Stránka 3 z 69

Srdce novoviktoriána ve mně rozhodně bije

Rozhovor s Antonínem K. K. Kudláčem

Antonín K. K. Kudláč se věnuje nejrůznějším formám fantastické literatury jako teoretik i jako autor, při rozhovoru jsme se však zaměřili primárně na teoretickou stránku. Kromě základního vymezení fantastické literatury a její pozice vůči literatuře populární a vysoké jsme hovořili i o oblíbených, ale také minoritních i poněkud bizarních podžánrech fantasy a science fiction.
 

Kristýna Králová: Co se skrývá pod pojmem fantastika?

Antonín K. K. Kudláč: Skrývá se tam toho celkem hodně. V úplně nejširším vymezení by byla fantastická vlastně jakákoli fiktivní literatura,

Lipsko řeší českou literaturu pořád málo

Rozhovor s Lenou Dorn vedla Olga Pavlova

S německou slavistkou a hudebnicí Lenou Dorn jsme mluvili o překladu současné poezie, o účasti České republiky na lipském veletrhu a specifikách dojednávání a vydávání českých knih na německém trhu.
 

Olga Pavlova: Studovala jste slavistiku a evropské dějiny, dnes se věnujete literární vědě, hudbě a také překladu. Jak důležitou roli mezi tím vším hraje překlad?

Lena Dorn: Překládání si mě získalo od samého začátku. Překlad je vždy záhada. Když o něm uvažujete, je to, jako byste přemýšleli o něčem zdánlivě nemožném,

Kolihy táhnou

Monika Sechovcová

’t Hart, Maarten. Osud tažných ptáků.
Z nizozemského originálu
Een vlucht regenwulpen (1978 [1971]) přeložil Lukáš Vítek.
1. vydání. Praha: Prostor, 2019. 232 stran.
 

Hlavní hrdina a vypravěč ’t Hartovy prózy Maarten pozoruje cestou do Bernu scenerii míhající se za okny auta. Vyzývá přitom své neviditelné spolujezdce, aby se také rozhlédli kolem sebe po nizozemských poldrech, kde je takřka nemožné nespatřit kůlnu na spadnutí, zaneřáděný dvorek, lesík poničený větrem, malý větrný mlýn se zprohýbanými rameny nebo sesutý plot s mnoha vytrhanými plaňkami.

Rebelka mezi feministkami

Diana Štelová

Paglia, Camille. Svobodné ženy, svobodní muži. Eseje o pohlaví, genderu a feminismu.
Z anglického originálu
Free Women, Free Men. Sex, Gender, and Feminism (2017) přeložil Ladislav Nagy.
1. vydání. Praha: Argo, 2019. 288 stran.
 

„Antifeministická feministka“, amazonská feministka, nebezpečná feministka. To jsou jen některé z přívlastků, jimiž je Camille Paglia, italsko-americká kritička a esejistka, běžně titulována, ať již druhými, či sama sebou. Její nekonvenční styl myšlení a argumentace vzbuzují rozruch již desítky let, konkrétně od publikace její prvotiny Sexual Personae: Art and Decadence from Nefertiti to Emily Dickinson (Sexuální persony: Umění a úpadek od Nefertiti k Emily Dickinsonové),

Smrt za šest

V karanténě stoupá on-line prodej deskových her. Odemykáme jeden text ze staršího čísla (2/2011 – Po světových humořích); povídka pojednává o velmi vypjaté manželské partii scrabble. Smrt je za šest…

2/2020 – Iluze korejských žen

Vychází nový Plav, tentokrát věnovaný literatuře Jižní Koreje, a to literatuře psané z ženské perspektivy. Abyste se k tomuto číslu lépe dostali při zavřených knihkupectvích, je doprava na všechny předem zaplacené objednávky zdarma.

Velký význam malých cen

Magdalena Císlerová

Jako každý rok, i letos Austrálie 26. ledna oslavila svůj národní svátek, Den Austrálie. V posledních letech se ovšem oslavy nenesou pouze v duchu obvyklých pikniků, grilování a výletů na pláž, ale také protestních pochodů za změnu data oslav. V roce 1788 se totiž v tento lednový den poblíž Sydney vylodili Britové. Pro původní obyvatele tak jen těžko může být oslavou národní identity, ze které se často cítí vyloučeni, naopak jej nazývají Dnem invaze. Stejně tak jako jejich hlasy sílí ve společnosti, děje se tomu i na literární scéně.

Rok od roku se objevují čím dál výraznější díla aboridžinských autorů,

Hlasy korejských žen

Rozhovor s Miriam Löwensteinovou

Zájem o korejskou kulturu u nás stále roste. Stejně tak u nás každým rokem stoupá počet vydaných překladů z korejštiny. Přestože se jedná o zemi značně vzdálenou, odlišnou jazykově i kulturně, najde se ročně stovka zájemců o studium. Miriam Löwensteinová, vedoucí pražské katedry koreanistiky, vypráví mimo jiné o tom, jak se proměnila česká koreanistika i korejská společnost, proč mají korejské spisovatelky úspěch v zahraničí nebo jak se v Koreji vyvíjel ženský aktivismus a jak jej reflektuje místní literatura.
 

Petra Ben-Ari: Koreanistiku na FF UK vedete už od roku 2004.

Není dobré literatury bez filosofie

Rozhovor s Tihanou Hamović

Se srbskou bohemistkou, překladatelkou a básnířkou jsme mluvili o překladu české poezie, prózy a filosofie a také o balkánské literární vášni.
 

Olga Pavlova: Proč jste se pustila do překladu české prózy a poezie?

Tihana Hamović: K tomu došlo úplně přirozeně, začala jsem překládat už během studia bohemistiky. Miluji jazyk a literaturu, proto to dělám. Čeština je krásný jazyk, je to mateřština spousty nadaných tvůrkyň a tvůrců. Prostřednictvím češtiny jsem se seznámila s vzácným duchem, uměleckým výrazem, světonázorem a humorem mnoha lidí. I když sama také píšu,

Nebezpečně realistická fikce

Anežka Soukupová

Nygårdshaug, Gert. Strom nebeského květu.
Z norského originálu
Himmelblomsttreets muligheter (1995) přeložila Daniela Mrázová.
1. vydání. Praha: Práh, 2019. 368 stran.
 

Lidská společnost se rozdrobila, státy sžírají vnitřní konflikty, amazonské pralesy jsou v ohrožení. Do takového světa nás uvádí Gert Nygårdshaug v ekologicky laděném katastrofickém románu Strom nebeského květu, který před nedávnem vyšel ve skvělém překladu Daniely Mrázové. Román z poloviny devadesátých let představuje volné pokračování Mengeleho Zoo, kterou Norové v roce 2007 dokonce zvolili nejoblíbenější norskou knihou všech dob.