Autor: Nelly Stránka 1 z 35
Martin Hašek
Christian Morgenstern (1871–1914), básník často tematizující smrt a smrtelnost, od jehož úmrtí uplyne 31. března sto deset let, vložil do básně Šibeniční vrch verše: „To, čemu vyhnutí není, / právě cíl je pro náš šprým.“
Ačkoli tuto báseň najdeme v obvyklé podobě jeho nejslavnější sbírky Šibeniční písně (poprvé 1905), autor sám ji do ní nikdy nezařadil. Objevila se až v pozůstalostním vydání, které v rámci souhrnné sbírky Alle Galgenlieder (Všechny šibeniční písně, 1938) připravila a upravila (ne vždy úplně vhodně) Margareta Morgenstern. Že se báseň do autorských uspořádání sbírky nedostala,
…Rozhovor s Martinem Pelcem vedl Jan Musil
Historik Martin Pelc v rozhovoru představuje vznik moderního sportu jako proces úzce spjatý s rozvojem pravidel, klubů a diváctví. Na srovnání několika tradic ukazuje, že tento vývoj sice měl svá národní specifika, často se ale jednalo o rozdíly spíše povrchní, které se s konečnou platností setřely na počátku 20. století. To však nic nezměnilo na tom, že sport zůstal i nadále identitotvorným jevem pro celá společenství. Podle Martina Pelce je sport neodmyslitelně provázaný s politikou a měli bychom se mít na pozoru vždy, když nám někdo chce u politicky kontroverzních afér namluvit,
…Rozhovor s Norou Ikstenou vedla a z lotyštiny přeložila Anna Sedláčková
V rodném Lotyšsku patří Nora Ikstena od devadesátých let mezi nejčtenější autory a autorky. Její román Mātes piens z roku 2015, přeložený již do dvaceti jazyků, vyšel v roce 2023 i česky, a to pod názvem Mateřské mléko. Se svou překladatelkou Annou Sedláčkovou autorka rozmlouvala nejen o českém překladu románu, ale také o tom, jak kniha působí na čtenáře třeba v Japonsku, jakými směry se ubírá současná lotyšská literatura nebo nakolik kniha vypovídá o životě v sovětském režimu a o jeho snahách o redefinici ideálu ženství.
…Klára Soukupová
Ikstena, Nora. Mateřské mléko.
Z lotyšského originálu Mātes piens (2015) přeložila Anna Sedláčková.
1. vydání. Praha: Paseka, 2023. 192 stran.
Lotyšská spisovatelka Nora Ikstena zasadila svou novelu do druhé poloviny 20. století, kdy se tato pobaltská země stala součástí Sovětského svazu. Trojice ženských postav představuje různé vyrovnávání se s totalitním režimem: babička zastupuje přizpůsobení a snahu zapomenout; matka vzdor a porážku; dcera naději. Sebedestruktivní matka je obklopena babičkou a dcerou, které se o ni starají – mateřské role se tak obracejí a zvýrazňuje se i mezigenerační pouto.
…
Luděk Korbel
V souladu s koncepcí Kendalla Waltona lze věřit tomu, že fikční svět umění vzniká teprve v prostoru mezi dílem a jeho vnímatelem, který jej spoluvytváří a má na jeho podobě také svůj podíl. Ale s každou další dobrou knihou docházím k přesvědčení, že lze s touto metaforou zajít ještě dál. Rozdíl mezi světem fikčním a tím naším spočívá v pouhém čase. V prodlevě mezi okamžikem, kdy jej čtenář měl možnost navštívit a usídlit se v něm, a dobou, kdy zde, v jakémsi svébytném paralelním čase, fiktivní hrdinové rozžívali své osudy; a i když jsme pobývali na daném místě,
…Rozhovor s Violou Parente-Čapkovou vedla Silvie Mitlenerová
Literatuře se hojně věnuje tematický esej, v rozhovoru s profesorkou finské literatury a překladatelkou Violou Parente-Čapkovou se proto věnujeme více sociologickému a historickému pozadí migrace. Kdo přichází do Finska, a kdo z něj naopak odchází? Kde se vzalo vyzdvihované finské školství – a je tak dobrá škola díky Finům, nebo Finové díky škole? Na závěr ještě přidáváme tip pro ty, kteří by se chtěli zapojit do finského literárního kroužku.
Silvie Mitlenerová: Toto číslo Plavu se věnuje současné migrační literatuře,
…Rozhovor s Andrésem Sánchezem Robaynou vedl a ze španělštiny přeložil Petr Zavadil
O knize Por el gran mar (2019, č. Tím velkým mořem, 2022) rozmlouval se španělským básníkem a zároveň svým přítelem Andrésem Sánchezem Robaynou jeho překladatel Petr Zavadil. Řeč přišla na pozici sbírky v autorově souhrnném díle, na obohacující lehkost či chudobu poetiky sbírky jako nový prvek autorovy tvorby, na ústřední motivy moře a ostrovanství, na Robaynovo vnímání poezie a metafory i na jeho vztah k jiným básníkům a překládání jejich děl.
Petr Zavadil: Nedávno jsi vydal souhrn veškeré své poezie.
…Klára Witzany Hutková
Lahiri, Jhumpa. Kde zrovna jsem.
Z italského originálu Dove mi trovo (2018) přeložila Alice Flemrová.
1. vydání. Praha: Argo, 2023. 152 stran.
Jhumpa (oficiálně Nilandžana Sudešna) Lahiri se narodila v roce 1967 v Londýně do rodiny indických imigrantů a od tří let vyrůstala ve státě Rhode Island v USA. Studovala na Kolumbijské a poté Bostonské univerzitě, kde absolvovala několik oborů: anglický jazyk a literaturu, tvůrčí psaní a komparatistiku. Na Bostonské univerzitě pak získala i doktorský titul v oblasti renesančních studií. První sbírku povídek Lahiri vydala v roce 1999 a o rok později za ni získala Pulitzerovu cenu.
…