• Recenze #2 #2015

Milena M. Marešová

Lipsonová, Katri. Zmrzlinář. Z finského originálu Jäätelökauppias (2012) přeložil Vladimír Piskoř. 1. vydání. Praha: Argo 2014. 263 stran. 

Prázdninovou cestu s rodiči po zemích takzvaného východního bloku absolvovala tehdy jedenáctiletá Finka Katri Lipsonová v polovině sedmdesátých let minulého století. O čtrnáct let později, roku 1990, přijela už coby studentka medicíny ze švédské Uppsaly na stáž do čerstvě „porevolučního“ Československa a strávila měsíc v Olomouci. Američana, za kterého se provdala, potkala v Praze. V současnosti žije s manželem a synem ve Vantaa nedaleko Helsinek. Po čtyřicítce začala psát knihy, v roce 2008 vydala prvotinu Kosmonaut,

• Recenze #1 #2015

Paul Ings

Erben, Karel Jaromír. Kytice: Czech and English Bilingual Edition. Z českého originálu Kytice (1853) přeložila Susan Reynolds. 1. vydání. [New Romney, Kent]: Jantar Publishing, 2013. 288 stran. 

Na počátku bychom si mohli položit otázku, proč se říkávalo, že Kytice se nedá přeložit do angličtiny. Na první pohled jsou patrné rysy textu, které jsou u převodu do anglického jazyka naopak výhodou, ať už to je forma balady, nebo základní rytmus často napodobující tradiční metrum anglických balad, o němž je dokonce známo, že jej Erben kdysi studoval. Fakt, že důraz se v češtině obecně klade na prvním slabiku slova,

• Recenze #12 #2014

Michael Alexa

Kurek, Marcin. Oleandr.
Z polského originálu Oleander (2010) přeložil Jaroslav Šubrt. Redakce Jakub Říha.
1. vydání. Praha: Triáda, 2014. 60 stran.
 

Básnická skladba Oleandr polského básníka Marcina Kurka (nar. 1970) byla v roce 2010 oceněna prestižní literární cenou Kościelských. V době svého vydání způsobil malou senzaci, která byla ještě umocněna dojmy z „rozjezdu“ nové básnické edice; Oleandr je druhým svazkem v edici nakladatelství Zeszyty Literackie (které vydává i stejnojmenný časopis), v níž dodnes vyšlo mnoho básnických skvostů.

Do té doby nebyl Kurek příliš známým básníkem;

• Recenze #12 #2014

Ivan Malý

Guenassia, Jean-Michel. Vysněný život Ernesta G.
Z francouzského originálu Vie rêvée d’Ernesto G. (2012) přeložila Helena Beguivinová.
1. vydání. Praha: Argo, 2014. 403 stran.
 

Spisovatel Jean-Michel Guenassia, u nás známý románem Klub nenapravitelných optimistů, se pokusil v novém díle navázat na předchozí úspěch. Využívá k tomu některé momenty, postavy i dějové úseky z předchozího románu, jeho nová kniha má však širší časový záběr. Jako ústřední postavu příběhu totiž využívá osobnost, která prožije všechny zlomové okamžiky dvacátého století. Skrz postavu českého,

• Recenze #11 #2014

Silvie Mitlenerová

Legendreová, Claire. Pravda a láska. Z francouzského originálu Vérité et amour (2013) přeložila Michala Marková. Odpovědná redaktorka Ivana Tomková. 1. vydání. Praha: Argo, 2014. 258 stran. 

Pojmenovat svou knihu Pravda a láska se jeví jako velmi odvážný nápad. Francouzská spisovatelka Claire Legendreová se ale názvu nezalekla a kniha vyšla na konci loňského roku i v českém překladu Michaly Markové.

Kam knihu zařadit? Určitě se vejde mezi autobiografie, či spíše deníkovou literaturu – v novele je přece jen zahrnuto poměrně krátké období v řádu měsíců. Autorka ale deník vylepšuje o prvky milostného románu,

• Recenze #2014 #9

Oskar Mainx

Chutnik, Sylwia. Kapesní atlas žen.
Z polského originálu Kieszonkowy atlas kobiet (2008) přeložili Martina Bořilová, Barbora Gregorová, Jan Jeništa a Lucie Zakopalová.
Praha: Fra, 2014. 220 stran.
 

Prvotina Sylwie Chutnik Kapesní atlas žen vychází v roce oslav varšavského povstání, ukazuje hrdiny a hrdinky vydávající se všanc vzpomínkám, ale i fámám a představám, sice nedosažitelným, a právě proto nahrazujícím jejich žitou přítomnost a potřebným pro jejich existenci.

Sylwia Chutnik (* 1979) nejspíš není českému čtenáři příliš známa. Absolventka genderových studií na Varšavské univerzitě,

• Recenze #2014 #9

Anna Rosová

Dostojevskij, Fjodor Michajlovič. Bratři Karamazovovi.
Z ruského originálu Braťja Karamazovy (1880) přeložil Libor Dvořák. Odpovědný redaktor Jindřich Jůzl.
1. vydání. Praha: Odeon, 2013. 984 stran.
 

V květnu roku 2013 se na knižních pultech objevil v rámci edice Knihovna klasiků nakladatelství Odeon nový překlad Bratrů Karamazovových, jehož autorem je rusista, redaktor Českého rozhlasu a jeden z nejproduktivnějších českých překladatelů Libor Dvořák. Tímto krokem se Dvořák (potažmo i samo nakladatelství) rozhodl jít s kůží na trh přímo pod drobnohled kritiků, neboť dosavadní,

• Recenze #2014 #6

Epistolární román o lásce není tím, čím se zdá být

Alexej Sevruk

Šiškin, Michail. Listář. Z ruského originálu Pismovnik (2010) přeložila a doslov napsala Linda Lenz. Odpovědný redaktor Radim Kopáč. 1. vydání. Brno: Větrné mlýny, 2013. 432 stran. 

Život, smrt, láska, válka – věci, o kterých byly popsány stohy papíru. Člověka pokaždé znovu překvapí, když tato témata, kterým se rádo říká „věčná“, někdo znovu netriviálně zpracuje do beletristické podoby a napíše o nich dalších několik set stránek. O nové zpracování těchto univerzálních antropologických konstant, jak se zdá, usiluje také poslední román ruského autora Michaila Šiškina,

• Recenze #2014 #3

Viola Somogyi

Nilsson, Frida. Apstjärnan. Stockholm: Natur och kultur, 2005. 135 stran. Ilustrovala Lotta Geffenbladová. Lindenbaum, Pija. Gittan och gråvargarna. Stockholm: Rabén och Sjögren, 2002. 40 stran. Ilustrovala autorka. Lindenbaum, Pija. Gittan och älgbrorsorna. Stockholm: Rabén och Sjögren, 2003. 40 stran. Ilustrovala autorka. 

Zejména menší děti obvykle vstřebávají poselství obsažená v textu a ilustracích, aniž by je příliš hodnotily. Autoři dětské literatury by se proto měli vyvarovat jakýchkoli stereotypů, které znevýhodňují různé skupiny lidí, ať už se jedná o osoby určitého pohlaví, vzhledu, jiné národnosti nebo sexuální orientace. V mnoha státech,

• Recenze #2 #2014

Markéta Cmíralová

Galbraith, Robert. Volání kukačky. Z anglického originálu The Cuckoo’s Calling (2013) přeložil Ladislav Šenkyřík. 1. vydání. Praha: Plus, 2013. 480 stran. 

Román Volání Kukačky „neznámého“ britského autora Roberta Galbraitha již asi netřeba představovat. Brilantní krimi uvedlo do českého prostředí pražské nakladatelství Plus, které takřka pětisetstránkový román podpořilo rovněž patřičnou reklamou. Kniha by však jistě obstála i sama o sobě. Pod debutantským pseudonymem se totiž skrývá ostřílená spisovatelka Joanne Rowlingová, autorka knižní série o Harrym Potterovi.

Pravou tvář Roberta Galbraitha se nepodařilo tajit moc dlouho. Volání Kukačky vydalo britské nakladatelství Sphere v dubnu roku 2013 a pravdu o autorství již v létě prozradil jeden známý právníka Rowlingové a potvrdily ji softwarové lingvistické rozbory.