Rubrika: Rozhovor Stránka 6 z 25
Rozhovor s Lenkou Horňákovou-Civade vedla Anna Lebedová
Marcel Proust s politováním konstatuje, že žijeme v jiném světě, než ve kterém cítíme, prožíváme. Jakou roli hraje pro naše vnímání reality obraz a obrazné vyjádření? O vztahu obrazu a slova, postavení ženy v malířství nebo umělecké inspiraci jsme hovořily se spisovatelkou, malířkou a překladatelkou Lenkou Horňákovou-Civade.
Anna Lebedová: Jedním ze záměrů tohoto čísla bylo otevřít diskusi o vztahu slova a obrazu. Jak byste jej ze své pozice spisovatelky a zároveň malířky definovala vy? Čím vás fascinuje, jak k vám promlouvá?
…Rozhovor s Vladimírem Pistoriem a Liborem Dvořákem vedla Olga Pavlova
Nakladatelství Pistorius & Olšanská vydává vybraná díla Vladimira Sorokina od roku 2009. Texty tohoto ruského autora na sebe znovu upoutaly pozornost v souvislosti s probíhající válkou na Ukrajině. O postavení edice na českém knižním trhu jsme mluvili s nakladatelem Vladimírem Pistoriem a také s dvorním Sorokinovým překladatelem Liborem Dvořákem.
Olga Pavlova: Jak se zrodil nápad vydávat knihy Vladimira Sorokina?
Vladimír Pistorius: Svého času jsme se s Liborem sešli na Světu knihy. Ptal jsem se, jestli nemá nějakou zajímavou knihu k překladu,
…Rozhovor se Šárkou Šavrdovou vedla Olga Pavlova
Příjemný pohled na ediční řady na knižních policích zažila většina lidí. Šárka Šavrdová z rodinného nakladatelství dybbuk prozradila, že i knihovnice je překvapivě vyhledávají častěji než jednotlivé tituly. Hlavním tématem rozhovoru ale zůstala překladová edice scribere belle, která těží z přátelského vztahu mezi nakladatelstvím a překladateli.
Olga Pavlova: Proč nejen název nakladatelství, ale pojmenování edic píšete s malým počátečním písmenem?
Šárka Šavrdová: To je takové „zlobení“ – prostě se nám to víc líbí, tak jsme naše estetické cítění nadřadili pravidlům.
…Rozhovor s Megan Jones vedl a z angličtiny přeložil Václav Kyllar
Profesorka jihoafrické literatury Megan Jones odpovídá na otázky týkající se literární krajiny současné Jižní Afriky a odkrývá některé z formativních dynamik literárního pole této země. Padne slovo o roli a postavení jednotlivých jazyků či vztahu jihoafrické literatury ke zbytku kontinentu i světa. A řeč přijde také na převažující žánry a přední jména tohoto fascinujícího literárního mikrokosmu.
Václav Kyllar: Na rozdíl od Evropy, kde se většina národních literatur koncipuje na základě myšlenky národního státu, centrálního národního jazyka a kultury či národního literárního kánonu,
…Rozhovor s Jaroslavou Jiskrovou vedla Olga Pavlova
Ze spolupráce nakladatelství Jaroslava Jiskrová – Máj a Dokořán se zrodila řada knih pod názvem Polské reportáže, čítající k dnešku patnáct titulů. Jedinečný způsob popisování domácí a zahraniční společnosti v kombinaci s nápaditým designem zajistil této edici stálé postavení na českém literárním trhu. O jejím fungování a jednotlivých titulech jsme si povídali s Jaroslavou Jiskrovou.
Olga Pavlova: Řada Polské reportáže vychází ve spolupráci dvou nakladatelství. Jak probíhá volba chystaných titulů?
Jaroslava Jiskrová: S Dokořánem letos slavíme dvacáté výročí spolupráce.
…Rozhovor s Janem Dlaskem vedla Silvie Mitlenerová
V eseji k tématu tohoto čísla se autoři věnují dějinám a vývoji finskošvédské literatury, v rozhovoru s Janem Dlaskem proto probíráme hlavně sociogeografickou, politickou a jazykovou situaci samotné finskošvédské menšiny. Jak se žije na jihovýchodě Botnického zálivu? Rozumí si obyvatel Stockholmu s finským Švédem z Ålandských ostrovů? A zajímají u nás někoho konkrétně finskošvédské překlady?
Silvie Mitlenerová: Už od samého počátku přípravy čísla mě mátlo adjektivum „finskošvédský“. Která jeho složka vlastně označuje místo bydliště a která rodný jazyk?
Jan Dlask: Snadné to skutečně není.
…Rozhovor se Šárkou Grauovou vedla Olga Pavlova
O omezeném výběru děl přeložených z portugalštiny, o špatných a dobrých překladech a o údělu portugalistek jsme mluvili se Šárkou Grauovou, jež ve volném čase překládá a řídí edici Lusobrazilská knihovna, vydávanou nakladatelstvím Triáda.
Olga Pavlova: Co bylo prvním podnětem pro založení edice Lusobrazilská knihovna?
Šárka Grauová: Myšlenka založit vlastní edici se zrodila v době, kdy jsem začala učit na filozofické fakultě. Při výuce přehledu dějin portugalsky psaných literatur jsem si uvědomila, kolik podstatných děl si studenti, kteří se studiem jazyka na fakultě teprve začínají,
…Rozhovor s Mariou Tomlinson vedla a z angličtiny přeložila Eva Marková
Ve své knize From Menstruation to the Menopause (Od menstruace k menopauze, 2021) Maria Tomlinson oslavuje bohatství a rozmanitost současných francouzsky psaných románů od autorek z Alžírska, Mauricia a Francie, v nichž se nějakým způsobem tematizuje menstruační cyklus a další témata s ním spjatá, jako je například ticho či stud. Právě k této monografii se vztahuje následující rozhovor.
Eva Marková: Proč vás zajímá téma ženské plodnosti, a tedy i menstruačního cyklu jako literární téma?
Maria Tomlinson: Souvisí to s mou diplomovou prací,
…Rozhovor s Petrem Onuferem vedla Olga Pavlova
Edice angloamerických autorů AAA patří k nejdéle vycházejícím tuzemským edicím vůbec. Za téměř třicet let v ní nakladatelství Argo vydalo ke sto padesáti svazkům. S jejím vedoucím redaktorem Petrem Onuferem jsme mluvili o postavení angličtiny na českém knižním trhu, o předchozí a současné podobě „áček“ a také o jejich nejprodávanějších titulech.
Olga Pavlova: Zdá se, že od roku 1989 existuje především jeden velký překladový jazyk: angličtina. Nemáte pocit, že v roce 2022 už je trh angloamerickou tvorbou přesycený?
Petr Onufer: To je téma na delší povídání a hlubší zamyšlení.
…Rozhovor s Ahmedem Nágím vedla Adéla Provazníková
Tematický blok čísla otevíráme rozhovorem s egyptským novinářem, spisovatelem a „kriminálníkem“ Ahmedem Nágím, který strávil téměř rok ve věznici Tora za vyvolání veřejného pohoršení poté, co jej zažaloval čtenář časopisu, v němž byla otištěna ukázka z jeho románu Istichdám al-hajá (Život: návod na použití, 2014). Adéla Provazníková s ním hovořila o možnostech spisovatele, jak zachytit zkušenost z vězení, o tradici arabské vězeňské literatury a třeba také o tom, v čem se egyptské vězení, jak ho sám poznal, lišilo od obrazu, který o něm utvářejí literární díla.
…