Autor: Nelly Stránka 4 z 46

Mluvené slovo a zvuk spolu souzní

Rozhovor s Jelenou Glazovou vedla a z angličtiny přeložila Valentýna Žišková

V rozhovoru s Valentýnou Žiškovou osvětluje lotyšsko-ruská básnířka a performerka Jelena Glazova mediální specifika lokální básnické scény, která uplatňuje i ve své vícejazyčné tvorbě. Odkazuje přitom na uskupení a vydavatelství ruskojazyčného autorstva Orbīta, jejímž členem je také v čísle přítomný básník Artūrs Punte, či na experimentální hudební scénu v Lotyšsku i ve světě. Z pozice organizátorky pak popisuje regionální festivaly poezie, jejich napojení na mezinárodní kontext a plody, jež tato spolupráce přináší. Za rozhovorem najdete ochutnávku její tvorby v písemné i audio verzi.

 

Slova a obrazy Orhana Pamuka

Simona Sanitráková, Anna Kostková

 

„Existuji v českém jazyce, protože existuje Petr Kučera,“ prohlásil Orhan Pamuk, když ve druhé polovině února vystoupil v Centru současného umění DOX u příležitosti vydání českého překladu svého nejnovějšího románu Morové noci (2021, č. 2025). Z nositele Nobelovy ceny za literaturu tak čišela upřímná radost, když si před našlapaným sálem povídal se svým dvorním překladatelem, odborníkem na tureckou a osmanskou literaturu Petrem Kučerou. Poutavý rozhovor se nesl v přátelském duchu a jeho tématem byl nejen Pamukův nejnovější literární počin, ale také výtvarná tvorba a výstava Útěcha věcí,

Zpěvy Vltavy na Novém Zélandu. K výročím narození a úmrtí Bedřicha Osta

Milan Pavlovič

 

Onehdy mě v antikvariátu zarazila útlá kniha Three Essays on Czech Poets, uvozená jménem Frederick Ost, vročením 1944 a místem vydání Wellington. Podiv nad tím, kdo psal na Novém Zélandu za války o české poezii, však usměrňuje už v úvodu přetištěný dopis Edvarda Beneše, který začíná adresou: „Pan ing. Bedřich Ost“, toho času Londýn. A pak už snadno zjistíme, že jde o všestranného literárního tvůrce, jenž od konce dvacátých let vydal řadu děl v němčině a k tomu dvě balady velkoměsta Asfalt (něm. 1931, č. 1933) a proletářskou sbírku Písně všedního dne (1935).

Fašismus se nás snaží zjednodušit na kreslené postavičky

Rozhovor s portugalským spisovatelem Ruiem Zinkem vedla a z portugalštiny přeložila Klára Trsková

Díky překladu Instalace strachu, za kterým stojí Martina Čáslavská, začíná do českého kontextu pronikat dílo portugalského spisovatele a vysokoškolského pedagoga Ruie Zinka. Autor v knize vykresluje karikaturu totalitního státu na pozadí absurdních dialogů instalatérů se zákaznicí. Výsledkem je zábavné, děsivé a až iritující čtení. V rozhovoru s portugalistkou Klárou Trskovou přibližuje Rui Zink vztah svých prozaických textů k dramatické formě, rozebírá svou představu „novostředověku“ a vzpomíná na Františka „Jorge“ Listopada.

 

Zmiňujete, že pokud se čtenářstvu kniha Instalace strachu líbila,

Bažiny a hurikány texaských rodin

Klára Soukupová

Karrová, Mary. Klub lhářů.
Z anglického originálu
The Liars’ Club (1995) přeložil Josef Moník.
1. vydání. Praha: Prostor, 2023. 357 stran.

 

Klub lhářů básnířky a esejistky Mary Karr vyšel v roce 1995 a spolu s dalšími dvěma vzpomínkovými texty (Cherry, 2000; Lit, 2009) tvoří volnou trilogii. Kniha se stala slavnou a čtenářsky oblíbenou především kvůli otevřenému popisu dětství v jihovýchodním Texasu v rodině s milujícími, ale komplikovanými rodiči se vstřícným vztahem k alkoholu. Vystihla tak pravděpodobně atmosféru vícera domácností s občasným násilím,

Vzpomínky na současnost

Dominika Tesařová

Juan Gabriel, Vásquez. Ohlížení.
Ze španělského originálu
Volver la vista atrás (2020) přeložila Anežka Charvátová.
1. vydání. Praha: Paseka, 2024. 363 stran.

 

Román Ohlížení přináší českým čtenářům možnost poznat a pochopit historii Kolumbie, a to především osmdesátých a devadesátých let minulého století. Získal prestižní Cenu Maria Vargase Llosy a jeho překladu se ujala Anežka Charvátová, jež měla na starosti i autorova dvě předchozí díla Hluk padajících věcí (2015) a Reputace (2017). Vásquez zůstává i nadále věrný biografickému žánru a zasazení děje primárně do Kolumbie,

Plav vás provází světovou literaturou již 20 let!

Pořiďte si roční předplatné a dostanete od nás knihu jako dárek! Narozeninová nabídka platí od 1. dubna do 29. května a vybírat můžete hned z několika mimořádných překladových titulů.

3/2025 – Tenkrát a dnes na Západě

Vychází nový Plav věnovaný novému životu westernu.

Western bude existovat, dokud existuje Amerika

Rozhovor s Jáchymem Topolem vedli Mariana Machová a Martin Pšenička

K rozhovoru na téma postwestern jsme přizvali Jáchyma Topola, autora oceňovaných románů a současně znalce indiánských příběhů s celoživotním zájmem o westerny a svět domorodých obyvatel Severní Ameriky. Hovořili jsme hlavně o tom, jak se během 20. století proměňovalo zobrazování indiánů ve filmu i literatuře, což je jedno z ústředních témat kritické reflexe žánru v posledních desetiletích. Řeč přišla ale třeba také na to, proč má western v českém prostředí tak zvláštní postavení, čím přitahuje autory náročné beletrie a jaké má vyhlídky do budoucna.

 

Za Michaelem Marchem

Tomáš Kozák

 

„Víš, próza má blíž k životu, báseň spíš ke smrti,“ řekl mi jednou Michael March (1946–2025), autor více než desítky básnických sbírek, jehož verše se snažily být úsporné a často působily jako říznutí do překvapené čisté stránky. S tou March pracoval stejně jako architekt s volným prostorem, který nakonec umocní význam stavby. A jako se dobrý architekt ve svých dílech stává básníkem prostoru, rozhodl se básník Michael March před více než třiceti lety stvořit své největší dílo, prostor, kde by se jednou ročně setkávaly myšlenky autorů a autorek kvalitní literatury se čtenářskou obcí,