Rubrika: Esej Stránka 4 z 6
Rostislav Valvoda
Mění se Rusko v poslední době? Má smysl vykládat nevídané protesty předešlého roku a půl jako proměnu společnosti, nebo jde jen o vlnku bez hlubšího významu a zčeřené společenské vody se opět záhy uklidní?
„Rusko se změní. Už teď se mění,“ formulovala svoje přesvědčení v roce 2011 Jelena Kosťučenková, mladá investigativní novinářka z kritického listu Novaja gazeta, který přitahuje výrazné novinářské osobnosti a na stěnách jeho redakce tak visí tragická řada portrétů zavražděných žurnalistů. Jelena tímto silným výrokem zakončila svůj blogový post, ve kterém se poprvé veřejně přihlásila k lesbické orientaci a vysvětlila,
…Materiál anglického PEN klubu
Přeložila Silvie Mitlenerová
Úryvek z materiálu vydaného anglickým PEN klubem nám zprostředkovává základní informace o stavu lidských práv a svobod na Kubě, o represích ze strany kubánské vlády a také o literátech, raperech a blogerech působících na Ostrově svobody.
Lidská práva a uvěznění spisovatelé
Za posledních padesát let Kuba dosáhla významných pokroků v oblasti hospodářských, sociálních a kulturních práv, obzvláště pokud jde o zdraví, vzdělání a boj proti diskriminaci žen. Míra gramotnosti dospělých se drží na pozoruhodných 99,8 %.
Avšak celkový stav lidských práv v zemi je nadále předmětem vážného zájmu mezinárodních pozorovatelů.
…Zora Obstová
Dnes se může zdát poněkud iluzorní oddělovat ženskou literární tvorbu od té mužské a vyčleňovat jí zvláštní kategorii, v minulosti však byla situace jiná. Itálie navíc patří k zemím, kde byla cesta žen za literární slávou složitější než jinde. Autorka se ve své studii pokouší tuto cestu zmapovat a vysledovat určitou linii moderní italské „ženské“ prózy, táhnoucí se od konce 19. století až do dnešních dnů.
Na současné italské literární scéně figuruje celá řada výrazných prozaiček a básnířek, jejichž věhlas přesáhl hranice Itálie; mnohá jména jsou známa i u nás a některá díla těchto autorek si můžeme přečíst v českém překladu (v posledních letech vyšly např.
…Ernest Renan
Přeložil Luděk Liška
Jméno Ernest Renan znal ve druhé polovině 19. století celý vzdělaný svět. Jeho esej La poésie des races celtiques (Keltská duše) patří mezi nejvýznamnější texty, jež pojednávají o tématu keltské mentality a kultury, a je tak ideálním úvodem do četby bretonské literatury a prostředkem pro lepší porozumění jejímu duchu.
Poté, co při cestě Bretaňským poloostrovem, historickou Armorikou, mineme oblast Normandie a Maine, krajů, kde ještě potkáváme bujaré, ale navzájem si podobné tváře, a vstoupíme do vlastní Bretaně – té, která jazykem a rasou dělá čest svému jménu – pocit náhlé proměny na sebe nenechá dlouho čekat.
…Michal Zahálka
Následující text měl být původně zařazen do rubriky Překládat přeložené, ukázalo se však, že překlad Corneillovy Médeie, oceněný v Soutěži Jiřího Levého druhým místem, je vlastně ojedinělý. Několik poznámek ke Corneillově dramatu předchází ukázku z jeho české verze.
V žilách mi proudí jed a pozvolna mě mámí, / jed, který do Athén Médeia přinesla mi, říká zděšenému Théseovi Faidra v závěru slavné Racinovy tragédie. Tato zmínka o Médeie se na první pohled může jevit vcelku zbytnou, v mnohém je však hodná pozornosti. Jean Racine – ač byl pro Pierra Corneille pochopitelně mnohem spíše konkurentem než příznivcem – měl prý v oblibě Corneillovu první tragédii,
…Karolína Ryvolová
Podle záznamů, které máme k dispozici, se Romové ke svému místu ve světě vyjadřují písemně zhruba od 20. let 20. století. Spojení romská literatura, které se nabízí, je dílem protimluv, protože mezi nejvýraznější společné charakteristiky často radikálně odlišných subetnik, jež souhrnně nazýváme Romy, patří právě absence psaného dědictví. Fakt, že se Romové ve svém nikterak překotném přibližování modernitě nakonec dobrali od striktně orální tradice k písmu a tisku, jako by současně signalizoval úpadek romství jako takového. Potřeba zapisovat to, co se donedávna udržovalo při životě zcela dostačujícím ústním předáváním, se obvykle vynoří v úpadkovém režimu,
…Michal Kovář
Překlady sámské slovesnosti se zabydlely v našich luzích a hájích dřív než například překlady z finštiny nebo dalších menších ugrofinských jazyků. Se Sámy se mnozí naši cestovatelé setkali a jejich pohled na tento národ kolísal mezi opovržením a zájmem o sámskou kulturu. Více se dozvíte v následujícím textu, jenž přináší komentovaný přehled již téměř dvousetletého pronikání sámské slovesnosti do českého povědomí, její recepce a četných českých parafrází.
Kromě literatur psaných v ugrofinských či obecněji uralských jazycích, jež se staly jazyky státními vně Ruska (finština, estonština, maďarština), je v českém prostředí již delší dobu přijímána pouze sámská slovesnost.
…Josef Hrdlička
Pro francouzského básníka Yvese Bonnefoye, představitele tzv. kritického lyrismu – u nás známého v překladech Jiřího Pelána (viz Plav 9/2007) – jsou živly zvláštními, neuchopitelnými entitami, jejichž prožíváním skrze poezii se lze vymanit z konceptuálního myšlení: „Dá se říci, že jsou vlastní řečí bytí, jak ji poezie vydobývá.“ Ve svých úvahách o poetice živlů se Yves Bonnefoy vymezoval vůči svému předchůdci filosofovi Gastonu Bachelardovi, autorovi knih Psychoanalýza ohně (česky 1994), Voda a sny (česky 1997), Vzduch a sny, Země a snění o odpočinku a dalších. Literární teoretik a překladatel Bachelardova díla Josef Hrdlička ve své eseji představuje,
…Zdenka Švarcová
V jednom japonském textu ze začátku 15. století – libretu ke středověké divadelní hře – jsem narazila na působivou metaforu. Hlavní postavou v té hře je básnířka hodnotící verše, které jí posílá císař. Říká, že je to poezie čerpající ze starých pramenů, jejichž hladinu básník čeří. Máme zde šest set let staré obrazné vyjádření vztahu k tradici, vztahu v japonském prostředí příslovečně pevného, skýtajícího pocit jistoty spojený s povědomím vlastní identity a posilovaný vždy novým „čeřením“ hýčkané kulturní tradice. Co je současné, roste přirozeně z podhoubí všeho minulého.
Téměř hmatatelně se „čeření starých pramenů“ připomíná i ve verších básníka první poloviny 20.
…Olga Lomová
Zdá se vám, že o čínské literatuře nemáte ani ponětí? Pak je pro vás následující esej perfektní možností, jak si rozšířit obzory! Kromě komentáře ke kompozici tohoto čísla se zde předkládá mnoho zajímavých a často překvapivých informací o klasických čínských literárních žánrech a způsobu užívání jazyka.
V rámci tohoto čísla literárního měsíčníku Plav čtenářům předkládáme překlady básní, esejů a povídek čínských autorů, kteří jsou nebo donedávna byli ve vězení. Jedná se o výbor z antologie, která vznikla v roce 2006 pod hlavičkou iniciativy nazvané „Spisovatelé ve vězení“ a byla sestavena za účasti Nezávislého centra čínského PEN klubu (www.chinesepen.org).
…