Rubrika: Recenze Stránka 2 z 25

Štěstí přeje připraveným

Barbora Svobodová

Zink, Rui. Instalace strachu.
Z portugalského originálu
A Instalação do Medo (2012) přeložila Martina Čáslavská.
1. vydání. Praha: Bourdon, 2024. 182 stran.

 

Letošním čestným hostem veletrhu Svět knihy bylo Portugalsko a do Čech zavítal také autor recenzované knihy: Rui Zink. Jeho doposud jediná přeložená kniha byla vydaná nakladatelstvím Bourdon v překladu Martiny Čáslavské, která v roce 2015 dostala za překlad úryvku Cenu Hieronymitae Pragenses (dnes Cena Pavly Lidmilové). O jazykovou redakci se postarala Šárka Grauová a text románu doplňuje obsáhlý úvod Karoliny Válové a poznámka samotného autora,

Andorrská krajina mlčení

Olga Pavlova

Villaró, Albert. Pruská modř.
Z katalánského originálu
Blau de Prússia (2006) přeložil Michal Brabec.
1. vydání. Praha: Filip Tomáš – Akropolis, 2024. 336 stran.

 

Spisovatel a novinář Albert Villaró (* 1964), jehož tvorba zůstává v České republice stále poměrně neznámá, patří mezi významné andorrské autory a přední představitele současné katalánsky psané prózy. Velký ohlas získala knižní série případů policejního vyšetřovatele Andreua Boixe, do níž patří i Blau de Prússia (Pruská modř, 2006, č. 2024). Podobně jako v jiných svých textech zde Villaró propojuje detektivní žánr,

Bráchové v ulicích Osla

Klára Soukupová

Lovrenski, Oliver. Když nám bylo míň.
Z norského originálu
Da vi var yngre (2023) přeložil Václav Křenek.
1. vydání. Praha: Paseka, 2024. 248 stran.

 

Debut tehdy devatenáctiletého Olivera Lovrenského Když nám bylo míň v roce 2023 získal Cenu norských knihkupců a už o rok později vyšel v nakladatelství Paseka v invenčním českém překladu Václava Křenka. Lovrenski v postavě Ivora a jeho náctiletých kamarádů Marca a Arjana vykresluje generaci dětí přistěhovalců, kteří do Osla přišli v sedmdesátých letech z různých koutů světa – v jejich případě z Chorvatska,

Bažiny a hurikány texaských rodin

Klára Soukupová

Karrová, Mary. Klub lhářů.
Z anglického originálu
The Liars’ Club (1995) přeložil Josef Moník.
1. vydání. Praha: Prostor, 2023. 357 stran.

 

Klub lhářů básnířky a esejistky Mary Karr vyšel v roce 1995 a spolu s dalšími dvěma vzpomínkovými texty (Cherry, 2000; Lit, 2009) tvoří volnou trilogii. Kniha se stala slavnou a čtenářsky oblíbenou především kvůli otevřenému popisu dětství v jihovýchodním Texasu v rodině s milujícími, ale komplikovanými rodiči se vstřícným vztahem k alkoholu. Vystihla tak pravděpodobně atmosféru vícera domácností s občasným násilím,

Vzpomínky na současnost

Dominika Tesařová

Juan Gabriel, Vásquez. Ohlížení.
Ze španělského originálu
Volver la vista atrás (2020) přeložila Anežka Charvátová.
1. vydání. Praha: Paseka, 2024. 363 stran.

 

Román Ohlížení přináší českým čtenářům možnost poznat a pochopit historii Kolumbie, a to především osmdesátých a devadesátých let minulého století. Získal prestižní Cenu Maria Vargase Llosy a jeho překladu se ujala Anežka Charvátová, jež měla na starosti i autorova dvě předchozí díla Hluk padajících věcí (2015) a Reputace (2017). Vásquez zůstává i nadále věrný biografickému žánru a zasazení děje primárně do Kolumbie,

Binetovy vyčpělé hry

Míla Janišová

Binet, Laurent. Perspektivy.
Z francouzského originálu
Les Perspective(s) (2023) přeložila Michala Marková.
1. vydání. Praha: Argo, 2024. 232 stran.

 

Laurent Binet patří už od vydání překladu svého prvního románu HHhH (2010) k miláčkům českého čtenářstva, jeho díla se objevují na trhu jen s mírným zpožděním oproti francouzským originálům. Jeho fanoušky a fanynky přitahuje mimo jiné autorův obvykle neotřelý a subverzivní pohled na dějiny spojený s čtivostí. V roce 2024 přineslo nakladatelství Argo nejnovější román Perspektivy, kde podobně jako v předchozích knihách Binet rozehrává historickou a žánrovou hru.

Psaní jako svědectví a pomsta

 

Olga Pavlova

Arenas, Reinaldo. Barva léta.
Ze španělského originálu
El color del verano (1991) přeložil Jiří Holub.
1. vydání. Praha: Argo, 2024. 560 stran.

 

Kubánský spisovatel Reinaldo Arenas strávil poslední desetiletí života ve Spojených státech. Ve svých knihách explicitně, groteskně a s velkou dávkou sebeironie popisuje život na Kubě, vlastní uvěznění, útěk a život v USA. Z jeho rozsáhlého díla v češtině vyšly doposud knihy Než se setmí (1992, č. 1994) a Vrátný (1987, č. 2006) v překladu Anežky Charvátové.

Všechno bychom si řekli, ale neuděláme to

Adéla Bílková

Hermann, Judith. Všechno bychom si řekli.
Z německého originálu
Wir hätten uns alles gesagt (2023) přeložil Petr Štědroň.
1. vydání. Brno: Větrné mlýny, 2024. 186 stran.

 

„(…) stěny chodby se rozpustí a promění v cosi vazkého, fluorejskujícího, schody se začnou pohybovat a vzdalovat od sebe. Nic takového však nenastalo. Prostě jsem přešla práh, sešla po schodišti dolů, vyšla v zimním poledni na ulici. A už se nikdy nevrátila.“ (54) Tak a podobně se německá autorka Judith Hermann (* 1970) ve svém nejnovějším románu Všechno bychom si řekli pokouší o vyvolání pocitu autenticity.

Léčba pro duši. Poezie Joãa Luíse Guimarãese

Anton Romanenko

Guimarães, João Luís Barreto. Mediterrâneo = Středomoří.
Z portugalského originálu
Mediterrâneo (2016) přeložila Kateřina Ritterová.
1. vydání. Praha: Togga, 2024. 113 stran.

 

Portugalský básník João Luís Barreto Guimarães (* 1967) formuloval jednu z nejnaturalističtějších definic poetické tvorby, když v rozhovoru pro The Guardian přirovnal odstranění zbytečných slov z textu k vyříznutí rakovinného nádoru. Tato metafora, která už dnes nepůsobí nijak extravagantně, neměla pouze šokovat, nýbrž navazuje na biografickou skutečnost. Guimarães se totiž kromě básní zabývá i medicínou – pracuje jako chirurg a vyučuje poezii na univerzitě v Portu.

Čas na rozjímání o zlu tohoto světa

Tereza Prymak

Crudu, Dumitru. Čas pět hodin a sedm minut.
Z rumunského originálu
Ora cinci şi şapte minute (2022) přeložil Jiří Našinec.
1. vydání. Praha: Petr Štengl, 2023. 210 stran.

 

Když moldavský básník, prozaik, dramatik a publicista Dumitru Crudu přijel v roce 2022 do Prahy na dvouměsíční literární rezidenci Praha město literatury, zamýšlel psát knihu na téma dezertérství a zapojit do ní autobiografické prvky z doby, kdy dělal vše pro to, aby se nestal sovětským vojákem. Nakonec však svůj původní plán pod vlivem nenadálých tragických událostí změnil,