Časopis vychází jednou měsíčně
a stojí 135 Kč

Vydává: Spolek SPLAV!
U Studánky 5, 170 00 Praha 7
IČO 266 74 122

   


Aby vám neuteklo žádné nové číslo, přihlašte se k našemu newsletteru:

 

Zásady zpracování osobních údajů

Světovka online

Rubriky:   #Anketa   #Doporučení   #Knihovnička slovenské poezie   #Latino hlasy v USA

Stránka 1 z 2

Za jeden provaz II

Nedávno jsem poslouchala rozhovor s ukrajinskou překladatelkou Taňou Rodionovou, členkou překladatelské skupiny VERBacija. Spolu s dalšími dvěma členkami – Veronikou Jaduchou a Julijou Didochou – překládají společně a pod své překlady se podepisují jménem celé skupiny. Zdá se to jako revoluční myšlenka, ale pokud běžně existují kolektivy v jiných uměleckých oborech, proč by nemohly také na poli literárního překladu?

Právo smútiť v dobe svetlých zajtrajškov

Martin Pavlov

Jak se utvářela moderní slovenská poezie v druhé polovině 20. století? A jak lze uchopit pomyslné mezníky jejího vývoje? Svůj pohled na tyto otázky bude v rámci antikvární rubriky Knihovničky slovenské poezie pravidelně přinášet doktorand Ústavu slovenskej literatúry Slovenskej akadémie vied Martin Pavlov. Ve svém aktuálním textu přibližuje důležitou kritiku schematismu v umění v 50. letech 20. století prostřednictvím „práva na smútok“ v prvotinách Milana Rúfuse a Miroslava Válka.

Za jeden provaz

Nedávno jsem poslouchala rozhovor s ukrajinskou překladatelkou Taňou Rodionovou, členkou překladatelské skupiny VERBacija. Spolu s dalšími dvěma členkami – Veronikou Jaduchou a Julijou Didochou – překládají společně a pod své překlady se podepisují jménem celé skupiny. Zdá se to jako revoluční myšlenka, ale pokud běžně existují kolektivy v jiných uměleckých oborech, proč by nemohly také na poli literárního překladu?

Zkraty, co brání světu se propojit

Iva Fedačková

Politická situace v USA v posledních měsících znovu otevírá otázku, kdo je kde skutečně vítán a kdo je pouze tolerován. Latinskoamerické komunity ve městě New York měly spíše tu druhou zkušenost. O formování hnutí Nuyorikánců, jejich životních podmínkách a poezii píše hispanistka Iva Fedačková.

Grails krásní, snoví a poťouchlí

Antonín Handl

Portlandská postrocková skupina Grails začátkem března zavítala na pražský Smíchov. Její repertoár se během sedmadvaceti let působení inspiroval lecčíms od rocku přes filmové melodie po ambientní hudbu. Tuto kapelu, kterou u nás zatím bohužel mnoho lidí nezná, doporučuje k poslechu Antonín Handl.

Východná anténa: Kráčanie po cestičkách vyšliapaných cudzími nohami je možnosťou kráčať k sebe

Alfréd Tóth

V osobním záznamu četby debutu Maroše Bafiy – který vychází jako druhý text rubriky Knihovničky slovenské poezie – připomíná Alfréd Tóth, že jádrem básně není téma ani forma, ale nepravděpodobné, a přesto skutečné setkání, událost, která záhadně spojuje píšící a čtoucí já. Tato společná cesta, liminální prostor procházky („na ceste z práce domov“) dovoluje rozvinout vzájemné sblížení, které do jisté míry uniká jazyku. Snad proto se Tóth uchyluje k náznakům, dotýká se vždy jen letmo a samotnou událost ponechává především na naší představivosti.

O překladatelské slepičce a kohoutkovi

Nedílnou, ač často přehlíženou součástí překladatelské práce je také propagátorská a agentská role. Překladatelé a překladatelky slouží jako okno do světa zahraničních literatur, doporučují zajímavá díla nakladatelům, píšou posudky, snaží se „své“ autory či autorky promovat a zviditelňovat, aby o jejich vydání zde někdo projevil zájem.

Jak na současné a nezápadní literatury na střední škole? Nástin problému a návrh hodiny

Tomáš Sixta

Jak reagovala třída středoškoláků na četbu tureckého Plavu? Může současná a mimoevropská literatura studenty zaujmout, nebo je spíš zaskočí? Úvaha Tomáše Sixty pojmenovává úskalí výuky literatury na středních školách, nabízí alternativní možnost práce s nekanonickými texty a ukazuje, proč má smysl dávat ve výuce prostor literární jinakosti.

Latinoameričané ve Spojených státech

Rozhovor s Martinou Bařinovou a Ivou Fedačkovou

Čím je specifická literatura latinskoamerických přistěhovalců žijících v USA? Rozhovor s Martinou Bařinovou a Ivou Fedačkovou otevírá témata diaspory, bilingvní identity, rasismu i napětí mezi americkým snem a každodenní realitou a uvozuje tak rubriku, která postupně představí vybrané menšinové autorské hlasy.

Z kríkov na nás hľadia vyhynuté mená

Lubomír Tichý

„Číst krajinu a text jako poprvé“ – to učí podle Lubomíra Tichého básník Jakub Erich Groch dospělé čtenářstvo. První článek webové rubriky Knihovničky slovenské poezie se věnuje nejnovější sbírce básníka, samotáře z Levočských vrchů, dlouholetého nakladatele a editora či knižního úpravce, která vyšla pod názvem Hlinený zošit. Grochovo meditativní pozorovatelství se tu snoubí se zájmem o materialitu a medialitu slova, od hlíny přes písmo až po iPhone a Youtube. V zahradě nebo v lukách a lesích, mimo jinou než vlastní lidskou přítomnost, tiše přebývá spolu se zvířaty a rostlinami a tento „stojatý pohyb“ vsazuje do básní.
Starší příspěvky →