Rozhovor s italianistou Jiřím Špičkou

Jedním z nejslavnějších výroků v dějinách horolezectví je odpověď George Malloryho na otázku, proč tak touží vylézt na Mount Everest: Protože tam je! Francesco Petrarca je často zmiňován jako první moderní člověk, který pocítil totéž – či o tom přinejmenším jako první zanechal písemnou zprávu. V dopise [1] adresovaném svému zpovědníkovi otci Dionigimu a datovaném 26. dubna 1336 Petrarca popisuje svůj výstup na horu Mont Ventoux v Provence, který uskutečnil veden pouze touhou spatřit tuto slavnou výšinu. 

Tereza Šmejkalová: Působíte na katedře romanistiky Filozofické fakulty Univerzity Palackého, Petrarkovi jste věnoval řadu studií.

Rozhovor s Ponçem Ponsem vedl a z katalánštiny přeložil Luděk Liška

Menorčana Ponçe Ponse a jeho rodný ostrov od sebe nelze oddělit. Celé dílo tohoto zarputilého ostrovana je básnickým ztvárněním vztahu – fyzického i intelektuálního –, jejž ke svému vesmíru o 700 kilometrech čtverečních chová. Ponsova Menorca a samota se ovšem protínají s celým světem. Představme si tedy na chvíli, jak utíká před srpnovou invazí turistů do své boudičky v Zeleném fíkovníku a ve stínu olivovníků trpělivě odpovídá na otázky našeho korespondenčního rozhovoru… 

Luděk Liška: Jak by ses jako spisovatel představil českým čtenářům?

Ponç Pons: Narozen roku 1956 na Menorce.

Vystudoval hispánskou filologii,

Rozhovor s Petrem Christovem

Jak by se měl překladatel stavět k převodům divadelních děl? Jaký je původ a význam jednoaktových či minutových her? Tyto a jiné otázky zodpoví Petr Christov. A neopomeneme ani jednu z emblematických postav světového divadla, vlámského symbolistu Maurice Maeterlincka. 

Vojtěch Šarše: První otázka je nasnadě. Jaký je váš vztah k divadlu a k překládání?

Petr Christov: Možnou odpovědí by bylo konstatování, že jsem na Masarykově univerzitě v Brně vystudoval obory divadelní věda a francouzský jazyk a literatura a podařilo se mi je propojit tím, že mimo jiné překládám texty pro divadlo. Jinou, snad pravdivější, odpovědí by ale mohlo být prosté přiznání,

Rozhovor s Jaroslavem Olšou, jr.

Hrdinové vědeckofantastické literatury se často pouštějí do dosud neprobádaných končin – neprobádanou končinou je však pro evropského čtenáře i samotná asijská fantastika. Se současným velvyslancem na Filipínách a sběratelem asijské science fiction Jaroslavem Olšou mladším jsme hovořili krom jiného o tom, že svoje tajemství si knihy psané v exotických jazycích mnohdy podrží i poté, co si je člověk zařadí do své pražské knihovny. 

Vratislav Kadlec: Jaké jsou kořeny science fiction a obecně moderní fantastiky v Asii? Lze vysledovat nějaký kontinuální vývoj, nebo současná tvorba reaguje spíš na západní či globální kánon?

Jaroslav Olša,