Štítek: 2 Stránka 4 z 10
Rozhovor s Miriam Löwensteinovou
Zájem o korejskou kulturu u nás stále roste. Stejně tak u nás každým rokem stoupá počet vydaných překladů z korejštiny. Přestože se jedná o zemi značně vzdálenou, odlišnou jazykově i kulturně, najde se ročně stovka zájemců o studium. Miriam Löwensteinová, vedoucí pražské katedry koreanistiky, vypráví mimo jiné o tom, jak se proměnila česká koreanistika i korejská společnost, proč mají korejské spisovatelky úspěch v zahraničí nebo jak se v Koreji vyvíjel ženský aktivismus a jak jej reflektuje místní literatura.
Petra Ben-Ari: Koreanistiku na FF UK vedete už od roku 2004.
…Rozhovor s Tihanou Hamović
Se srbskou bohemistkou, překladatelkou a básnířkou jsme mluvili o překladu české poezie, prózy a filosofie a také o balkánské literární vášni.
Olga Pavlova: Proč jste se pustila do překladu české prózy a poezie?
Tihana Hamović: K tomu došlo úplně přirozeně, začala jsem překládat už během studia bohemistiky. Miluji jazyk a literaturu, proto to dělám. Čeština je krásný jazyk, je to mateřština spousty nadaných tvůrkyň a tvůrců. Prostřednictvím češtiny jsem se seznámila s vzácným duchem, uměleckým výrazem, světonázorem a humorem mnoha lidí. I když sama také píšu,
…Anežka Soukupová
Nygårdshaug, Gert. Strom nebeského květu.
Z norského originálu Himmelblomsttreets muligheter (1995) přeložila Daniela Mrázová.
1. vydání. Praha: Práh, 2019. 368 stran.
Lidská společnost se rozdrobila, státy sžírají vnitřní konflikty, amazonské pralesy jsou v ohrožení. Do takového světa nás uvádí Gert Nygårdshaug v ekologicky laděném katastrofickém románu Strom nebeského květu, který před nedávnem vyšel ve skvělém překladu Daniely Mrázové. Román z poloviny devadesátých let představuje volné pokračování Mengeleho Zoo, kterou Norové v roce 2007 dokonce zvolili nejoblíbenější norskou knihou všech dob.
…Rozhovor s Terezou Matějčkovou
Proč mluvíme o nihilismu v prvé řadě v souvislosti s moderním evropským myšlením? Lze nihilismus chápat jinak než jako zavržení veškerých hodnot? Překrývají se pojmy nihilismus a cynismus? O německé idealistické filosofii, Friedrichu Nietzschem, existencialismu či přesazích nihilistického myšlení do krásné literatury jsme mluvili s odbornicí na moderní evropskou filosofii Terezou Matějčkovou.
Antonín Handl: Ve své nedávné práci Hegelova fenomenologie světa zmiňujete otevřený dopis německého myslitele a kritika osvícenství F. H. Jacobiho adresovaný J. G. Fichtemu. V této kritice německé idealistické filosofie údajně poprvé zaznělo obvinění německých idealistických filosofů z nihilismu.
…Rozhovor s japonským bohemistou Keničim Abem
V tomto rozhovoru najdete nejen soukromé vzpomínky jednoho z prvních japonských bohemistů, ale i některé jeho úvahy o preferencích japonských a českých čtenářů či odpověď na otázku, co se typickému Japonci vybaví, když se řekne Česká republika.
Olga Pavlova: Jak jste se dostal ke studiu češtiny a posléze k překládání české literatury do japonštiny?
Keniči Abe: Když jsem byl na gymnáziu, učil jsem se německy. Byl konec osmdesátých let, všichni tušili, že se v Evropě něco děje. Jednou nám lektor němčiny řekl: „Jsem přesvědčen,
…Jan Červenka
Ferková, Ilona. Ještě jedno, Lído! Kaštánkovy příhody z herny / De mek jekh, Ľido! Kaštankuskre vakeribena andal e herňa.
Bilingvní vydání. Z romského originálu přeložily Lada Viková a Karolína Ryvolová.
1. vydání. Praha: Kher, 2018. 117 stran.
Publikuje-li český romský autor knihu, vstupuje s ní do romské, ale zároveň i do české literatury. V jejím rámci je pak jeho cílovou skupinou spíše náročnější část čtenářské obce (a já budu vzhledem k povaze periodika, pro které recenze vzniká, oslovovat především toto čtenářstvo). Právě pro takové čtenáře se už tím,
…Helena Kaftanová
Alexijevičová, Světlana. Válka nemá ženskou tvář.
Z ruského originálu U vojny ně ženskoje lico (1985) přeložil Libor Dvořák.
2. vydání. Příbram: Pistorius & Olšanská, 2018. 336 stran.
Knižní prvotina Světlany Alexijevičové, která vyšla v doplněné podobě a novém českém překladu v loňském roce (česky poprvé roku 1986), v sobě skrývá jak příběhy sovětských žen – účastnic bojů během Velké vlastenecké války (1941–1945), tak i příběh samotné autorky, která sběrem materiálu strávila nemalou část svého života.
Světlana Alexijevičová pochází z ukrajinsko-běloruské rodiny. Rusky píšící autorka v současnosti opět žije v Minsku,
…Rozhovor s Adamem Borzičem
Šéfredaktor obtýdeníku Tvar pro Plav přemítá o významu okultistických, hermetických či magických tradic pro literární a obecněji umělecké dějiny Evropy. V rozhovoru jsme se dotkli renesance, moderního umění i úlohy „skrytých věd“ a odlišné spirituality v československé první republice nebo za pozdní normalizace.
Antonín Handl: Téma okultismu se často spojuje s odlišným věděním, nenormovaným způsobem poznávání světa. Také proto jde o téma velmi široké. Mě osobně oslovuje například motiv jistého přecházení „na druhou stranu“, přes pomyslnou hranici; jak odlišná zkušenost, tak například jiný náhled na vzdělávání. Nacházíte nějaký stěžejní motiv, který by pomáhal se v té mnohosti vyznat?
…