Autor: Nelly Stránka 3 z 43
Adéla Bílková
Hermann, Judith. Všechno bychom si řekli.
Z německého originálu Wir hätten uns alles gesagt (2023) přeložil Petr Štědroň.
1. vydání. Brno: Větrné mlýny, 2024. 186 stran.
„(…) stěny chodby se rozpustí a promění v cosi vazkého, fluorejskujícího, schody se začnou pohybovat a vzdalovat od sebe. Nic takového však nenastalo. Prostě jsem přešla práh, sešla po schodišti dolů, vyšla v zimním poledni na ulici. A už se nikdy nevrátila.“ (54) Tak a podobně se německá autorka Judith Hermann (* 1970) ve svém nejnovějším románu Všechno bychom si řekli pokouší o vyvolání pocitu autenticity.
…Anton Romanenko
Guimarães, João Luís Barreto. Mediterrâneo = Středomoří.
Z portugalského originálu Mediterrâneo (2016) přeložila Kateřina Ritterová.
1. vydání. Praha: Togga, 2024. 113 stran.
Portugalský básník João Luís Barreto Guimarães (* 1967) formuloval jednu z nejnaturalističtějších definic poetické tvorby, když v rozhovoru pro The Guardian přirovnal odstranění zbytečných slov z textu k vyříznutí rakovinného nádoru. Tato metafora, která už dnes nepůsobí nijak extravagantně, neměla pouze šokovat, nýbrž navazuje na biografickou skutečnost. Guimarães se totiž kromě básní zabývá i medicínou – pracuje jako chirurg a vyučuje poezii na univerzitě v Portu.
…
Rozhovor s Ivanem Antićem vedla a z angličtiny přeložila Silvie Mitlenerová
„Nejvíce se mi líbí ty části, kde skutečně vedeme dialog,“ napsal Ivan Antić k autorizované verzi rozhovoru, který se dotýká nejen aktuálního dění v srbské a balkánské literatuře, ale také spisovatelova odchodu ze Srbska do Slovinska a postupného odstraňování válečných a poválečných literárních stereotypů. V závěru se pak dostaneme i k otázce inspirace, jež může přicházet z literatury, ale také z hudby, architektury nebo klidně jen nepojmenovatelného instinktu.
Ráda bych začala otázkou možná trochu nečekanou v srbském čísle.
…Ivan Antić
Ze srbštiny přeložil Denis Toms
Jako inspiraci pro další čtení, pro překladatele a překladatelky či jednoduše pro přehled jednoho literárního života sestavil Ivan Antić také bibliografii děl Davida Albahariho. Uvádíme zde jeho knihy napsané v srbštině, pomíjíme tentokrát překlady do angličtiny, francouzštiny, němčiny, italštiny, španělštiny, hebrejštiny, maďarštiny, řečtiny, dánštiny, slovinštiny, albánštiny, slovenštiny, esperanta, polštiny, finštiny, švédštiny, makedonštiny, holandštiny, bulharštiny a galicijštiny.
Povídkové sbírky:
Porodično vreme (Čas s rodinou). Novi Sad: Matica srpska, 1973.
Obične priče (Obyčejné příběhy).
…Anna Maślanka
Česká německojazyčná literatura zůstávala v Polsku dlouho na okraji zájmu. Kromě menších iniciativ (jako bylo zvláštní číslo časopisu Literatura na Świecie z roku 2008, v němž vyšly polsky texty Libuše Moníkové, Jiřího Gruši a Oty Filipa) byla jakousi terra incognita – cizí zemí jak pro bohemisty, tak pro germanisty.
V poslední době se situace začala měnit. A pokud bychom hledali konkrétní impulzy, které to způsobily, zdá se, že jedním z nich mohl být literární přechod Jaroslava Rudiše do němčiny. Rudiš (* 1972) si u nás získal okruh věrných čtenářů již během českojazyčné fáze své tvorby.
…Michaela Melichová
Japonská literatura vstupuje do nového roku s připomenutím dvou zásadních osobností moderní prózy – 14. ledna by oslavil sté narozeniny Jukio Mišima a 31. ledna by se dožil devadesáti let Kenzaburó Óe. Ač se oba autoři v učebnicích často objevují vedle sebe, těžko bychom mezi současníky hledali dva odlišnější typy.
Jukio Mišima (1925–1970) je možná – více než pro své pozoruhodné dílo – známý hlavně díky kontroverzním politickým názorům, které vyústily v dramatický konec jeho života, rituální sebevraždu seppuku ve jménu znovunastolení absolutní moci císaře. V deziluzi,
…Rozhovor s Lászlem Szilasim vedla a z maďarštiny přeložila Marta Pató
Spisovatel László Szilasi je autorem sedmi románů, za něž získal řadu domácích ocenění. Třetí most je jeho prvním dílem přeloženým do češtiny, odehrává se v Segedínu a těžiště vyprávění představuje prostředí lidí bez domova. Rozhovor o psaní a o proměnách literárního a akademického života v Maďarsku s autorem vedla Marta Pató. K rozhovoru se sešli v Segedíně v kavárně Mojó nedaleko filosofické fakulty.
Pokud vím, působíš nyní na katedře maďarské literatury filosofické fakulty jako docent tvůrčího psaní.
…Tereza Prymak
Crudu, Dumitru. Čas pět hodin a sedm minut.
Z rumunského originálu Ora cinci şi şapte minute (2022) přeložil Jiří Našinec.
1. vydání. Praha: Petr Štengl, 2023. 210 stran.
Když moldavský básník, prozaik, dramatik a publicista Dumitru Crudu přijel v roce 2022 do Prahy na dvouměsíční literární rezidenci Praha město literatury, zamýšlel psát knihu na téma dezertérství a zapojit do ní autobiografické prvky z doby, kdy dělal vše pro to, aby se nestal sovětským vojákem. Nakonec však svůj původní plán pod vlivem nenadálých tragických událostí změnil,
…Saba Vassileva
Robert-Diard, Pascale. Malá lhářka.
Z francouzského originálu La Petite menteuse (2022) přeložil Tomáš Havel.
1. vydání. Praha: Argo, 2024. 192 stran.
Román Malá lhářka francouzské novinářky a spisovatelky Pascale Robert-Diard detailně vykresluje soudní proces ve věci falešného obvinění ze znásilnění. S malou lhářkou, dvacetiletou gymnazistkou Lisou Charvetovou, se čtenářstvo setkává před odvolacím přelíčením, poté co byl za její znásilnění odsouzen dvaatřicetiletý štukatér Marco Lange. Lisa se vydává do kanceláře advokátky Alice Keridreuxové s prosbou o změnu právníka: přeje si, aby ji zastupovala žena.
…