Stránka 6 z 106

Čas na rozjímání o zlu tohoto světa

Tereza Prymak

Crudu, Dumitru. Čas pět hodin a sedm minut.
Z rumunského originálu
Ora cinci şi şapte minute (2022) přeložil Jiří Našinec.
1. vydání. Praha: Petr Štengl, 2023. 210 stran.

 

Když moldavský básník, prozaik, dramatik a publicista Dumitru Crudu přijel v roce 2022 do Prahy na dvouměsíční literární rezidenci Praha město literatury, zamýšlel psát knihu na téma dezertérství a zapojit do ní autobiografické prvky z doby, kdy dělal vše pro to, aby se nestal sovětským vojákem. Nakonec však svůj původní plán pod vlivem nenadálých tragických událostí změnil,

Promarněná obžaloba patriarchátu

Saba Vassileva

Robert-Diard, Pascale. Malá lhářka.
Z francouzského originálu
La Petite menteuse (2022) přeložil Tomáš Havel.
1. vydání. Praha: Argo, 2024. 192 stran.

 

Román Malá lhářka francouzské novinářky a spisovatelky Pascale Robert-Diard detailně vykresluje soudní proces ve věci falešného obvinění ze znásilnění. S malou lhářkou, dvacetiletou gymnazistkou Lisou Charvetovou, se čtenářstvo setkává před odvolacím přelíčením, poté co byl za její znásilnění odsouzen dvaatřicetiletý štukatér Marco Lange. Lisa se vydává do kanceláře advokátky Alice Keridreuxové s prosbou o změnu právníka: přeje si, aby ji zastupovala žena.

Večer irské kultury

Čtení z čísla 2/2025 na akci věnované irské kultuře v pátek 14. 3. od 19:00 v Kampusu Hybernská (sál E.0).

Slova brní, význam odtéká

Uvedení čísla 1/2025 k současné srbské literatuře ve středu 12. února od 19:00 v Unijazzu.

Errata Plavu číslo 10/2024

V čísle 10/2024 byl u překladu Julii Alvarez Jak Garcíova děvčata ztratila přízvuk ze Soutěže Jiřího Levého chybně uveden jazyk originálu. Překladatelce Žanetě Csonka se tímto omlouváme. Správné znění naleznete níže.

Plav 10/2024 str. 84
Špatně: Ze španělštiny přeložila Žaneta Csonka
Správně: Z angličtiny přeložila Žaneta Csonka

Bzučák tiskneš jako spoušť. Irská poezie a Troubles

Představení čísla 2/2025 k irské poezii – středa 26. února na Velvyslanectví Irska od šesti hodin.

Být ještě rychlejší, přestanu existovat. Současné Srbsko a jeho literatura

Liberecké uvedení čísla 1/2025 ve středu 5. března od 19:00 v Baru Papír.

10/2024 – Co je k čertu zač?

Vychází nový Plav věnovaný ironii v dánské literatuře.

O národě s ironií v krvi

Rozhovor s Johannesem Eske Andersenem vedla a z dánštiny přeložila Markéta Kliková

Johannes Eske Andersen z Filozofické fakulty Univerzity Karlovy v rozhovoru doloží, jak pevně je ironie v dánské společnosti zakořeněná – tvoří totiž nejen součást každodenní komunikace, ale i širších společenských interakcí a představuje jednu ze souřadnic dánské kultury. Dánové se skrze ni vyrovnávají s realitou všedních dní, zůstávají však „nohama na zemi“. Zároveň rozhovor nabízí přehled toho, jakých podob ironie nabývala v dánské literatuře a kdo byli a jsou jejich průkopníci.

 

Při povídání s Dány si nelze nevšimnout ironických náznaků či přímo poznámek,

Rytmus, melodie, slovo. Státní cena za překladatelské dílo pro Dagmar Hartlovou

Helena Stiessová

 

Letošní Státní ceny už znají své laureáty. Cenu za překladatelské dílo obdržela Dagmar Hartlová, dlouholetá překladatelka především ze švédštiny, vysokoškolská pedagožka a nositelka švédského Řádu polární hvězdy.

Své první setkání s Dagmar Hartlovou si nevybavím přesně, ale bezpochyby se odehrálo na půdě pražské Filozofické fakulty, kde od roku 1989 přednášela mimo jiné o švédské literatuře. K zájmu o švédské autory mě tehdy nikdo pobízet nemusel, ovšem v jejím podání se svět Augusta Strindberga, Karin Boye či Pära Lager­kvista otvíral jako barvitý román, který opravdu chcete číst. Dagmar totiž oplývala nefalšovaným a nakažlivým zaujetím pro věc,