Autor: Nelly Stránka 1 z 50

Ve znamení mnoha bitev

Jan Krasický

 

Ne poprvé se režisér Paul Thomas Anderson rozhodl využít pro filmové zpracování fikční svět próz Thomase Pynchona. V roce 2014 dokázal nezapomenutelně zachytit paranoidní a zároveň groteskní atmosféru spisovatelova románu Inherent Vice (Skrytá vada, 2009), tentokrát se jedná o román Městečko Vineland (1990, č. 1997), ve filmové verzi Jedna bitva za druhou (2025). Po deseti letech nabývá Pynchonovo stěžejní téma satiricky vykresleného střetu liberálně smýšlejících aktivistů s mocenskou ideologií v režisérově angažovaném díle až znepokojivých rozměrů.

Při návratu k osobitému dílu se Andersonův adaptovaný scénář původní předloze značně vzdálil.

Literatura v nás pěstuje odolnost

Rozhovor s Ljubou Jakymčuk vedl a z ukrajinštiny přeložil Alexej Sevruk

Pod názvem Meruňky Donbasu vyšel v minulém roce v českém překladu výbor z básnické tvorby ukrajinské spisovatelky Ljuby Jakymčuk. Obsahuje jak poemu napsanou před okupací autorčiny rodné Luhanské oblasti v roce 2014, tak verše psané již uprostřed okupace a posléze v Kyjevě. Civilnost jazyka a všednost obrazů se spojují s magičností, která vyvěrá mimo jiné z hornického folkloru. V rozhovoru s překladatelem Alexejem Sevrukem vyzdvihuje Jakymčuk roli ukrajinské literatury – včetně té klasické a pro děti – v budování resilience vůči násilí,

5/2026 – Zničíme most

Vychází nový Plav věnovaný návratům v italské próze.


Itálii v podstatě vybudovali jižané

Rozhovor s Demetriem Marrou vedla Martina Mecco
Z italštiny přeložili Martina Mecco a Jan Musil

Demetrio Marra, básník vzdoru a autor románového torza, které není možné v podmínkách tohoto světa dopsat, se prostřednictvím psaní navrací do krajiny svého původu. Odchod z jihu na sever pro něj, podobně jako pro jiné Kalábrijce, nepředstavuje možnost, ale kulturní konstantu a životní nutnost. S odkazy na spisovatele, kteří našli v Miláně střed, kolem něhož krouží, aniž se v něm kdy skutečně usadí, v rozhovoru vysvětluje, že vzdor se mu stal základem psaní. Zkoumat vztah mezi severem a jihem totiž znamená otevírat politické otázky a zároveň opustit individuální gesto ve prospěch kolektivu.

Posvátný čas sebe sama

Petr Uram

Lerner, Ben. 22:04.
Z anglického originálu 10:04 (2014) přeložil Petr Fantys.
1. vydání. Praha: Argo, 2025. 286 stran.

 

Ke konci loňského roku vydalo Argo druhý román amerického básníka a spisovatele Bena Lernera, 22:04 (2014), v překladu Petra Fantyse. Po Topecké škole (2019, č. 2022 v překladu Olgy Bártové), kde Lerner vystupuje pod pseudonymem Adam Gordon, se jedná o další autofikční počin. Tentokrát se Lerner z perspektivy třiatřicetiletého poety Bena ohlíží za prozaickými začátky na přelomu roků 2011 a 2012.

Naučit se něco, co nikdo jiný neumí. K výročí Zorici Dubovské

Kateřina Sládková

 

11. dubna uplynulo sto let od narození Zorici Dubovské, rozené Horáčkové (1926–2021), spoluzakladatelky české indonésistiky (společně s Miroslavem Opltem, viz Plav 3/2023), spoluautorky Dějin Indonésie (2005), významné překladatelky z indonéštiny a jedinečné odbornice na javánskou literaturu a starojavánštinu.

Protektorátní zkušenost a poválečné studium

Nasměrovaná podnětným rodinným prostředím se cizím jazykům začala věnovat už brzy, na gymnáziu tíhla k italštině. Pro mladičkou Zoricu Horáčkovou navíc učení se jim představovalo osobní vzdor. Ve čtyřicátých letech, když byla místo studia na gymnáziu totálně nasazena, využívala plynné italštiny a dorozumívala se tak při práci se svou kamarádkou,

V současném psaní postavy koušou a pláčou zároveň

Rozhovor s Carlosem Aguilerou vedla a ze španělštiny přeložila Dominika Tesařová

V překladu Petra Zavadila vyšla v nakladatelství Fra již druhá kniha kubánského intelektuála usazeného v Praze Carlose A. Aguilery. V Oblomovské říši vytváří autor karikaturu totalitního režimu, jehož vládcem je kyklop Oblomov připravený o oko liškou jako trest za své i rodové hříchy. Jeho autoritářský stát umístěný na Východ odkazuje jak na ruské impérium, tak i na německou třetí říši. O dystopickém světě románu, povaze literárního rodu Oblomovů a o intertextuálních odkazech na jiné spisovatele se s Carlosem A. Aguilerou bavila hispanistka a redaktorka Plavu Dominika Tesařová.

Být, či nebýt Kornélií?

Magdalena Císlerová

Balogová, Beata. Kornélie.
Ze slovenského originálu Kornélie (2022) přeložil Jaroslav Bojanovský.
1. vydání. Brno: Jota, 2025. 264 stran.

 

Rodinné ságy zachycující příběhy několika generací v historickém kontextu představují silný trend domácí prózy. Populární romány Kateřiny Tučkové, Aleny Mornštajnové či Karin Lednické pracují s osudy silných žen na pozadí velkých dějin, jejichž prostřednictvím zároveň zpracovávají spoustu aktuálních témat. Slovenský román Kornélie Beaty Balogové nakladatel na graficky povedeném přebalu avizuje jako „nostalgický příběh čtyř generací žen ze vsi na slovensko-maďarských hranicích“,

Zářná minulost a nejistá budoucnost českého překladu

Petr Uram

 

Letos slavíme sté výročí narození československého translatologa, překladatele, literárního vědce a anglisty Jiřího Levého (1926–1967). Dílo a život akademika proslulého především zásadním dílem Umění překladu (1963) nám již na sklonku loňského roku připomněla disertace translatoložky Jelizavety Getta, Jiří Levý – průkopník moderního myšlení o překladu (vydalo nakladatelství Karolinum). Ačkoli se Levého odkaz dlouhá léta považoval za torzo, Getta ve své publikaci i díky dosud vůbec nezpracovaným archivním dokumentům ukazuje, že po sobě zanechal mnohem bohatší ideové dědictví, než si mnozí mysleli, a že svým uvažováním západní translatologii v lecčem předběhl o celá desetiletí.

4/2026 – Piraně a světlušky

Vychází nový Plav věnovaný brazilským básnířkám dneška.