Štítek: 4 Stránka 8 z 11

Spisovatel ve válce proti všemu a všem

Rozhovor s Carlosem A. Aguilerou

Přeložila Dita Aguilera

Carlos A. Aguilera usiloval o společensky angažovaný život spisovatele na Kubě. Takové snahy ovšem castrovci neodpouští, a tak byl nucen odejít do evropského exilu, kde se po vystřídání několika různých destinací nakonec usídlil v Praze. Jeho projevu nechybí černý humor, nebojí se experimentovat. Neustále si pohrává s nadsázkou, a tak čtenář stále váhá, ne čem vlastně je… 

Pavla Nehasilová: Jste jedním z exilových kubánských spisovatelů. Jak se vám přihodilo, že jste zakotvil zrovna v České republice, a jak se vám tu žije?

Carlos A.

Svoboda projevu na Kubě

Materiál anglického PEN klubu

Přeložila Silvie Mitlenerová

Úryvek z materiálu vydaného anglickým PEN klubem nám zprostředkovává základní informace o stavu lidských práv a svobod na Kubě, o represích ze strany kubánské vlády a také o literátech, raperech a blogerech působících na Ostrově svobody. 

Lidská práva a uvěznění spisovatelé

Za posledních padesát let Kuba dosáhla významných pokroků v oblasti hospodářských, sociálních a kulturních práv, obzvláště pokud jde o zdraví, vzdělání a boj proti diskriminaci žen. Míra gramotnosti dospělých se drží na pozoruhodných 99,8 %.

Avšak celkový stav lidských práv v zemi je nadále předmětem vážného zájmu mezinárodních pozorovatelů.

Dvě a půl zamyšlení k teorii překladu

Martin Pokorný 

Bývá zvykem posuzovat věrnost překladu odkazem na to, zda čeština odpovídá originálu, a velmi často zde za kritérium slouží slovníky. Příslušná otázka pak zní, zda ten či onen ekvivalent – ať slova, či ustálené fráze – najdeme v uznávaných lexikonech.

Myslím, že to je kritérium klamné, a chci za ně navrhnout náhradu: neměřme věrnost tím, zda český výraz patří mezi slovníkové ekvivalenty formulace v originále, ale tím, zda se znění originálu dá získat slovníkovým převodem navrženého překladu. V zásadě tedy navrhuji počínat si, jako kdyby měl být originál zcela věrným, „doslovným“ překladem verze v češtině.

O neobvyklém putování jazykem

Zuzana Li

Gao Xingjian. Hora duše. Z čínského originálu Lingshan přeložil Denis Molčanov. 1. vydání. Praha: Academia, 2010. 512 s. 

Hora duše je jedním z nejunikátnějších románů současnosti. Vznikala v devadesátých letech dvacátého století a jejím autorem je v té době již uznávaný čínský dramatik a svébytná tvůrčí osobnost – Kao Sing-ťien (Gao Xingjian). Příběh začíná autorovou poutí do jižní Číny – román je částečně autobiografický. Dokončen byl v Paříži, kam Kao odjel na tvůrčí stipendium a kde posléze zůstal. Čínský originál Ling-šan (Lingshan) byl vydán poprvé v roce 1990 na Tchaj-wanu.

Spisovatelé ve vězení

Olga Lomová

Zdá se vám, že o čínské literatuře nemáte ani ponětí? Pak je pro vás následující esej perfektní možností, jak si rozšířit obzory! Kromě komentáře ke kompozici tohoto čísla se zde předkládá mnoho zajímavých a často překvapivých informací o klasických čínských literárních žánrech a způsobu užívání jazyka. 

V rámci tohoto čísla literárního měsíčníku Plav čtenářům předkládáme překlady básní, esejů a povídek čínských autorů, kteří jsou nebo donedávna byli ve vězení. Jedná se o výbor z antologie, která vznikla v roce 2006 pod hlavičkou iniciativy nazvané „Spisovatelé ve vězení“ a byla sestavena za účasti Nezávislého centra čínského PEN klubu (www.chinesepen.org).

Politika, exotika, erotika a ústup čínštiny

O překladech moderní čínské literatury

Olga Lomová
 

Mimo úzký okruh odborníků si dnes jen málokdo v České republice je vědom toho, že česká sinologie zastává v mezinárodním měřítku zcela mimořádné postavení coby „česká“ či „pražská“ škola. Výjimečnost oboru, jak jej začal koncipovat v 50. letech minulého století Jaroslav Průšek, spočívá v přístupech, které se mezitím staly ve světě samozřejmostí, ve své době však měly převratný význam. Průšek pojímal sinologii jako obor, který propojuje klasický filologický a historický přístup zaměřený na zkoumání čínské tradice a specifických rysů čínské kultury s novou orientací na aktuální problémy současnosti,

Vytí vlků – k překladu jednoho čínského románu

Olga Lomová

Ťiang Žung. Totem vlka – Velký čínský román. Z čínského originálu Lang Tchu-tcheng přeložila Zuzana Li. 1. vydání. Praha: Rybka, 2010. 584 s. 

Letos se k českému čtenáři dostává románová prvotina čínského autora, který si zvolil pseudonym Ťiang Žung (Jiang Rong; cosi jako Barbar nebo Divoch). V roce 2004, kdy román vyšel poprvé, vzbudil pozornost jako nejprodávanější kniha v Číně; údajně se během dvou let prodaly čtyři miliony výtisků (a další čtyři miliony kolovaly v pirátských kopiích); další dotisky vycházejí dodnes. O rok později se o Totemu vlka psalo i v našich novinách jako o knize,

Svět knihy 2011 – Literatura arabského světa

Silvie Mitlenerová  

Rok se s rokem sešel a na pražském Výstavišti se opět otevřely brány jednoho z největších českých literárních podniků – veletrhu Svět knihy 2011. Jako čestný zahraniční host byla letos přizvána Saúdská Arábie, z tematických okruhů se nejvýrazněji prosadily e-knihy; o těch se zde hovořilo už vloni, se vzestupem elektronických čteček však toto téma na aktuálnosti spíše nabývá, nežli ztrácí.

Literatura arabského světa se prolínala všemi čtyřmi dny veletrhu. Obzvlášť velkorysý prostor nicméně písemnictví arabského světa dostalo v neděli, v pořadu „Velikáni arabské literatury v českých překladech“ zazněla jména nobelisty Nadžíba Mahfúze či klasika Chalíla Džibrána, prostor dostali také dva současní populární arabští básníci Mahmúd Darwiš a Nizár Kabbání.

Internet je úžasná věc, ale…

Rozhovor s Čchen Maj-pchingem

Autentické svědectví o tom, jak (ne)svobodné je tvůrčí prostředí v Číně. Klíčovými tématy rozhovoru jsou cenzura a internet jakožto dva fenomény s publikováním děl utlačovaných autorů neodmyslitelně spjaté. 

Olga Lomová: V jakých podmínkách pracují čínští spisovatelé? Nakolik mohou být nezávislí?

Čchen Maj-pching: Spisovatelé mají dnes mnohem větší svobodu než kdysi – mohou psát způsobem, jaký uznají za vhodný, a poměrně velkou volnost mají i při volbě témat. [1] Pouze si musí dávat pozor, aby se nedotkli žádného politicky citlivého problému. V Číně je řada uznávaných autorů, například Mo Jen,

4/2011 – 中國 – Mříže Říše středu