Autor: Nelly Stránka 1 z 26

9/2022 – Ut pictura poesis

Vychází nový Plav věnovaný beletristickým textům o výtvarném umění.

Slovenský překlad pekelných cest Marthy Gellhorn

Kamila Schewczuková

Proslulá americká válečná reportérka Martha Gellhorn (1908–1998) prý milovala nedotčené pláže a dobrou whisky. Nachomýtla se k množství velkých konfliktů 20. století – a také sem tam zažila nudu. Jak připomíná napříč svými cestovatelskými memoáry, nuda je na cestování to nejhorší. Její kniha Travels with Myself and Another (1978) vyšla minulý rok pod názvem Päť výletov do pekla ve slovenském překladu Kristíny Karabové v nakladatelství Literárna bašta. Gellhorn až na sklonku života napadlo, že by mohla psát nejen o válkách a velkých událostech, ale také o samotném cestování. I když o katastrofách prý lidé poslouchají raději než o radostných zážitcích z cest.

Když slova malují a obrazy mluví

Rozhovor s Lenkou Horňákovou-Civade vedla Anna Lebedová

Marcel Proust s politováním konstatuje, že žijeme v jiném světě, než ve kterém cítíme, prožíváme. Jakou roli hraje pro naše vnímání reality obraz a obrazné vyjádření? O vztahu obrazu a slova, postavení ženy v malířství nebo umělecké inspiraci jsme hovořily se spisovatelkou, malířkou a překladatelkou Lenkou Horňákovou-Civade.

 

Anna Lebedová: Jedním ze záměrů tohoto čísla bylo otevřít diskusi o vztahu slova a obrazu. Jak byste jej ze své pozice spisovatelky a zároveň malířky definovala vy? Čím vás fascinuje, jak k vám promlouvá?

Sorokin je fenomén, který nás jen tak nepustí

Rozhovor s Vladimírem Pistoriem a Liborem Dvořákem vedla Olga Pavlova

Nakladatelství Pistorius & Olšanská vydává vybraná díla Vladimira Sorokina od roku 2009. Texty tohoto ruského autora na sebe znovu upoutaly pozornost v souvislosti s probíhající válkou na Ukrajině. O postavení edice na českém knižním trhu jsme mluvili s nakladatelem Vladimírem Pistoriem a také s dvorním Sorokinovým překladatelem Liborem Dvořákem.

 

Olga Pavlova: Jak se zrodil nápad vydávat knihy Vladimira Sorokina?

Vladimír Pistorius: Svého času jsme se s Liborem sešli na Světu knihy. Ptal jsem se, jestli nemá nějakou zajímavou knihu k překladu,

Píšu o smutku

Kateřina Bártková

Adichie, Chimamanda Ngozi. Zápisky o smutku.
Z anglického originálu
Notes on Grief (2021) přeložil Petr Štádler.
1. vydání. Brno: Host, 2022. 85 stran.

 

Nigerijská spisovatelka Chimamanda Ngozi Adichie debutovala v roce 2003 románem Purpurový ibišek (č. 2020) a během uplynulé dekády se stala jednou z nejvýraznějších žen anglofonní literatury. Za román Půl žlutého slunce (2006, č. 2008) získala Orange Prize, Amerikána (2013, č. 2017) byla oceněna National Book Critics Circle Award a deník The New York Times ji zařadil do top deseti titulů roku 2013.

Chapadla knižního trhu

Jakub Vaněk

Bělíček, Jan. V chapadlech murmuru: jak číst literaturu krize.
1. vydání. Praha: Paseka, 2022. 231 stran.

 

Knižní vydání podcastové série V chapadlech murmuru literárního kritika a novináře Jana Bělíčka nabízí poutavý úvod do současné světové či globální prózy. Autorovy texty jsou v nejlepším slova smyslu popularizační. Načrtává neschematický a myšlenkově zajímavý, přesto stručný a srozumitelný výklad či vhled do vybraných děl (celkem jich je zhruba třicet) z různých částí světa, z většiny již publikovaných v českém překladu. Kniha se na základě témat dělí celkem do šesti kapitol,

8/2022 – Středoevropané, barbaři, bořitelé!

Vychází nový Plav věnovaný manifestům středoevropských avantgardních hnutí.

Brno čte Bruna (pro Ukrajinu)

Hanele Palková

Co mají společného Brno a Bruno (Schulz)? Nejsou to jen čtyři písmena. Když se brněnský rodák Bohumil Hrabal, vášnivý čtenář a obdivovatel snově surrealistické prózy Bruna Schulze, v Rozhovoru se sebou samýmDomácích úkolů z pilnosti (1982) ptal po svém oblíbeném městě, odpověděl si, že by chtěl bydlet v Drohobyči: …od té doby, kdy jsem přečetl Skořicové krámy, já jsem se tam odstěhoval a bydlím tam dodnes, i když jsem tam nikdy nebyl, ale co má být? Fikce je někdy dokonalejší a realističtější než sama skutečnost.

„Lokální“ avantgardy: mezi parataxí a paralaxou

Jakub Kornhauser, Kinga Siewior

Z polštiny přeložila Alžběta Knappová

Esej Jakuba Kornhausera a Kingy Siewior, který uvádí polskou antologii středoevropských avantgardních manifestů, se zabývá především postavením lokálního meziválečného umění v širším kontextu revolučních celoevropských ideových konceptů. Autoři upozorňují, že směr vlivu se nepohyboval pouze po obvykle předpokládané ose centrum–periferie, ale že lze uvažovat i o vnitřních vztazích mezi koncepcemi středoevropských uskupení. Výlučnost a jedinečnost zdejších avantgard pak spočívala právě na rozpohybování tohoto vztahu a literární manifesty se skrze objevné jazykové ztvárnění staly performancí nového hnutí, převracejícího zažité umělecké i společenské pořádky.

Limity stanoví jen rovnoběžky, kde nežijí lidé

Rozhovor se Šárkou Šavrdovou vedla Olga Pavlova

Příjemný pohled na ediční řady na knižních policích zažila většina lidí. Šárka Šavrdová z rodinného nakladatelství dybbuk prozradila, že i knihovnice je překvapivě vyhledávají častěji než jednotlivé tituly. Hlavním tématem rozhovoru ale zůstala překladová edice scribere belle, která těží z přátelského vztahu mezi nakladatelstvím a překladateli.

 

Olga Pavlova: Proč nejen název nakladatelství, ale pojmenování edic píšete s malým počátečním písmenem?

Šárka Šavrdová: To je takové „zlobení“ – prostě se nám to víc líbí, tak jsme naše estetické cítění nadřadili pravidlům.