Vladimíra Bezdíčková
 

Po rocích italské, francouzské, španělské, anglické a německé kultury a jazyka vstoupil Český rozhlas 3 – Vltava do roku 2012 s podobným programovým projektem, a sice „Severským rokem“.

Severské téma se tak objevuje v literárních, dramatických, publicistických, dokumentárních a hudebních pořadech věnovaných kultuře, umění a historii evropských severských zemí – Norsku, Švédsku, Dánsku, Finsku a Islandu – a vztahům těchto zemí s českou společností dnes i v minulosti.

„Nic platno, jednou se člověk musí podívat aspoň na některá místa na světě, kde je doma; a potom se diví a kolísá mezi dvojím úžasem: že to už jednou viděl nebo že si to vůbec nedovedl představit…,“ píše Karel Čapek v úvodu svého severského cestopisu a říká, že se štacemi a přístavy jako „Kierkegaard, Brandes, Duun…“ nebude hotov nikdy.

Hotovi nebudeme samozřejmě ani my, vltavští redaktoři, až se přelomí rok 2012 do dalšího, ale přesto snad aspoň do některých přístavů lano během uplynulého půlroku dopadlo a ještě se v příštích měsících zachytí.

Prázdniny jsme začali dramatizací románu Gunnara Bengtssona Zrzavý Orm. Do řady Letní četba na pokračování pravidelně zařazujeme tituly vhodné k rodinnému poslouchání. Letos jsme uvedli výběr deseti kapitol z knihy norského spisovatele Josteina Gaardera Sofiin svět a v rámci letního pořadu Pokračování za pět minut jsme odvysílali vybrané pasáže z knihy novinářky Åsne Seierstadové Knihkupec v Kábulu, o životě jedné afghánské rodiny. Jak píše autorka v úvodu své knihy: „Nesmírně dobře se o mě starali, všichni byli štědří a upřímní. Užili jsme si spoustu legrace, ale zároveň jsem snad nikdy nebyla na nikoho tak naštvaná jako v rodině Chánových, nikdy jsem se tak nehádala jako tam. Myslím, že jsem nikdy neměla takovou chuť někoho uhodit.“

V září uplynulo 50 let od smrti Karen Blixenové. Její Ehrengarda, „malá komedie nebo tragédie“, jak píše dánská autorka, zazněla v září jako pětidílná četba na pokračování. A autorce samé byl věnován i jeden z Pátečních večerů, dvouhodinových komponovaných pořadů na Vltavě.

V pokročilém podzimu pak sáhneme po historickém románu Sigrid Undsetové Kristina Vavřincova. [1]

Pravidelní posluchači znají nedělní večerní pořad Schůzky s literaturou. V něm představujeme mimo jiné autory, kteří českému čtenáři zatím povědomí nejsou, popřípadě v češtině vyšla pouze část jejich tvorby. Mohli jste slyšet např. pořady věnované Fridtjofu Nansenovi, Knutu Hamsunovi nebo Asko Sahlbergovi. V měsících zbývajících se podíváme blíže na tvorbu „nových Švédů“, tedy autorů, kteří patří ke generacím přistěhovalců. Jak zazní v pořadu Také já se cítím být Švédem, podle informace Švédského institutu pro přistěhovalectví žije ve Švédsku asi sedm set autorů cizího původu. Tři z nich pořad autorky Miloslavy Slavíčkové představí. V závěru roku se soustředíme na osobnosti Peera Hultberga, Torstena Petterssona a Johna Ajvida Lindquista.

Jeden pořad se zaměří na současnou literární scénu v Norsku, přesněji na ženy spisovatelky, a prostřednictvím tří švédských knih rozebereme „glasovské téma“. Od vydání nejznámějšího díla Hjalmara Söderberga Doktor Glas uplynulo více než sto let; kniha totiž vyšla roku 1905, ale v posledních deseti letech pět soudobých spisovatelů napsalo romány na toto dílo přímo navazující. Různým způsobem přejímají, proměňují, rozvíjejí a doplňují hlavní témata této knihy, v první řadě čin doktora Glase, který zabil svého pacienta, pastora Gregoria, manžela mladé Helgy, již Glas platonicky miluje.

Ve Stránkách na dobrou noc desetkrát poputujeme s Thorkildem Hansenem podle jeho knihy Nešťastné putování do šťastné Arábie, Cesty bez cíle nás čekají s příběhy Harryho Martinsona, se Zdeňkem Němečkem pošleme několik Islandských dopisů a s knihou Heleny Kadečkové Soumrak bohů probereme osudy skandinávského božstva.

Do programové řady Psáno kurzívou jsme vybrali několik úryvků z knihy Christiana Norberga-Schulze Genius loci a na posluchače čeká i několik textů z knih Tomase Hyllanda Eriksena Tyranie okamžiku. Do pořadu Souzvuk, v němž „poezie a hudba jsou rodné sestry“, jsme na závěr roku vybrali Příběh lásky století spisovatelky Märty Tikkanenové.

I v druhém pololetí plánujeme severské Osudy, tedy čtené nebo vyprávěné příběhy lidí, kteří jsou se Severem nejrůznějším způsobem spjati. Na počátku podzimu sáhneme do vzpomínkové knihy kameramana Svena Nykvista Úcta ke světlu, pak se zaměříme na životní osudy sociologa Johanna Pála Arnasona a překladatele Františka Fröhlicha. Jeho jméno budou ostatně posluchači od podzimu slýchat častěji.

Od ledna jsme vysílali cyklus Zbyňka Černíka věnovaný dramatickému dílu Augusta Strindberga, teď se v pořadech právě Františka Fröhlicha zaměříme na dramatické dílo Henrika Ibsena. A v plánu (a samozřejmě už „pořádně roztočené“) jsou i celé hry: od Henrika Ibsena Přízraky, od Ingmara Bergmana Nevěra, od Kariho Hotakainena Oštěpař a V hodině rysa Pera Olova Enquista.

Pokračovat budou publicistické pořady s tematikou severské architektury a designu a dokumenty o severskému životním stylu, pod souhrnným názvem Vikingové, Sever u nás a my na Severu v proudu času, které připravuje Eliška Závodná v rámci debaty historiků na česko-severská témata.

Součástí roku je také celoroční projekt, v němž Jan Burian představuje severské muzikanty, literáty a samozřejmě i komponované desetiminutové pořady na nejrůznější témata, některé z těchto pořadů ve formě dvojjazyčné. Většinu z nich najdete na internetu na vltavských stránkách, jako třeba pětidílný pořad Ondřeje Buddeuse Současní skandinávští básníci nebo portréty „dánských Čechů“ od spolupracovnice Brit Jensenové, která chystá pro podzimní vysílání i dokument o dánské Christianii s názvem Indiáni v Kodani. Skandinávský dokument bude reprezentovat i pořad švédské autorky Amandy Glansové: I Call You Sometimes / Občas ti volám.

Stanici Vltava znají posluchači samozřejmě také jako stanici hudební. Severský rok v programu Vltavy zachytí jak posluchači hudby jazzové, protože severská jazzová scéna je velmi bohatá a zajímavá a kolegové z redakce jazzové a populární hudby ji v Čajovnách a dalších svých pořadech důsledně mapují, tak i posluchači hudby klasické. Děje se tak např. prostřednictvím seversky zaměřených Hudebních galerií či koncertů v rámci EBU (Evropské vysílací unie). Například v říjnu se v rámci pořadů CD Laser zaměříme na symfonickou tvorbu Carla Nielsena a v listopadu 2012 představíme některé orchestry z Kodaně, Osla a Göteborgu.

K Severu se uchylujeme i v rámci Pátečních večerů, v plánu je večer věnovaný Selmě Lagerlöfové, který připravuje Dagmar Hartlová, islandským ságám či královně Dagmar nebo večer adventní – pohádkový. A ve Skandinávii zůstaneme i poslední den roku, který provoní téma gastronomie.

Literární loučení se Severským rokem mají posluchači částečně ve svých rukou. Stačí sledovat naše webové stránky, kde se během podzimu objeví anketa „četba na přání“, a kliknout…

Poznámky:

1. V době, kdy tento článek vzniká, je červenec, příprava četby na pokračování vrcholí, redaktorka se s nadšením i děsem znovu a znovu vrhá a propadá do osudů hlavních postav a jejich rodů, s občasným lomením rukama nad bojem s 1300 stranami románu…, interpretka Hana Kofránková i režisér Lukáš Hlavica pilně pročítají trilogii, hudební režisér přemýšlí nad vhodným doprovodem příběhu z Norska 14. století, zatímco produkce dává dohromady volné termíny a studia pro natáčení, neb dvacet dílů je pořádná porce pro všechny a vysílání v listopadu – to už je za dveřmi. [Zpět]



Zpět na číslo