Stránka 2 z 77

Pochopit, co je člověk zač

Martin Šplíchal

Nacume, Sóseki. Kokoro.
Z japonského originálu
Kokoro (1996 [1914]) přeložil Michael Weber.
1. vydání. Praha: Vyšehrad, 2020. 336 stran.
 

Na sklonku loňského roku vydaný román Kokoro se stal pátým knižně publikovaným Nacumeho dílem přeloženým do češtiny. Vůbec poprvé byl Sóseki Nacume (1867–1916) českému čtenáři představen v roce 1942 v antologii Milenci z Jeda, v níž byli zastoupeni další dva klasikové moderní japonské literatury – Sósekiho učeň Rjúnosuke Akutagawa a Džuničiró Tanizaki, jenž z Nacumeho opakovaně cituje v eseji Chvála stínů (1933,

Čas plyne, my žijeme, umíráme

Kristýna Králová

Stefánsson, Jón Kalman. Letní světlo, a pak přijde noc.
Z islandského originálu
Sumarljós, og svo kemur nóttin (2006 [2005]) přeložila Helena Kadečková.
2. vydání. Praha: dybbuk, 2021. 197 stran.
 

Román Letní světlo, a pak přijde noc o vzájemně propojených osudech obyvatel jedné islandské vesnice rozhodně není pouhým vyprávěním o lokálních vztazích a aférách. Jónu Kalmanu Stefánssonovi, který za toto dílo získal v roce 2005 Islandskou literární cenu, se podařilo vtisknout ději téměř univerzální platnost. Kniha dalece přesahuje hranice Islandu a čtenář postupně zjišťuje,

7/2021 – Gotika

Se zářijovým číslem Plavu se rozhlédneme po světových podobách gotického románu: německé, dánské, japonské, americké i kanadské.

Za Mirkem Jindrou

Viktor Janiš

Vzpomínám si na jiskru v Mirkově oku a vlídný úsměv. Erudici měl nepochybnou, ale ta jiskra ho definovala.

Vzpomínám si, jak mi vyprávěl, že svůj první překlad, Faráře wakefieldského, vyhrál v trojkolovém konkurzu a dal ho jako svatební dar své ženě Aleně. Překládali na přeskáčku každý jednu kapitolu, pak po sobě redigovali. Švy nepoznáte.

Vzpomínám si, jak později s Alenou překládal Dreiserovu Sestřičku Carrie, tentokrát každý jednu půlku. Kdo překládal kterou?

Vzpomínám si, že Mirek měl moc rád povídku Hydrografie z Brodeurovy sbírky Po proudu,

Kanadská gotika

Rozhovor s Klárou Kolinskou vedl Václav Kyllar

Anglistka a přední česká znalkyně kanadské literatury Klára Kolinská vám krátce představí gotickou literaturu obecně a také gotiku kanadskou, která je od druhé poloviny minulého století nedílnou součástí tamní literární kultury. Současnou gotiku charakterizuje také pestrost jejích regionálních vtělení, která se prosadila zejména v anglosaském světě, ale i v mnoha dalších kulturách. Rozmanitost těchto tradic dobře ilustruje práce Robertsona Daviese, na kterého v tomto rozhovoru také dojde řeč.

Václav Kyllar: Co je vlastně gotika a čím je tento druh psaní stále tak populární?

Klára Kolinská: Předně gotika,

Překlady klasické literatury mi dělají větší radost

Rozhovor s Hellianou Ianculescovou vedla Olga Pavlova

S rumunskou bohemistkou a překladatelkou Hellianou Ianculescovou jsme mluvili o narůstajícím zájmu o češtinu na Bukurešťské univerzitě, o postavení české literatury v Rumunsku a o překladu klasické a současné literatury.

 

Olga Pavlova: Jaké má dnes bohemistika postavení mezi jinými slovanskými jazyky na katedře slovanských jazyků v Bukurešti?

Helliana Ianculescová: Fakulta cizích jazyků a literatur na Bukurešťské univerzitě je jedinou rumunskou fakultou, kde se vyučuje více než pětatřicet cizích jazyků. Má čtyři studijní programy, které fungují v konkurenčním režimu: filologie, překlad a tlumočení,

Bolest, jež nesvěří se světu

Tereza Šmejkalová

Renaud, Suzanne. Zde tvůj život… / Ta vie est là…
Z francouzského originálu (1922) přeložil Bohuslav Reynek.
2. vydání (v bilingvní podobě první). Praha: Památník národního písemnictví, 2020. 115 stran.

 

Suzanne Renaudová, francouzská manželka Bohuslava Reynka. Básnířka, překladatel a jejich seznámení právě nad touto sbírkou. Tíha evropských dějin a jejich velmi osobní důsledky. Obrysy Petrkova, ozvěny dopisů, rodinné fotografie, vzpomínky přátel…

Jak psát o této knize bez zbytečného omílání již tolikrát zmiňovaných reynkovských reálií? Je možné oddělit text od příběhu, který z něj vyklíčil?

O odcházení, cestách a paměti

Andrea Popelová

Pejić, Milorad. Pravdivé příběhy: vybrané básně.
Z bosenských originálů Vaza za biljku krin (1985), Oči ključaonica (2001), Hyperborea (2011), Treći život (2015) a Sanna historier (2019) vybral a přeložil Jaroslav Šulc.
1. vydání. Ostrava: Protimluv, 2020. 167 stran.

Se jménem a texty bosenského básníka Milorada Pejiće (* 1960) se čeští čtenáři mohli seznámit zatím jen prostřednictvím ukázek, např. ve Tvaru či Revolver Revue. V přítomném výboru představuje Jaroslav Šulc Pejićovo básnické dílo jako sevřený,

6/2021 – Kde se vaří kuskus

S novým Plavem zamíříme do severní Afriky, a to do oblasti Maghrebu. Obsahuje francouzsky psané texty o bojích se společností i se sebou samými.

Hořká příchuť každodennosti

Dóra a Jakub Ehrenbergerovi

Na současnou maďarskou literaturu jsme nahlíželi už v Plavu 7/2020. Do článku nepřímo navazujícího na vystoupení řady maďarských autorek a autorů na festivalu Měsíc autorského čtení se tehdy nicméně nevešlo vše, hned několik talentovaných spisovatelek zůstalo takříkajíc pod čarou. Následující řádky se pokoušejí tuto křivdu alespoň zčásti napravit.

K pozoruhodným hlasům nejstarší generace, tedy autorkám debutujícím ještě za komunismu, patří Zsuzsa Takácsová (* 1938) a Zsuzsa Rakovszká (* 1950). Obě spojuje silný příklon k poezii, třebaže mají v bibliografiích i pár prozaických textů, a také dlouholetá překladatelská činnost.