Autor: Nelly Stránka 2 z 47

Státní cena pro Anežku Charvátovou

Michal Penc

 

Dvanáctého října 2025, v den, kdy si svět připomínal Kolumbovo přistání u břehů Nového světa, doplula za potlesku návštěvníků Stavovského divadla Státní cena za překladatelské dílo k Anežce Charvátové – překladatelce, pedagožce a mentorce, která už dávno obeplula všechny břehy latinskoamerické literatury. Státní cena tak jako poslední chybějící perlička završila sbírku ocenění, která mohou být za překlad udělena – po Magnesii Liteře z roku 2004 za Vypravěče (1987, č. 2003) Maria Vargase Llosy a Jungmannově ceně z roku 2013 za monumentální práci na Bolañově románu 2666 (2004,

Něha a krutost si mohou být velmi blízko

Rozhovor s dánským spisovatelstvem Jonasem Eikou vedla a z angličtiny přeložila Markéta Procházková

Sbírka krátkých povídek Post Solis, která vyšla v českém překladu Lady Halounové, je už druhou knihou dánského nebinárního spisovatelstva Jonase Eiky. Temné surreálné obrazy a situace odkazují k tématům vykořisťování, mocenských nerovností a globálních krizí. V rozhovoru s bohemistkou a skandinavistkou Markétou Procházkovou mluví Eika o tom, jak se nerovnosti propisují do jeho*jejího psaní, při němž klade velký důraz na rytmus a tělesné prožívání textu, a také o podrobnostech jeho*jejího plamenného projevu při přebírání Ceny Severské rady za literaturu.

Jestli mě zavolají, já půjdu

Barbora Svobodová

Jorge, Lídia. Milosrdenství.
Z portugalského originálu
Misericórdia (2022) přeložila Marie Havlíková.
1. vydání. Praha: Argo, 2025. 392 stran.

 

Milosrdenství je velmi osobní kniha o posledním roce života jedné ženy, jejíž příběh nás zavede do pečovatelského domu se symbolickým názvem Rezidence Ráj a nechá nás v něm setrvat po celý rok, od dubna 2019 do dubna 2020. Sledujeme prostředí i obyvatele domu společně s hlavní postavou, paní Alberti. Jako inspirace autorce posloužila její vlastní matka, která rovněž strávila poslední roky života v pečovatelském domě a stala se jednou z prvních obětí pandemie covidu-19 v Portugalsku.

Být plavidlem skrze temnotu

Klára Soukupová

Lynch, Paul. Píseň proroka.
Z anglického originálu
Prophet Song (2023) přeložila Alice Hyrmanová McElveen.
1. vydání. Praha: Odeon, 2025. 272 stran.

 

Píseň proroka, pátý román irského prozaika Paula Lynche, byla v roce 2023 oceněna Bookerovou cenou. Líčí kontrafaktuální budoucnost Irska, v němž převezme vládu extremistická strana, která se začne rázně vypořádávat se svými odpůrci. Jedním z nich je i vedoucí školských odborů Larry, manžel hlavní hrdinky Eilish, jehož zadržením na poklidném protestu příběh začíná. Eilish v důsledku toho zůstává v měnící se společnosti sama se čtyřmi dětmi a stárnoucím otcem.

8/2025 – Pověry a písně pastvišť

Vychází nový Plav věnovaný modernímu Mongolsku.

Když slovo má sílu stepního větru

Rozhovor s B. Mönchbajarem vedla a z mongolštiny přeložila Veronika Kapišovská

Odráží se kočovnictví v moderní literatuře? Jak se mladí Mongolové staví k socialistickému realismu a jaká jsou specifika tamního knižního trhu? Může mongolská literatura konkurovat překladové literatuře ze zahraničí? Jak ovlivnila její vývoj politická situace 20. století a existuje dosud propojení mezi bohatou ústní lidovou slovesností a současnou tvorbou? Na literární tradici země dvou civilizací se komparatisty B. Mönchbajara z Ústavu pro mongolský jazyk a literaturu Mongolské akademie věd ptala na půdě ulánbátarské univerzity mongolistka Veronika Kapišovská.

 

Úvodem bych se ráda zeptala,

José Rizal, Litoměřice a hlas vzdoru

Kateřina Sládková

 

Pokud jste v létě navštívili Litoměřice, možná jste si město prohlíželi v blízkosti hloučku filipínských turistů. Nejen v posledních letech severočeské město opakovaně navštívily i diplomatické delegace. Důvod je stále týž: v roce 1887 tam totiž zavítal José Rizal (1861–1896), dnes obecně uznávaný jako největší spisovatel a národní hrdina této země z jihovýchodní Asie. U nás jsme si ho díky třem existujícím monografiím dlouho mohli připomínat jako očního lékaře, polyglota či nacionalistu, nyní se díky překladu jeho klíčového románu Noli Me Tangere (1887, č. 2023 a 2., upr. vyd. 2025) můžeme dotknout i oblasti,

Kde číhají vlci. O čtení a empatii

Petra Paťchová

 

Poslední dobou si čím dál častěji uvědomuji, že když dva čtou totéž, není to totéž. Číst stejnou knihu současně s kamarády a jen tak nezávazně o ní mluvit mi vyvolalo vzpomínky na přijímací pohovory či zkoušky z teorie literatury. Věta „Vždyť vy vůbec neumíte číst!?“ se tenkrát zdála jako ortel a dlouho jsem se nepříjemného pocitu a studu nedokázala zbavit. Dnes už jen přemítám, jak je možné, že budoucí učitelky a učitele připravoval někdo bez špetky empatie a že nám místo strohého odsuzujícího komentáře raději neukázal, jak na to.

Autoři, jména postav,

Kůže je plátno dějin

Rozhovor s Jevgenijí Někrasovou vedla a z ruštiny přeložila Olga Pavlova

S Jevgenijí Někrasovou se v její knize Kůže, již do češtiny přeložila Alena Machoninová, vydáváme na cestu do světa ženské subjektivity a postsovětské literární krajiny. Někrasova reflektuje zkušenost své generace, která dospívala v chaosu devadesátých let, a zkoumá, jak se ženy v ruské literatuře dnes vyrovnávají s tématy tělesnosti, násilí a nesvobody. S komparatistkou a literární kritičkou Olgou Pavlovou hovoří autorka o přítomnosti ženských hlasů v současné ruskojazyčné próze, o složitém vztahu k folklóru i o současném literárním provozu v Rusku během probíhající války.

Rozbít soumrak dutým bubnováním

Nicole Rážová

Charvátová, Anežka (ed.). Kruely: povídky od Pyrenejí k Andám.
Ze španělských originálů přeložil kolektiv překladatelů.
1. vydání. Praha: Argo, 2025. 253 stran.

 

V nakladatelství Argo letos vyšla antologie povídkové tvorby především současných autorek a autorů ze Španělska a velké části španělsky mluvící Ameriky. Tento počin navazuje na pořad ČRo Vltava Býk a peří z Quetzala, jenž vznikl v roce 2023 ve spolupráci s Institutem Cervantes v Praze. Některé z odvysílaných povídek vyšly rovněž v zimní příloze časopisu A2 (č.