Autor: Nelly Stránka 9 z 46

Bílý jeřáb

Vratislav Kadlec

 

Jednou z mála oblastí, kde může překladatel v téhle zgooglované době beztrestně překládat vlastní jména, zůstávají kromě pohádek a jmen králů také mluvící jména indiánská – poštěstilo se mi to například u textu nazvaného Indiánův pohled na indiánské záležitosti, který vyšel v letošním čtvrtém čísle Plavu.

Překlady jmen zavedené v angličtině jsou ovšem někdy dost ledabylé, případně vůbec nejde o překlady, ale spíš o přezdívky asi na podobné úrovni, jako když Češi říkají vietnamskému prodavači Karel, aby se jim to lépe vyslovovalo. Tak třeba autor zmíněného textu,

Jen je tam někde v dálce svět

Rozhovor s Abdulrazakem Gurnahem vedla, redakčně upravila a z angličtiny přeložila Alena Dvořáková

Vloni vyšel v českém překladu Petry Nagyové román Ráj, jímž se naše čtenářská obec začala seznamovat s dílem Abdulrazaka Gurnaha, nositele Nobelovy ceny za literaturu za rok 2021. Oproti autorovým předchozím románům se Ráj odehrává cele ve východní Africe na počátku dvacátého století, do nějž zasazuje příběh dospívání chlapce Júsufa. V rozhovoru vedeném přes Zoom na konci března se anglistka Alena Dvořáková ptala autora na spojitosti kolonizace a literatury, na vztah mezi mnohojazyčností a identitou jednotlivce i společnosti a také na to,

Kořeny v nás

Magda Melichová

De l’Horizon, Kim. Kniha krve.
Z německého originálu
Blutbuch (2022) přeložila Jana van Luxemburg.
1. vydání. Brno: Host, 2023. 336 stran.

 

Začít recenzi Knihy krve je stejně obtížné, jako pokoušet se vměstnat dílo do škatulky žánru, přiřadit mu styl a vítězoslavně rozklíčovat jediné skryté poselství. Na jednu stranu můžeme tvrdit, že Kim de l’Horizon (* 1992) používá text jako způsob, jak přiblížit běžné čtenářské obci zkušenost nebinární osoby, které samotný jazyk klade do cesty překážky, nutí ji přijímat tu či onu roli a vybírat si gender.

Než se Kerouac vydal na cestu

Klára Witzany Hutková

Kerouac, Jack. Maggie Cassidyová.
Z anglického originálu
Maggie Cassidy (1959) přeložila Michala Marková.
2. vydání, v tomto překladu 1. vyd.
Praha: Argo, 2023. 181 stran.

 

S knihami Jacka Kerouaca si spojujeme vedle specifického stylu psaní také záznam divokého životního stylu beatnické generace, poháněné alkoholem v rytmu jazzu a její silné neukotvenosti. Ta se například v autorově nejznámějším románu Na cestě (1957, č. 1978) projevuje složitým hledáním sebe sama a často rozsáhlými přesuny z místa na místo napříč Amerikou. Ženy do maskulinního beatnického prostředí vstupují spíše jako pasivní milostné objekty,

Beránek roh má k potrkání…

Překladatel následujících básní a vítěz Soutěže Jiřího Levého 2023 v kategorii poezie, Jan Rus, nás bohužel v červnu 2024 ve velmi mladém věku opustil. Na jeho památku zde zveřejňujeme celé znění oceněného soutěžního příspěvku, jak vyšel v Plavu 2/2024.

6/2024 – Nové pořádky v ráji na rovníku

Vychází nový Plav věnovaný indonéské tvorbě a dějinným zvratům.

Prostě jsme to dělali rádi. K outsiderství překladu v akademické kleci

Aleš Kozár

Sedím u stolu a po letech přede mnou leží diplomy z Filozofické fakulty Univerzity Karlovy, dva magisterské a doktorský, bohemistika a slovinština. Je to dvacet let, za sebou mám přes dvacet knižních překladů, spoustu časopiseckých, také hezkou řádku odborných textů, sedmnáct let výuky slovinštiny na pardubické univerzitě, s níž jsem se právě rozloučil. Nerad, hořce, ale ten odchod byl popravdě v mnohém osvobozující, byť mířím do mnohem větší nejistoty.

A vyvolává ve mně otázky, co se mezitím stalo, co se změnilo, že měl člověk pocit, že na něj na fakultě všechno padá,

Vypravěčkou mé příští knihy bude vagína

Rozhovor se Soe Tjen Marching vedla a z indonéštiny přeložila Kateřina Sládková

V rozhovoru s indonéskou spisovatelkou a historičkou Soe Tjen Marching přišla řeč na fungování indonéské literatury, společenská traumata nebo na to, jak se utlačování žen a nevyřešené otázky minulosti promítají do jejího díla. Tematickým úběžníkem jsou přitom události z let 1965 a 1966, kdy po pokusu o levicový puč převzala vládu v zemi armáda a puče využila jako záminky k likvidaci komunistické strany a k čistkám, které si vyžádaly statisíce lidských životů. Masakry z daného období tvoří mimo jiné osu autorčina románu Z hrobu,

To, co čteme, nás někdy obrátí úplně naruby

Rozhovor s Pauline Delabroy-Allard vedla a z francouzštiny přeložila Anna Maurin

Zatímco debutový román francouzské spisovatelky Pauline Delabroy-Allard Taková je Sarah zobrazoval sžíravou lásku mezi dvěma ženami, druhý román Kdo ví zpracovává téma potratu a hledání vlastní identity skrze druhé. Vypravěčka, románová Pauline, má hned několik jmen – Jeanne, Jérôme, Ysé – a v průběhu vyprávění pátrá po jejich významu a po příbězích svých jmenovkyň a jmenovce. Kromě nového románu přišla v rozhovoru řeč také na autorčiny literární a filosofické vzory nebo na otázku čtenářské recepce autofikce.

 

Historický exkurz do rašelinišť patriarchátu

Vilém Kubáč

Tokarczuková, Olga. Empusion.
Z polského originálu
Empuzjon (2022) přeložil Petr Vidlák.
1. vydání. Brno: Host, 2023. 367 stran.

 

Loni vydanou prózu Empusion polské nobelistky Olgy Tokarczuk můžeme žánrově označit za postmoderní historický román s prvky magického realismu, thrilleru či, jak se uvádí v podtitulu, „přírodně-léčivého hororu“. Samotná kniha má okouzlující vizuální podobu, za kterou stojí polská výtvarnice Joanna Concejo. Text doprovázejí dobové pohlednice, známky či archiválie. Tento obrazový materiál zdařile dotváří atmosféru doby i místa: ocitáme se v roce 1913 v příhraniční německé (dnes polské) lázeňské vesnici Görbersdorf (Sokołowsko),