Rozhovor s Fethim Demirem vedl a z turečtiny přeložil Petr Kučera
Chápání toho, co je underground, může být dost různorodé. Profesor Fethi Demir z Vanské univerzity na východě Turecka zastává názor, že jde o projev naší – sdílené lidské – temné stránky, která si v různých dobách i kulturách hledá svůj způsob vyjádření. Tureckou undergroundovou literaturu tak v rozhovoru s Petrem Kučerou zasazuje do nejširších kontextů, ale zároveň ukazuje její specifika v kontrastu s tou evropskou, americkou nebo sovětskou. Pokud by vás překvapilo, že v poměrně konzervativním Turecku nepůsobí vulgární, násilná a jinak vyhrocená tvorba příliš skandálně,
…Michaela Melichová
Stalo se mi náhodou, že jsem se 31. března ocitla na uvedení knihy nových překladů japonské poezie haiku a waka Světlušky v rukávech (2024) v luxusní restauraci Miyabi. Na úzký seznam hostů mě připsala překladatelka Helena Honcoopová několik málo dní před akcí po rozhovoru, který by měl vyjít v některém z dalších čísel. „Hlavně o knize napište, ať se o ní lidi dozvědí,“ zněla překladatelčina prosba a mou vstupenkou do světa jemného japonského vkusu pěstovaného v centru Prahy se stal příslib, že to udělám: tak tedy píšu.
Představení antologie sestávající z dvou set dvaceti básní s hmyzími motivy příznačnými pro šintoistickou a buddhistickou citlivost proběhlo v dialogu obou tvůrců – Heleny Honcoopové a Petra Borkovce,
…Petra Paťchová
Přeleželé ruce, brnící prsty, ztuhlá záda. Hodinky ukazují 00.43, zbývá jen dočíst kapitolu. Jenže… ani si nepamatuji, kdy přesně to začalo, ale asi brzy.
O dobrých třicet let později stojím před tabulí a pozoruji neklidné děti kroutící se v lavicích, těkající pohledem po místnosti, po spolužácích, na strop, z okna, na hodiny. Čas se jim nepředstavitelně vleče. Když se jich po dvaceti minutách ptám, co četly a jak to hodnotí, jen ledabyle pokrčí rameny. Mají-li to vyjádřit na škále, zeptají se mě se spikleneckým pohledem, co je to škála.
…Rozhovor s Georgim Gospodinovem vedl a z bulharštiny přeložil Ondřej Zajac
Další z textů bulharského spisovatele Georgiho Gospodinova, oceňovaný román Časokryt, vyšel minulý rok v českém překladu Davida Bernsteina. Z amnézie, již protagonista Gaustin nejprve léčí individuálně v klinikách minulosti, se v něm stává kolektivní epidemie a evropské vlády vyhlašují celospolečenská referenda o preferovaném historickém období, v němž by zakotvili bezčasou přítomnost. O iluzornosti a nebezpečí takové představy opakování dějin, o tom, jaké období lidé nejčastěji volí, i o mezigeneračním pochopení promlouvá Georgi Gospodinov v rozhovoru s balkanistou Ondřejem Zajacem.
…
Olga Pavlova
Villaró, Albert. Pruská modř.
Z katalánského originálu Blau de Prússia (2006) přeložil Michal Brabec.
1. vydání. Praha: Filip Tomáš – Akropolis, 2024. 336 stran.
Spisovatel a novinář Albert Villaró (* 1964), jehož tvorba zůstává v České republice stále poměrně neznámá, patří mezi významné andorrské autory a přední představitele současné katalánsky psané prózy. Velký ohlas získala knižní série případů policejního vyšetřovatele Andreua Boixe, do níž patří i Blau de Prússia (Pruská modř, 2006, č. 2024). Podobně jako v jiných svých textech zde Villaró propojuje detektivní žánr,
…Klára Soukupová
Lovrenski, Oliver. Když nám bylo míň.
Z norského originálu Da vi var yngre (2023) přeložil Václav Křenek.
1. vydání. Praha: Paseka, 2024. 248 stran.
Debut tehdy devatenáctiletého Olivera Lovrenského Když nám bylo míň v roce 2023 získal Cenu norských knihkupců a už o rok později vyšel v nakladatelství Paseka v invenčním českém překladu Václava Křenka. Lovrenski v postavě Ivora a jeho náctiletých kamarádů Marca a Arjana vykresluje generaci dětí přistěhovalců, kteří do Osla přišli v sedmdesátých letech z různých koutů světa – v jejich případě z Chorvatska,
…
