Autor: Nelly Stránka 1 z 37

5/2024 – Psát okem kamery

Vychází nový Plav věnovaný literární tvorbě filmových tvůrců.

Maturitní seznam

Luděk Korbel

Snad každý učitel literatury zauvažoval někdy nad tím, jak se výběr z knih, které představuje svým studentům, protíná s tím, co čtou ve volném čase, co je baví, co je zajímá, a jaký obraz o literatuře se prostřednictvím něj studentům vyjevuje. A mimo pochybností nad tím, zda a jak je ten daný výběr platný, se určitě zaobíral i tím, zda tato díla umí předat v míře, která by jim (studentům i dílům) náležela.

Dostalo se mi příležitosti na jednom nevelkém venkovském gymnáziu sestavit seznam k maturitní četbě. Jak už to bývá, nešlo o velkorysou nabídku podílet se na koncepci výuky dané školy,

Psát bok po boku a chechtat se

Rozhovor s Yannem Dedetem vedla a z francouzštiny přeložila Kateřina Konrádová

Vím, že zprávy od Yanna mě budou v e-mailové schránce čekat v brzkých ranních hodinách. Jejich železnou pravidelnost čas od času poruší se zcela pochopitelnou omluvou: stříhá zrovna tři filmy najednou – francouzský, bulharský a japonský – a neustále ho někdo otravuje po telefonu: „A co kdybychom tohle vystřihli?“ S podobně nezlomnou energií bude odpovídat i na mé otázky, přestože se dotknou něčeho bolestivého: Jeana-Françoise Stévenina (1944–2021), blízkého přítele a režiséra filmu Passe Montagne (Horský průsmyk, 1978). Příběhu zrodu tohoto filmu Yann věnoval svou literární prvotinu,

Možná píšu z pocitu viny

Rozhovor s Lanou Bastašić vedla Sara Radojković

Se svolením Lany Bastašić a Sary Radojković upravil a z bosenštiny přeložil Jakub Novosad

Lana Bastašić napsala román, který se vymyká očekáváním balkánské produkce, válka se totiž odehrává spíš v pozadí. V popředí se ocitá ženská zkušenost a přátelství aluzivně zasazené do temné carrollovské „říše divů“, kterou se ve vyprávění stává Bosna a Hercegovina. Vzhledem k aktuálně velmi kontroverzní publicitě spojené se svým politickým a společenským aktivismem Lana Bastašić přestala poskytovat rozhovory. Přestože tak sešlo z původně plánovaného rozhovoru s jejím českým překladatelem Jakubem Novosadem,

Dětské rty chutnají po vemenech, krvi a Bohu

Valentýna Žišková

Rijneveld, Lucas. Ty moje skvostné zvířátko.
Z nizozemského originálu
Mijn lieve gunsteling (2020) přeložila Veronika ter Harmsel Havlíková.
1. vydání. Praha: Argo, 2024. 271 stran.

 

V nakladatelství Argo letos vyšel druhý román předního nizozemského spisovatele Lucase Rijnevelda (* 1991) Ty moje skvostné zvířátko. Autorovo jméno na mezinárodní scéně silně zarezonovalo již v roce 2020, kdy anglický překlad jeho debutu S večerem přichází tíseň (2018, č. 2021) získal Mezinárodní Bookerovu cenu. Obě knihy spolu skrze nápadné podobnosti v dějích vstupují do jakéhosi dialogu,

Jiskra aneb Vzpomínky na budoucnost

Alžběta Ambrožová

Boström Knausgård, Linda. Jiskra.
Ze švédského originálu
Oktoberbarn (2019) přeložila Romana Švachová.
1. vydání. Praha: NLN, 2023. 143 stran.

 

„Prosím tě, aby ses nerozpomínala na víc, než zrovna zvládneš unést,“ (34) vyzývá ošetřovatelka Marie vypravěčku Jiskry, pacientku psychiatrického oddělení, která zde v rozmezí pěti let opakovaně podstoupila léčbu elektrošoky, nechvalně známou svými devastujícími účinky na paměť. Linda Boström Knausgård navazuje na linii autorů a autorek pojednávajících o leckdy mrazivé realitě pobytu v léčebně, od Antonina Artauda přes Leonoru Carrington, Kena Keseyho,

4/2024 – Zemědům

Vychází nový Plav věnovaný literatuře mezidruhové citlivosti.

Tři estonská výročí

Jan-Marek Šík

Na začátku roku 1974 se ve Tvorbě objevila zpráva s nezvyklým obsahem: „V kulturním týdeníku Sirp ja vasar (Srp a kladivo) vydávaném v Estonské SSR vyšel (…) článek Leo Metsara Na studijní cestě v Československu. Autor článku, estonský spisovatel a dlouholetý překladatel z českého jazyka, v něm (…) vyjadřuje svou lítost nad nedostatečným povědomím českého čtenáře o estonské literatuře. Má na to právo: sám totiž přeložil do estonštiny téměř tolik českých literárních děl, kolik je všech českých překladů z bohaté estonské literatury.“

Pod toto smutné konstatování se nikdo nepodepsal,

Spravedlnost pro zvířata

Martha C. Nussbaum

Z angličtiny přeložil Martin Pšenička

Americká filosofka v nedávno vydané knize Justice for Animals: Our Collective Responsibility (Spravedlnost pro zvířata: Naše společná odpovědnost) pátrá po optimálním teoretickém přístupu, o nějž lze opřít snahy o zlepšení životní situace zvířat, zejména těch žijících v divoké přírodě. Po kritice antropocentristických a utilitaristických pozic prezentuje vlastní koncept, který se oproti jiným neomezuje na otázku, jak život zvířat (či existenci celých živočišných druhů) zachovat a jak je uchránit fyzického utrpení, nýbrž se zaobírá tím, jak zajistit podmínky, aby zvířata mohla – v souladu se svými specifickými schopnostmi a potřebami – vést naplněný a důstojný život.

Byť obnažená znamená byť aj oveľa viac zraniteľná

Rozhovor s Nicol Hochholczerovou vedla Kamila Schewczuková

Prozaický debut Nicol Hochholczerové Táto izba sa nedá zjesť (2021, č. Tento pokoj se nedá sníst, 2023) vyvolal ve slovenském i českém prostředí živou diskusi. Pojednává totiž o společenském tabu, zneužívání nezletilých. Činí tak ale subtilně, metaforickou poetikou a výraznou formou pojmenovává tenkou hranici a promlouvá o zásadních dopadech na život a dospívání dítěte. V rozhovoru přišla řeč na výrazně výtvarně inspirovaný tvůrčí proces autorky, ale také na funkci umění nebo autorčin zážitek podněcující její aktuální tvorbu.

 

Kamila Schewczuková: Prečo ste zvolili formu textu-fragmentu?