Autor: admin Stránka 43 z 60

Ghykovy zlaté sny

Josef Šlerka

C. Ghyka, Matyla. Zlaté číslo. Z francouzského originálu Le Nombre d’or přeložila Danuše Navrátilová. 1. vydání. Praha: Argo, 2008. 417 stran. 

Od nepaměti přitahuje laiky i odborníky matematický fenomén zvaný zlatý řez. V praxi se jedná o dokonalý poměr, který vznikne rozdělením úsečky na dvě části tak, že poměr větší části k menší je stejný jako poměr celé úsečky k větší části. Vyjádřitelný číselně pak odpovídá přibližně hodnotě 1,618. Nejdivnější na něm je, že se s ním můžeme setkat prakticky všude: od živé přírody přes umění až po technickou analýzu pohybu cen akcií na burze.

Hostující profesoři po třiceti letech

Jan Vaněk jr.

Lodge, David. Hostující profesoři.
Z anglického originálu Changing Places (1975) přeložil Antonín Přidal.
Korektury Iveta Coufalová, odpovědný redaktor Tomáš Dimter.
„V Mladé frontě vydání první“ (celkem 5.). Praha: Mladá fronta, 2008. 235 stran. 

Představovat Hostující profesory (anglický název Changing Places zdůrazňuje, že změna prostředí vede hrdiny k tomu, že si nakonec prohodí místa i na soukromé úrovni)1 čtenářům Plavu by bylo zbytečné: intelektuální humoreska, v níž David Lodge na vrcholu tvůrčích sil obohatil žánr „univerzitního románu“ o vděčné téma kontrastu „dvou zemí,

Hostující profesoři po třiceti letech

Jan Vaněk jr.

Lodge, David. Hostující profesoři.
Z anglického originálu Changing Places (1975) přeložil Antonín Přidal.
Korektury Iveta Coufalová, odpovědný redaktor Tomáš Dimter.
„V Mladé frontě vydání první“ (celkem 5.). Praha: Mladá fronta, 2008. 235 stran.

Představovat Hostující profesory (anglický název Changing Places zdůrazňuje, že změna prostředí vede hrdiny k tomu, že si nakonec prohodí místa i na soukromé úrovni)1 čtenářům Plavu by bylo zbytečné: intelektuální humoreska, v níž David Lodge na vrcholu tvůrčích sil obohatil žánr „univerzitního románu“ o vděčné téma kontrastu „dvou zemí,

5/2009 – Erec Jisrael



Dokud nás Bůh obdařuje, buďme šťastní!?

Kateřina Veselovská

Zvoláním „Košer!“ začíná drama současné židovské autorky Hadar Galronové (nar. 1975), které mělo českou premiéru 4. prosince loňského roku ve Stavovském divadle. Hra s názvem Mikve upozorňuje na to, že vztah ortodoxního židovského světa k postavení žen tak docela „košer“ není.

Hadar Galronová ve svých textech vychází z bezprostřední zkušenosti s danou problematikou. Sama pochází z ortodoxní židovské rodiny, jíž se však po studiu na náboženské škole vzepřela a svou vzpouru stvrdila odchodem do armády. Později studovala divadlo na univerzitě v Tel Avivu, kde také začala psát hry kriticky zaměřené vůči židovské ortodoxii. Inscenace těchto her zaznamenaly velký úspěch jak v Izraeli,

Dědictví někdejšího domova

Rozhovor s hebraistkou a překladatelkou Jiřinou Šedinovou

Stála u zrodu prvních překladů moderní izraelské literatury. Vychovala novou generaci hebraistů, kteří jsou dnes již úspěšnými překladateli. O dědictví izraelských spisovatelů, o vojácích a kibucnících, o nelehké cestě izraelské literatury k českému čtenáři jsme mluvili s přední českou hebraistkou Jiřinou Šedinovou. 

Marie Iljašenko: Izraelská literatura je u nás v posledních dvaceti letech poměrně hojně překládaná a čtená. Jaká byla situace předtím, v době vašich překladatelských začátků?

Jiřina Šedinová: Díla židovských autorů, kteří náležejí do světové literatury a píší v různých jazycích, se u nás vydávala vždy, třebaže v některých obdobích v omezeném počtu.

Mít ve svých žilách Holanovu krev

Lucie Koryntová

Janésová, Clara. Oféliin hlas. Ze španělského originálu La voz de Ofelia (2005) přeložila Adriana Krásová za spolupráce Josefa Forbelského. Odpovědný redaktor Josef Forbelský. 1. vydání. Praha a Litomyšl: Paseka, 2008. 103 stran.  

Poezie hladového nezachrání, ale může spasit duši. Dokladem budiž básnická próza Oféliin hlas, v níž španělská básnířka Clara Janésová líčí vlastní básnické zrání a svůj vztah k českému básníkovi Vladimíru Holanovi.

Clara Janésová (nar. 1940) má na kontě přes třicet básnických knih a svými překlady zprostředkovala španělským čtenářům značnou část díla Vladimíra Holana,

Vlásti tichým slovem…

Holanovy překlady Rilkovy francouzsky psané poezie

Lucie Koryntová

Holan, Vladimír. Spisy 11 – Překlady I (Rainer Maria Rilke). 1. vydání. Praha/Litomyšl: Paseka, 2007. 452 s. 

Básník Rainer Maria Rilke netvořil jen ve své mateřské němčině, ale i ve francouzštině, v níž napsal čtyři sbírky básní: SadValaisanská čtyřverší (Vergers et Les Quatrains valaisans, 1926), Růže (Les Roses, 1927) a Okna (Les Fenêtres, 1927).

V úvodní básni cyklu Sad stejnojmenné sbírky vysvětluje, že se uchýlil k „řeči vypůjčené“ proto, že chtěl užít slova verger,

Dohánění svobody

Rozhovor s Georgim Gospodinovem

Přeložila Ivana Srbková

Součástí Panevropského pikniku je dvojice textů bulharského spisovatele Georgiho Gospodinova, který je také jedním z hostů letošního veletrhu Svět knihy. Za pomoci překladatelky Ivany Srbkové jsme s ním ještě před veletrhem mohli krátce pohovořit o událostech roku 1989 a současné bulharské literatuře. 

Anna Čmejrková: O tom, jak v Bulharsku probíhal převrat v roce 1989, má většina z nás jen mlhavou představu. Mohl byste nám krátce přiblížit, k čemu vlastně došlo?

Georgi Gospodinov: „Revoluce“ byla v Bulharsku nakonec ještě sametovější než ta československá, tak sametová a něžná, že bych ani neužil slova „revoluce“.

4/2009 – Panevropský piknik