Stránka 3 z 81

2/2022 – Arabské psaní ze Státu Izrael

Vychází nový Plav věnovaný arabské literatuře psané v hebrejštině.

Nová Obec překladatelů: důraz na solidaritu a spolupráci

Anežka Charvátová

Obec překladatelů (OP) vznikla hned po listopadu 1989 přerodem z dřívější Asociace překladatelů, která fungovala při Svazu spisovatelů. Prvním předsedou byl zvolen překladatel z francouzštiny Jiří Pechar, po něm se ujala předsednictví amerikanistka Jarmila Emmerová, tu vystřídala germanistka Hana Linhartová. Na valné hromadě v listopadu 2021 byl zvolen nový výbor, který vzápětí vybral nové předsednictvo – v čele Obce nyní stojí hispanistka a romanistka Anežka Charvátová, místopředsedou je anglista Lukáš Novák.

Po divokých devadesátých letech, kdy se uvolnila všechna pravidla, zákony džungle rozklížily i nakladatelský svět a knižní distribuci a spousta lidí byla ráda,

Literaturu nedefinuje politika

Rozhovor s Lital Levy vedla a přeložila Olga Pavlova

Lital Levy, odbornice na srovnávací literaturu, židovská studia a blízkovýchodní studia, o sobě tvrdí, že ráda boří hranice, ať už koncepčního, disciplinárního, nebo institucionálního charakteru. V tomto rozhovoru však nevyvrací žádné mýty či představy, ale naopak trpělivě vysvětluje specifickou situaci okolo palestinských a arabských spisovatelů píšících hebrejsky.
 

Olga Pavlova: Stát Izrael vznikl v roce 1948. Před touto událostí žilo na území někdejšího britského mandátu přes milion Arabů a o polovinu méně Židů. Jak vypadala jazyková situace v regionu před druhou světovou válkou?

Should I stay or should I go? Léčba magickým realismem

Michaela Otterová

Leky, Mariana. Co je odtud vidět.
Z německého originálu
Was man von hier aus sehen kann (2017) přeložila Marta Eich.
1. vydání. Praha: Prostor, 2021. 312 stran.
 

Na loňském ročníku Světa knihy byl pod názvem Co je odtud vidět uveden český překlad románu německé autorky Mariany Leky. Bohužel se mu nedostalo zaslouženého přivítání: prezentace se sice zúčastnila překladatelka Marta Eich, ale samotná autorka byla přítomna jen přes videokonferenci, což nebylo ideální, protože na horní galerii neustále doléhal ruch z přízemí. Navíc nikoho z nakladatelství nenapadlo přinést pár exemplářů k okamžitému prodeji – zřejmě podle zásady,

Vysněná smrt – protože vy za to stojíte

Olga Pavlova

Krohnová, Leena. Vysněná smrt.
Z finského originálu
Unelmakuolema (2004) přeložila Ema C. Stašová.
1. vydání. Praha: Dokořán, 2021. 237 stran.
 

Román finské spisovatelky Leeny Krohnové Vysněná smrt v originálu vyšel v roce 2004, česká verze vznikla po sedmnácti letech od původního vydání. Načasování bylo více než vhodné, neboť jedním z témat polyfonního díla je nekontrolované šíření nevyléčitelné nemoci – bludné staroby, kterou se mocným fikčního státu nedaří zastavit.

Smrt, či nesmrtelnost

Tato nemoc je jen jeden z problémů,

Janusovská tvář „pohádek“ Hanse Christiana Andersena

Jan-Marek Šík

Březinová, Helena. Slavíci, mořské víly a bolavé zuby. Pohádky H. Ch. Andersena mezi romantismem a modernitou.
1. vydání. Brno: Host, 2018. 328 stran.
 

Některé literárněteoretické knihy nás čtenáře obohatí o poznatky, jiné nás přivedou k úžasu nad tím, jak elegantně dokážou (nově) interpretovat texty, které přece všichni dobře známe (nebo jsme si to alespoň mysleli). Méně často se pak stane, že v nás vzbudí negativní emoce – nikoliv však proto, že bychom tak vehementně nesouhlasili s autorovými argumenty, nýbrž čistě kvůli rozhořčení nad tím, jak je možné, že jsme o těch textech,

Pomalé básně

Ulrich Koch

Přeložila Michaela Jacobsenová

Básně vznikající na malé vesnici, mimo hlavní frmol nových a mladých nakladatelství německé poezie, básně protkané melancholií a smutkem: to jsou básně Ulricha Kocha.
 

Modrý pondělek

Musíme milovat lidi,
říká Różewicz. Jenže kde jsou.

Holiči a hospody mají zavřeno.
Zatímco výpary kuchařské show

opocují televizor,
zanechalo auto pečovatelské služby

olejovou skvrnu v barvách
starých mistrů. Na polích

si kombajny hledají
koutek k přespání. Pod černými

plachtami z plastu dřímou řípy cukru:
nevidomé vědmy,

1/2022 – Co Rumun, to básník

Vychází nový Plav věnovaný rumunské poezii.

První česko-kalifornská spisovatelka a překladatelka

Jaroslav Olša, jr.

Zatímco o Češích v Chicagu, Nebrasce či New Yorku se psalo a píše hodně, ti, kteří dorazili až na „opačné“ pobřeží Ameriky, do zlatonosné Kalifornie, bývají vekrze zapomenuti. Je to především proto, že v Los Angeles, San Francisku ani San Diegu se nikdy neustavily ony pověstné české komunity, města ve městech, kde vedle sebe sídlívali čeští restauratéři i řezníci, ale také české knihy a časopisy vydávající nakladatelé a novináři. A právě i pro neexistenci regionálního českého periodika tak dnes kalifornské Čechy musíme začít znovu objevovat.

Jednou z významných postav české Ameriky před sto lety byla právě v Kalifornii žijící Clara Vostrovsky Winlow (1871–1963).

Obnovit bdělost jazyka

Claudiu Komartin

Rozhovor s Claudiem Komartinem vedla a z rumunštiny přeložila Jiřina Vyorálková

V rozhovoru, který vedla a přeložila rumunistka Jiřina Vyorálková, se podíváme blíže na současný stav rumunské i moldavské poezie, podporu začínajících básníků a dojde i na všemi oblíbenou otázku angažované literatury.
 

Jiřina Vyorálková: Ty jsi začal psát a publikovat celkem mladý. Jak se z kluka z bukurešťského sídliště stane básník a kdo ho provází po cestě?

Claudiu Komartin: Nebyl jsem to, čemu se obecně říká předčasně vyspělý, žádný génius, který v pubertě působí,