Stránka 3 z 89

Skuteční historici se domluví i nad hlavami politických činitelů

Rozhovor s Pálem Závadou vedla a z maďarštiny přeložila Adéla Gálová

O možnosti nadstranického dialogu o dějinách, o společné maďarsko-slovenské historii a s ní spojených traumatech – předválečné maďarské expanzi a poválečné výměně obyvatelstva, ale také o dětství a mládí v maďarsko-slovenském Tótkomlósi, o tamějším slovenském nářečí, které slýchal od prarodičů, se dočtete v tematickém rozhovoru s Pálem Závadou. Jak se živit tradicemi a má vlastně smysl je schraňovat?

 

Adéla Gálová: Tótkomlós, svou rodnou ves, zmiňujete často jako nevyčerpatelný zdroj inspirace. Jak se vám tam v dětství žilo a jak se tamní prostředí měnilo v čase?

Zkurvili jsme trh a budeme se snažit ho kurvit dál

Rozhovor s Petrem Janušem a Jaroslavem Tvrdoněm vedli Jan Musil a Jakub Vaněk

Rubato je malé nakladatelství, jehož ediční plán se řídí výhradně vkusem dvou zakladatelů, Petra Januše a Jaroslava Tvrdoně. Jejich pojetí edice překladové literatury, která nás zajímala především, je volnější, než bychom si byli bývali přáli. Mluvili jsme ale také o spolupráci s překladateli, sazbách a dalších problémech tuzemského literárního provozu či o tom, proč provokovat a jak být živým nakladatelstvím.

 

Jaroslav Tvrdoň: Kdybych ten rozhovor vedl sám se sebou, zeptal bych se úplně na jiný věci.

Mlčení mezi slovy

Klára Soukupová

DeLillo, Don. Ticho.
Z anglického originálu
The Silence (2020) přeložila Alena Dvořáková.
1. vydání. Praha: Argo, 2022. 128 stran.

 

Potemnělé obrazovky, nefungující navigace, černé monitory – nespecifikovaná porucha připraví Manhattan (a snad i celou Ameriku a zbytek světa) o technologické vymoženosti a zanechá obyvatele odkázané na rozhovory i mezilidskou blízkost, na které snad už zapomněli. Přes jisté podobnosti s událostmi minulých let nejde o „covidový román“, který by zážitky z lockdownů přímo tematizoval, svou tísnivou náladou a tématem nejasné katastrofy se však do naší zkušenosti trefuje.

3/2023 – Být vším všemi způsoby

Vychází nový Plav věnovaný současné portugalské literatuře ve všech jejích rozmanitých podobách.

Překlady portugalské literatury

Sestavila Karolina Válová

 

Bibliografie překladů portugalské literatury vydaných v letech 2010 až 2022 (navazující na předchozí bibliografii překladů publikovaných mezi lety 1989 až 2009), přičemž výčet vzhledem k tematice čísla nezahrnuje překlady z literatury brazilské ani z literatur afrických lusofonních zemí:

Andresen de Mello Breyner, Sophia. Dánský rytíř (O cavaleiro da Dinamarca). Přeložily Šárka Grauová, Karolína Jandová. Praha: Baobab, 2020.

Antunes, António Lobo. Návrat karavel (As Naus). Přeložila Marie Havlíková. Praha: Garamond, 2018.

Barreto Guimarães, João Luís. Tulák (Nómada). Přeložila Kateřina Ritterová. Praha: Togga,

Za mnohé může pan Miroslav Oplt

Kateřina Sládková

Portrét | Výročí

 

V době, kdy se malé a zdánlivě okrajové studijní obory setkávají s nepochopením a zmítají se na hranici životaschopnosti, si připomínáme důležité výročí jednoho z nich – v roce 2023 uplyne sedmdesát let od založení oboru Indonesistika na Filozofické fakultě UK. Etablované bádání bylo přitom od samého počátku spjato se jménem orientalisty, tlumočníka a překladatele Miroslava Oplta (1923–1998), který by 24. března oslavil sté narozeniny.

Malajsky se začal učit jako samouk na počátku čtyřicátých let. Po druhé světové válce působil v Československém rozhlase,

Spisovatel se musí starat jen o to, co chce napsat

Rozhovor s Brunem Vieirou Amaralem vedla a z portugalštiny přeložila Karolina Válová

Portugalský spisovatel, překladatel a literární kritik Bruno Vieira Amaral navštívil v polovině října 2022 poprvé Českou republiku a při té příležitosti poskytl předkládaný rozhovor. Přijel na pozvání Portugalského centra – Instituto Camões a Oddělení portugalistiky FF UK v rámci projektu Saramagovo dědictví, který k workshopům a přednáškám láká laureáty Saramagovy ceny. Cena nese jméno jediného portugalského nobelisty za literaturu, Josého Saramaga, a od podzimu 1999 je udělována každý lichý rok spisovatelkám a spisovatelům do 35 let za dílo vydané v některé z lusofonních zemí.

Klasika v moderním jazyce

Rozhovor s Jindřichem Jůzlem vedla Olga Pavlova

Odeonská edice Knihovna klasiků má na svém kontě téměř šedesát titulů. Původním záměrem bylo vydávat časem prověřená díla v moderním překladu, ale doby se mění a do literárního panteonu dnes zapadají i tituly z 20. století jako K majáku Virginie Woolf nebo Satanův deník Leonida Andrejeva. O specifikách a plánech této edice jsme mluvili se šéfredaktorem Odeonu Jindřichem Jůzlem.

 

Olga Pavlova: Podle jakých kritérií určujete, který autor či autorka patří do Knihovny klasiků?

Jindřich Jůzl: Kdysi dávno jsme měli jinou klasickou edici,

Oživlý puls Pusté země

Jan Zikmund

Vloni uplynulo rovných sto let od prvního vydání jedné z nejproslulejších básní moderní poezie, Pusté země T. S. Eliota. Při té příležitosti publikovalo nakladatelství Argo nový překlad, jehož se ujal Petr Onufer. Jak se jeho převod náročné básnické skladby liší od předchozích překladů a v čem je překonává, rozebírá v následujícím textu Jan Zikmund. Dotýká se v něm rovněž dosavadní recepce Onuferova překladu a přibližuje, jak rukopisná verze originálu krystalizovala do výsledné podoby.

 

Mám snad říct, že jsem šel za šera uličkami
a pozoroval kouř,

Není třeba, vždyť jsou stromy

Andrea Popelová

Sirokai, Mátyás. Listráň.
Z maďarského originálu
Lomboldal (2020) přeložil Robert Svoboda.
1. vydání. Ostrava: Protimluv, 2022. 71 stran.

 

Sbírka Mátyáse Sirokaie (* 1982) rezonuje s aktuálními tématy životního prostředí a vztahu člověka k němu. Na rozdíl od mnoha jiných autorů ale nepropadá tento maďarský básník zcela enviromentálnímu žalu; mezi pocity vyjadřovanými v jeho sbírce převažují radost, obdiv a blízkost. Už v úvodních větách čteme: „Stačí jeden strom, abychom byli u vytržení. / A co teprve les.“ (7) Básníkova pozornost se upírá k přítomnosti,