Autor: Nelly Stránka 6 z 44

Prožívat minulost každý den znovu

Alžběta Mixová

Trabucco Zerán, Alia. Odpočet.
Ze španělského originálu
La resta (2015) přeložila Dita Aguilera.
1. vydání. Praha: Fra, 2024. 174 stran.

 

Na Santiago de Chile se snáší popel a pokrývá všechno živé i nehybné vrstvou špíny a šedi. „Santiagu černobílá slušela. Poznávalo se v ní: lhostejné obličeje a psi rozvalující se v prachu.“ (75) Tři mladí Chilané, Felipe, Iquela a Paloma, se právě v tu chvíli vydávají pohřebním vozem přes vrcholky And do sousední země. Pátrají po ostatcích blízké osoby a rekapitulují při tom i vlastní životy.

Vikingská dřevořezba

Klára Soukupová

Mytting, Lars. Zvon v jezeře.
Z norského originálu
Søsterklokkene (2018) přeložila Jarka Vrbová.
1. vydání. Praha: Argo, 2024. 328 stran.

 

Lars Mytting (* 1968) je úspěšný norský spisovatel, jehož knihy přesně splňují zadání „čtivosti“. Román Šestnáct stromů na Sommě (2014) vyšel v českém překladu v roce 2022 a letos ho následoval ve stejném grafickém provedení Zvon v jezeře (2018), jenž je prvním dílem připravované trilogie.

Mytting ve svém románu propojuje legendu o dvou zvonech ze 17. 

9/2024 – Požírači duší

Vychází nový Plav věnovaný okinawské literatuře.

Kde ženy nosí věci na hlavě a lidé chodí bosi

Rozhovor s Jóko Murakami vedly a z japonštiny přeložily Annamária Salanciová a Michaela Melichová

S Jóko Murakami, vyučující literatury na Okinawské univerzitě, si vyjasníme hranice pojmu „okinawská literatura“. Budeme se věnovat rjúkjúským jazykům, historii literární tvorby a v hrubých obrysech také jejím podobám až po současnost. Stranou nezůstane ani problematika společného soužití Okinawanů s Američany, která se výrazně propisuje do moderní literární produkce.

 

MM: Dnešní prefektura Okinawa byla až do roku 1879 po čtyři století součástí nezávislého Rjúkjúského království. V tomto období okinawských dějin se formovala kulturní identita významně odlišná od té japonské a můžeme mluvit o tradičním rjúkjúském náboženství,

Slovinské číslo slovenského časopisu Verzia

Aleš Kozár

 

Slovenský čtvrtletník Verzia, zaměřený na umělecký překlad, na začátku letošního léta vydal monotematické číslo věnované slovinské literatuře. Reaguje na domácí povědomí o této národní literatuře, které není tak překladově bohaté jako u nás, ale jazyková blízkost mezi češtinou a slovenštinou nabízí možnost obě kulturní prostředí v rámci pohledu na charakter oboru provázat a porovnat. Navíc se také v medailoncích v časopise na dostupné české překlady odkazuje.

Každé takové monotematické číslo nabízí možnost reflektovat spolupráci důležitých osobností oboru. Zde jde především o tvůrce spojené s Katedrou slovanských filológií na Filozofické fakultě Univerzity Komenského v Bratislavě,

Španělsko je země masových hrobů

Rozhovor s Laylou Martínez vedla a ze španělštiny přeložila Kristina Hamplová

V románovém debutu, feministickém hororu Červotoč, který do češtiny přeložila Blanka Stárková, vychází španělská spisovatelka Layla Martínez z vyprávění své babičky a zavádí čtenáře do nehostinného prostředí španělského vnitrozemí, kde víra v kletby a magii přetrvává podobně jako téměř feudální společenské uspořádání. V rozhovoru hispanistky Kristiny Hamplové s autorkou přišla řeč na rodinné duchy kolektivních traumat Španělska, třídní sílu pomsty, materiální podmínky psaní či zdroje výrazného jazyka románu, který originálně mísí sociální dimenze s rozvitou metaforikou a formálním experimentem.

 

Zavřené česno

Klára Soukupová

Kurkov, Andrej. Šedé včely.
Z ruského originálu
Seryje pčely (2018) přeložil Libor Dvořák.
1. vydání. Praha: Paseka, 2023. 368 stran.

 

Hlavním hrdinou novely Šedé včely z roku 2018 je včelař z doněcké oblasti Sergej Sergejič, jenž jako jeden z mála zůstal ve vesnici, kolem níž se odehrávají boje mezi ukrajinskou armádou a separatisty. Kniha zachycuje realitu východní Ukrajiny, jejíž obyvatelé mluví povětšinou rusky a leckdy lavírují mezi několika stranami: „Já mám v občance napsaný Sergij Sergijovič, ale jinak jsem Sergej Sergejič.“ (37) Hrdina se považuje za Ukrajince,

Vzorce podle Kinshasy

Vojtěch Šarše

Bofane, In Koli Jean. Konžská matematika.
Z francouzského originálu
Mathématiques congolaises (2008) přeložil Tomáš Havel.
1. vydání. Praha: Dauphin, 2023. 342 stran.

 

Konžský spisovatel In Koli Jean Bofane (* 1954) je typickým představitelem druhé generace subsaharských frankofonních autorů. Vyrůstal v diktatuře – v jeho případě nechvalně známého Mobuta Sese Seka –, prošel západním (franko-belgickým) vzdělávacím systémem a píše ve francouzštině, která není jeho mateřským jazykem. Od roku 1993 žije v belgickém hlavním městě, bývalé koloniální metropoli. To vše zásadně formuje jeho tvorbu.

Bofanovy romány reflektují psychické i fyzické utrpení obyčejných Konžanů,

8/2024 – Století proměny

Vychází nový Plav věnovaný kafkovským ozvěnám v hispanoamerické literatuře.

Primát díla nad životem

Rozhovor s Jacintou Escudos vedla Laura Martínez Abarca a ze španělštiny přeložila Petra Mračková Vavroušová

V rozhovoru s Laurou Martínez Abarca promlouvá současná salvadorská spisovatelka Jacinta Escudos o vztahu ke Kafkově tvorbě, svém pojetí inspirace nebo pozici v hispanoamerickém literárním kánonu, jemuž v poslední době dominuje silná generace autorek, jako jsou Mónica Ojeda, Claudia Hernández, Mariana Enríquez, Samanta Schweblin nebo Fernanda Melchor. V neposlední řadě popisuje neutěšenou situaci na středoamerickém knižním trhu i tlak nakladatelství, aby se věnovala „ženským tématům“.

 

Proč nás Kafka tak fascinuje?

Osobně jsem se ke Kafkovi dostala v rámci povinné četby.