Autor: Nelly Stránka 1 z 47

10/2025 – Polibek pěstí

Vychází nový Plav věnovaný literární reflexi femicidy.

V umění jde o představování si jiných možností

Rozhovor s Ren Aldridge vedla a z angličtiny přeložila Alžběta Knappová

Mnohostranná umělkyně, punkerka a aktivistka Ren Aldridge stojí za kolektivním dílem The Resistance Quilt Project, které dalo možnost na velkoplošné patchworkové dece neboli „quiltu vzdoru“ široké komunitě lidí vyjádřit bolest, frustraci i vztek, připomenout jména obětí femicidy a společně formulovat způsoby, jak bojovat proti epidemii násilí na ženách. Bavily jsme se o předsudcích spojených s tímto tématem, o narativech bránících komplexní společenské změně i mezích a úskalích feministického hnutí. Ren se také svěřila, co jí dává do života punk, jak souvisí stříhání a sešívání s komponováním hudby a jak nám může technika patchworku pomoct v přemýšlení o lepší budoucnosti.

Být jenom divákem najednou nestačí. Úvahy po cestě z Projektu Casanova: Jak voní ramlice

Pavel Kobylák

 

Novou divadelní hru o posledních dnech Giacoma Casanovy napsal k letošnímu třístému výročí jeho narození německý scenárista a režisér Peter Wekwerth. K nastudování oslovil dva divadelní soubory: drážďanský Theaterkahn a český Geisslers Hofcomoedianten; oba ji premiérově uvedly v září na zámku v Duchcově, kde se její děj odehrává. Geissleři teď Casanovu v překladu Ondřeje Staňka hrají i v pražském Divadle VILA Štvanice a je to událost. Pro ně nejsou problém ani sebesložitější příběhy, stačí si rozebrat název souboru. Ten je historickou reminiscencí: skutečný Geissler, principál Šporkova divadla, je tři sta let mrtvý,

Pokud má verš štěstí, bude z něj báseň

Rozhovor s Joãem Luísem Barreto Guimarãesem vedla a z portugalštiny přeložila Kateřina Ritterová

V českém překladu vyšly ve dvouletém odstupu sbírky portugalského lékaře a básníka Joãa Luíse Barreto Guimarãese. Po introspektivním Tulákovi (2022) následovala poezie oceánská, Středomoří (2024), v níž se autor na cestách obrací ke světu i k Bohu. V rozhovoru se svou překladatelkou a portugalistkou Kateřinou Ritterovou Guimarães promlouvá o vztahu k českým a polským básníkům a básnířkám, o vlastním tvůrčím procesu a také o paralelách mezi chirurgií a básněním, které vysvětluje na svých kurzech o poezii i univerzitním studentům medicíny.

Když se ti soudce dívá do knihovny

Ema Kovalčíková

Debré, Constance. Love Me Tender.
Z francouzského originálu
Love Me Tender (2020) přeložila Petra Zikmundová.
1. vydání. Praha: Tranzit.cz, 2025. 112 stran.

 

Napětí mezi láskou k dítěti a láskou k ženám, mezi čekáním a stáváním se někým radikálně odlišným zachycuje román Love Me Tender francouzské spisovatelky Constance Debré. Ve druhé části své autofikční trilogie autorka syrovým a úsporným stylem líčí příběh hledání autenticity, revolty a snahy oprostit se od lásky. Útlý a kritikou vysoce ceněný román čerpá z existenciálně absurdní zkušenosti,

Po stopách arabského románu

Barbora Vacková

Al-Mabchūt, Šukrī et al. Slova psaná do písku: antologie současného arabského románu na počest Františka Ondráše.
Z arabských originálů přeložil kolektiv překladatelů a překladatelek.
1. vydání. Praha: Argo, 2024. 218 stran.

 

Jaké příběhy vznikají v arabsky mluvících zemích zmítaných neprůhlednými politickými bouřemi podobajícími se těm písečným? Co mohou přinést českému čtenáři a co nás s takto vzdálenými kulturami spojuje? Slova psaná do písku (Argo, 2024), vydaná u příležitosti životního jubilea arabisty, překladatele a pedagoga doc. PhDr. Františka Ondráše, Ph.D., nám nabízejí jedenáct úryvků z románů od oceňovaných autorů a autorek současné arabské literatury,

Adventní balíčky

Do letošních adventních balíčků jsme přibalili i osobní doporučení našich redaktorek a redaktorů. Ke každému si navíc můžete vybrat zdarma jeden z plakátů s motivem obálky nedávného čísla. Balíčky odesíláme průběžně, pro osobní vyzvednutí budeme v redakci i v úterý 23. prosince v obvyklém čase 15:30 – 18:30 hodin.

9/2025 – Hurikány

Vychází nový Plav věnovaný karibské literatuře.

Místo zkázy i utopie

Rozhovor s Janem Škrobem a Petrem Zavadilem vedla Martina Bařinová

Autoři koncepce tohoto čísla formulují ve vzájemném rozhovoru svůj vztah ke karibským literaturám a nabízí vhledy do historie i současnosti oblasti, která je – slovy Petra Zavadila – místem zkázy, a zároveň místem ztělesněného utopického ideálu. Jan Škrob přibližuje koloniální historii Karibiku a připomíná křehkost i pozoruhodnou rozmanitost tamního kulturního i přírodního klimatu. Spolu s Martinou Bařinovou se také oba překladatelé věnují spisovatelům a tendencím, které pro karibské číslo vybrali. Zmiňují ale i další okolnosti a jména, která zakreslují do svých osobních map karibských ostrovů.

Frankfurt 99 a dvě maďarské Nobelovy ceny za literaturu

Marta Pató

 

Od 9. října tohoto roku je spisovatel László Krasznahorkai (* 1954) nositelem Nobelovy ceny za literaturu. Mezi náročnými čtenáři maďarské literatury vyvolala tato zpráva velikou radost, vůbec ale nešlo o překvapení. Na literární nobelovku pro maďarského autora se čekalo celých dvacet let. Do užší nominace se vedle Krasznahorkaiho opakovaně dostával například i Péter Nádas s romány Kniha pamětí (1986, česky v překladu Anny Valentové 1999) a Paralelní příběhy (2005, slov. 2009). Od roku 2000 si bylo možné v sázkových kancelářích vedle Nádase a Krasznahorkaiho vsadit také na Pétera Esterházyho (1950–2016).