Stránka 3 z 61

Spisovatel je čistič vzduchu

Rozhovor se spisovatelkou Tiinou Raevaaraovou vedla a přeložila Anna Jirásková

Tiina Raevaaraová je ve Finsku etablovanou autorkou a držitelkou Runebergovy ceny z roku 2011. Se svými čtenáři komunikuje na několika blozích a poodhaluje zde mimo jiné zákulisí své práce. V rozhovoru se například dozvíte, odkud čerpá inspiraci, jaká je podle ní role spisovatele ve společnosti a jak se současná finská literatura a společnost staví k přírodě.
 

Anna Jirásková: Vzděláním jste genetička a filosofka, věnovala jste se vědeckému výzkumu. Jak jste dospěla k rozhodnutí stát se spisovatelkou na plný úvazek?

Tiina Raevaaraová: V dětství jsem přečetla hodně knih a vždycky jsem si myslela,

Básník vzduch

Matouš Jaluška

Parra, Nicanor. Jiné básně.
Ze španělských originálů v souboru
Obras completas & algo † (2006, 2011) vybral a přeložil Petr Zavadil.
1. vydání. Praha: Fra, 2018. 136 stran.
 

Chilský básník a fyzik Nicanor Parra, laureát mnoha literárních cen, navrhovaný i na tu Nobelovu, zemřel 23. ledna 2018. V září by oslavil 104. narozeniny. Právě v čase nedosaženého jubilea vyšly Jiné básně jako knižní výbor z jeho poezie – v češtině již druhý a od téhož překladatele. Předchozí antologie, Básně proti plešatění [1] však vznikla jako kolektivní dílo,

Portrét člověka v umění

Zdeněk Polívka

Nabokov, Vladimir. Skutečný život Sebastiana Knighta.
Z anglického originálu
The Real Life of Sebastian Knight (1941) přeložil Pavel Dominik.
1. vydání. Praha: Paseka, 2018. 184 stran.
 

Skutečný život Sebastiana Knighta je v rámci Nabokovovy tvorby pozoruhodným dílem už jenom proto, že se jedná o první autorův exilový román vydaný kompletně v angličtině. Jeho výjimečnost ovšem netkví pouze v nezastírané autobiografičnosti či autorově nově přijímané anglickosti, ale především ve způsobu, jakým Nabokov tyto osobní a historické dimenze své tvorby přetváří v osobité, leč zcela odosobnělé umělecké dílo.

10/2018 – Dystopiana

Dnes vyšlo nové číslo Plavu, věnované příběhům z dystopických světů.


Jazyk a literatura za okupaci nemůžou

Rozhovor s Liborem Dvořákem a Ondřejem Mrázkem

Dva zavedení překladatelé z ruštiny Libor Dvořák a Ondřej Mrázek – oba se značnými zkušenostmi s dystopickým žánrem – v následujícím rozhovoru nejen vzpomínají na počátky své profesionální kariéry, ale také uvažují o roli ruštiny a ruské literatury a kultury v současné české společnosti. 

Počátky

Olga Pavlova: Vaše jména jsou české veřejnosti známá. Jak byste se dnes představili někomu, kdo o vás nikdy neslyšel?

Ondřej Mrázek: Lepší by bylo, kdybys začal ty. Ty už jsi slavný a zkušený, kdežto já mám pořád takový pocit, že vlastně začínám.

Když bylo Shakespearovi pětatřicet

Jan Zikmund

Shapiro, James. 1599: Jeden rok v životě Williama Shakespeara.

Pokud si anglickou literaturu představíme jako sluneční soustavu, pak je jejím zářivým středobodem William Shakespeare. Už přes čtyři století k němu vzhlíží laická i odborná veřejnost, přičemž mu příliš neublížila ani skutečnost, že nevíme téměř nic o jeho životě. Nezbyly po něm žádné deníky či dopisy, a dokonce neznáme ani příčinu jeho smrti. Mark Twain kdysi trefně podotkl, že napsat Shakespearovu biografii by bylo stejně obtížné jako sestavit kostru brontosaura jen z devíti kostí a šesti set sudů sádry. Americký kritik James Shapiro si nicméně troufnul na ještě ambicióznější žánr než životopis: ve své knize 1599 se zaměřil na jediný rok Shakespearova života.

9/2018 – Nuda.

Dnes vychází nový, naprosto a zcela úmorný, nezáživný a nudný Plav.


Dynamika nudy

Rozhovor s básníkem Jakubem Řehákem

Moci se nudit, bloumat a rozmlouvat s nitrem lze chápat i jako luxus. Básník Jakub Řehák se v následujícím rozhovoru zamýšlí nad rolí nudy ve své tvorbě, nad tím, proč jsou jeho básně místem zvláštních setkání nudy a činnosti, nudy a překotnosti, nudy a dynamiky. A abychom nezůstali jen u slov o básních, připojujeme k rozhovoru také autorovu báseň Nové události, o níž se zde opakovaně hovoří.
 

Anna Paap: Jakou roli hraje nuda ve vaší tvorbě a v procesu vašeho tvoření?

Jakub Řehák: Možná se poezie rodí právě z nudy.

Vedu si minulost za sebou jako psa na vodítku

Monika Sechovcová

Rawicz, Piotr. Krev nebe.
Z francouzského originálu
Le sang du ciel (1961) přeložila Veronika Matiášková.
1. vydání. Praha: Rubato, 2017. 357 stran.
 

Více než půlstoletí od prvního vydání se román Piotra Rawicze Krev nebe dočkal českého překladu. Důvodem této prodlevy pravděpodobně bylo, že text po prvotním úspěchu (v roce 1962 získal cenu Prix Rivarol za nejlepší francouzskou knihu psanou cizincem) upadl v zemi svého vzniku v nemilost, a tím pádem i v zapomnění. Mohl za to nonkonformismus jeho tvůrce, který se odvážil kritizovat události Května 68 v době,

Proč číst Sciasciu?

Luděk Liška

Sciascia, Leonardo. Zmizení Ettora Majorany.

Esej Zmizení Ettora Majorany, v němž sicilský autor Leonardo Sciascia detektivním způsobem analyzuje okolnosti zmizení nadějného mladého fyzika, který házel do koše na papír teorie na Nobelovu cenu (31), vyšel v Itálii roku 1975.

„Majoranu jsem přeložil hned, jak to vyšlo. Chtěl jsem představit Sciasciu esejistu. Sciascia nebyl velký fabulátor, ale esejista byl prvotřídní, navíc z tradičního eseje udělal velmi specifický žánr – i zde vypráví příběh, ale jako podnět k široké historické, politické a kulturní reflexi. Další eseje už nepřeložil nikdo,“ vysvětlil recenzentovi Jiří Pelán.