak si ji vezme. To Malajec vezme si ženu, pak ji miluje – načež dary dává ona jemu.“ • 4
„Píseň těžce nemocné dívky“. Ranní noviny V, 26. 2. 1936, č. 47, s. 4. Přeložil Hanuš Bonn. • Báseň. Cyklus „Z poesie primitivních národů. Indonésie“. •► Daleký hlas, 1938, srov. příslušný záznam. • 5
„Malajská přísloví“. Venkov XXXI, 22. 10. 1936, č. 246, s. 11. Přeložil O. F. Babler. • Dvacet dva přísloví. • 6
„Dětská píseň“. Život XIV, 1937, s. 162. Přeložil Vladimír Holan. • Báseň. Neověřené údaje, přejato z Holanových spisů. • V Dějinách Malajsie, Singapuru a Bruneje se uvádí „Malajská dětská píseň (Sumatra)“, Ranní noviny IV, 21. 8. 1936, č. 192, s. 4, přel. Hanuš Bonn (s poznámkou „neuvedeno“). Údaj nelze kvůli nedostupnosti periodika ověřit, možná jde o záměnu Holanových a Bonnových převodů. •► Vladimír Holan. Překlady IV (Spisy, sv. 14). Praha: Paseka 2011, s. 27: oddíl Z poezie starých národů, v závěru poznámka „(Malajská píseň, Sumatra)“. • 7
„Ukolébavka“. Život XVI, 1938. Přeložil Vladimír Holan • Báseň. Neověřené údaje, přejato z Holanových spisů. • V Dějinách Malajsie, Singapuru a Bruneje se uvádí námi neověřený údaj „Ukolébavka“, Právo lidu XLVII, 21. 8. 1936, č. 114, příloha, s. 3, s citací „Z Malajské jihovýchodní Indie – Indonésie“. Může jít o první otisk Holanova převodu, Holanovy spisy ho ovšem neevidují. •► Vladimír Holan. Cestou. Praha: SNKLU, 1962, s. 211 (zařazeno v poněkud zavádějícím oddílu Ze staré černošské poesie; bez zmínky o malajském původu); týž: Překlady IV (Spisy, sv. 14). Praha: Paseka, 2011, s. 26: oddíl Z poezie starých národů, v závěru poznámka „(Malajsko – Indonésie)“. • 8
„Píseň těžce nemocné dívky“. Daleký hlas. Poesie primitivních národů. Vybral a přeložil Hanuš Bonn. Praha: Václav Petr, 1938, s. 20. • Píseň. Uvozeno poznámkou „Indonesie“. •► „Ranní noviny, 1936, 26. 2. 1936, srov. příslušný záznam. • 9
Stvoření ženy. Dvě javanské legendy. Ústí nad Orlicí: Kroužek přátel krásné knihy, 1940, 22 s. Přeložil Jan Kohout. • Legendy. • 10
„Z malajského mudrosloví“. Venkov XXXVII, 15. 7. 1942, s. 3. Podepsáno b. (šifra). • Přirovnání. • „Láska Malajky je jako cesta do pralesa. Čím dále se jde, tím je krásnější. Chce-li však člověk zpět, vidí, že ztratil cestu.“ • 11
„Indonéská lidová poesie“. Naše pravda III, 7. 8. 1947, č. 183, s. 3. Přeložil Josef Solař. • Báseň. • 12
„Ze všech jediná“. Nový Orient III, červen 1948, č. 10, s. 234. Z malajštiny přeložil Ivan Dubovský. • Řetězový pantun. • 13
„Vzpomínka na milenku“. Nový Orient IV, listopad 1948, č. 2–3, s. 46. Z malajštiny přeložil Ivan Dubovský. • „Javanská národní píseň“. • 14
„Prostý tanec“. Nový Orient IV, leden 1949, č. 4–5, s. 84. Z malajštiny přeložil Ivan Dubovský. • „Malajská taneční píseň“. • 15
„O nevěrné ženě“. Nový Orient IV, březen 1949, č. 6, s. 127–128. Z malajštiny přeložil Ivan Dubovský. • Pohádka. • 16
Pradjsi. „Sliby“. Nový Orient V, listopad 1949, č. 2–3, s. 56. Z indonéštiny přeložil Miroslav Oplt. • „Báseň partyzánského autora, která byla otištěna v revolučním, pokrokovém indonéském časopise Revolusioner, ročník II, číslo 5, z 27. II. 1947“. • 17
Anvar, Chairil. „Noc v přístavu“. „Noční hlídka“. Nový Orient V, březen 1950, č. 6, s. 125. Z malajštiny přeložil Miroslav Oplt. • Básně. Uvozeno poznámkou „(moderní indonéský básník, který zemřel minulého jara v Holandsku a jehož umělecká cesta od sentimentálního romantismu k revolučnímu výrazu je vzorem mladé básnické generaci)“. •► „Noční hlídka“ přetištěna in: Svět práce, 19. 1. 1950. V novém překladu Vratislava Šťovíčka vyšla in: Světová literatura, 1973, č. 1; Antologie moderní indonéské literatury (1996). Srov. příslušné záznamy. • 18
Anwar, Chairil. „Noční hlídka“. Svět práce VI, 19. 1. 1950, č. 3, s. 10. Z indonéštiny přeložil Miroslav Oplt. • Báseň. •► Nový Orient, 1950, č. 6. V novém překladu Vratislava Šťovíčka vyšla in: Světová literatura, 1973, č. 1; Antologie moderní indonéské literatury (1996). Srov. příslušné záznamy. • 19
„Menteng v noci“. Lidové noviny LVIII, 9. 3. 1950, č. LVIII, s. 1. Z indonéštiny přeložil Miroslav Oplt. • Báseň. Uvozeno poznámkou „(Z nové indonéské poesie)“, zakončeno „(z chystané sbírky překladů M. Oplta)“. •► Nový Orient, 1954, č. 1, srov. příslušný záznam. • 20
Anwar, Chairil. „Mladý národ“. Svobodné slovo VI, 30. 7. 1950, č. 177, s. 4. Z indonéštiny přeložil Miroslav Oplt. • Báseň. Doprovozeno poznámkou: „Miroslav Oplt: Hořící ostrovy. Sbírka nové indonéské poesie, která vyjde v Melantrichu.“ Avizovaná sbírka ovšem nikdy nevyšla. •► Literární noviny, 20. 10. 1956; Květy, 30. 1. 1958; Kultura, 11. 8. 1960. Srov. příslušné záznamy. • 21
Nurpatria. Vznešení. Nový Orient VII, říjen 1952, č. 8, s. 124–125. Z indonéského originálu Tjabang atas, uveřejněného 30. července 1950 v časopise Spektra, v Djakartě, přeložil Miroslav Oplt. • „Indoneská jednoaktovka z roku 1950, která pranýřuje chování a život velké části indoneské buržoasie. Uvádíme ji jako ukázku začínající indoneské dramatické tvorby.“ • 22
Sukotjo, Sl. „Rolník Djuwiring“. Nový Orient VII, říjen 1952, č. 8, s. 133. Z indonéštiny přeložil Miroslav Oplt. • Báseň. •► Poesie, zbraň pravdy, 1953, srov. příslušný záznam. • 23
Layb, Samsudin. „Muži se vrátili“. Nový Orient VII, listopad 1952, č. 9, s. 138. Z indonéštiny přeložil Miroslav Oplt. • Báseň. •► Nový Orient, 1953, č. 9, s. 151, bez uvedení autora, srov. příslušný záznam. • 24
Akustia, Klara. „Praha“. Svět v obrazech IX, únor 1953, č. 8, s. 21. Z indonéštiny přeložil Miroslav Oplt. • Báseň. • Doplněno portrétem autora. •► Svět práce, 8. 7. 1954, srov. příslušný záznam. • 25
„Indonesie“. Poesie, zbraň pravdy. Básníci světa v boji za mír a socialismus. Vybral a uspořádal Adolf Kroupa. Praha: Naše vojsko, 1953, s. 412–414. Z indonéštiny přeložil Miroslav Oplt. • Básně. Obsahuje: Klara Akustia: „Májové ráno“ (s. 412–413, datováno „K I. máji 1951“), Sl. Sukotjo: „Rolník Djuwiring“ (s. 413–414, datováno 1951). • V seznamu autorů u indonéského oddílu uvedeno: „(Spolupráce na redakci Miroslav Oplt)“. •► Báseň „Májové ráno“ přetištěna in: Obrana lidu, 30. 4. 1953; Rovnost, 1. 5. 1953; Rovnost, 1. 5. 1954. Báseň „Rolník Djuwiring“ přetištěna in: Nový Orient, 1952, č. 8. Srov. příslušné záznamy. • 26
Akustia, Klara. „Májové ráno“. Obrana lidu VII, 30. 4. 1953, č. 102, s. 2. Z indonéštiny přeložil Miroslav Oplt. • Báseň. •► Rovnost, 1. 5. 1953; Poesie, zbraň pravdy (1953); Rovnost, 1. 5. 1954. Srov. příslušné záznamy. • 27
Akustia, Klara. „Májové ráno“. Rovnost LXIX, 1. 5. 1953, č. 36, s. 3. Z indonéštiny přeložil Miroslav Oplt. • Báseň. Uvozeno poznámkou „(Indonesie)“. •► Obrana lidu, 30. 4. 1953; Poesie, zbraň pravdy (1953); Rovnost, 1. 5. 1954. Srov. příslušné záznamy. • 28
„Muži se vrátili“. Nový Orient VIII, listopad 1953, č. 9, s. 151. Z indonéštiny přeložil Miroslav Oplt. • Báseň. •► Nový Orient, 1952, č. 9, srov. příslušný záznam, tam s uvedením autora: Samsudin Layb. • 29
„Menteng v noci“. Nový Orient IX, leden 1954, č. 1, s. 2. Z indonéštiny přeložil Miroslav Oplt. • „Báseň z doby holandské okupace“. •► Lidové noviny, 9. 3. 1950, srov. příslušný záznam. • 30
Pane, Armijn. „Kytice“. Nový Orient IX, leden 1954, č. 1, s. 2. Z moderní indonéštiny přeložil Miroslav Oplt. • Báseň. • 31
Sani, Asrul. „Podvod“. Nový Orient IX, leden 1954, č. 1, s. 11. Z moderní indonéštiny přeložil Miroslav Oplt. • Báseň. • 32
„Z indonéských pantunů“. Nový Orient IX, březen 1954, č. 3, s. 36. Z indonéštiny přeložil Miroslav Oplt. • Tři čtyřveršové básně bez názvů. •► Všechny tři pantuny se dostaly do sbírky Pantuny o lásce, srov. příslušný záznam, ale první dva prošly úpravou (ve sbírce s. 28, 12, 21). • 33
„Z indonéských pantunů“. Nový Orient IX, duben 1954, č. 4, s. 62. Z indonéštiny přeložil Miroslav Oplt. • Čtyři básně bez názvu, tři čtyřveršové a jedna osmiveršová. •► Všechny čtyři pantuny se dostaly do sbírky Pantuny o lásce, srov. příslušný záznam, z toho třetí prošla lehkou úpravou (ve sbírce s. 16, 23, 21, 24). • 34
Akustia, Klara. „Májové ráno“. Rovnost LXX, 1. 5. 1954, č. 34, s. 6. Z indonéštiny přeložil Miroslav Oplt. • Báseň. • Otištěno spolu s básněmi Maxima Rylského a Michaila Isakovského s poznámkou: „Verše ze sborníku Poesie, zbraň pravdy. Přeložili: J. Alda, M. Oplt, Z. Beránková“. •► Obrana lidu, 30. 4. 1953; Poesie, zbraň pravdy (1953); Rovnost, 1. 5. 1953. Srov. příslušné záznamy. • 35
Akustia, Klara. „Praha“. Svět práce IV, 8. 7. 1954, č. 28, s. 9. Z indonéštiny přeložil Miroslav Oplt. • Báseň. Datováno „Praha, leden 1953“. • Pod překladem se nachází článek Miroslava Oplta „Přátelé v Djakartě“, ve kterém se píše o indonéských návštěvách v Československu, mj. „hostem byl několik dní jeden z nejstarších (ne ovšem věkem) indoneských spisovatelů M. R. Dajoh, mladý básník Adi Sidharta, přední odborník indoneských odborů SOBSI, kterého zná celá Indonesie pod jménem Klara Akustia“. •► Svět v obrazech, 1953, č. 8, srov. příslušný záznam. • 36
Pantuny o lásce. Sestavil Miroslav Oplt. Praha: Nakladatelství Československé akademie věd, 1954 (edice Malá knižnice Orientu, sv. 7), 52 s. Z malajského originálu přebásnil Miroslav Oplt. • Výbor básní tradiční indonéské formy pantun. • Obsahuje doslov překladatele (s. 43–48). • Graficky upravila a původními dřevoryty vyzdobila Hermína Melicharová. • 37
Stivínová-Kubíčková, Věra. „Nad deseti svazky Malé knižnice Orientu“. Nový Orient XII, únor 1957, č. 2, s. 31–32. • Ohlédnutí za prvními deseti svazky edice. Obsahuje odstavec: „Opět lidová poesie, tentokrát poesie velmi proslavená, je obsahem sedmého svazku: indoneské Pantuny o lásce v překladu Miroslava Oplta. Snaží se udržet rým i slabičný rozměr originálu a většinou i v češtině opravdu zpívají. Dřevoryty H. Melicharové jsou moderní ve výrazu, technicky dobré, ale často příliš chladné k milostnému a lidovému projevu tichomořských ostrovů.“ • 37a
„(Indonéská milostná poezie)“. Nový Orient X, březen 1955 [pravděpodobný chybný údaj v tiráži, místo 14. 3. může jít o 14. 4.], č. 4, s. 57. Z indonéštiny přeložil Miroslav Oplt. • Čtyřveršová báseň bez názvu. Název hlavičky zvolen dle článkové bibliografie časopisu. • 38
„Zlá žába“. Nový Orient X, září 1955, č. 7, s. 109. Z malajštiny přeložil Zdeněk Kebort. • „Malajská lidová říkanka“. • 39
„Zpěv hrdinů z Kabaeny“. Nový Orient X, listopad 1955, č. 9, s. 133. Z indonéštiny přeložil Miroslav Oplt. • Píseň. • Obsahuje úvodní poznámku o ostrově Kabaena a uveřejněném starém zpěvu. • 40
Anwar, Chairil. „Mladý národ“. Literární noviny V, 20. 10. 1956, č. 44, s. 8. Z indonéštiny přeložil Miroslav Oplt. • Báseň. Mírně upravená verze dřívějšího otisku. •► Svobodné slovo, 30. 7. 1950; Květy, 30. 1. 1958; Kultura, 11. 8. 1960. Srov. příslušné záznamy. • 41
Anwar, Chairil. „Mladý národ“. Květy VIII, 30. 1. 1958, č. 5, s. 3. Z indonéštiny přeložil Miroslav Oplt. • Báseň. • Doprovozeno kresbou Jana Smetany „Indonéská tanečnice“. •► Svobodné slovo, 30. 7. 1950; Literární noviny, 20. 10. 1956, Kultura, 11. 8. 1960. Srov. příslušné záznamy. • 42
Anwar, Chairil. „Mladý národ“. Kultura IV, 11. 8. 1960, č. 32, s. 8. Z indonéštiny přeložil Miroslav Oplt. • Báseň. Vyšlo jako doprovod článku Miroslava Oplta „Bhinneka Tunggal Ika. K 15. výročí vyhlášení indonéské nezávislosti“. • Článek doprovozen fotografiemi autora s popisky „Prodavačka djeruků – mandarinek na sopce Kintamani na ostrově Bali“ a „Mladý hudebník z ostrova Bali“. •► Svobodné slovo, 30. 7. 1950; Literární noviny, 20. 10. 1956; 30. 7. 1950; Květy, 30. 1. 1958. Srov. příslušné záznamy. • 43
Toer, Pramoedys Ananta. „Letmý pohled na Československo“. Za krásami domova VI, listopad 1960, č. 11, s. 264. Přeložila Zorica Dubovská. • Reportáž. • Doprovozeno dřevorytem Magdy Rýdvalové. • 44
Toer, Pramoedya Ananta. „To všechno už je pryč“. Deset novel z Asie a Afriky. Vybral a uspořádal Oldřich Král. Praha: Československý spisovatel, 1961, s. 131–154. Z indonéského originálu přeložil Miroslav Oplt. • Povídka. • Na s. 132 obsahuje medailon autora podepsaný překladatelem. • 45
Sontani, Utuy T. „Obchodník Samad“. Nový Orient XVI, září 1961, č. 7, s. 152–153. Z indonéštiny přeložil Miroslav Oplt. • Povídka. • 46
„Šakal a opice. Bajka z Minahasy“. Nový Orient XVI, 1961, č. 9, s. 203. Z indonéštiny přeložila Eva Vaníčková. • Bajka. • 47
Toer, Pramoedya Ananta. Na břehu řeky Bekasi. Praha: Naše vojsko, 1962 (edice Knihovna vojáka, sv. 190), 152 s. Z indonéského originálu Ditepi Kali Bekasi (1957) přeložil a upravil Miroslav Oplt. První vydání 1951. • Román. Dle rozsahu originálu (339 s.) jde zřejmě o výrazně zkrácenou verzi. • Obsahuje doslov překladatele (s. 147–151). Na přední záložce se nachází medailon autora. • 48
Boesje, Motinggo. „Zbraň“. Nový Orient XVIII, leden 1963, č. 1, s. 4–5, 28. Z indonéštiny přeložila Eva Vaníčková. • Povídka. • Obsahuje úvodní nepodepsaný medailon autora. • Na s. 4 obsahuje půlstránkovou ilustraci s popiskem „Dullah: Partyzáni před akcí“. • 49
„Indonéská přísloví“. Nový Orient XVIII, květen 1963, č. 5, s. 149. Z indonéštiny přeložil Vladimír Businský. • Přísloví. • 50
Drahokamy v trávě. Indonéské milostné pantuny. Sestavil Miroslav Oplt. Praha: Státní nakladatelství krásné literatury a umění, 1963, 96 s. Z různých sbírek z malajštiny přeložil Miroslav Oplt. • Výbor básní tradiční indonéské formy pantun. Mnohé pantuny se shodují se sb. Pantuny o lásce, u mnohých jde ovšem o nové přebásnění. • Obsahuje doslov překladatele (s. 86–94), v mnoha rysech podobný tomu v knize Pantuny o lásce. • 51
Altmann, Gabriel. „Drahokamy v trávě. Indonéské milostné pantuny.“. Nový Orient XIX, leden 1964, č. 1, s. 32. • Recenze. Bez názvu: název vzat z úvodu hlavičky. • 51a
Idrus. „Piké na rubáš“. Světová literatura VIII, listopad 1963, č. 6, s. 202–214. Z indonéštiny přeložil Miroslav Oplt. • Povídka. • Na s. 214 obsahuje medailon autora podepsaný překladatelem. • 52
Mihardja, Achdiat Karta. „Senzace v koruně kokosové palmy“. Nový Orient XIX, prosinec 1964, č. 10, příloha, s. 1–4. Z indonéského originálu (1956) přeložil Miroslav Oplt. • Povídka. • Obsahuje úvodní nepodepsaný medailon autora. • 53
Anwar, Chairil. „Daleko milou mám“. Nový Orient XX, únor 1965, č. 2, s. 41. Z indonéštiny přeložil Miroslav Oplt. • Báseň. • 54
Dajoh, Marius Ramis. Čarovný pták. Praha: SNDK, 1965 (edice Pro malé čtenáře, sv. 14), 16 s. Z indonéského originálu Burung Pikau dengan Dua Anak přeložila Eva Vaníčková. • Pohádka. • Orientálními motivy ilustroval Jiří Běhounek. • 55
Trisnojuwono. „Nepochopení“. „V jídelním voze“. Nový Orient XX, listopad 1965, č. 9, příloha, s. 1–4. Z indonéského originálu Dimedan perang (Na bojišti) vydaného roku 1962 přeložila Eva Vaníčková. • Dvě povídky (s. 1–2, 3–4). • Obsahuje stručný medailon autora (s. 3). • 56
Soetrisno, Imam. „Nový rok“. Nový Orient XXI, leden 1966, č. 1, s. 28. Z indonéštiny přeložila Eva Vaníčková. • Báseň. • 57
Indonéské lidové pohádky. Sestavila Zorica Dubovská. Praha: Odeon, 1966, 236 s. Z indonéských a částečně německých pramenů přeložila Zorica Dubovská. • Krátké příběhy rozdělené do pěti oddílů: Zvířecí bajky (s. 11–48), Pohádky (s. 49–84), Povídky (s. 85–118), Báje (s. 119–141), Pověsti (s. 143–213). • Obsahuje předmluvu překladatelky (s. 5–10), vydavatelské poznámky (s. 217–226) a vysvětlivky (s. 227–233). • Výzdobu knihu podle indonéských předloh vytvořila Božena Vejrychová-Solarová. • 58
Nyklová, Milena. „Nestárnoucí folklór“. Večerní Praha XII, 14. 10. 1966, č. 244, s. 3. • Krátká glosa o „Rozmarných povídkách ze staré Rusi (vyd. Odeon 1966, přel. E. Frynta) a Indonéských lidových pohádkách […], kde jsou ovšem i povídky, bajky, báje a pověsti“. Obsahuje jeden odstavec o knize: „Chytrost, lest i humor jsou charakteristické i pro folklór indonéský, nicméně na rozdíl od evropského nekončí indonéské příběhy vždy šťastně, hrdina nezřídka podléhá přírodě. Na tom je možno si ověřit, do jaké míry podléhá člověk mýtickým představám, svým touhám, ale i skutečnosti, která ho obklopuje.“ • 58a
Vaníčková, Eva: „Indonéské lidové pohádky“. Nový Orient XXII, leden 1967, č. 1, s. 32. • Recenze. • 58b
Pane, Sanusi. „Oceán času“. „Hledání“. „Socha“. Nový Orient XXV, 1970, č. 7, s. 197, 213, 216. Z indonéštiny ze sbírky Madah Kelana (Chvála poutníkova) přeložil Vladimír Businský. • Básně. • Na s. 197 obsahuje medailon autora podepsaný překladatelem. • 59
Anwar, Chairil. „Má loď už pluje, moře nemá jméno“. Světová literatura XVIII, 1973, č. 1, s. 222–233. Z malajštiny přeložil Vratislav Šťovíček. • Výbor z básní. Obsahuje básně: „Já“, „Krawang-Bekasi“, „1943“, „Připraveni“, „Dívce Rasid“, „Vzkaz z moře“, „Dvojjediní“, „Noční hlídka“, „Báseň pro Basuki Resobowo“, „Příteli“, „Jsem všude kolem nich“, „Ina Mia“, „Pohádka pro Dien Tamaelu“, „Doznání“, „Marnost. Dívce Sri, která v nic nevěří“, „Stmívání“, „Účtování“. • Obsahuje poznámku překladatele (s. 223–225), která mj. popisuje vznik moderní indonéské literatury a nástup Generace 45. •► Některé básně přetištěny ve zvláštním čísle Nového Orientu s názvem Antologie moderní indonéské literatury (1996), srov. příslušný záznam. • 60
Toer, Pramoedya Ananta. „Hledá ztraceného syna“. „Nováček“. Světová literatura XXII, 1977, č. 3, s. 129–150. Z indonéštiny ze sbírky Pertjikan Rovolusi (Střepiny revoluce), 1957, přeložila Zorica Dubovská. • Povídky (s. 131–140, 140–150). • Na s. 129–130 obsahuje medailon autora podepsaný překladatelkou. • Na s. 129 použita fotografie autora. Doprovozeno ilustracemi z indonéského vydání knihy (s. 131 a 140) a dokumentárními fotografiemi od Zorici Dubovské (s. 135 a 139). • 61
„Irian Bharu (Západní Irian)“. Pohádky a mýty Oceánie. Sestavil G. M. Permjakov. Praha: Odeon, 1979 (edice Lidové umění slovesné, řada A, sv. 26), s. 46–60. Z ruského originálu Skazku i myfi Okeanii, vydaného nakladatelstvím Nauka v Moskvě 1970, přeložili Naděžda Slabihoudová (pohádky a mýty) a Rudolf Lužík (předmluva a poznámky). • Osm pohádek v oddílu Melanésie pocházejících od kmene Marian-anim. • Obsahuje předmluvu k oddílu A. M. Kondratov: „Melanésie (Historicko-etnografický nástin)“ (s. 37–45). • Irianské pohádky i celou knihu ilustrovala Hermína Melicharová. • 62
Satrio. „Romeo a Julie ve vesmíru“. Světová literatura XXXI, 1986, č. 6, s. 133–137. Z indonéské verze v časopisu Gadis přeložil Jaroslav Olša. • Povídka. • V průvodním slově k bloku „Od vimanů k indonéskému kosmickému středisku. Ukázky vědeckofantastické tvorby asijských autorů“ (s. 114–120, celý blok s. 114–149) se Jaroslav Olša jr. zmiňuje v jednom odstavci o autorovi či vlivu japonské kultury (s. 118). • 63
Antologie moderní indonéské literatury. Nový Orient LI, 1996, zvláštní číslo, 40 s. Sestavili a odpovědnou redakci provedli Zorica Dubovská a Vratislav Šťovíček. • Básně a prózy pěti autorů. Obsahuje: Chairil Anwar: básně „Noční hlídka“, „Já“, „Stmívání“, „Báseň pro Basuki Resobowo“ (s. 2), „Pohádka pro Dien Tamaelu“, „Dvojjediní“, „Vzkaz z moře“ (s. 3), „Jsem všude kolem nich“, „Ina Mia“, „Marnost. Dívce Sri, která v nic nevěří“, „Doznání“ (s. 4), „Dívce Rasid“, „1943“, „Účtování“, „Já“ (s. 5) (přeložil Vratislav Šťovíček). Sitor Situmorang: básně „Čirá řeka“, „Ráno“ (s. 6), „Katedrála v Chartes“, „Pantun“ (s. 7), „Píseň italské dívky“, „Eiffelova věž“, „Paříž v lednu“, „Paříž v dubnu“, „Paříž v červenci“ (s. 8) (přeložila Eva Šťovíčková), povídka „Starý tygr“ (s. 9–10, přeložila Zorica Dubovská). Rendra: básně „Vzkaz kapsáře milence“ (s. 11–13), „Volám tvé jméno“ (s. 13), „Blues pro Bonnieho“ (s. 14), „Rick z Corony“ (s. 15–16), „Labutí píseň“ (s. 16–18), „Kázání“ (s. 19–20), „Tvé vlasy se rozprostřely“ (s. 21), „Volám tě, má lásko“ (s. 21–22), „Verše o slunci“ (s. 22), „Balada o Kasanovi a Patimě“ (s. 23–24), „Světský zpěv“ (s. 24), „Skrytý v sloupoví“ (s. 25), „Ještěrka totek a adipadi z Rangkasbitungu“ (s. 26–27), „Chudí lidé“ (s. 28) (přeložili Vratislav Šťovíček a Zorica Dubovská). Goenawan Mohamad: básně „Žal krásné lásky. (Asmaradana)“, „Čtyřverší o konvičce“ (s. 29), „Žena, kterou ukamenovali“ (s. 30), „V japonské zahradě“ (s. 31), „O jednom muži, který byl zabit ve dnech všeobecných voleb“ (s. 32) (přeložili Zorica Dubovská a Vratislav Šťovíček). Putu Wijaya: povídky „Bisma“ (s. 33–36), „Peněženka“ (s. 37–40) (přeložila Zorica Dubovská). • Obsahuje úvod Zorici Dubovské „Štěrk a krůpěje rosy“ (s. 1). Na s. 2 se nachází medailon Chairila Anwara, na s. 6 medailon Sitora Situmoranga, na s. 11 medailon Rendry, na s. 29 medailon Goenawana Mohamada, na s. 33 medailon Putu Wijayy. Medailony jsou nepodepsané. • Obálku ilustrují indonéské motivy. První strana obálky: „Loutka javánského stínového divadla – wayangu: Bima, neohrožený hrdina, připravený k boji.“ Třetí strana: „Arjuna, postava javánského stínového divadla z eposu Mahábhárata.“ Čtvrtá strana: „Bima v přestrojení za kuchaře na dvoře krále Matsyapatiho.“ •► Některé básně Chairila Anwara byly ve Šťovíčkově překladu publikovány již ve výboru „Má loď už pluje, moře nemá jméno“ ve Světové literatuře, 1973, č. 1, srov. příslušný záznam. • 64
„Klauni v Indonésii. Gara-gara – běsnění živlů“. Svět a divadlo XI, 2000, č. 6, s. 141–144. Ukázku z díla Makutha Rama, které zaznamenal Ki Siswoharsojo, z javánštiny přeložila Zorica Dubovská. • Wayangový lakon. Doprovozeno poznámkou v průvodním textu: „Ukázka, kterou publikujeme, je vybrána z jednoho z mála tiskem vydaných wayangových lakonů v javánštině. Pod názvem Makutha Rama jej zaznamenal Ki Siswoharsojo, proslavený dalang. Protože je dialog vždy vlastní kreací herce a mění se při každém představení, je uvedený text i Siswoharsojovou vlastní verzí této scény.“ (s. 140) • Obsahuje ilustrace s popisky „Semar a Gareng“ (s. 138) a „Petruk“ (s. 143). • Pro připojený průvodní text viz ve záznam Dubovská, Zorica: „Klauni v Indonésii. Lakony, wayangy, lawaky…“. • 65
Stvoření Ranga Dunga. Pohádky a příběhy lovců lebek z Bornea. Sestavila Blanka M. Remešová. Praha: Argo, 2003, 112 s. Příběhy převzaté z anglických originálů přeložily Blanka M. Remešová a Markéta Nová. • Obsahuje krátké příběhy rozdělené do dvou oddílů: I. Co si vyprávějí Dajakové kmene Tmana, Kajan a Iban. Vyprávění sesbíraná Blankou M. Remešovou (s. 7–39), II. Co si vyprávění Dajakové jiných kmenů (převzaté příběhy) (s. 41–103). • Obsahuje doslov editorky (s. 105–108). • Tematicky ilustrovala Saša Švolíková. • 66
Ajidarma, Seno Gumira. „Maska opice“. Labyrint revue XVIII, 2008, č. 23–24, s. 57–58. Z indonéského originálu „Topeng Monyet“ (2002) přeložil Jaroslav Olša. • Povídka. Uvozeno úryvkem: „Jen se na mne ta opice zašklebila a už jsem věděl, co je to zač.“ • Na konci doplněno medailonem autora s fotografií a stručnou poznámkou o překladateli. • Na obou stranách použita neautorská fotografie opice s maskou. • 67
Tygr! Tygr! Moderní povídky z Indonésie. Sestavil Jaroslav Olša. Praha: Gutenberg, 2007 (edice Kontinenty, sv. 7), 216 s. Z indonéských originálů přeložil Jaroslav Olša. • Obsahuje povídky: Adek Alwi: „O krásné Wayan“ [Wayan Cantik] (s. 9–15); Motinggo Busye: „Bílý kůň“ [Kuda Putih] (s. 16-21); Saut Situmorang: „Nedělní příhoda“ [Cerita hari minggu] (s. 22–25); Harris Effendi Thahar: „Syn jako šíp“ [Anak panah] (s. 26–32); Seno Gumira Ajidarma: „Vozíky z Říše bídy“ [Gerobak] (s. 33–37); Wisran Hadi: „Nápověda“ [Pembisik] (s. 38–43); Kuntowijoyo: „V den, kdy zemřel buvol“ [Pada hari kematian seekor kerbau] (s. 44–49); Lia Cyntia: „Sabotáž na Měsíci“ [ukázka z novely Sabotase di Bulan] (s. 50–53); Putu Wijaya: „Svoboda“ [Kemerdekaan] (s. 54–61); Idrus: „Surabaja“ [Surabaya] (s. 62–88); Mochtar Lubis: „Tygr! Tygr!“ [Harimau! Harimau!] (s. 89–203). • Obsahuje doslov Jaroslava Olši s názvem „Několik slov o Indonésii, indonéštině a indonéské literatuře“ (s. 205–210) a oddíl O autorech (s. 211–214) s medailony autorů a překladatele. • 68
Komers, Petr. „Což takhle indonéská próza?“. Lidové noviny XX, 22. 9. 2007, č. 222, příloha Orientace, s. 6. • Recenze. • Dostupné na: https://www.lidovky.cz/domov/coz-takhle-indoneska-proza.A070922_000102_ln_noviny_sko • 68a
Vimmrová, Pavlína: „Tygr! Tygr!“. A2 V, 21. 1. 2009, č. 2, s. 28. • Minirecenze. • Dostupné na: https://www.advojka.cz/archiv/2009/2/knihy • 68b
Utami, Ayu. Saman. Praha: dybbuk, 2007, 192 s. Z indonéského originálu Saman (2000) přeložil Libor Havránek. První vydání 1998. • Román. • Obsahuje doslov překladatele s názvem „Saman – Indonéská realita“ (s. 183–187) a slovníček indonéských výrazů (s. 188–190). Na zadní záložce se nachází medailon autorky. • 69
Čermáková, Soňa. „První květ voňavé literatury. Román bývalé modelky, který proměnil indonéskou literaturu“. A2 IV, 23. 1. 2008, č. 4. Dostupné na: https://www.advojka.cz/archiv/2008/4/prvni-kvet-vonave-literatury • 69a
Pilátová, Markéta. „Hříšný křesťan Saman. Královna krásy z Indonésie napsala statečnou knihu“. Respekt XIX, 2. 2. 2008, č. 6, s. 50. • Dostupné pro předplatitele: https://www.respekt.cz/tydenik/2008/6/hrisny-krestan-saman • 69b
Bednář, Jan. „Ayu Utami: Saman (recenze)“. Vltava, Mozaika, 21. 4. 2008, 4 minuty. • Rozhlasová recenze. • Dostupné na: https://vltava.rozhlas.cz/ayu-utami-saman-recenze-5114166 • 69c
Olša, Jaroslav. Závistivý lidojed a pták nepták. Mýty a pohádky z Nové Guineje. Praha: Argo, 2008, 158 s. • Zpracování mytologie z ostrova Nová Guinea, dle poznámky autora kniha osciluje mezi „literárním zpracováním autentického vyprávění dosud žijících domorodců v jejich drsném naturalismu (např. ,Zkáza domu duchů‘), současnou pohádkou (,Malá papuánská čarodějnice‘), přes mytologii (,Dobrý bůh Wbana‘) a legendy (,Jak Soido naučil Kivaie obdělávat půdu‘) až po volný přepis odborně zpracovaných etnografických a sociologických témat (,Arapa‘)“. • Obsahuje úvod autora (s. 7–18), „Místo doslovu: O kultu kargo“ (s. 146–147), fotografii autora s textem „O autorovi“ (s. 148–149), „Vysvětlivky k novoguinejským reáliím“ (s. 150–151) a soupis literatury a pramenů (s. 152–154). • Obsahuje průběžný výtvarný doprovod Mariany Dvořákové. • 70
Hlavatý, Pavel. „Jaroslav Olša: Závistivý lidojed a pták nepták“. Vltava, Mozaika, 15. 1. 2009, 3,5 minuty. • Rozhlasová recenze. • Dostupné na: https://vltava.rozhlas.cz/jaroslav-olsa-zavistivy-lidojed-a-ptak-neptak-5158629 • 70a
Wagnerová, Magdalena. „Jaroslav Olša / Závistivý lidojed a pták nepták“. A2 V, 24. 6. 2009, č. 13, s. 28. • Minirecenze. • Dostupné na: https://www.advojka.cz/archiv/2009/13/knihy • 70b
Nevěsta z mušle. Mýty a legendy Indonésie. Sestavil Pavel Czeczotka. Praha: Argo, 2009, 180 s. Z anglických originálů přeložil Pavel Czeczotka. • Obsahuje mýty a legendy rozdělené do čtyř oddílů: Příběhy o původu (s. 7–54), Příběhy čtverácké (s. 56–79), Příběhy mravoučné (s. 80–112), Příběhy divotvorné (s. 113–154). • Obsahuje doslov Jaroslava Olši „Několik slov o Indonésii a indonéské kultuře“ (datováno rokem 2008; s. 156–159). Dále obsahuje poznámky k výslovnosti (s. 161) a poznámky k jednotlivým příběhům (s. 162–175). • Průběžně se vyskytují četné tematické ilustrace Josefa Jelínka. • 71
Hari, Cecep Syamsul. „Dvě básně o Praze“. Plav V, prosinec 2009, č. 12, s. 51–53. Z indonéského rukopisu přeložil Jaroslav Olša. • Bilingvní otisk básní „Opouštím Prahu“ a „Prahu už není třeba bránit“. • Obsahuje perex, který objasňuje okolnosti vzniku básní (s. 51), a medailony autora a překladatele (s. 53). • 72
Olša, Jaroslav. Sultán a král kobra. Praha: Talpress, 2011, 108 s. • Pověsti, legendy a další krátké prózy na malajské motivy. Obsahuje oddíly: O zvířatech, lidech a ptácích v džungli (s. 10–40), Na ostrově pověstí a legend (s. 41–50), Alexandr Dvourohý v Indickém oceánu (s. 51–59), Legendy o Hang Tuahovi (s. 61–69), Vyprávění moudrého papouška (s. 71–78), O rádžovi a třech zlodějích (s. 79–89), Bomoh, upíři a jiná strašidla (s. 91–101). • Obsahuje „Úvodní slovo“ velvyslance Zainala Abidina Bakara (s. 6) a jeho fotografii s popiskem: „Tato kniha vyšla díky osobní zásluze pana velvyslance Zainala Abidina Bakara. Byla vydána u příležitosti výročí navázání diplomatických styků s naší zemí.“ (s. 2) Obsahuje úvod podepsaný Jaroslavem Olšou (s. 7–10), „Slovník a vysvětlivky“ (s. 102–105) a soupis „Literatura, prameny a náměty“ (s. 106). • 73
Sudin-Mendels, Ivanna. „Zkamenělý“. Krocení sopek. Fantastické příběhy z jihovýchodní Asie. Sestavili Jayme Gogh a Joyce Chng. Praha: Gorgona, 2016, s. 241–265. Z angličtiny přeložil Jan Kravčík. • Povídka. • Antologie obsahuje doslov Jaroslava Olši jr. „Počátky a současnost science fiction literatury v jihovýchodní Asii“ (s. 305–331) s průběžnými zmínkami o fantastice v Indonésii. Mezi medailony se na s. 297 nachází medailony editorek, na s. 303 medailon autorky na s. 304 medailon autora doslovu. • 74
Kanwa, Mpu. Ardžunova svatba. Praha: Karolinum, 2016, 156 s. Ze starojavánského originálu Arjuna Wiwaha (vzniklého kolem roku 1030) přeložila Zorica Dubovská a přebásnil Petr Komers. • Epos. • Obsahuje paratexty: „Předmluva“ Zorici Dubovské (s. 7–11), „Poznámka k přebásnění“ Petra Komerse (s. 12–13), „Osobní a místní jména“ (s. 146–148), „Věcný slovníček“ (s. 149–151), „Poznámka k javánskému divadlu wayang“ (s. 152–153). • 75
Bajky a pověsti Indonésie. Sestavila Zorica Dubovská. Brandýs nad Labem: Dar Ibn Rushd, 2017. Přeložila Zorica Dubovská. • Obsahuje bajky a pověsti rozdělené do tří oddílů: bajky (s. 15–63), pohádky (s. 65–142) a pověsti (s. 143–254). • Obsahuje předmluvu autorky (s. 7–13), vydavatelské poznámky (s. 255–268) a vysvětlivky (s. 269–280). Vzadu na obálce se nachází medailon editorky. • Ilustrovala Jaroslava Bičovská. • 76
Kurniawan, Eka. Krása je stigma. Praha: Odeon, 2018 (edice Světová knihovna, sv. 213), 568 s. Z indonéského originálu Cantik Itu Luka (2002) přeložil a poznámkami opatřil Libor Havránek. • Román. • Obsahuje poznámky k indonéským reáliím (s. 543–550) a doslov Pavla Kořínka (s. 553–559). Na zadní záložce se nachází medailon autora. •► Celostránková ukázka vyšla v literárním obtýdeníku Tvar XXIX, 2018, č. 10, s. 9. Obsahuje perex se shrnutím a informacemi o románu a s medailonem autora. Doplněno přední stranou přebalu a fotografií autora. • 77
Forgáč, Marcel. „Příběh krásy“. Host XXXV, únor 2019, č. 2, s. 63. • Recenze uvozená anotací „Velký indonéský román“. Ohodnoceno pěti hvězdičkami z pěti možných. • Dostupné na webu H7O: http://www.h7o.cz/pribeh-krasy/ • 77a
Zavřelová, Monika. „Příběh zmrtvýchvstání prostitutky Krása je stigma věští událost“. iDnes.cz, 6. 8. 2018. • Recenze. Hodnocení 95 %. • Dostupné na: https://www.idnes.cz/kultura/literatura/krasa-je-stigma-recenze.A180803_144807_literatura_ts • 77b
Vinická, Karolína. „Hodina dějepisu“. XB-1 IX, říjen 2018, č. 10, s. 73. • Recenze. Ohodnoceno čtyřmi hvězdičkami z pěti možných. • 77c
Sutedjo, Amin. Příběh rozčarování a naděje. [Praha]: Nová vlna, 2020, 70 s. Z indonéštiny přeložil a pro české vydání upravil Jaroslav Olša. • Novela. • Obsahuje úvodní poznámku velvyslankyně Kenssy D. Ekaningsih v indonéštině (s. 4), předmluvu Jaroslava Olši „O čem vypráví Příběh rozčarování a naděje“ (datováno 2020; s. 5–6) a vysvětlivky reálií (s. 67–68). • 78
Veselé a strašidelné povídky z Jávy. Sestavila Zorica Dubovská. Brandýs nad Labem: Dar Ibn Rushd, 2020, 124 s. Z javánských originálů přeložila Zorica Dubovská. • Obsahuje povídky: Any Asmara: „Sssst, nikomu to neříkejte“ (s. 17–25), týž: „Umrlčí komora“ (s. 26–33), Ny. Noegroho: „Peněženka“ (s. 34–40), Liamsi: „Naletěl“ (s. 41–44), S. Kadarjono: „Co se vlastně doopravdy stalo“ (s. 45–48), St. Iesmaniasita: „Noc na břehu řeky“ (s. 49–58), táž: „V záři měsíce“ (s. 59–66), týž: „Noční mlha“ (s. 67–73), Soedharma K. D.: „Tuyul“ (s. 74–79), Basuki Rachmat: „Návrat“ (s. 80–87), Sri Setyo Rahayu: „Nebe je ještě modré“ (s. 88–95), Astuti Wulandari: „Jakarta“ (s. 96–100), Krishna Mihardja: „Ctihodný dalang“ (s. 101–106), týž: „Vada zraku“ (s. 107–112), týž: „Gong“ (s. 113–122). • Obsahuje úvod „Javánská literatury“ od překladatelky (s. 5–11) a medailony autorů a autorek (s. 13–15). Jednotlivé povídky jsou opatřeny vysvětlivkami pod čarou. • 79
Sutanto, Jesse Q. Čtyři tetičky a jedna vražda. Brno: Jota, 2022, 338 s. • Z anglického originálu Dial A for Aunties (2021) přeložila Alžběta Komrsková. • Humoristický román. • V úvodní dedikaci autorka píše: „Indonésii, tanah airku, a Indonésanům po celém světě.“ (s. 5) V závěrečném poděkování (s. 331–334) děkuje čtenářům za to, že se s nimi mohla podělit o kousek Indonésie (s. 334). • 80
Hamzah, Amir. Zpěvy toužení a osamělosti. Jablonné v Podještědí: Mi:Lù Publishing, 2022, 192 s. Z malajských originálů Buah Rindu a Nyanyi Sunyi přeložil, poznámkami opatřil a doslov napsal Filip Lexa. • Souborné vydání básnických sbírek Ovoce touhy a Zpěvy osamělosti. • Obsahuje doslov překladatele (s. 113–178) a vysvětlivky (s. 179–188). Na zadní záložce se nachází medailon autora. • Obsahuje řadu celostránkových i drobnějších ilustrací Tomáše Řízka. • 81
Pavlovič, Milan: „Květy indonéské poezie“. Plav XX, březen 2024, č. 3, s. 3. • Rubrika kraťasy, uvozeno štítkem minirecenze. • 81a
Sutanto, Jesse Q. Tak tohle nikdo nečekal. Brno: Jota, 2023, 336 s. • Z anglického originálu Well, That Was Unexpected (2022) přeložila Radka Klimičková. • Román pro mládež. • Obsahuje předmluvu („Milí čtenáři, […]“; s. 7–8), ve která autorka objasňuje jazykovou vykořeněnost své rodiny, jež se promítá do promluv postav románu. Na zadní záložce se nachází medailon autorky. • 82
Pavlovič, Milan: „Jesse Q. Sutantová: Tak tohle nikdo nečekal“. Tvořivá dramatika XXXV, únor 2024, č. 1, s. 44–46. • Recenze. • 82a
Nové pořádky v ráji na rovníku. Indonéská literatura a dějinné zvraty. Plav XX, červen 2024, č. 6, s. 1, 4–43. Sestavila Kateřina Sládková. • Tematický blok v časopisu. Zahrnuje úvodník Milana Pavloviče (s. 1), rozhovor Kateřiny Sládkové se Soe Tjen Marching („Vypravěčkou mé příští knihy bude vagína“, s. 5–7), tematický esej Filipa Lexy („Literatura jako neutuchající komentář k dějinám“, s. 8–12) a překlady: Eka Kurniawan: „Prokletí kuchyně“ (povídka, přel. Kristýna Goerojo, s. 13–16); Idrus: „Heiho“ (blok povídek „Heiho“ a „Příběh kraťasů“, přel. Kateřina Sládková, s. 17–20); Iksaka Banu: „Sbohem, Indie“ (povídka, přel. Filip Lexa, s. 21–26); Mohammad Sjoekoer: „Smrt“ (povídka, přel. Michala Adnyani, s. 27–29); Soe Tjen Marching: „Z hrobu“ (kapitola z románu, přel. Libor Havránek, s. 30–33); Leila S. Chudori: „Moře vypráví“ (kapitola z románu, přel. Libor Havránek, s. 34–38); Seno Gumira Ajidarma: „Uši“ (povídka otištěná v indonéštině i češtině, přel. Filip Lexa, s. 39–43). • Obsahuje redakční medailony autorů a překladatelů. • Ilustraci na obálku a tři vnitřní ilustrace vytvořila Silvia Szabóová / Tenger. • 83
II.
„Jelínek předtanečník“. Lidové noviny XXX, 5. 7. 1922, č. 331, příloha Dětský koutek, s. 1. Nepodepsáno. • „Malajská pohádka“. • Ilustrováno, nakreslil Josef Zamazal. • D1
„Slunce, měsíc a kohout“. České slovo XIV, 17. 12. 1922, č. 246, s. 12. Nepodepsáno. • Pohádka. Uvozeno hlavičkou „Z malajských pohádek“. • D2
„Voda »Matky života«“. Lidové noviny XXXI, 20. 2. 1923, č. 90, s. 11. Přeložil J. F. (šifra). • „Malajská pohádka“. • D3
Wenig, Adolf. „Pohádky malajské“. Světem pohádek. Praha: F. Topič, 1926, třetí dva tiskové archy (úvodní list a 32 stran). • Obsahuje pohádky: „Nejmladší ze sedmi sester“ (s. 1–3), „Z včely vůl“ (s. 3–5), „O slepém králi a jeho synech“ (s. 5–10), „O včelí ženě“ (s. 10–13), „O jelínkovi a vydře“ (s. 14–15), „Slon a tygr“ (s. 16–18), „Jelínek a obr Gergasi“ (s. 18–22), „O želvě a slonu“ (s. 22–24), „Jak žába a divoký vepř v plování závodili“ (s. 25–26), „O Serungalovi“ (s. 26–29), „Jelínek, tygr a vosy“ (s. 29–30), „Jelínek, tygr a hadi“ (s. 30–31), „Jak se údy těla hádaly“ (s. 31–32). • Na konci bloku obsahuje poznámku pod čarou: „Národ Malajců čili malajský tvoří samostatné plemeno lidské, hnědé pleti, světlejší nebo tmavší, černých kadeřavých vlasů. Malajci přebývají hlavně na ostrovech východoindických, v Zadní Indii, na ostrově Madagaskaru (při východním pobřeží Afriky).“ Závěrečná poznámka k celému svazku obsahuje pasáž: „Při výběru byla mi vedle jiných velmi nápomocna obsáhlá sbírka Märchen der Weltliteratur, vydávaná nakladatelstvím E. Diederichse v Jeně, s jehož laskavým svolením užil jsem také látek pro pohádky malajské, k jichž sbírce má jmenované nakladatelství původské právy.“ • Kromě malajských pohádek svazek (po dvou tiskových arších) obsahuje pohádky bulharské, švédské, litevské, řecké, japonské. • Na úvodním listu k bloku se nachází ilustrace Petra Dillingera. • D4
„Chytrost nad silou vítězí“. České slovo XIX, 4. 12. 1927, č. 258, s. 19. Vypráví A. K. Lomoz [Homolka, František]. • „Malajská pohádka“. • D5
„Kdo je nejmocnější?“. Domov a svět II, 26. 5. 1928, č. 21, s. 13. Vypráví A. L. Lomoz [Homolka, František?]. • „Malajská pohádka“. • D6
Homolka, Fr[antišek]: „Liška na svatbě“. České slovo XX, 24. 6. 1928, č. 147, s. 20. • „Malajská pohádka“. • D7
„Dívka v měsíci“. Venkov XXIII, 29. 9. 1928, č. 232, příloha Dětská zahrádka, č. 39, s. 153–154. Vypráví A. K. Lomoz [Homolka, František]. • „Malajská pohádka“. • Doprovozeno dvěma exotizujícími ilustracemi. • D8
„Zloději ovoce“. Venkov XXV, 23. 8. 1930, č. 198, příloha Dětská zahrádka, č. 34, s. 133–134. Přeložil V. Homolka. • „Malajská pohádka“. • Doprovozeno třemi exotizujícími ilustracemi. • D9
„Kdo je nejmocnější?“. České slovo XXIV, 20. 11. 1932, č. 274, příloha Slovíčko, s. 1. Podepsáno -B- [Bartoš, Jindřich]. • „Stará malajská bajka“. • Dle neověřeného údaje z Dějin Malajsie, Singapuru a Bruneje může jít o přetisk nebo upravenou verzi z Večerník Práva lidu XL, 7. 6. 1931, č. 133, s. 4, podepsáno jbš. • D10
„Tanec ptáků“. České slovo XXV, 5. 3. 1933, č. 55, příloha Slovíčko, s. 4. Podepsáno F. H. [Homolka, František]. • „Malajská pohádka“. Obsaženo v bloku „Tři cizokrajné pohádky“, jenž obsahuje indickou pohádku „Kdo je nejmocnější?“ a malajskou pohádku „Čí děti jsou krásnější?“, srov. záznam níže. • D11
„Čí děti jsou krásnější?“. České slovo XXV, 5. 3. 1933, č. 55, příloha Slovíčko, s. 5. Podepsáno F. H. [Homolka, František]. • „Malajská pohádka“. Obsaženo v bloku „Tři cizokrajné pohádky“, jenž obsahuje malajskou pohádku „Tanec ptáků“, srov. záznam výše, a indickou pohádku „Kdo je nejmocnější?“. • D12
„Bohatý a chudý kohout“. České slovo XXV, 26. 3. 1933, č. 73, příloha Slovíčko, s. 5. Podepsáno F. H. [Homolka, František]. • „Malajská pohádka“. • D13
„Jak povstal netopýr“. České slovo XXV, 22. 10. 1933, č. 249, příloha Slovíčko, s. 2. Podepsáno F. H. [Homolka, František]. • Pohádka. V závěru poznámka „Malajská pohádka“. • D14
„Jak byl stvořen svět“. České slovo XXVII, 13. 1. 1935, č. 11, příloha Slovíčko, č. 2, s. 1–2. Podepsáno -B- [Bartoš, Jindřich] • „Stará malajská bajka“. • Obsahuje dvě ilustrace, kreslil V. Michal. • Dle neověřeného údaje z Dějin Malajsie, Singapuru a Bruneje může jít o přetisk nebo upravenou verzi „Stvoření světa“, Večerník Práva lidu XL, 7. 6. 1931, č. 133, s. 4, podepsáno jbš. • D15
„Živá voda“. České slovo XXVII, 1. 9. 1935, č. 203, příloha Slovíčko, s. 1–2. Podepsáno Ma-Ba. (šifra). • „Javanská bajka“. • D16
„Jak Malajci nabyli svobody“. Pestrý týden XII, 27. 2. 1937, č. 9, s. 12. Podepsáno š. (šifra). • „Malajská pohádka“. • Obsahuje ilustraci J. Pecháčka. • D17
„O želvě a slonu“. Pestrý týden XV, 2. 11. 1940, č. 44, s. 20. Vypravuje Petr Denk. • „Malajská pohádka“. • D18
Lubojacký, Alfred. „Pověst o nemocném Kerisovi“. „Jelínek a mladé vydry“. Pohádky a povídky z celého světa XVII. Praha: V. Palán, 1941. • Příběhy pro děti. První s poznámkou „Z Malajska“, druhý s poznámkou „Malajská pohádka“. Mezi nimi se v konvolutu nachází ještě „Princův sen. Kabylská pohádka“. • D19
„Malajská pohádka: O slepém králi a jeho synech“. Slovo národa III, 9. 5. 1947, č. 108, s. 6. Nepodepsáno. • Pohádka. Rubrika Pohádky různých národů. • D20
„Tři bratři“. Brouček IV, 15. 4. 1949, č. 16, s. 254. Nepodepsáno. • Pohádka. Uvozeno poznámkou „Malajská národní“. • Obrázek Mil. Smitková. • D21
„Pohostinná blecha“. My V, 15. 9. 1949, č. 37, s. 12. Nepodepsáno. • „Stará javanská bajka“. • Doprovozeno dvěma ilustracemi. • D22
„Lamač kamene“. Mateřídouška VIII, 15. 9. 1951, č. 2, s. 26–28. Nepodepsáno. • „Indoneská pohádka“. • Obsahuje dvě ilustrace (s. 27, 28). • D23
„O slunci, měsíci a kohoutu“. Lidová demokracie, 4. 12. 1955, přel. -s- (šifra). • Pohádka. Neověřené údaje, převzato z Bibliografického katalogu ČSR III, prosinec 1955, č. 11, s poznámkou „Malajská pohádka“. • D24
„Popleta“. Rovnost LXXII, 1. 9. 1957, č. 210, s. 6. Přeložil L. Dohnal. • „Indoneská pohádka“. • D25
„Slunce, Měsíc a kohout“. Rovnost LXXII, 24. 12. 1957, č. 307, s. 6. Přeložil L. Dohnal. • „Malajská pohádka“. • D26
„Zítra a dnes“. Rudé právo XXXVIII, 30. 3. 1958, č. 89, s. 4. Nepodepsáno. • „Malajská pohádka“. • D27
„Jak kůň vyzrál na tygra“. Pionýrské noviny VII, 14. 8. 1958, č. 33, s. 4. Přeložil -Kot- (šifra). • „Indonéská malajská pohádka“. • Obsahuje ilustraci. • D28
„Proč muži v Jávském království nosí ženské šaty“. Květy východu. Sestavili A. Elagin, O. Bojarová, P. Bojar. Praha: SNDK, 1958 (edice Z pohádky do pohádky, sv. 4), s. 15–18. • Pohádka. V obsahu uvedeno s poznámkou „Malajská pohádka“. • Pohádku i celou knihu ilustroval Vladimír Brehovszký. •► Jako ukázka z knihy přetištěno in: Květy III, 30. 10. 1958, č. 44, s. 17, bez uvedení jmen adaptátorů. Uvozenou poznámkou „Malajská pohádka“, v závěru poznámka „Z nové knihy ,Květy východu‘. Vydalo SNDK“. • D29
„Čtrnáctá pohádka o Slunci, Měsíci a Kohoutovi“. „Dvanáctá pohádka o tom, jak se kohout stal domácím ptákem“. „Čtvrtá pohádka o tom, jak opice a želva odkládaly na zítřek, co mohly udělat dnes“. Strom pohádek z celého světa. Vypravují Vladislav Stanovský a Jan Vladislav. Praha: SNDK, 1958, s. 40–41, 210–211, 297. • Pohádky. První v obsahu uvedena jako „malajská“ (první mandel z dvanácti), druhá jako „papuánská“ (šestý mandel), třetí jako „javanská“. • Celou knihu ilustroval Stanislav Kolíbal. •► Druhé vydání: Praha, SNDK, 1964. Výbor z prvního a druhého dílu pod názvem Strom pohádek: Praha, Knižní klub, 1999. Třetí vydání: Praha: Knižní klub, 2008, s. 41, 206–207, 287. Čtvrté vydání: Praha: Knižní klub, 2015, s. 27, 122–123, 170–171. • D30
„Zítra a dnes“. Zemědělské noviny XV, 25. 4. 1959, s. 4. Nepodepsáno. • Pohádka. Neověřené údaje, převzato z Bibliografického katalogu ČSR VII, duben 1955, č. 4, s poznámkami „Malajská pohádka“ a „2 obr.“. • D31
„Devátá pohádka o ostrově Korábu“. „Čtrnáctá pohádka o tom, jak vznikli první lidé“. „Druhá pohádka o tom, jak mazaný vrabčák napálil mocného orla“. Druhý strom pohádek z celého světa. Vypravují Vladislav Stanovský a Jan Vladislav. Praha: SNDK, 1959, s. 75, 159, 204. • Pohádky. První v obsahu uvedena jako „indonéská“ (druhý mandel z dvanácti), druhá jako „papuánská“ (čtvrtý mandel), třetí jako „indonéská“ (šestý mandel). • Celou knihu ilustroval Stanislav Kolíbal. •► Druhé vydání: Praha: SNDK, 1965, s. 75, 159, 204–205. Výbor z prvního a druhého dílu pod názvem Strom pohádek: Praha, Knižní klub, 1999. Třetí vydání: Praha: Knižní klub, 2009, s. 73, 152, 196. • D32
„Vousatá kuna“. Lidová Demokracie XVI, 24. 1. 1960, s. 6. Přeložil J. St. [Stára, J.]. • „Indonéská lidová pověst“. • Obsahuje čtyři ilustrace postav od Jiřího Kalouska. • D33
„Zloděj ryb“. Obrana lidu XXI, 9. 9. 1962, č. 215, s. 7. Nepodepsáno. • „Papuánská pohádka“. • D34
„Diamantová hlubina“. Lidová demokracie XXII, 25. 9. 1966, č. 265, s. 6. Přeložil J. Just. • „Indonéská pohádka“. • D35
„O Slunci, Měsíci a Kohoutovi“. Svět práce II, 9. 7. 1969, č. 27, s. 16. Nepodepsáno. • „Malajská pohádka“. • D36
„Krokodýlí slzy“. Naše rodina III, 7. 10. 1970, č. 41, s. 11. Přeložil J. Stára. • „Malajská pohádka“. •► Naše rodina, 24. 3. 1982, srov. příslušný záznam. • D37
„Jak kančil pomohl slonovi“. Pohádkové lístečky XI. Praha: Panorama, 1974, 8 s. Převyprávěla Vladislava Müllerová. • Pohádka v konvolutu osmi lidových pohádek z různých zemí. V tiráži poznámka „Malajská pohádka“. • Obsahuje barevné i černobílé ilustrace Olgy Stárkové. • D38
„Kantjil ženichem“. Pohádkové lístečky XIX. Praha: Panorama, 1976, 8 s. Převyprávěla Věra Kolínová. • Pohádka v konvolutu osmi lidových pohádek z různých zemí. V tiráži poznámka „Indonéská pohádka“. • Obsahuje barevné i černobílé ilustrace Ireny Baierlingové. • D39
„O princezně Putri Telur“. Pohádkové lístečky XX. Praha: Panorama, 1976, 8 s. Převyprávěla Věra Kolínová. • Pohádka v konvolutu osmi lidových pohádek z různých zemí. V tiráži poznámka „Indonéská pohádka“. • Obsahuje barevné i černobílé ilustrace Heleny Wernischové. • D40
„Kantjil rybářem“. Pohádkové lístečky XXI. Praha: Panorama, 1976, 8 s. Převyprávěla Věra Kolínová. • Pohádka v konvolutu osmi lidových pohádek z různých zemí. V tiráži poznámka „Indonéská pohádka“. • Obsahuje barevné i černobílé ilustrace Věry Kolínové. • D41
„Opičák Elang Segara“. Pohádkové lístečky XXII. Praha: Panorama, 1976, 8 s. Převyprávěla Věra Kolínová. • Pohádka v konvolutu osmi lidových pohádek z různých zemí. V tiráži poznámka „Indonéská pohádka“. • Obsahuje barevné i černobílé ilustrace Františka Škody. • D42
Binar, Vladimír. „O chytrém chuďasovi“. Naše rodina X, 9. 2. 1977, č. 6, s. 19. • „Indonéská pohádka“. • Obsahuje ilustraci Věry Krumphanzlové. • D43
„Korálová princezna“. Pohádkové lístečky XXIII. Praha: Panorama, 1977, 8 s. Převyprávěla Věra Kolínová. • Pohádka v konvolutu osmi lidových pohádek z různých zemí. V tiráži poznámka „Indonéská pohádka“. • Obsahuje barevné i černobílé ilustrace Olgy Vyleťalové. • D44
„Krokodýlí slzy“. Naše rodina XV, 24. 3. 1982, č. 12, s. 17. Přeložil J. Stára. • „Malajská pohádka“. • Obsahuje ilustraci Daniely Hradecké. •► Naše rodina, 7. 10. 1970, srov. příslušný záznam. • D45
„Chytrý jelínek a krokodýl“. Pohádkové lístečky LII. Praha: Panorama, 1985, 8 s. Převyprávěla Eliška Merhautová. • Pohádka v konvolutu osmi lidových pohádek z různých zemí. V tiráži poznámka „Indonéská pohádka“. • Obsahuje barevné i černobílé ilustrace Jany Nejtkové. • D46
„Proč tygr snědl opici“. Pohádkové lístečky LIV. Praha: Panorama, 1986, 8 s. Převyprávěl Oldřich Gajdorus. • Pohádka v konvolutu osmi lidových pohádek z různých zemí. V tiráži poznámka „Indonéská pohádka“. • Obsahuje barevné a černobílé ilustrace Jaroslava Švagra. • D47
„Jak jelínek rybařil“. Pohádkové lístečky LVIII. Praha: Panorama, 1987, 8 s. Převyprávěla Eliška Merhautová. • Pohádka v konvolutu osmi lidových pohádek z různých zemí. V tiráži poznámka „Indonéská pohádka“. • Obsahuje barevné i černobílé ilustrace Václava Stárka. • D48
„Kocour a opice“. Mateřídouška XLV, květen 1989, č. 9, s. 9. Rubriku připravuje -er- (šifra). • Pohádka. Rubrika Pohádky z celého světa (s. 8–9), v závorce u textu poznámka „(indonéská)“. • Obsahuje ilustraci Olgy Čechové. • D49
O ustrašené myšce. Praha: Albatros, 1990 (edice Korálky), 32 s. Na motivy bajek z Indomalajské oblasti vypráví Václav Durych. • Bajky. Obsahuje: „O ustrašené myšce“ (s. 1–6), „Jak malý pardál pomohl spravedlnosti“ (s. 7–11), „O zlomyslném šakalovi“ (s. 12–14), „Jak se chtěl rysec zavděčit tygrovi“ (s. 15–18), „Proč se sova bojí létat za dne“ (s. 19–20), „O nespokojeném oslu a starém tygrovi“ (s. 21–24), „O věrném zoborožci a falešném šakalovi“ (s. 25–28), „Čisté šaty nade všechno“ (s. 29–32), „Holubi to uslyší“ (s. 32). • Ilustroval Jiří Fixl. • D50
„Proč žije kohout na zemi“. Mateřídouška L, 10. 4. 1994, č. 8, s. 10–11. Vypráví Martina Drijverová. • Pohádka. Rubrika Pohádky z celého světa, v ní pouze tento text. • Obsahuje dvě ilustrace Heleny Ryšavé. • D51
„Přátelé si přece musejí navzájem pomáhat!“. Život plný setkání. Příběhy pro každý den. Sestavili Reinhard Abeln a Guido J. Kolb. Praha: Portál, 1995, s. 75–77. Z němčiny přeložila Alžběta Sirovátková. • Pohádka ve druhém ze tří oddílů knihy křesťanských příběhů (Setkání s bližním). V závěru poznámka „Indonéská pohádka“. • D52
Pět indonéských pohádek. Sestavila Marie Rivai. Praha: Brio, 1999 (edice Pět pohádek, sv. 2), 48 s. • Adaptace lidových pohádek českou autorkou. Obsahuje pohádky: „Oživlý ďábel. Pohádka z ostrova Kalimantán“ (s. 7–12), „Jelínek Kančil. Pohádka z ostrova Jáva“ (s. 15–20), „Dcera krále obrů. Pohádka z ostrova Lombok“ (s. 23–31), „Kouzelná ryba. Pohádka z ostrova Sumatra“ (s. 33–38), „Jak na svět přišel krokodýl. Pohádka z ostrova Sulawesi“ (s. 41–46). • Indonéskými motivy ilustroval Tomáš Řízek. • D53
„Co můžeš udělati dnes….“. Mateřídouška LVI, 28. 2. 2000, č. 3, s. 18–19. Rubriku píší Jiří Černý a Pavel Zátka. • Pohádka. Rubrika Povídejte pohádku. • Obsahuje stručnou úvodní poznámku o Indonésii. • Nakreslil Gabriel Filcík. • D54
Rivai, Marie. Smaragdové ostrovy. Lidové pohádky, legendy a bajky Indonésie. Praha: Petrklíč, 2007, 92 s. • Pohádky, legendy a bajky. • Obsahuje medailon autorky s fotografií (s. 90) a vzkaz čtenářům od tehdejšího indonéského velvyslance v Praze Salima Saida, datovaný 13. 10. 2007 (s. 91). • Obsahuje průběžné ilustrace indonéskými motivy od Václava Siky. • D55
„O moudrém kančilovi“. Nejhezčí pohádky z celého světa. Převyprávěl Bob Hartman. Praha: Knižní klub, 2010, s. 34–36. Z anglického originálu přeložila Marta Kadlecová. • Pohádka. V obsahu uvedeno jako „Příběh z Jávy“. • Celou knihu průběžně ilustrovala Krisztina Kállaiová Nagyová. • D56
III.
„Indonéské básnictví“. Nový Orient III, červen 1948, č. 10, s. 247. Nepodepsáno. • Krátká zpráva o článku o indonéské literatuře, který napsal Hurustjati Subandrio do londýnského čtvrtletníku Asian Horizon. • L1
Oplt, Miroslav. „Indoneské pantuny“. Nový Orient IX, prosinec 1954, č. 10, s. 148–149. • Článek s devíti vloženými ukázkami pantunů v autorských překladech. •► Většina pantunů nedlouho předtím vyšla ve sbírce Pantuny o lásce (1954), srov. příslušný záznam, a to – dle pořadí v časopisu – na s. 33, 31 (v NO lehce upraveno), třetí dříve netištěn, 16, 21, 30, 34–35, poslední dva dříve netištěny. Předposlední se ovšem později objevil ve sbírce Drahokamy v trávě (1963), srov. příslušný záznam, na s. 48. • L2
„Orientální literatura v SNKLHU“. Nový Orient X, říjen 1955, č. 8, s. 123. Podepsáno -dz- [Dubovská, Zorica]. • Zpráva o chystaných publikacích z orientální oblasti. Obsahuje zmínku: „Dalším knižním překladem z indoneské literatury do češtiny bude vydání »Indoneských lidových písní a prózy«, které překládá M. Oplt.“ Avizovaná publikace ovšem nikdy nevyšla. • L3
Několik pohledů na vydávání klasické literatury v SNKLHU. Praha: SNKLHU, 1955, 160 s. Připravil kolektiv pracovníků SNKLHU v redakci krásné literatury. • Sborník statí a edičních plánů. Na s. 138 se uvádí, že má edice Lidové umění slovesné v programu svazek Opplt: Indonéská lidová poesie, a sice v řadě A, která bude ve formátu 17,5×25 cm vydávat „mimořádně významné svazky edice, především klasické folkloristické sbírky v úplném vydání nebo v obsáhlých výborech a důkladně připravené národní, krajové a thematické výbory z lidové slovesné tvorby“ (s. 137). Pořadatelem svazku měl být chybně uvedený Miroslav Oplt, k realizaci ovšem nikdy nedošlo. • L4
Oplt, Miroslav. „O malajském umění básnit“. Kultura III, 22. 10. 1959, č. 42, s. 9. • Článek o pantunech s několika ukázkami. • L5
„Z poezie tohoto týdne“. Československý rozhlas a televize XXX, 21. 1. 1963, č. 4, s. 2. • Anotace upozorňující na jeden ze čtyř premiérových pořadů týdne „O malajském umění básnickém“, který připravil Miroslav Oplt. Doplněno jedním řetězovým pantunem v Opltově překladu. • L6
Oplt, Miroslav. Indonésie. Praha: Nakladatelství politické literatury, 1963 (edice Zeměmi světa), 162 s. • Přehledová podkapitola „Literatura“ (s. 121–130) v kapitole „Indonéská kultura“ (s. 121–148). • L7
Krijtová, Olga. „Ztracený ráj nizozemského obzoru“. Světová literatura VIII, 1963, č. 4, s. 230–236. • Pojednání o nizozemských knihách vznikajících v Indonésii. Anotováno jako recenze. • L8
Oplt, Miroslav. „Malajská a indonéská literatura“. Z dějin literatur Asie a Afriky V. Praha: SPN, 1964, s. 106–134. • Kapitola v kolektivní monografii. • L9
Slovník spisovatelů Asie a Afriky. Zpracoval kolektiv autorů za vedení Jaroslava Průška. Praha: Odeon, 1967, 452 + 456 stran. • Přehledovou kapitolu „Literatury jihovýchodní Asie“ v oddílu „Přehled vývoje asijských a afrických literatur“ napsaly Dagmar Bečková a Eva Vaníčková (s. 71–74). Miroslav Oplt zpracoval hesla z indonéské a malajské literatury: Abdullah, bin Abdulkadir Munsji; Alisjahbana, Sutan Takdir; Anwar, Chairil; Apin, Rivai; Dharta, A. S. [Akustia, Klara]; hikajat; Idrus; Iskandar, Nur Sutan; Ismail, Usmar; Jassin, H. B.; Malajská kronika; Mihardja, Achdiat K.; Muis, Abdul; Pane, Armijn; pantun; Roesli, Marah; sjair; Toer, Pramoedya Ananta; Yamin, Muhammad. Eva Vaníčková zpracovala hesla z javánské literatury: Babad tanah Djawi; Darmawangsa; Iesmaniasita, Sulistyautami; Jasadipura, Kiai; Kanwa; Kitab pararaton; Mosusastri, Ki Pak; Panuluh; Prapantja; Ranggawarsita, Raden Ngabei; Senggono; Soebagijo, Ilham Notodidjo; Tantu Panggelaran. • L10
Vaníčková, Eva. Indonéské dramatické umění v proměnách národního hnutí. Praha: [s. n.], 1967, 262 l. • Strojopis disertační práce. Uloženo v konzervačním fondu NK. • L11
Vaníčková, Eva. „A jen déšť pro mou žízeň“. Nový Orient XXIV, leden 1969, č. 1, s. 15–16. • Článek o aktuální dění v indonéské dramatice. • L12
Dubovská, Zorica. Buku Batjaan Indonesia. Indonéská čítanka. Praha: SPN (edice Učební texty vysokých škol), 1969, 232 s. • Řada krátkých prozaických i básnických ukázek v indonéštině rozdělená do tří částí: literatura malajská (s. 5–48), literatura indonéská (s. 49–161), noviny a články odborné (s. 163–225). • Obsahuje předmluvu autorky, ve které se vysvětluje, že jde o skriptum pro studenty indonéštiny na filosofické fakultě (s. 3). • L13
Slovník světových dramatiků. Autoři národů Asie a Afriky. Bez uvedení editorů; rediguje Ludmila Kopáčová, úvod napsal Dušan Zbavitel. Praha: Divadelní ústav, 1974, 152 s. • Eva Horáková zpracovala hesla indonéské dramatiky: Abu Hanifa; bangsawan; Busje, Motinggo; Djamin, Nashaj; Effendi, Rustam; El Hakim; Idrus; Ismail, Usmar; Kartakusuma, Muhammad Rustandi; Palindih, Rustam Sutan; Pane, Sanusi; Rustam Effendi; sandiwara; Situmorang, Sitor; Slametmuljana, R. B.; Sontani, Utuy Tanang; Sumardjo, Trisno; wajang; Yamin, Muhammad. Tatáž zpracovala i hesla malajské dramatiky: Alwi, Syed; Awang, Usman; Čao Wan-čcehn; Čchen Čeng-jen; Das, K.; Dorall, Edward; Jie Tchaj-cheng; Kuan Sin-i; Lee, Joo For John; Lin Čchcen; Luo Ta-čang; Said, Samad Abdul; Su Li; Syed Alwi; Š’ Kche-jang; Usman Awang; Yeoh, Patrick. • L14
Mrázek, Rudolf. „Javánské motivy v životě a díle Konstantina Biebla“. Nový Orient XXXIV, červen 1979, č. 6, s. 175–180, č. 7, s. 209–213, č. 8, s. 238–242. • Studie. Publikováno ve třech částech. • L15
Oplt, Miroslav. Hledání Indonésie. Praha: Panorama, 1989 (edice Cesty), 256 s. • Popularizační monografie. O literatuře pojednává sedmá kapitola „Po stopách Konstantina Biebla“ (s. 110–121) a třináctá kapitola „Od hikayatu k románu“ (s. 208–225). • L16
Olša, Jaroslav. „Vzpomínka na Miroslava Oplta“. Nový Orient LIV, září 1999, č. 7, s. 273–274. • Nekrolog zakladatele české indonésistiky, autora první učebnice indonéštiny, předního překladatele a zahraničního zpravodaje. • Doplněno fotografií Miroslava Oplta z pozdnějších let. • L17
Dubovská, Zorica. „Klauni v Indonésii. Lakony, wayangy, lawaky…“. Svět a divadlo XI, 2000, č. 6, s. 138–140. • Článek. • Obsahuje ilustraci s popiskem „Semar a Gareng“. • Pro připojenou překladovou ukázku viz záznam „Klauni v Indonésii. Gara-gara – běsnění živlů“. • L18
Zbořil, Zdeněk. „Pramoedya Ananta Toer a indonéská tragédie 1965“. Nový Orient LIX, duben 2004, č. 4, s. 9–12. • Článek. • L19
Dubovská, Zorica – Petrů, Tomáš – Zbořil, Zdeněk. Dějiny Indonésie. Praha: Nakladatelství Lidové noviny, 2005 (edice Dějiny států), 576 s. • Monografie. O literatuře pojednává zejména pododdíl „Nástin indonéské kultury. Písemnictví“ (s. 392–402) s kapitolkami „Starojavánská literatura – poezie a próza“, „Středojavánská literatura“, „Literatura islámského období“, „Literatura sundánská“, „Malajská literatura jako předchůdce literatury indonéské“, „Vývoj indonéské literatury od jejího vzniku do konce 20. století“, který napsala Zorica Dubovská. • L20
Zbořil, Zdeněk. Dějiny Malajsie, Singapuru a Bruneje. Praha: Nakladatelství Lidové noviny, Praha 2009 (edice Dějiny států), 392 s. • Monografie. O literatuře pojednává zejména pododdíl „Malajská a malajsistická kultura. Nástin vývoje písemnictví a literatury“, především s. 285–297. Další zmínky lze nalézt v pododdílu „Česko-malajské vztahy. České překlady a studia malajštiny“ (s. 314–316), důležitá je i „Bibliografie textů vydaných o Malajsku, malajštině a Malajsii v češtině“ (s. 358–363). • L21
Olša, Jaroslav. „Politické aspekty moderní indonéské literatury“. Mezinárodní politika XXXIV, říjen 2010, č. 8, s. 17–19. • Studie. • Obsahuje krátký medailon autora (s. 19). • L22
Lukavec, Jan. „Zápisky z Frankfurtu 2015: Indonésie, superhrdinové i uprchlíci“. Ikaros [online] XIX, 2015, č. 11. • Zápisky z Frankfurtského knižního veletrhu, na kterém byla v říjnu 2015 Indonésie hlavním hostem. Obsahuje oddíl o indonéské expozici, mj. se zmínkami o jejím vypořádávání se s politickými otázkami minulosti. • Dostupné na: https://ikaros.cz/zapisky-z-frankfurtu-2015-indonesie-superhrdinove-i-uprchlici • L23
„Indonéská literatura chce do světa“. Hospodářské noviny XXXVII, 14. 4. 2016, č. 72, s. 17. Podepsáno kul (rubrika Kultura). • Sloupek o možnostech Eky Kurniawana objevit se v nominaci na Bookerovu cenu a o perspektivách indonéské literatury ve světě. • L24
„Skvělá indonéská literatura v češtině“. South East Asia – liaison [online], 9. 5. 2021. Podepsáno P. K. [Komers, Petr]. • Článek s glosami o indonéské literatuře v češtině (Eka Kurniawan: Krása je stigma; Ayu Utami: Saman; Zorica Dubovská: Bajky a pověsti Indonésie; Mpu Kanwa: Ardžunova svatba). • Dostupné na: https://sea-l.cz/cs/clanky/posts/skvela-literatura-z-indonesie-v-cestine/ • L25
Komers, Petr. „Ibu Dubovská“. Lidové noviny XXXIV, 18. 12. 2021, č. 292, příloha Orientace, s. 13. • Nekrolog pedagožky a překladatelky, bez níž by indonésistika „ani neexistovala. Nikdo neudělal pro česko-indonéské vztahy tolik, co ona“, mj. se vzpomínkou na spolupráci nad překladem eposu Mpu Kanwy Ardžunova svatba. Rubrika Ztraceno v jazyce. • L26
Biebl, Konstantin. Pojedu jednou na dalekou Jávu / Suatu Hari Aku akan Pergi ke Jawa yang Jauh. Praha: Czech.Ina Group 2022, 138 s. Vybrali, uspořádali a z češtiny do indonéštiny přeložili Michala Adnyani, Zen Hae a Jan Mrázek. • Bilingvní výbor z básní s indonéskou tématikou. • Obsahuje doslovy Michaly Adnyani „Moje cesta s Bieblem“ (s. 110–119), Jana Mrázka „,Já chodím jako po stropě,‘ aneb proč překládám Konstantina Biebla do indonéštiny“ (s. 120–129) a Zena Hae „Konstantin Biebl, jak jsem ho poznal“ (s. 130–135). • L27
Pavlovič, Milan. „Biebl dalam bahasa Indonesia“. Plav XIX, březen 2023, č. 2, s. 3. • Rubrika kraťasy, uvozeno štítky glosa a minirecenze. • Dostupné na: https://www.svetovka.cz/2023/02/02-2023-kratas2/ • L27a
Sládková, Kateřina. „Za mnohé může pan Miroslav Oplt“. Plav XIX, březen 2023, č. 3, s. 2–3. • Článek k nedožitým sto letům Miroslava Oplta. Rubrika kraťasy, uvozeno štítky portrét a výročí, mj. se zmínkou o překladech literárních děl. • Dostupné na: https://www.svetovka.cz/2023/03/03-2023-kratas/ • L28
Sládková, Kateřina. „Odešla další významná osobnost české indonesistiky. Vzpomínka na Jaroslava Olšu (1938–2023)“. New Monsoon [online], 6. 6. 2023. • Nekrolog předního překladatele z indonéštiny a mj. autora česko-indonéských slovníků. • Dostupné na: https://www.newmonsoon.eu/cs/aktuality/Odesla-dalsi-vyrazna-osobnost-ceske-indonesistiky.-Vzpominka-na-Jaroslava-Olsu-1938-2023/ • L29
Petrů, Tomáš. „Zorica Marta Dubovská (1926–2021) – spoluzakladatelka české indonesistiky“. New Monsoon [online], 6. 6. 2023. • Ohlédnutí za životem a dílem autorky učebnic a přední překladatelky z indonéštiny. • Dostupné na: https://www.newmonsoon.eu/cs/aktuality/Zorica-Marta-Dubovska-1926-2021-spoluzakladatelka-ceske-indonesistiky/ • L30
Lexa, Filip. „Poezie dvou indonéských modernistů v českém překladu“. New Monsoon [online], 19. 4. 2024. • Článek o zakladatelích moderního indonéského básnictví Amiru Hamzahovi a Chairilu Anwarovi, jejichž básně přeložil autor do češtiny (kompletní dílo Amira Hamzaha vyšlo v roce 2022, srov. příslušný záznam; kompletní dílo Chairila Anwara dle článku vyjde na podzim 2024). Mj. obsahuje dvoujazyčně otištěné básně: Amir Hamzah: „Stanul jsem / Berdiri aku“, „Zahrada světa / Taman Dunia“; Chairil Anwar: „Trpělivost/Kesabaran“. • Dostupné na: https://www.newmonsoon.eu/cs/aktuality/Poezie-dvou-indoneskych-modernistu-v-ceskem-prekladu/ • L31
AUTORSKÝ REJSTŘÍK
Ajidarma, Seno Gumira 67, 68, 83
Akustia, Klara 25, 26, 27, 28, 35, 36
Alwi, Adek 68
Anvar, Chairil viz Anwar, Chairil
Anwar, Chairil 18, 19, 21, 41, 42, 43, 54, 60, 64, (L31)
Asmara, Any 79
Banu, Iksaka 83
Boesje, Motinggo viz Busye, Motinggo
Busye, Motinggo 49, 68
Cyntia, Lia 68
Dajoh, Marius Ramis 55
Hadi, Wisran 68
Hamzah, Amir 81, (L31)
Hari, Cecep Syamsul 72
Chudori, Leila S. 83
Idrus 52, 68, 83
Iesmaniasita, St. 79
Kadarjono, S. 79
Kanwa, Mpu 75, (L25)
Kuntowijoyo 68
Kurniawan, Eka (L24), 77, (77a), (77b), (77c), (L25), 83
Layb, Samsudin 24, [29]
Liamsi 79
Lubis, Mochtar 68
Marching, Soe Tjen 83
Mihardja, Achdiat Karta 53
Mihardja, Krishna 79
Mohamad, Goenawan 64
Noegroho, Ny. 79
Nurpatria 22
Pane, Armijn 31
Pane, Sanusi 59
Pradjsi 17
Putu, Wijaya 64
Rahayu, Sri Setyo 79
Rachmat, Basuki 79
Rendra 64
Sani, Asrul 32
Satrio 63
Siswoharsojo, Ki 65
Situmorang, Saut 68
Situmorang, Sitor 64
Sjoekoer, Mohammad 83
Soedharma, K. D. 79
Soetrisno, Imam 57
Sontani, Utuy T. 46
Sudin-Mendels, Ivanna 74
Sukotjo, Sl. 23, 26
Sutanto Jesse Q. 80, 82, (82a)
Sutedjo, Amin 78
Thahar, Harris Effendi 68
Toer, Pramoedya Ananta 44, 45, 48, 61, (L19)
Toer, Pramoedys Ananta viz Toer, Pramoedya Ananta
Trisnojuwono 56
Utami, Ayu 69, (69a), (69b), (69c), (L25)
Wulandari, Astuti 79
PŘEKLADATELSKÝ A ADAPTÁTORSKÝ REJSTŘÍK
Abeln, Reinhard D52
Adnyani, Michala 83
Babler, Otto František 6
Bartoš, Jindřich D10, D15
Baum, Jiří 3
Binar, Vladimír D43
Bojar, Pavel D29
Bojarová, Olga D29
Bonn, Hanuš 5, [7]
Businský, Vladimír 50, 59
Czeczotka, Pavel 71 [z ang.]
Černý, Jiří D54
Denk, Petr D18
Dohnal, L. D25, D26
Drijverová, Martina D51
Dubovská, Zorica 44, 58, (58a), (58b), 61, 64, 65, 75, 76, 79
Dubovský, Ivan 13, 14, 15, 16
Durych, Václav D50
Elagin, Aleksej D29
Gajdorus, Oldřich D47
Goerojo, Kristýna 83
Hartman, Bob D56
Havránek, Libor 69, 77, 83
Holan, Vladimír 7, 8
Homolka, František D5, [D6], D7, D8, D11, D12, D13, D14
Homolka, V. D9
Just, J. D35
Kadlecová, Marta D56
Kebort, Zdeněk 39
Klimičková, Radka 82 [z angl.]
Kohout, Jan 10
Kolb, Guido J. D52
Kolínová, Věra D39, D40, D41, D42, D44
Komers, Petr 75
Komrsková, Alžběta 80 [z angl.]
Kravčík, Jan 74 [z angl.]
Lexa, Filip 81, 83
Lomoz, A. K. viz Homolka, František
Lomoz, A. L. D6 [a zřejmě viz Homolka, František]
Lubojacký, Alfred D19
Merhautová, Eliška D46, D48
Müllerová, Vladislava D38
Nová, Markéta 66 [z angl.]
Olša, Jaroslav st. 63, 67, 68, 70, 72, 73, 78
Oplt, Miroslav 17, 18, 19, 20, 21, 22, 23, 24, 25, 26, 27, 28, 29, 30, 31, 32, 33, 34, 35, 36, 37, L2, 38, 40, (37a), 41, 42, L5, 43, 45, 46, 48, 51, L6, 52, 53, 54
Permjakov, Grigorij L’vovič 62
Petrů, Václav 1, 2
Remešová, Blanka M. 66 [z angl.]
Rivai, Marie D53, D55
Sirovátková, Alžběta D52 [z němč.]
Slabihoudová, Naděžda 62 [z ruš.]
Sládková, Kateřina 83
Solař, Josef 12
Stanovský, Vladislav D30, D32
Stára, J. D33, D37, D45
Šťovíček, Vratislav 60, 64
Šťovíčková, Eva 64
Vaníčková, Eva 47, 49, 55, 56, 57
Vladislav, Jan D30, D32
Wenig, Adolf D4
Zátka, Pavel D54
REJSTŘÍK LITERATURY A PARATEXTŮ
Adnyani, Michala L27
Altmann, Gabriel 51a
Bakar, Zainal Abidin 73
Bečková, Dagmar L10
Bednář, Jan 69c
Biebl, Konstantin (L15), (L16), L27
Čermáková, Soňa 69a
Dubovská, Zorica L3, 58, L13, 61, 64, L18, L20, 75, 76, 79, (L25), (L26), (L30)
Ekaningsih, Kenssy D. 78
Forgáč, Marcel 77a
Hae, Zen L27
Havránek, Libor 69, 77
Hlavatý, Pavel 70a
Holan, Vladimír 7, 8
Horáková, Eva L14
Komers, Petr 68a, 75, L25, L26
Kořínek, Pavel 77
Krijtová, Olga L8
Lexa, Filip 81, L31, 82
Lukavec, Jan L23
Mrázek, Jan L27
Mrázek, Rudolf L15
Nyklová, Milena 58a
Olša, Jaroslav st. L17, 68, 70, (70a), (70b), 71, L22, 73, 78, (L29)
Olša, Jaroslav ml. 63, 74
Oplt, Miroslav 36, 37, L2, (L3), (L4), L5, 48, (L6), L7, 51 , L9, L10, L16, (L17), (L28)
Pavlovič, Milan L27a, 82a, 81a, 83
Petrů, Tomáš L20, L30
Pilátová, Markéta 69b
Remešová, Blanka M. 66
Said, Salim D55
Sládková, Kateřina L28, L29, 83
Stivínová-Kubíčková, Věra 37a
Šťovíček, Vratislav 60
Vaníčková, Eva 58b, L10, L11, L12
Vimmrová, Pavlína 68b
Vinická, Karolína 77c
Wagnerová, Magdalena 70b
Zavřelová, Monika 77b
Zbořil, Zdeněk L19, L20, L21