Autor: Nelly Stránka 9 z 43

Čtení jako cesta vlakem

Luděk Korbel

V souladu s koncepcí Kendalla Waltona lze věřit tomu, že fikční svět umění vzniká teprve v prostoru mezi dílem a jeho vnímatelem, který jej spoluvytváří a má na jeho podobě také svůj podíl. Ale s každou další dobrou knihou docházím k přesvědčení, že lze s touto metaforou zajít ještě dál. Rozdíl mezi světem fikčním a tím naším spočívá v pouhém čase. V prodlevě mezi okamžikem, kdy jej čtenář měl možnost navštívit a usídlit se v něm, a dobou, kdy zde, v jakémsi svébytném paralelním čase, fiktivní hrdinové rozžívali své osudy; a i když jsme pobývali na daném místě,

Pověst o nesrozumitelnosti finštiny často rozšiřují sami Finové

Rozhovor s Violou Parente-Čapkovou vedla Silvie Mitlenerová

Literatuře se hojně věnuje tematický esej, v rozhovoru s profesorkou finské literatury a překladatelkou Violou Parente-Čapkovou se proto věnujeme více sociologickému a historickému pozadí migrace. Kdo přichází do Finska, a kdo z něj naopak odchází? Kde se vzalo vyzdvihované finské školství – a je tak dobrá škola díky Finům, nebo Finové díky škole? Na závěr ještě přidáváme tip pro ty, kteří by se chtěli zapojit do finského literárního kroužku.

 

Silvie Mitlenerová: Toto číslo Plavu se věnuje současné migrační literatuře,

Nic nemůže poškodit báseň víc než mnohomluvnost

Rozhovor s Andrésem Sánchezem Robaynou vedl a ze španělštiny přeložil Petr Zavadil

O knize Por el gran mar (2019, č. Tím velkým mořem, 2022) rozmlouval se španělským básníkem a zároveň svým přítelem Andrésem Sánchezem Robaynou jeho překladatel Petr Zavadil. Řeč přišla na pozici sbírky v autorově souhrnném díle, na obohacující lehkost či chudobu poetiky sbírky jako nový prvek autorovy tvorby, na ústřední motivy moře a ostrovanství, na Robaynovo vnímání poezie a metafory i na jeho vztah k jiným básníkům a překládání jejich děl.

 

Petr Zavadil: Nedávno jsi vydal souhrn veškeré své poezie.

O sebenalézání v prostoru

Klára Witzany Hutková

Lahiri, Jhumpa. Kde zrovna jsem.
Z italského originálu
Dove mi trovo (2018) přeložila Alice Flemrová.
1. vydání. Praha: Argo, 2023. 152 stran.

 

Jhumpa (oficiálně Nilandžana Sudešna) Lahiri se narodila v roce 1967 v Londýně do rodiny indických imigrantů a od tří let vyrůstala ve státě Rhode Island v USA. Studovala na Kolumbijské a poté Bostonské univerzitě, kde absolvovala několik oborů: anglický jazyk a literaturu, tvůrčí psaní a komparatistiku. Na Bostonské univerzitě pak získala i doktorský titul v oblasti renesančních studií. První sbírku povídek Lahiri vydala v roce 1999 a o rok později za ni získala Pulitzerovu cenu.

Odplouvání snů

Klára Soukupová

Woolfová, Virginia. Plavba.
Z anglického originálu
The Voyage Out (1915) přeložila Zuzana Mayerová.
1. vydání. Praha: Odeon, 2023. 488 stran.

 

Překladatelka Zuzana Mayerová po povídkách (vyšly v souborech Smyčcový kvartet, č. 1982; Strašidelný dům, č. 2006) a románu Roky (1937, č. 2021), za nějž získala Cenu Josefa Jungmanna, přeložila další dílo Virginie Woolf – její první román Plavba (1915), v němž manželé Ambroseovi odjíždějí na zimu z Londýna do Jižní Ameriky a berou s sebou do horské vily i svou neteř Rachel.

Workshop překladu z angličtiny s časopisem Plav

Workshop proběhne v neděli 18. února pod vedením Silvie Mitlenerové

Leden – ještě tam budem

I v průběhu ledna si můžete přijít koupit Plavy nebo vyzvednout své objednávky z e-shopu i k nám do redakce na adresu Plynární 39, Praha 7. Jsme tu pro vás každý pracovní den až do 26. ledna v tyto časy:

1/2024 – Knížata a hvězdy Východu

Vychází nový Plav věnovaný tvářím živé arabské poezie.

„Tak já jsem Honza, ahoj“

Jan-Marek Šík

Nekrolog

 

Stáli jsme na přechodu v Tallinnu, bylo to zjara roku 2019. Po šestiproudové ulici se valila auta a my už tam s pohledem upřeným na červeného panáčka a červený bicykl na protějším břehu prostáli několik tichem naplněných okamžiků. Trochu zaraženě jsem se podíval doleva, na muže v dlouhém černém kabátě, s černým baretem a pravicí nataženou směrem ke mně.

Jana Dlaska jsem v ten moment znal necelých deset let. Hlavou mi prokmitla situace, kdy jsem ho spatřil poprvé: vstoupil do učebny, kde měl začít úvodní hodinu finské literatury pro bakalářské studenty,

Nekonečno v dlani a věčnost v jedné hodině

Martin Šplíchal

Před pětapadesáti lety 12. ledna se v přístavním anglickém městečku Southport narodil David Mitchell. Dětství a dospívání prožil v okolí Malvern Hills. Oba jeho rodiče měli umělecká povolání, jejich životní styl byl však prostý jakéhokoliv bohémství; představovali běžnou středostavovskou rodinu a malého Davida, který trpěl vadou řeči, podporovali v jeho nezřízené zálibě – četbě. Literaturu také vystudoval na Univerzitě v Kentu, nejprve anglistiku s amerikanistikou a následně komparatistiku. Po knihkupecké zkušenosti a ročním pobytu v Itálii přesídlil v roce 1994 na celých osm let do Hirošimy a pracoval tam jako lektor angličtiny. V Japonsku se seznámil se svou budoucí ženou Keiko a napsal první dva publikované romány – Hybatele (1999,