Ptá se Alžběta Knappová, odpovídají Jarmila Horáková, Bob Hýsek, Martina Mecco, Petr Minařík, Irena Steinerová
Na konci září proběhl v pražském Žižkostele první ročník FLIPu – festivalu literárního překladu. Jeho cílem bylo zaplnit žalostnou mezeru v množství českých literárních událostí takovou akcí, jež se bude věnovat výlučně světové literatuře a umění překladu (tedy přesně tomu, čemu se i v Plavu věnujeme už dlouhá léta). První ročník jsme zaměřili na region, který je nám nejbližší, ale jehož kontury jsou pro nás současně snad nejvíce zastřené: střední Evropu. Sami jsme se při přípravách neustále dohadovali o tom, kde by měla ta „naše“ část Evropy začínat a kde končit a jestli je ten termín vůbec opodstatněný. Jelikož jsme se nikdy nedobrali uspokojivého výsledku, rozhodli jsme se dotázat našich vážených hostů a hostek. A jak můžete sami posoudit, zdá se, že je tolik středních Evrop, kolik je člověků!
Jakub Vaněk
Román Amadoka Sofije Andruchovyč se vine skrze vrstvy ukrajinských dějin až k prahu současné války s Ruskem. Jeho vyprávěcí techniky propojují osobní paměť s tou kulturní, k níž autorka přistupuje mimo jiné prostřednictvím fotografie či sociálních sítí, aniž by však opouštěla médium psaného slova. Literární kritik Jakub Vaněk nad českým vydáním knihy přemýšlí jako nad příběhem ztracených souvislostí, ale také jako nad podnětem k hledání vlastního vztahu k ukrajinské literatuře, již sám právě objevuje při přípravách ukrajinského čísla Plavu (10/2026). V článku zve především k četbě tohoto „velkého románu“ současné ukrajinské literatury.
Lubomír Tichý
Ve svém druhém příspěvku pro rubriku Knihovničky slovenské poezie se básník a polonista Lubomír Tichý věnuje poetickému debutu Sklená huta Jána Púčeka. Všímá si, že překladatel z polštiny a redaktor reportážního nakladatelství Absynt se ve svém žánrově rozličném psaní kontinuálně zaobírá pamětí konkrétních lokalit středoevropského prostoru. Básně Sklené huty vycházejí stejně jako titul sbírky z místa v Malých Karpatech. Lyrický mluvčí se potuluje hutnickým krajem spolu s dávnými obyvateli německého původu a s melancholickou fascinací sleduje stopy paměti i jejich absenci napříč časem.

