Rubrika: Nezařazené Stránka 1 z 7

Pozvánka na Den poezie

Josef Straka 

19. ročník mezinárodního básnického festivalu Den poezie s názvem Labyrint světa se koná ve dnech 12.–26. listopadu 2017.

Letošní ročník je inspirován názvem jedné z nejznámějších filosofických knih Jana Amose Komenského. Možná také nepřímo navazuje na téma ročníku minulého, nazvaného Žádný člověk není ostrov, což je citát z básně Johna Donnea. Kontinuita je jednou z ústředních myšlenek festivalu od jeho založení v roce 1999, kdy opravdu byl jediným dnem poezie – do současné, čtrnáctidenní podoby se ustálil teprve postupně; jeho začátek připadá vždy na druhou listopadovou neděli, a proto si 16. listopad, výročí narození K.

Clark Ashton Smith a „weird fiction“ jako sofistikované umění

Jiří Stárek 

Ač tradice populární literatury a pulp magazines ve Spojených státech sahá ve skutečnosti o několik desetiletí dál, za dobu jejího největšího rozkvětu lze považovat meziválečné období, kdy po celé Americe začaly ve velkých nákladech vycházet periodika publikující povídky a jiné literární texty etablovaných i začínajících autorů. Časopisy jako Argosy, Adventure či Amazing Stories oslovovaly široké vrstvy čtenářstva a prodej jednotlivých čísel leckdy dosáhl statisícových hodnot. Mezi nejoblíbenějšími žánry byly stálicemi drsné gangsterky, westerny a ve dvacátých a třicátých letech stále více se rozmáhající horory.

Taras Ševčenko v českých překladech

Rita Kindlerová 

Pouhý rok před smrtí největšího ukrajinského spisovatele Tarase Ševčenka (9. 3. 1814, Morynci, Zvenyhorodský okres, Kyjevská gubernie – 26. 2. 1861, Petrohrad) měli čeští čtenáři možnost seznámit se s jednou jeho básní v překladu do češtiny. V Obrazech života za rok 1858/1860 (č. 2) vyšla báseň Ivan Pidkova. Překlad pořídil Josef Perwolf, a to zřejmě z ruského překladu Kobzara, který vyšel téhož roku v redakci N. V. Gerbela v Rusku). Perwolf měl s největší pravděpodobností k dispozici i ukrajinský originál sbírky, jak dokládá srovnání jeho překladu s originálem a ruským překladem básně.

Je bordel inspirativní?

Mezioborová aktivistická minianketa

Vybrali jsme si několik zajímavých lidí, kteří se tak či onak identifikují s nestranickou „progresivní levicí“ či obecněji sociálně kritickým přístupem a mají zřetelnou vazbu na české aktivistické prostředí, případně jsou jeho aktivními příslušníky. Položili jsme jim nelehkou otázku. 

Antonín Handl: Domníváte se, že radikální protest (zejména ten současný, zaměřený na radikální pojetí demokracie) může být sám o sobě tvůrčím aktem? Proč ano a proč ne, a v jakém smyslu?

Kateřina Kňapová: Radikální protest samozřejmě tvůrčím aktem být může, a to z několika důvodů.

Paralelní korpus InterCorp

Co může nabídnout překladatelům a translatologům?

Olga Nádvorníková

Olga Nádvorníková ve svém článku představuje projekt Filozofické fakulty Univerzity Karlovy a ukazuje, že paralelní korpus může být velmi praktickou pomůckou nejen pro odbornou lingvistickou práci, ale například i při překladu beletrie. 

Paralelní korpus je databáze počítačově zpracovaných textů originálů a jim odpovídajících překladů, zarovnaných nejčastěji na úrovni vět. Při zadání dotazu ve vyhledávacím programu tak uživatel získá nejen seznam všech vět, v nichž se dané slovo nebo tvar vyskytuje (např. v angličtině slovo cat), ale zobrazí se mu také odpovídající věty v překladových textech:

Filch owned a 

Středoevropský překladatelský tábor

Alexej Sevruk

Loni v srpnu proběhlo na Valašsku soustředění mladých překladatelů ze střední Evropy. A protože tato událost byla poněkud opomenuta médii, nebude jistě na škodu si ji připomenout právě v tomto čísle. 

Událost s výmluvným názvem Středoevropský překladatelský tábor se uskutečnila koncem loňského léta, mezi 23. a 28. srpnem, v obci Bystřička na Valašsku. Soustředění již popáté přilákalo zejména studenty bohemistiky z okolních států. Zde v inspirativním prostředí na úpatí Radhoště měli mladí překladatelé možnost vyslechnout semináře svých starších kolegů a překladatelská úskalí prokonzultovat s pořadateli, případně se zde přítomnými autory.

Nápad na pořádání soustředění vzešel z okruhu osob kolem vsetínského literárního časopisu Texty – nejmenší,

Stále na Sever

Vladimíra Bezdíčková 

Po rocích italské, francouzské, španělské, anglické a německé kultury a jazyka vstoupil Český rozhlas 3 – Vltava do roku 2012 s podobným programovým projektem, a sice „Severským rokem“.

Severské téma se tak objevuje v literárních, dramatických, publicistických, dokumentárních a hudebních pořadech věnovaných kultuře, umění a historii evropských severských zemí – Norsku, Švédsku, Dánsku, Finsku a Islandu – a vztahům těchto zemí s českou společností dnes i v minulosti.

„Nic platno, jednou se člověk musí podívat aspoň na některá místa na světě, kde je doma; a potom se diví a kolísá mezi dvojím úžasem: že to už jednou viděl nebo že si to vůbec nedovedl představit…,“ píše Karel Čapek v úvodu svého severského cestopisu a říká,

Ivan & Dominik – příběh jedné knihy

Eva Zdařilová 

Dětská kniha Ivan & Dominik je příběhem dvou bratrů vyrůstajících ve východoslovenské romské osadě Habeš, který ve svých obrazech zachytil benediktinský řádový bratr Lukas Ruegenberg. Na motivy jeho ilustrací pak příběh obou chlapců ve dvaadvaceti krátkých prózách vykreslil romský spisovatel Emil Cina. Agentura z Kolína nad Rýnem, věnující se mezinárodní literatuře pro děti a mládež, však s jeho texty naložila poněkud nestandardním způsobem, díky čemuž je samotný vznik tohoto knižního titulu sám o sobě zaznamenáníhodným příběhem, jenž ilustruje, co všechno může potkat (nejen) romského autora, jenž není zběhlý v literární branži.

Na podzim roku 2008 se na tehdejšího ředitele občanského sdružení Romano džaniben Petra Wagnera obrátil Lukas Ruegenberg s prosbou,

Hispánská literatura na vlastní uši

Vít Pokorný 

Na chvíli se rozhostí ticho, ale sotva se ozve pár slov, opět je uvítají salvy smíchu. To ústy recitátora promlouvá postava Quique z románu Aboddón zhoubce a ve španělštině s argentinským přízvukem pronáší recepty, jak se dostat do dějin literatury.

6. Román palindrom: dá se číst odpředu dozadu nebo odzadu dopředu.

7. Román, který se dá číst po úhlopříčce.

8. Román, který se má číst tak, že se přeskakuje každé druhé slovo (třetí, čtvrté, každé slovo odpovídající prvočíslu, každý násobek sedmi). Nebo se přeskakuje každé nepřechodné sloveso.

Měsíc autorského čtení: festival v neustávajícím pohybu

Michaela Hečková 

Brno, Košice, Ostrava, Wrocław. Trasa, kterou díky nakladatelství Větrné mlýny a festivalu Měsíc autorského čtení letos absolvovalo rovných 62 spisovatelů. 1130 kilometrů, které spolu urazili vždy jeden polský a jeden český či slovenský spisovatel. Největší středoevropský literární festival jako by se každý rok pokoušel prolomit hranice vlastních možností. Loni se z Brna rozšířil do Ostravy, (neúspěšně) kandidující na titul Evropské hlavní město kultury pro rok 2015, letos expandoval hned do dalších dvou destinací – slovenských Košic, které jsou pro změnu nositelem titulu Evropské hlavní město kultury pro rok 2013, a polské Wrocławi, která tentýž titul získala pro rok 2016 krátce před samotným počátkem letošního festivalu.