Štítek: 2020 Stránka 2 z 6

Lesk a bída metody

 

Jakub Vaněk

Filloy, Juan. Op Oloop.
Ze španělského originálu
Op Oloop (1934) přeložil Vít Kazmar.
1. vydání. Praha: Rubato, 2020. 294 stran.
 

Op Oloop je nejpřekládanějším dílem pozoruhodného, ale málo známého argentinského spisovatele Juana Filloye a zároveň prvním vydáním z jeho díla u nás. Pro nakladatelství Rubato jej přeložil Vít Kazmar, který Filloyovi také věnoval podnětnou diplomovou práci na Ústavu románských studií FF UK. [1] Mnohovrstevnatý román lze číst jako tragédii rozumu a individualismu. Přestože byl příběh Opa Oloopa napsán ve třicátých letech 20.

8/2020 – Sám sobě Sámem

S novým číslem Plavu, které vychází dnes, zamíříme na severoseverovýchod. Sámové, Laponsko, poloostrov Kola – pojďte s námi nahlédnout, jaká se tam tvoří literatura.

Úskalí a východiska překladu finské poezie

Michal Švec

V souvislosti s poezií se často traduje názor, že je nepřeložitelná. Diskuse o mezích přeložitelnosti literárního textu se mnohdy vede také v případě dvou navzájem velmi vzdálených jazyků, potažmo myšlenkových systémů. Je tedy převoditelnost poezie psané jazykem hodně vzdáleným češtině pro nás úkol ještě nemožnější? Když jsme před třemi lety začínali na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy projekt s cílem sestavit první českou průřezovou antologii finské lyriky, problém nepřeložitelnosti jsme si pochopitelně nepřipouštěli – to by byl předem prohraný boj. Nyní je bitva téměř dobojována, a tak se na základě nabytých zkušeností pokusím shrnout pár postřehů k úskalím i východiskům převodu poezie mezi těmito dvěma jazyky.

Ekologie je v sámské literatuře přítomná od samého počátku

Rozhovor s Haraldem Gaskim vedl Michal Kovář

Proč jsou sámská témata v severských literaturách v poslední době tolik populární a jak jsou v nich Sámové vykreslováni? Co mají literatury původních národů společné a v čem je ta sámská specifická? A jak je na tom sámská literatura ve vztahu k ostatním národním literaturám? O tom a mnohém dalším si povídal Michal Kovář s Haraldem Gaskim, profesorem sámské literatury na Univerzitě v Tromsø a Sámské univerzitě v Kautokeinu.
 

Michal Kovář: Čtete veškerou literární produkci psanou v sámských jazycích? Kolik knih v sámštině či napsaných sámským autorem vlastně ročně vychází?

Ve Finsku sice jsou překladatelé české literatury, ale zdejší nakladatelství nemají zájem

Rozhovor s Jarim Aulou vedla Olga Pavlova

S finským slavistou, rozhlasovým hlasatelem, novinářem a překladatelem Jarim Aulou jsme mluvili o způsobech překladu básnických textů, tvorbě audioknih a o finsko-české spolupráci v oblasti literatury.
 

Olga Pavlova: Umíte česky, slovensky, rusky, dále polsky, ukrajinsky a lužickosrbsky. Kterému z těchto jazyku dáváte při literárním překladu přednost a proč?

Jari Aula: Dávám přednost hlavně češtině, slovenštině a ruštině, jelikož tyto jazyky ovládám nejlépe. Co se týče ostatních slovanských jazyků, studoval jsem je jen okrajově. Výhodou slovanských jazyků je, že pokud ovládáte alespoň dva,

O způsobech čtení Ohnivého anděla

Olga Pavlova

Brjusov, Valerij Jakovlevič. Ohnivý anděl.
Z ruského originálu
Ogněnnyj angel (1974 [1908]) přeložil Milan Dvořák.
1. vydání. Praha: Argo, 2020. 403 strany.
 

Přes sto deset let starý ruský román se dočkal třetího překladu do češtiny. Co na tomto příběhu, jenž byl poprvé otištěn na pokračování v časopise ruských symbolistů Věsy (1907–1908), nakladatele i překladatele opět nalákalo?

Děj se odehrává v první polovině 16. století. Zápletka je možná v něčem banální: dobrodruh a mořeplavec Ruprecht na cestě domů potká v malém hostinci velmi podivnou ženu Renatu.

Vypleněná špajzka stárnoucího Alejandra

Míla Janišová

Jodorowsky, Alejandro. Tanec reality.
Ze španělského originálu
La danza de la realidad (2001) přeložil Miroslav Jindra.
1. vydání. Praha: Malvern, 2020. 380 stran.
 

Biografické a autobiografické texty se v posledních letech těší značné čtenářské oblibě – obálky obvykle zdobí umně vyvedená fotografie autora a v knihkupectvích je nelze přehlédnout. Jejich počet rozšířilo v letošním roce i nakladatelství Malvern, a to překladem titulu Alejandra Jodorowského Tanec reality.

Ačkoli navzájem se autobiografické texty v mnoha ohledech liší, spojuje je způsob, jímž jsou čteny.

7/2020 – Komiks vérité

S novým číslem se podíváme do Francie a – v Plavu úplně poprvé – do světa komiksu. Vítejte do světa devátého umění.

Vycpaný vlk v mlze

Dóra a Jakub Ehrenbergerovi

Letošní Měsíc autorského čtení chutnal po guláši, čabajce a tokajském. Brněnská dramaturgie totiž na červenec připravila vpravdě působivý průřez současnou maďarskou literární scénou. Z absolutní špičky se nedostalo jen na dva dnes asi nejznámější žijící maďarské spisovatele, Pétera Nádase (* 1942) a Lászla Krasznahorkaie (* 1954), jejichž věhlas už spadá do jiné kategorie, řekněme světoznámých autorů. I bez nich však festival nabídl solidní vhled do navýsost pestré maďarské tvorby a mimoděk potvrdil, že tamní literatura žije i navzdory společensko-politické situaci v zemi a postupnému zestátňování či glajchšaltování tisku a řady kulturních institucí.

Čeští nakladatelé maďarskou literaturu posledních let sledují spíše z uctivé vzdálenosti.

Komiks, terapie & historie

Rozhovor s Terezou Arndt vedla Monika Sechovcová

Současný komiks se čím dál častěji pokouší čelit faktům, zprostředkovává skutečné události i historickou látku. Historie v něm odhaluje svou tvář subjektivního dokumentu a příběhu nespolehlivé paměti, který vyžaduje aktivní čtení. Autoři objevili jeho terapeutický potenciál a pomáhá jim zpracovat traumatické události, bolest a úzkost pojící se s prožitkem smrti. O tom všem jsme hovořili s teoretičkou komiksu Terezou Arndt.

Monika Sechovcová: Začněme jedním z nejběžnějších témat, kterým se zabývají teoretici komiksu: vztahem mezi slovem a obrazem v tomto smíšeném médiu. Jaké limity a výsady podle tebe mají tyto rozdílné formy reprezentace skutečnosti?