Štítek: ruština Stránka 1 z 2

Sorokin je fenomén, který nás jen tak nepustí

Rozhovor s Vladimírem Pistoriem a Liborem Dvořákem vedla Olga Pavlova

Nakladatelství Pistorius & Olšanská vydává vybraná díla Vladimira Sorokina od roku 2009. Texty tohoto ruského autora na sebe znovu upoutaly pozornost v souvislosti s probíhající válkou na Ukrajině. O postavení edice na českém knižním trhu jsme mluvili s nakladatelem Vladimírem Pistoriem a také s dvorním Sorokinovým překladatelem Liborem Dvořákem.

 

Olga Pavlova: Jak se zrodil nápad vydávat knihy Vladimira Sorokina?

Vladimír Pistorius: Svého času jsme se s Liborem sešli na Světu knihy. Ptal jsem se, jestli nemá nějakou zajímavou knihu k překladu,

Rakve duší

Klára Soukupová

Platonov, Andrej. Jáma. Dužinová, Natalja. Průvodce Jámou.
Z ruských originálů
Kotlovan a Putěvoditěl po povesti A. P. Platonova „Kotlovan“ přeložil Bruno Solařík.
Praha–Podlesí: Dauphin, 2022. 357 stran.

 

Tak jako slavný Platonovův o něco starší Čevengur (1926–1929) ani Jáma nemohla v době vzniku (1930) v Sovětském svazu vyjít. V češtině se tato novela objevila ve stejném roce, kdy byla poprvé publikována v SSSR knižně (1988), a to v převodu Anny Novákové v časopise Sovětská literatura.

Jak se Mistr a Markétka naučili česky

Miroslav Tomek

Státní cenu za překladatelské dílo letos získala Alena Morávková (1935), překladatelka z ruštiny, ukrajinštiny a francouzštiny (rozhovor s ní najdete v Plavu 4/2018). Její dlouhá překladatelská dráha začala v letech 1953–1958 studiem slavistiky a romanistiky na FF UK. Po studiích pracovala zprvu jako redaktorka divadelních her v DILIA, na konci šedesátých let pak přešla do Ústavu jazyků a literatur Československé akademie věd. Po prověrkách v roce 1972 ho však pro nesouhlas s okupací Československa musela opustit a působila jako překladatelka na volné noze. Od devadesátých let 20. století vyučovala na DAMU a přednášela také na FF UK,

Rok 1917 jako dědičné trauma ruské společnosti

 

Olga Pavlova

Zygar, Michail. Říše musí zemřít: Zhroucení Ruska 1900–1917.
Z ruského originálu
Imperija dolžna umereť (2018) přeložil Libor Dvořák.
1. vydání. Příbram: Pistorius & Olšanská, 2020. 592 stran.
 

Tématem knihy Michaila Zygara Říše musí zemřít je jeden z pravděpodobně nejzásadnějších zlomů 20. století v dějinách Ruska – revoluce roku 1917. Publikací, které se zabývají touto problematikou, vznikl nespočet. Tento titul ovšem upoutává hlavně svou čtivostí a srozumitelným popisem zásadního okamžiku minulého století.

Michail Zygar se politickým tématům věnuje dlouhodobě a Říše musí zemřít není jeho knižní prvotinou.

4/2021 – Rukopis ruských revolucionářek

Nové číslo Plavu je opět rebelské, ale tentokrát se podíváme do Ruska začátku 20. století a položíme si otázku, jak se chovají ženy v mezních situacích.

Konferenciérkou vlastního života

Olga Pavlova

Petruševská, Ljudmila. Nezralé bobule angreštu.
Z ruského originálu
Nikomu ně nužna. Svobodna (2017) přeložila Erika Čapková.
1. vydání. Praha: Pistorius & Olšanská, 2020. 160 stran.
 

Nakladatelství Pistorius & Olšanská letos vydalo soubor autobiografických próz básnířky, prozaičky a autorky divadelních her Ljudmily Petruševské, autorky, která je v Rusku známá, v Česku to ale zatím tolik neplatí. Povídky a básně psala Petruševská, které je dnes osmdesát dva let, skoro celý život, do roku 1980 však většinu svých děl nechávala v šuplíku.

Do veřejné debaty Petruševská několikrát vstupovala také jako aktivistka.

O způsobech čtení Ohnivého anděla

Olga Pavlova

Brjusov, Valerij Jakovlevič. Ohnivý anděl.
Z ruského originálu
Ogněnnyj angel (1974 [1908]) přeložil Milan Dvořák.
1. vydání. Praha: Argo, 2020. 403 strany.
 

Přes sto deset let starý ruský román se dočkal třetího překladu do češtiny. Co na tomto příběhu, jenž byl poprvé otištěn na pokračování v časopise ruských symbolistů Věsy (1907–1908), nakladatele i překladatele opět nalákalo?

Děj se odehrává v první polovině 16. století. Zápletka je možná v něčem banální: dobrodruh a mořeplavec Ruprecht na cestě domů potká v malém hostinci velmi podivnou ženu Renatu.

1/2017 – Svéráz východního pití



2/2013 – Blog.ru



4/2010 – Kompot z ruské literatury