Stránka 2 z 75

Překlad je oboustranná služba

Rozhovor s Istvánem Vörösem vedla Olga Pavlova

S maďarským básníkem, překladatelem a literárním vědcem Istvánem Vörösem jsme mluvili o smyslu překladatelské práce, o tvorbě Jaroslava Vrchlického, o nedocenění tohoto autora v české akademické obci a také o čtení poezie a porozumění jí.
  

Olga Pavlova: Vnímáte překládání jako službu, nebo spíš jako tvůrčí činnost?

István Vörös: Jako obojí. Překládám hlavně poezii a pořád říkám studentům, kteří chtějí být spisovateli, že překlad je nejlepší škola. Když člověk překládá poezii nebo prózu, pochopí, jak postupoval dotyčný mistr, pokusí se udělat totéž,

Drobné črty k portrétu doby

Alexej Sevruk

Kononenko, Jevhenija. Katovo poslední přání.
Z ukrajinského originálu
Ostanně bažanňa (2015) přeložila Jiřina Dvořáková.
1. vydání. Praha: Volvox Globator, 2020. 132 stran.
 

Jevhenija Kononenková se jako spisovatelka prosadila v devadesátých letech minulého století a od té doby si mezi předními současnými ukrajinskými autory vydobyla nepřehlédnutelné postavení. Svědčí o tom mimo jiné i její průnik do českého prostředí. Tvorba Kononenkové je zastoupena v obou reprezentativních antologiích ukrajinské prózy, které v posametovém Česku vyšly (Expres Ukrajina, 2008, a Ukrajina, davaj, Ukrajina,

Básně

Dnes, 20. dubna, si připomínáme výročí úmrtí německy píšícího básníka židovského původu Paula Celana (23. 11. 1920 – 20. 4. 1970). V Plavu se jeho básně objevily hned dvakrát – Jakub Kostelník za ně získal ocenění v Soutěži Jiřího Levého v roce 2011 a 2013.

Mák zapomnění

Dnes, 20. dubna, si připomínáme výročí úmrtí německy píšícího básníka židovského původu Paula Celana (23. 11. 1920 – 20. 4. 1970). V Plavu se jeho básně objevily hned dvakrát – Jakub Kostelník za ně získal ocenění v Soutěži Jiřího Levého v roce 2011 a 2013.

3/2021 – Život do katastrofy

Nové číslo Plavu je věnováno klimatické a environmentální krizi a může posloužit jako průvodce po různých aspektech života ve stínu blížící se katastrofy.

Dvě hostiny aneb překlad vietnamského realismu

Marta Lopatková, Barbora Nováková

Když nás před více než třemi roky oslovila paní doktorka Bình Slavická s tím, že by ráda zorganizovala překlad „nějaké vietnamské klasiky“, nečekali jsme, že se celý proces završí až na sklonku roku 2020, kdy v nakladatelství Karolinum kniha Dvě hostiny: Antologie povídek z Vietnamu konečně vyšla. Prvotním impulsem, který vedl k našemu překladovému projektu, byla snaha ve spolupráci s velvyslanectvím České republiky v Hanoji a kolegy z Vietnamské národní univerzity tamtéž přispět k oživení kulturního dialogu mezi Vietnamem a Českem.

Zásadním problémem, který před námi stál, byl samotný výběr látky k překladu.

Ekologie vnímání

Rozhovor s Davidem Abramem vedl Emmanuel Vaughan-Lee

Z angličtiny přeložil Kryštof Herold

Následující rozhovor je dílem serendipity, tedy šťastné náhody přející připraveným. Právě v době, kdy jsme zvažovali, zda dokážeme oslovit ekologa a filosofa Davida Abrama, připravil s ním obsáhlý a pronikavý rozhovor Emmanuel Vaughan-Lee z časopisu Emergence Magazine, a to přesně na témata, která zajímala i nás: vztah lidstva k živé přírodě a proměny jeho podob, vliv písma na naše smyslové vnímání, souvislost mezi problémy moderní společnosti a jejím chápáním světa, změny civilizační perspektivy v důsledku pandemie,

Čtení do katastrofy

Sestavila Tereza Šmejkalová

Jak je zřejmé z textů představených v čísle, o klimatické a environmentální krizi nelze psát nezaujatě, protože se nás všech bytostně dotýká a probouzí silné emoce a mnohdy protichůdné názory. Proto také každý bude doporučovat jako důvěryhodné či inspirativní jiné texty – přesně takto kolektivně vznikl i následující výběr. Zároveň ale platí, že ani rozdílné přístupy nejsou zcela v rozporu. Do tohoto století budeme potřebovat všechny: znalost strohých faktů i intuitivní lásku k přírodnímu světu, průkopnické vize a odhodlání bojovat i odvahu připustit si, že minimálně něco určitě nedopadne dobře.
 

Klimatická a environmentální krize,

Originály v češtině studenti někdy musí „protrpět“

Rozhovor s Kyuchinem Kimem vedla Olga Pavlova

S korejským bohemistou a překladatelem Kyuchinem Kimem jsme mluvili o počátcích studia bohemistiky v Jižní Koreji, o prvních překladech z češtiny do korejštiny a také o několika způsobech překladu románů Milana Kundery.
 

Olga Pavlova: Proč jste se ve svém profesním životě zaměřil právě na českou literaturu?

Kyuchin Kim: To byla trochu náhoda a trochu plán. Když jsem začal pracovat jako asistent v Ústavu ruských studií na univerzitě Hanyang v Soulu, vypsalo tehdy naše ministerstvo školství výběrové řízení na čtyřleté stipendium pro zájemce o studium některého z jazyků tehdejších komunistických zemí v zahraničí.

Autenticky neautentický Jacob Horner

Martin Šplíchal

Barth, John. Na konci cesty.
Z anglického originálu
The End of the Road (1958) přeložil Jaroslav Hronek.
1. vydání. Praha: Dokořán, 2020. 264 strany.
 

Román Na konci cesty představuje první knižně vydaný překlad Barthova díla v češtině. Časopisecky vyšly v devadesátých letech ve Světové literatuře (č. 1/1993) jeho tři krátké prozaické texty [1] a esej Literatura naplnění (1980). V něm se Barth kromě traktování pojmu postmodernismus také ohlížel za svým známým esejem Literatura vyčerpanosti z roku 1967 a korigoval rozšířenou interpretaci,