Rubrika: Nezařazené Stránka 4 z 7

Překlady Vojtěcha Gaji

Lucie Durmanová

Vojtěch Gaja se narodil 28. 7. 1912 v Miškovicích, pocházel z rolnického prostředí. Ve svém rodišti navštěvoval obecnou školu, poté studoval na gymnáziu v Kroměříži a Brně, kde také maturoval. Po maturitě absolvoval kurz Státní pedagogické akademie a vyučoval nejdříve na Slovensku a poté v Užhorodě. Po vzniku Slovenského štátu 14. 3. 1939 se Vojtěch Gaja vrátil na Moravu a jako učitel působil ve Fryštáku. Když došlo v roce 1946 k obnovení univerzity v Olomouci, začal zde Gaja studovat estetiku u prof. Bohumila Markalouse, nejvíce se přitom zajímal o estetiku humoru. Doktorát získal roku 1951, poté pracoval jako překladatel a jazykový poradce na Lékařské fakultě Univerzity Palackého v Olomouci.

Poezie vlastním nákladem

Ivana Myšková

V rámci Polsko-českých dnů křesťanské kultury bude o víkendu od 3. do 5. 10. v Broumově probíhat devátý ročník festivalu Dny poezie.

Broumovské Dny poezie jsou určeny převážně začínajícím autorům, a to v jakémkoliv věku, v podstatě však všem, kdo poezii čtou a kdo se poezií vyjadřují, ať už se jim to daří, nebo ne. Nejde o soutěžní klání, jde o radost ze sdílení společného zájmu a pobídku k tvorbě. A o výlet do překrásné krajiny. Kdo z duše nerad kolektivně tvoří, ten ať nejezdí.

Zakladatelkou akce je Věra Kopecká, která sice vystudovala MFF UK a živí se vyučováním matematiky,

Apostrof – otevřenost v uzavřenosti

Vojtěch Varyš

Pražský festival amatérských a nezávislých divadel Apostrof oslavil koncem června své první kulaté narozeniny. Jeho desátý ročník proběhl v divadlech Celetná a DISK a v baru Krásný ztráty. Zázemí festivalu ale i nadále zůstalo v divadle Na Zábradlí, které nyní prochází rekonstrukcí.

Apostrof je komorní festival pro pár desítek diváků, především pro členy pozvaných souborů a okruh organizátorů – má koneckonců i minimální propagaci. Není proto divu, že poté, co se letos nad Celetnou ulicí objevil propagační transparent, se návštěvnost široké veřejnosti ihned zvedla na dvojnásobek. (Z těchto počtů vynecháváme svébytný jev masové návštěvnosti arménského divadla Elbakyan arménskou menšinou žijící Čechách.) Tato určitá uzavřenost dává festivalu možnost neobvyklé otevřenosti – v setkávání mezi tvůrci a kritiky,

Nevyrovnaná literatura nevyrovnaného národa

Jakub Novosad

Shrnout ve zkratce čilý literární život srbské provenience je pro cizince těžký úkol. Umělecká snaživost, kvalita dosahovaných výsledků, ale především četnost tvůrčí základny prokazují, že v současnosti je srbská literatura na vysoké provozní úrovni; vybrat z publikovaných děl ta podstatná představuje každý rok stále větší problém i pro zdejší literární kritiku. Množství v Srbsku vydávaných beletristických knih je totiž obrovské, s českým trhem neporovnatelné – co měsíc se v knihkupectvích objevují desítky domácích titulů nových a nových vydání titulů starších. Nemluvě navíc o široce dostupných zahraničních dílech, ať už textech světových klasiků (i v originálech), nebo knihách ze zemí někdejší Jugoslávie. Jejich samozřejmá přítomnost je dokladem specifičnosti regionu: Na Balkáně se vždy prolínalo několik odlišných kultur,

Výsledky soutěže Jiřího Levého a expresivum na trávení

Matouš Jaluška

Ve čtvrtek 12. června byly v Divadelním klubu Na prádle vyhlášeny výsledky 16. ročníku Překladatelské soutěže Jiřího Levého. Kategorii poezie, v níž byla udělena pouze první a třetí cena (Mikuláš Bryan, resp. Barbora Hartigová), kralovala francouzština. V kategorii prózy už byl rozptyl oceněných tradičně pestřejší a jejich počet vzrostl na tucet: porota udělila jednu první cenu (Dominika Kovářová), tři druhé ceny, čtyři třetí ceny a taktéž čtyři čestná uznání. Více než v jiných letech dominovala angličtina, ale porota ocenila i překlady z francouzštiny, nizozemštiny, galicijštiny a ukrajinštiny. Detailní výsledky najdou zájemci na stránkách Obce překladatelů http://obecprekladatelu.cz/levy.htm, na tomto místě upozorněme jen na čestné uznání za překlad z ukrajinštiny pro Jana Jeništu,

Alenka v říši divů

Lewis Carroll

Na překlad beletristického díla Lewise Carrolla si v češtině dosud troufli nemnozí a značná jeho část zůstává dosud nepřeložena. Kromě obou dílů Alenčiných dobrodružství byl přeložen pouze román pro děti Sylvie a Bruno (č. 1996) a dvě knihy logických hádanek – Logika hrou (č. 1972) a Zamotaný příběh (č. 1996).

Alenka v říši divů, budeme-li se držet zavedeného titulu, se dočkala čtyř převedení do češtiny. První z nich předložil v roce 1896 Jan Váňa pod názvem Malé Elišky země divů a příhod,

Festival spisovatelů Praha 2008

Marie Iljašenko

V prvních pěti červnových dnech se v Praze už po osmnácté uskuteční Festival spisovatelů, na nějž se každý rok sjedou autoři z celého světa. Letošní ročník je věnován dění roku 1968 a provázet ho bude kunderovské motto „smích a zapomnění“. Téma nebylo zvoleno jen z důvodu čtyřicetiletého výročí události, kterou zakladatel festivalu Michael March v článku s názvem Proč 1968?, vyvěšeném na webových stránkách festivalu, poněkud bizardně označil za „jedenácté září českého intelektuálního světa“. Přesto tento rok skutečně byl rokem společenských a politických změn: v USA probíhaly mohutné protesty proti válce ve Vietnamu,

Charakteristika závad. Posudek k udělení Anticeny Skřipeček za rok 2007

Blanka Stárková, Robert Novotný, Vladimír Piskoř

Stéphane Audoin-Rouzeau: Velké bitvy historie Z francouzského originálu Les grandes batailles de l´histoire přeložil Antonín Skalický. Odpovědný redaktor Václav Trhal. 1. vyd. Praha: Brána a Deus 2007, 287 s.

Výpravná publikace, obsahující popisy a historický kontext několika desítek významných bitev od bitvy u Kadeše v roce 1274 př. Kr. po druhou válku v Iráku z roku 2003, je zcela znehodnocena katastrofálním překladem a zjevnou absencí redakční práce, jazykové i tiskové korektury.

Na více místech nacházíme četné tiskové chyby, číslovky místo písmen, rozdělovací znaménko uvnitř slov, sloučená slova, chyby v psaní velkých písmen,

Simultánka: beseda autora se čtenáři

Marie Iljašenko

Péter Esterházy o fotbale a literatuře

U příležitosti druhého vydání knihy Malá maďarská pornografie (Mladá fronta 2008) se v Maďarském kulturním středisku konalo 14. května setkání se spisovatelem Péterem Esterházym. Českým čtenářům se tento autor v minulých letech představil ve čtyřech překladech. Ponejprv vyšel sborník jeho esejů Jako hrách na zeď (Hynek 1999), později se v knihkupectvích objevila i Hrabalova kniha (Havran 2002), Esterházyho pocta českému spisovateli. Následoval román Pomocná slovesa srdce (Dauphin 2005) a Příběh (Academia 2006), povídkový duet Esterházyho a Imreho Kertésze. V češtině nedostupný je však bohužel stále ještě Esterházyho zásadní román Harmonia Caelestis čerpající z autorovy bohaté rodinné historie a po něm napsané Opravené vydání,

Aprílová aktualita

Otazník vznesený nad smysluplností dvojjazyčného vydávání literatury, fakticky tedy nad významem koncepce tohoto časopisu, se stal mezi vším translatologickým děním z poslední doby výzvou redakci Plavu k alespoň nepatrné reflexi.

V úterý 1. dubna se uzavřel čtrnáctý ročník setkávání „Kruhu kultury překladu“ (přehled prvních deseti ročníků a drobné nastínění historie spolku lze najít v článku 10 let Klubu kultury překladu ve faktech a číslech, publikovaném na webu Jednoty tlumočníků a překladatelů v sekci Články a zajímavosti – odborné), a to besedou na téma „Bilingvní edice – exhibice, či potřebná inovace?“, o němž měla pouvažovat především dvojice hostů Jiří Josek a Anežka Charvátová.