Kateřina Sládková

11. dubna uplynulo sto let od narození Zorici Dubovské, rozené Horáčkové (1926–2021), spoluzakladatelky české indonésistiky (společně s Miroslavem Opltem, viz Plav 3/2023), spoluautorky Dějin Indonésie (2005), významné překladatelky z indonéštiny a jedinečné odbornice na javánskou literaturu a starojavánštinu.

Nasměrovaná podnětným rodinným prostředím se cizím jazykům začala věnovat už brzy, na gymnáziu tíhla k italštině. Pro mladičkou Zoricu Horáčkovou navíc učení se jim představovalo osobní vzdor. Ve čtyřicátých letech, když byla místo studia na gymnáziu totálně nasazena, využívala plynné italštiny a dorozumívala se tak při práci se svou kamarádkou,

Michala Adnyani

„Sedím celý den ve svém pokoji, čtu nebo píšu. Nikdo tu nemůže u mě vydržet, jak přikládám fest do kamen. Dělám si tu umělé tropické klima, aby se mi lépe psalo o té Jávě,“ píše Konstantin Biebl svému nakladateli Janskému v únoru 1927, krátce po návratu z Nizozemské východní Indie, dnešní Indonésie.

Od začátku září do konce října pobýval v Praze na rezidenčním pobytu v rámci projektu Praha město literatury indonéský spisovatel, kritik a kurátor Zen Hae (* 1970), autor čtyř povídkových sbírek vydávaných od roku 2004. Blíže české realitě raného podzimu mohl lépe poznat období,

Filip Lexa

Před sto lety, 6. února 1925, se v javánském městečku Blora narodil Pramoedya Ananta Toer (1925–2006). Mimo svou domovinu, a díky pár překladům to platí i u nás, je pravděpodobně nejznámějším indonéským spisovatelem. Snad proto, že pro západní čtenáře splňuje představu toho, čím by měl spisovatel z daleké, autokratické země kdesi na východě být, aby se stal hodným pozornosti a obdivu: disidentem, vězněm svědomí, kritikem totalitního režimu. Doma však vzbuzoval kontroverze a mezi svobodně smýšlejícími lidmi nebyl přijímán vždy kladně. Počítá se mezi uznávané literáty, málokdo by však řekl, že svým dílem jiné spisovatele zastiňuje.

Milan Pavlovič

Texty Konstantina Biebla (1898–1951), básníka okouzleného Jávou, se konečně dočkaly indonéského překladu – a už skutečnost, jak honosně edici básní a fejetonů uvedlo indonéské velvyslanectví, jasně naznačuje, že se v rámci česko-indonéských vztahů jedná o významnou událost. Vedle editorů a překladatelů Michaly Adnyani a Jana Mrázka, mimo jiné autora bieblovské monografie On This Modern Highway, Lost in the Jungle (Na této moderní dálnici, ztracené v džungli, 2022), se uvedení zúčastnila i velvyslankyně Kenssy Dwi Ekaningsih, jež v češtině i indonéštině přednesla některé ukázky. Pražský křest proběhl v neděli 8. ledna, rámoval ho doprovod indonéské hudby a měl by zůstat přístupný i ze záznamu.