Štítek: 2011 Stránka 4 z 7

Zkoumání Skoumalova Portrétu

Štěpán Dudešek

Joyce, James. Portrét umělce v jinošských letech. Z anglického originálu A portrait of the artist as a young man (1977) přeložil Aloys Skoumal. 1. vydání. Praha: Odeon, 1983. 306 stran. 

Vždy jsem měl pocit, že James Joyce a jeho dílo se v českém prostředí nenachází na takovém výsluní, v rámci světového modernismu samozřejmě, jaké mu po právu náleží. Pod drtivou autoritou Virginie Woolfové ve skvělých překladech Kateřiny Hilské se ostatní anglicky píšící modernisté krčí ve stínu a mezi nimi právě i Joyce. Nechtěl jsem věřit, že by na vině byl obecný český nezájem,

Důkaz

Džiró Akagawa

Sylva Martinásková
 

Prokurátor si zapálil cigaretu a pomalu vyfoukl modravý kouř. Před ním na stole ležel rozprostřený bílý papírek a na něm cigaretový nedopalek. Byl to nedopalek cigarety vykouřené téměř až po filtr. Už na něj hleděl přes hodinu.

Cigareta se samozřejmě nemohla vrátit do své původní podoby, třebaže ji tak upřeně pozoroval.

Byl nejvyšší čas se rozhodnout. Vznese proti němu žalobu, nebo ne? Důkazem byl pouze tento jediný cigaretový nedopalek. Během dneška si musí zvolit, co udělá. Byl v těžké pozici.

Ten muž je nejspíš – na devadesát devět procent – vinen.

…a pěkně se oženili a dali dětem nóbl jména

Rozhovor s Tomášem Jurkovičem

Když se v Česku řekne Murakami, ozvěnou se vrátí Jurkovič. O tom, co vlastně soudí o skutečné kvalitě Murakamiho knih a jak hodnotí jiné japonské autory, si s japanistou a překladatelem z japonštiny Tomášem Jurkovičem povídala Anna Křivánková. 

Anna Křivánková: Haruki Murakami má mezi českými čtenáři mnoho nadšených příznivců a na základě vlastního pozorování se mi zdá, že nemálo z nich jej považuje téměř za kandidáta na Nobelovu cenu. Možná by tedy řadu čtenářů překvapilo, že mezi japanisty je i dost takových, kteří se na Murakamiho dívají s ohrnutým nosem a zdviženým obočím, jeho díla nepokládají za nic víc než oddechovou literaturu a jeho samého nestaví na stejnou úroveň s klasiky typu Jasunariho Kawabaty či Naoji Šigy.

Volání vyhrazené pomstě

Džiró Akagawa

Tereza Nakaya
 

A byla jedna.

V domnění, že hodiny v obýváku jdou nejspíš špatně, jsem se podíval na jiné, digitální. Spatřil jsem číslice 1:00.

Telefon ale nezvoní.

„To není možné…,“ zamumlal jsem.

Proč asi? Co se jen mohlo stát?

Je vůbec možné, že tenhle telefon v jednu ráno nezazvonil? … Ne, to není, nejspíš něco narušilo běh času.

Jenže nevím, co by to mohlo být…

Jak se tak dívám, ručičky hodin ukazují jednu hodinu a jednu minutu a na digitálních naskočilo 1:01.

České překlady japonské literatury vydané v letech 1990–2010

Připravily Tereza Nakaya a Sylva Martinásková

Za posledních dvacet let (1990–2010) byla do češtiny přeložena řada děl klasické i moderní japonské literatury. Mezi nejvýznamnější překladatelské počiny tohoto období bezesporu patří kompletní překlad japonské básnické sbírky z 8. století Manjóšú, o který se zasloužil Antonín Líman a který je po francouzské verzi teprve druhým kompletním překladem tohoto díla na světě. Dalším významným počinem je překlad Příběhu prince Gendžiho (Gendži monogatari) spisovatelky Murasaki Šikibu, který vyhotovil Karel Fiala. Některá již dříve přeložená díla se během posledních dvou desetiletí dočkala svého dalšího,

Murakami, otřes se

Lucie Koryntová

Murakami, Haruki. Po otřesech. Z japonského originálu Kami no kodomotači wa mina odoru (2006) přeložil Tomáš Jurkovič. Odpovědný redaktor Jindřich Jůzl. 1. vydání. Praha: Odeon, 2010. 160 stran. 

Haruki Murakami je u nás nejznámějším japonským spisovatelem. A to jednak proto, že je typem autora pro široké publikum, a jednak je autorem nejpřekládanějším. Zatím poslední přeložený titul, který vloni vydalo nakladatelství Odeon, soubor povídek Po otřesech z roku 2006, však zdaleka nedosahuje kvalit předchozích přeložených románů. Jako by nestačilo, že Murakamiho je na českém knižním trhu plno, knížka navíc přitahuje pozornost více jménem svého autora než svými kvalitami.

6/2011 – Slova psaná na vodu



Výjimečný mladík a obyčejná dívka

Momoko Sakura

Přeložila Ivona Barešová

V povídce esejistického charakteru se autorka – dnešní úspěšná kreslířka mangy a anime – vrací do období dětství a dospívání. Text je spíše jakýmsi ohlédnutím a jednoduchým zamyšlením, kterému nechybí hravý optimismus. Ten autorce zřejmě zůstal až do dospělých let.
 

Kenta Hasegawa, hráč nejvyšší japonské fotbalové soutěže J. League, byl i mezi námi spolužáky už odmalička známý jako výborný fotbalista. Když se řeklo Kenta, člověk si hned vybavil fotbal, a při zmínce o fotbalu si zase okamžitě vzpomněl na Kentu. Trénoval od časného rána,

Don Quijote – magnet českých plagiátorů

Miloslav Uličný 

V posledních sedmi letech jsme se zabývali českými překlady a adaptacemi Cervantesova Dona Quijota [1] hlavně s cílem zjistit, zda existují spojnice mezi jednotlivými českými verzemi v kladném (inspirace) i záporném smyslu (plagování), vyšetřit, do jaké míry je dnešní pocit archaičnosti verzí vydaných do převodu V. Černého (1931) oprávněný, či je-li převážně pouhým obrazem dobové normy, a doplnit českou překladovou bibliografii o nálezy verzí zatím v žádných českých soupisech neuváděných. Při přípravě stati Nejstarší české překlady a adaptace Dona Quijota jsme ještě netušili, že za rok po jejím vydání (2005) objevíme v jednom pražském antikvariátu českou adaptaci Dona Quijota,

Překonat gay identitu (?)

Rozhovor s Alešem Rumpelem

Aleš Rumpel, ředitel queer filmového festivalu Mezipatra, má mimořádný vhled do české LGBT komunity a do témat, která se jí týkají. Jak sám upozornil, není literárním kritikem ani historikem, osobní zkušenosti a teoretické znalosti různých konceptů, jako je kupříkladu queer teorie, mu nicméně umožňují spřízněná témata a události analyzovat a interpretovat. 

Jakub Horňáček: Chtěl bych začít náš rozhovor otázkou týkající se konceptu LGBT [1] umění a literatury, jelikož tato kategorie není literární kritikou jednoznačně přijímána. Například Edmund White v posledních letech několikrát tento koncept odmítl a David Leavitt dnes mluví o post-gay literatuře a umění. Co si o tom myslíte vy,